Anna Brzybohatá 4. 12. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
27. 11. – 3. 12.
poslanci schválili státní rozpočet, na školství má jít 269 miliard
investice do školství jsou nízké a Česko padá do podprůměru OECD i EU
školy mohou přijít o další půlmiliardu korun, šetřit se má na asistentech či speciálních pedagozích
Týden stručně:
Do škol poputuje příští rok více miliard, ale v mezinárodním srovnání to nestačí. „Česká republika v roce 2021 dosáhla ve výdajích na školství historicky poprvé na průměr OECD i EU. Od té doby podíl ale dynamicky klesá,“ popsal pro Český rozhlas ekonom Daniel Münich, který v CERGE-EI vede think-thank IDEA. Na to, že by se situace měla v následujících měsících či letech zlepšit, to podle něj nevypadá a Česko ve výdajích na školství směřuje na chvost zemí Evropské unie. Byť se vláda podle Münicha snaží svému slibu o podpoře školství dostát, tempo nárůstu oproti HDP je malé. „Stát je ve velkých finančních problémech. V řadě dalších odvětví se veřejná podpora výrazným způsobem dokonce i snižovala. Takže z tohoto vychází školství relativně jako vítěz,“ říká ekonom. Podle dalšího ekonoma Pavla Mertlíka je velkým problémem českého školství decentralizace, jak řekl v Interview Plus (ČRo).
Šlo by o úpravu vyhlášky, kdy ministerstvo školství navrhuje snížit paušální výdaje na podpůrné pozice. Ředitelé tak mohou dostat celkově nižší balík peněz na platy. Dopady změny vyhlášky by se proto mohly dotknout i dalších zaměstnanců škol včetně učitelů. Vedení škol totiž nemusí mít po změně vyhlášky, která by mohla platit od ledna, na podpůrné pozice dostatek peněz. Asistenti pedagoga, školní psychologové nebo speciální pedagogové už ale mají sepsané smlouvy a ředitelé by mohli sáhnout do nadtarifů. „Už jen to, že tyto profese nejsou zahrnuty mezi pedagogy, kterým se má pravidelně navyšovat plat na 130 procent průměrné mzdy, je v kombinaci s návrhem vyhlášky jasný signál, že stát tyto důležité profese nepodporuje. A to v době, kdy je děti extrémně potřebují,“ řekla Novinkám a Právu Lenka Felcmanová, šéfka organizace SOFA, která se na inkluzi ve školách zaměřuje.
Před rokem bylo podle dat ministerstva školství žáků ve školách o něco méně. Učitelů na základních, středních a mateřských školách naopak přibylo. V regionálním školství bylo v prvních třech čtvrtletích zaměstnáno v přepočtu na celé úvazky téměř 293 tisíc lidí – na platy pedagogů a nepedagogů šlo více než 103 miliard korun. Učitelů bylo v přepočtu na plné úvazky na školách přes 157 tisíc.
Mateřinky ve velkých městech a v jejich okolí jsou přeplněné. Děti na místo ve veřejné školce čekají do čtvrtých narozenin nebo i déle, v nejchudších regionech je ale situace opačná a školky jsou často poloprázdné. Jak píše iRozhlas, nechodí do nich zejména ty děti, kterým by mohla předškolní výchova pomoci nejvíce. Opačným příkladem jsou Obrnice na Mostecku. Ačkoli splňují kritéria sociálního vyloučení – extrémní zastoupení počtu obyvatel v exekuci, nezaměstnaných či bytů bez standardně vybavených koupelen – účast v předškolním vzdělávání je tu nebývale vysoká. Zájem o ni mají i rodiče z nedalekého Mostu a školka je plná. „Rodiny ze sociálně slabších vrstev nemají vzdělávání jako prioritu. Nemají důvěru v instituce obecně,“ řekla ředitelka školky Vladimíra Pechanová. „Protože jsme v lokalitě, v jaké jsme, museli jsme hledat cesty, jak dětem vzdělávání zpříjemnit. Pomoci jim v té cestě. Nejde jen o děti, jde hlavně o rodiče, spolupráci s rodinou. Musíme si získávat jejich důvěru,“ dodala.
Podmínky mají být podobné těm současným. Školy se mají o peníze přihlásit během sběru dat resortu, které má proběhnout od 15. do 19. ledna příštího roku. Mluvčí ministerstva Tereza Fojtová pro Deník N řekla, že výše podpory bude záviset na tom, jak dopadne lednový průzkum a kolik škol se přihlásí. Od září do prosince roku 2022 si podporu ve výši zhruba 114 milionů korun na práci ukrajinských asistentů rozdělilo 583 škol.
Výrok týdne
„Věřím, že s použitím umělé inteligence dělají studenti spoustu užitečných věcí, ale mohou i podvádět. U prací, které studenti tvoří, má být jasně doložitelné, že jsou jejich tvůrci. Předpokládám, že možnosti umělé inteligence se budou rozšiřovat. A nebezpečí, že bude využita jiným než vhodným způsobem, tady je. Bakalářské práce ale nerušíme jen kvůli umělé inteligenci, snažíme se je dostat do jiných aktivit, které jsme nazvali bakalářský projekt. Chceme, aby studenti s AI aktivně pracovali a abychom na ni nekoukali jako na něco špatného, což je typicky české. Chceme ji využívat ku prospěchu věci,” Více zde:
řekl v DVTV děkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Jiří Hnilica ke zrušení bakalářských prací, které se dotkne příštích studentů prvního ročníku.
V souvislostech
7 213. To je výsledný počet škol, které zůstaly minulé pondělí zavřené nebo stávku podpořily. Nejvíce jich bylo zapojených ve Středočeském kraji, konkrétně 906. V Česku je podle ročenky ministerstva školství přibližně 5 400 mateřských, 4 200 základních a 1 300 středních škol. Šlo tak o největší stávku ve školství za posledních 30 let. Předseda školských odborů František Dobšík to označil jako neoddiskutovatelný úspěch. Kromě škol stávku podpořily i některé firmy, Česká středoškolská unie či iniciativa Studenti pro školství. Stávku provázela i demonstrace na Malostranském náměstí v Praze, pořádaná Asociací samostatných odborů a Českomoravskou konfederací odborových svazů. František Dobšík či Učitelská platforma však odmítli některé účastníky. Podle Dobšíka věděli dopředu, kdo má na pódiu být, ale distancoval se od nečekaného a nevhodného vystoupení aktivisty Daniela Sterzika.
„Na odborových protestech jsme nikdy v minulosti nepřipustili vystupování, jež nesouvisejí s odborovými cíli a záměry. Tato kardinální chyba, která je selháním pořadatelů, však v žádném případě nemůže zpochybnit úspěch největší stávky ve školství. Nemůže zpochybnit legitimní požadavky, na kterých se shodly školské odbory s vlivnými školskými organizacemi s podporou studentů i rodičů. Jedno nepatřičné vystoupení ji nemůže pokazit, zůstala na ní sice kaňka, ale nastolené řešení aktuálních problémů ve školství ji brzy vygumuje,” komentoval situaci Dobšík.
Důvodů, proč ke stávce vůbec došlo, bylo několik – primárně šlo o reakci na plánovaný rozpočet ministerstva školství pro příští rok, který je sice o čtyři miliardy vyšší, než tomu bylo letos, potřeby škol ale nepokryje. A nejde jen o platy učitelů, ale především o platy nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky či školníci. Kromě toho je jedním z klíčových důvodů avizované snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných státem, takzvané hodnoty PHmax. I o těch se měl ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bavit s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou a svým předchůdcem a současným šéfem Národního akreditačního úřadu Robertem Plagou v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Odmítl ale třetí pozvání v řadě a do pořadu nepřišel. Původně podle Moravce ministerstvo odkazovalo na hrozbu ohrožení nezávislosti Národního akreditačního úřadu a zpochybňovalo účast exministra Roberta Plagy v diskusi. Následně se v polovině týdne omluvilo kvůli probíhajícím jednáním.
„Děkujeme za pozvání a prosíme o omluvu pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka. Do nalezení shody o dalším postupu při nastavování financování školství se pan ministr Bek rozhodl omezit vystupování v diskuzních mediálních formátech. O možných řešeních jedná s odbory a dalšími klíčovými aktéry a veřejnost bude informovat poté, co společně dospějí k závěrům. Děkujeme za pochopení,” napsala mluvčí resortu Tereza Fojtová.
Vzdělávání je přitom priorita prakticky všech politických stran i vlád od začátku nového milénia. Od ČSSD přes ODS, TOP09, KDU-ČSL, ANO a další strany a hnutí. Ať už vládnou, jsou v opozici, nebo mají školství jako prioritu „jen” v rámci volební kampaně a do Sněmovny se nakonec nedostanou. Výsledkem podobných priorit nyní je, že v polovině týdne poslanci schválili zmiňovaný rozpočet, který nebude stačit na vysokou inflaci, rostoucí počet dětí a uzákoněné zvyšování platů. Neprošly například návrhy poslance SPD Zdeňka Kettnera vzít více než 18 miliard korun ministerstvu obrany a přesunout je do kapitoly ministerstva školství na navýšení finančních prostředků na platy ve školství o 10 procent, nebo návrh poslanců ANO Jany Berkovcové a Karla Raise do školství přesunout 6,8 miliardy – částečně z rozpočtu ministerstva obrany a vzít 5,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy (iDNES). Do školství tak má jít plánovaných 269 miliard korun.
Z edukalendáře
14. 12. → online → Konference Strategie 2030+
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
