Václav Zeman 20. 4. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 13.4. do 19. 4. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Snaha MŠMT o snížení věkové hranice v dětských skupinách;
změny v proplácení části nákladů na povinné plavání;
rozhovor s pedagogem a dokumentaristou Pavlem Talankinem o státní propagandě v ruských školách.
V souvislostech
Dětské skupiny se v řadě míst republiky, která se potýkala s nedostatečnou kapacitou mateřských škol, staly jejich často využívanou náhradou. Původně přitom vznikly jako náhrada jeslí a personál, který nemusí mít pedagogické vzdělání, v nich měl pečovat zejména o děti od jednoho roku do tří let. Pro obce je snazší otevřít dětskou skupinu než mateřskou školu a mohly na ně získávat i státní dotace (výhody a nevýhody obou těchto forem jsme pro členy našeho Klubu zřizovatelů shrnuli zde). Výzkum VŠE uvádí, že v roce 2015 navštěvovalo dětské skupiny pouze 638 dětí mladších tří let, v roce 2024 nabízely již více než 22 600 míst. Do konce tohoto roku jich podle Asociace provozovatelů dětských skupin má v Česku vzniknout více než 350.
Ministr školství Robert Plaga minulý týden na konferenci Národního pedagogického institutu věnované tématu plynulého přechodu z mateřské na základní školu uvedl, že se mu tento stav nelíbí a bude usilovat o snížení věkové hranice v dětských skupinách, aby je mohly navštěvovat děti pouze do věku čtyř let. Ministrova vyjádření z této konference cituje článek Hospodářských novin. Uvádí, že vzhledem ke zpřísnění odkladů školní docházky bude role mateřských škol nyní mnohem důležitější. Pedagožky a pedagogové z nich mají například nově připravovat portfolio dětí, které má učitelům v prvních třídách žáka více přiblížit – popíšou v něm jeho silné a slabé stránky i to, na co se při práci s ním zaměřit. Školky nově mají provádět i tzv. pedagogickou diagnostiku, tedy zkoumání toho, jak jsou děti připravené na školu a v jakých oblastech potřebují větší podporu. Dále by se měly věnovat i rozpoznávání dětí s nadáním. Ministr Plaga na akci zároveň uvedl, že bude usilovat o to, aby děti docházely do školky ne jen povinný poslední předškolní rok, ale aby absolvovaly ve školce alespoň roky dva.
Zástupci samospráv v článku HN připomínají, že pro mnohé obce může být úprava pravidel pro dětské skupiny komplikací. „Řada z nich počítala i s dětmi staršími a v rámci dotace musí pět let udržovat minimálně 65procentní naplněnost,“ uvádí ve zmiňovaném článku předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada. Řada dětských skupin má zároveň už dnes kvůli nízké porodnosti problém s obsazeností.
Ministr Plaga se k tzv. odkladové novele, která zpřísnila pravidla pro udělování odkladů školní docházky, při jejím schvalování opakovaně vyjadřoval kriticky. Na zmíněné konferenci nyní uvedl, že jím vedený úřad bude nejprve pečlivě vyhodnocovat dopady této novely a pak se rozhodne, jaké kroky v této oblasti podniknout dál.
„Nejdřív zavřou nějakou nezávislou televizi a pak určitě přijdou k vám do školy. Takže jestli vám zavřou nezávislou televizi, tak očekávejte, že tlak dojde až na úroveň škol a toho, co se budete učit ve školách, hned jako bod číslo dva,“
říká v původním rozhovoru pro EDUin Pavel „Paša“ Talankin, pedagog a dokumentarista, který je hlavním protagonistou oscarového dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi.
V rozhovoru dále Talankin podrobně mluví o tom, jak probíhá státní propaganda na ruských školách, jak je zde vedena vlastenecká výchova, jak se proměnil obsah výuky i učebnic – především těch v dějepisu. Přibližuje i opakované návštěvy vojáků ve školách a vliv mimoškolních organizací. „Cílem je vesměs popularizace a romantizace války. Snaží se jim vštípit, že na válce není nic špatného. Že to je úplně normální součást života, a naopak něco zajímavého, atraktivního,“ vysvětluje v rozhovoru Pavel Talankin.
Týden stručně
Poslankyně a stínová ministryně školství Renáta Zajíčková a následně i některá média (zde a zde) minulý týden upozornily na aktuální problém související s převodem části školních výdajů na obce. Týká se části nákladů na výuku plavání. To je obsaženo v RVP a je tedy povinnou součástí výuky. Náklady na něj do konce loňského roku hradil stát v rámci takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Jejich část však byla (na návrh předchozí vlády) převedena na zřizovatele škol.
Ministerstvo školství nyní s koncem rozpočtového provizoria rozeslalo do škol rozpis výdajů na regionální školství a společně s ním upřesňuje, že v souvislosti s plaváním bude stát školám v tomto roce proplácet pouze náklady na pedagogy, kteří kurzy plavání vedou. „Požadavky na pedagogickou práci na plavání v rámci povinnosti uvedené v RVP jsou pokryty ze státního rozpočtu v rámci standardního financování škol prostřednictvím tzv. PHmax. Zajištění podmínek pro povinné plavání na základních školách, tedy prostory či doprava, je po převodu ONIV na města a obce odpovědností zřizovatele. Každá škola má jiné podmínky, některé mají vlastní bazén, jiné využívají městský či soukromý, některá má bazén v dochozí vzdálenosti, jiná i desítky kilometrů daleko. Zřizovatel může toto zohlednit mnohem efektivněji než stát a centrální financování,“ uvedl na dotaz EDUinu tiskový mluvčí MŠMT Ondřej Macura. Stát se tím zároveň snaží omezit platby škol za externí lektory a posílit to, aby tuto výuku vedli aprobovaní tělocvikáři. Jelikož jsou plavecké kurzy povinnou součástí výuky, nemůže stát ani školy požadovat jejich úhradu po rodičích.
Část ředitelů a zřizovatelů škol uvádí, že nové podmínky jsou pro ně překvapivé a jde o další náklad na neinvestiční výdaje škol, se kterým v rozpočtech původně nepočítali (změny byly popsány v této listopadové metodice). V EDUinu jsme převod ONIV na zřizovatele již během schvalování této změny opakovaně kritizovali (zde a zde). Zmiňovali jsme, že může vést k prohlubování nerovností mezi školami. Prostřednictvím toho, jaké výdaje a v jaké výši školám zřizovatel v rámci ONIV uhradí, může výrazně zasahovat do výuky i kvality školy (např. tím, kolik peněz dá školám na pomůcky či vzdělávání pedagogů).
V uplynulých týdnech vyšlo několik článků, které se vrací k tématům, na něž jsme upozornili v Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2025. Redaktorka týdeníku Respekt Markéta Plíhalová připravila podrobný článek věnovaný demografickým výkyvům v různých místech Česka a tomu, jak se na ně samosprávy mohou již dnes připravovat. Navštívila jednu ze svazkových škol, ZŠ Vida v Chýni, a mluvila s jejím ředitelem i starostkou obce o tom, proč se rozhodli pro vybudování svazkové školy a co jim tento postup umožnil. Téma demografických výzev i s řadou grafů a dat podrobně popisuje i tento článek na webu ct24.cz.
Na webu Deníku Referendum pak vyšel komentář tiskového mluvčího EDUinu Václava Zemana. V něm jsme se na obě hlavní analýzy letošního Auditu podívali trochu jinak – z obou témat jsme shrnuli hlavní společné znaky a ukázalo se, že jde o problémy, které jsou dlouhodobě zmiňovány v souvislosti s celým českým vzdělávacím systémem.
Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART vyhlásila Cenu MenART pro výjimečné pedagogy základních uměleckých škol. Ocenění je určeno pedagogům, kteří výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže v oblasti hudby, výtvarného umění, tance či divadla. Letos ho získá celkem pět oceněných. Nominace může podat kdokoliv – kolegové, rodiče, žáci i široká veřejnost – prostřednictvím online formuláře na tomto odkazu. Cena bude předána při příležitosti zahájení IX. ročníku Akademie MenART v sobotu 22. srpna 2026 v Redutě Moravské filharmonie Olomouc.
Z EDUkalendáře
Ve čtvrtek 23. dubna od 14 do 16 hodin se bude konat další online kulatý stůl SKAV a EDUinu. Bude věnovaný čerstvě představenému kompetenčnímu rámci pro ředitele a ředitelky škol. Diskutující se kromě jeho obsahu zaměří i na to, s jakými cíli byl rámec připraven a jak se bude sledovat jejich naplňování. Věnovat se budou i tomu, jak může kompetenční rámec zvýšit kvalitu ředitelských konkurzů.
Živý stream z diskuze můžete sledovat zde (na tomto odkazu poté bude k dispozici i záznam debaty).
Diskutovat budou:
Markéta Bajerová, Učitel naživo
Klára Bezděková, Národní pedagogický institut ČR
Matouš Bořkovec, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Štěpánka Černá, radní pro školství města Cheb
Tomáš Pavlas, Česká školní inspekce
Luboš Zajíc, Asociace ředitelů základních škol ČR
Moderuje:
Petra Keprtová, Stálá konference asociací ve vzdělávání
Ve středu 29. dubna 2026 od 9:30 bude v Poslanecké sněmovně probíhat 4. schůze Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport PSP ČR. Jedním z bodů programu bude i informování členů výboru od ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové o fungování digitalizované agendy při letošním přihlašování a přijímacích zkouškách na střední školy a víceletá gymnázia. Na jednání budou prezentovány i hlavní výstupy z Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2024/2025.
Dopolední jednání výboru bude živě streamováno na tomto odkazu (stream 3).
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
