Blesk.cz: Má dabing vliv na úroveň jazykových dovedností?

Skandinávské země či Nizozemí nepraktikují dabing. Úroveň znalostí angličtiny v těchto zemích je výrazně vyšší než v ČR. Diskuse o dabingu jako překážce lepšího rozvoje znalostí jazyků v populaci v podání bulvárního deníku Blesk odráží hlavní problém: malá lobby herců a nahrávacích studií s velkým tématem, kterým je údajná kulturní tradice. Text vyšel na webu deníku Blesk 31. 7. pod názvem Nedabujte, zní z Bruselu. „Je to naše dědictví,“ brání češtinu odborník (ZDE).

Zmizí dabing z českých televizí a kin? I to je možné. Alespoň se toho dovolává europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který viní namlouvané filmy z toho, že mohou za naši špatnou znalost cizích jazyků. Problematiku chce řešit i ministr kultury Daniel Herman, Svobodův stranický kolega. Šéf dabingové sekce Herecké asociace Zdeněk Hruška ale pro Blesk.cz vyjmenoval, proč by dabing měl zůstat.

„Nemyslím si, že by to bylo správné, spíš bychom se tím ochudili, než že bychom si výrazně pomohli,“ reagoval pro Blesk.cz Hruška.

Nesouhlasí se Svobodou, který tvrdí, že právě díky absenci dabingu jsou například Skandinávci výborní v angličtině.

„Bylo by to ochuzení našeho kulturního dědictví, protože dabing má u nás velikou tradici, což se nedá říct právě o skandinávských zemích, kde tradici nikdy neměl. Pak máte třeba Německo, Rakousko, Francii, kde dabing naopak je, a nemyslím si, že by v Německu nebo v Rakousku hovořili méně anglicky. Naopak mluví výborně,“ podotknul.
Domnívá se též, že by konec dabingu znamenal určitou diskriminaci například starších lidí, kteří už se cizí jazyky neučí, případně slabozrakých, pokud by si místo dabingu měli zvykat výhradně na titulky. Muselo by se také vyřešit, zda by dabing zmizel jen u anglicky mluvených filmů nebo třeba i u asijských snímků.