Chceme směřovat k tomu, abychom měli do deseti let jeden z nejlepších systémů pro přípravu učitelů v Evropě, zaznělo na Kulatém stole

Ve čtvrtek 10. března proběhla debata na Kulatém stole SKAV a EDUin, která se snažila odpovědět na otázky spojené s chystanou reformou pregraduální přípravy budoucích učitelů. Co reforma představuje a co od ní lze očekávat? Co přinese dětem ve školách? Jaké jsou hlavní výzvy její úspěšné implementace? Na tyto a další otázky odpovídali Robert Antonín, Filozofická fakulta OU, Jakub Drbohlav, MŠMT, Jana Fryzelková, Začni učit!, Helena Koldová, Pedagogická fakulta JU a Blanka Vaculík Pravdová, Učitel naživo. Diskusi moderoval Daniel Pražák, Otevřeno.

Podle Jakuba Drbohlava, zástupce ředitele Odboru řízení a podpory regionálního školství na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, je chystaná reforma pregraduální přípravy, ke které se svým podpisem v září 2021 zavázali představitelé všech pedagogických fakult spolu s tehdejším ministrem školství Robertem Plagou, v souladu s cíli Strategie vzdělávání do roku 2030+. Těmi je vedle snižování nerovností ve vzdělávání i změna toho, jak se děti ve školách učí, zaměřená na snížení pouhé reprodukce znalostí a snahu o větší rozvoj kompetencí. Reforma tak představuje první krok v implementaci zmíněné vzdělávací strategie.

Tři principy reformy

„Reforma je postavená na třech principech, podle kterých postupujeme. Za prvé, je to reforma, nemá to být revoluce. Navazujeme na to, co už fakulty připravující učitele udělaly samy. Chceme směřovat k tomu, abychom měli do deseti let jeden z nejlepších systémů pro přípravu učitelů v Evropě. Druhým principem je evidence. Snažíme se vše dělat na základě dat, výzkumů a zahraničních zkušeností. Třetí je princip participace. Věříme, že pro úspěch reformy je klíčové, abychom měli podněty z praxe a vše vznikalo v souladu i s těmi, kteří připravují budoucí učitele na vysokých školách,“ řekla na úvod Jakub Drbohlav.

„Když jsem se na střední škole rozmýšlela, zda mám jít na pedagogickou, nebo odbornou fakultu, rozhodla jsem se jít studovat molekulární biologii s tím, že si pak pedagogické vzdělání doplním, protože obrázek pedagogických fakult v té době nebyl moc dobrý. Co od toho očekávám teď, je změna. Za co bych se přimlouvala a co tu zatím nebylo zmíněno, je, abychom tu změnu provedli i u doplňujících pedagogických studií, protože jimi prochází zhruba jedna třetina lidí, kteří tu kvalifikací získají,“ komentovala záměry chystané reformy Jana Fryzelková z organizace Výluka, která vede projekt Začni Učit! určený zájemcům o učitelství přicházejícím z jiných oborů.

Podívejte se na záznam diskuse:

Zástupci fakult se shodli na tom, že reforma umožňuje diskutovat učitelskou přípravu s ohledem na zvýšení její kvality. „Vnímám jako výrazný posun ze strany těch, kteří připravují reformu, že se věnují problematice oborové didaktiky. Je třeba nalézt poměr mezi pedagogicko – psychologickými a didaktickými obory a odbornými znalostmi. Vymezit si, jak v tom časovém horizontu ideálního vývoje klást důraz na kompetence, které si absolvent a budoucí učitel má osvojit. Kompetenční profil bychom ale neměli zabetonovat podle nějakého mustru, měli bychom se pokusit vytvořit dynamický systém, které se bude vyvíjet podle toho, jak se bude vyvíjet doba,“ řekl Robert Antonín, děkan Filosofické fakulty Ostravské univerzity.

Potřebujeme sebevědomé učitele

„Učitelské povolání je podstatné a stojí na něm kvalita budoucnosti naší celé společnosti. Příprava budoucích učitelů je závislá na predikcích, které společnost budou určovat, a ty nejsou jednoduché, ani jednoznačné,“ řekla Helena Koldová, děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. „Naše snaha je připravovat odborníky tak, aby děti byly nejen spokojené, ale abychom zůstali na žebříčcích mezinárodních výzkumů na předních místech. Aby děti nejen rády chodily do školy, ale aby z té školy také něco znaly a byl dobře připravené pro svět, který nebude tak jednoduchý, jako byl. Nároky na děti jsou čím dál tím větší a kompetence absolventa jsou stále širší. Učitelé si musí být jisti, že to v praxi zvládnou,“ komentovala reformu.

„Pro mě reforma znamená určitou naději, že Strategie 2030+ není pouze dokumentem, který zůstane v šuplíku. To, co jsme slyšeli, jsou naprosto konkrétní kroky k tomu, aby se skutečně něco proměnilo,“ komentovala debatu Blanka Vaculík Pravdová z organizace Učitel Naživo. Podle jejích slov by děti ve školách měly poznat, že učitelé, kteří je učí, jsou sebevědomí učitelé, které baví jejich práce a dobře jí rozumí. „To, že ji rozumí, znamená, že jsou jednak dobře oborově připraveni, ale zároveň jsou i připraveni na práci s dětmi určitého věku. Nejdou učit ten předmět, ale děti lásce k tomu oboru. Včetně toho, že učitel rozumí sám sobě a je schopen posuzovat svůj vývoj v profesi, rozvíjet své silné stránky a pracovat na tom, kde se mu nedaří,“ doplnila.