Český rozhlas: Odborné školství musí učit žáka pro budoucnost, ne pro nejbližší tři roky

Publikujeme rozhovor s Bobem Kartousem, který byl vysílán v Českém rozhlase Leonardo 31. 8., přehrát si jej můžete ZDE. Jakou změnu do školského systému přinesou jednotné přijímací zkoušky na střední školy a jak by se měl proměnit vzdělávací systém, aby byly školy schopné dobře připravovat děti na život v 21. století?

Jednou z novinek, kterou zavádí novela školního zákona, jsou jednotné přijímací zkoušky na školy s maturitou, s výjimkou uměleckých škol. Zkoušet se bude z češtiny a matematiky s tím, že ředitel školy může přihlédnout i k jiným kriteriím uchazeče. Co si o této změně myslí odborník na školství Bohumil Kartous ze společnosti EDUin?

„Je to krok zpět v rozvoji českého vzdělávání,“ uvádí znalec. „Chápu, že učitelé mohou mít problém motivovat zvláště děti ve vyšších ročnících základních škol, aby se vhodně vzdělávali.“

Významným faktorem je podle experta i vliv lobby Svazu průmyslu a obchodu. „Ten má velký vliv nejen na ministerstvu školství. Rádi by viděli více dětí na středních odborných školách a učilištích, protože pro jejich aktuální zájmy je to lepší, než více dětí ve všeobecně vzdělávacích programech,“ soudí Kartous.

Ten tyto pohnutky chápe, ale dodává, že nejsou řešením budoucnosti dětí samotných. „Vzdělávací systém by měl sloužit k tomu, aby připravoval současnou mladou generaci na život v budoucnosti, která bude pravděpodobně velmi odlišná od toho, co známe dnes.“

Kartous prý sleduje vize velmi respektovaných vzdělávacích systému například ve Finsku, Singapuru a jinde. „Tam počítají s naprosto jiným spektrem dovedností, než jaké jsou schopny dnes poskytnout průměrné střední odborné školy u nás.“

„My řešíme požadavky trhu práce s výhledem přibližně tři roky, ale vůbec neřešíme to, že absolventi současných dnešních škol budou muset na trhu práce existovat ještě dalších 60 let.“

To ale neznamená, že je třeba střední odborné školy a učiliště rušit. „Stačí reformovat na nich výuku, tedy poskytnout jejich žákům vyšší míru všeobecně vzdělávacích předmětů, které jim umožní vyšší adaptibilitu v budoucnosti,“ vysvětluje Bohumil Kartous.