Václav Zeman 15. 6. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 8.6. do 14. 6. 2026, se věnujeme těmto tématům:
konference o aspektech a cílech vznikajícího kariérního systému;
rozhodnutí ministra školství o zrušení povinné angličtiny v prvních ročnících ZŠ a tom, že druhý jazyk bude na 2. stupni pouze volitelný;
navržené změny pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol.
V souvislostech
Organizace Učitel naživo uspořádala v minulém týdnu konferenci nazvanou „Zrod kariérního systému v přímém přenosu“. Účastnili se jí politici, ředitelé, učitelé, odborníci i akademici. Část z nich vystoupila během tří moderovaných panelů, další se zúčastnili v publiku. Společně diskutovali o různých aspektech a cílech připravovaného kariérního systému a odměňování pedagogických pracovníků v českém vzdělávacím systému vůbec. „Není smyslem dostat do škol formální plnění atestací – jakési sbírání bobříků –, aby se učitelé dostali do lepší platové třídy. Chci vybudovat funkční systém seberozvoje a celoživotního učení. Pokud se to nepodaří, radši nezavedu žádný kariérní řád než špatný,“ citují přítomného ministra školství Roberta Plagu Hospodářské noviny. Během svého vystoupení zmínil i to, že učitelé v rámci nového systému nemají být odměňováni jen podle počtu odpracovaných let, ale že má mnohem více reflektovat kvalitu jejich výuky. Pokud bude nový kariérní systém stát na kariérních stupních, byly by to pravděpodobně tři základní stupně: začínající učitel, učitel se zkušenostmi, seniorní učitel.
Ministr ale zároveň zmínil, že připravovaný systém by měl mnohem více stát na rolích ve škole než na popsaných kariérních stupních. Jde o role, jakými jsou například výchovný poradce, metodik prevence, koordinátor ICT, některé pozice možná přibudou – jako třeba role mentora či metodika. Slovenskou zkušenost se zaváděním kariérního řádu na konferenci přiblížil analytik Michal Rehúš z Centra vzdělávacích analýz (rozhovor s ním k tomuto tématu najdete v nejbližších dnech na stránce eduin.cz). Varoval například, že pokud učitelé budou důkazy o svém průběžném vzdělávání prokazovat na základě portfolií, budou sice dělat dobrá portfolia, ale nezajistí to, že budou kvalitně učit.
Kariérnímu systému se podrobně věnoval i lednový kulatý stůl SKAV a EDUinu, o němž jsme připravili podrobný článek na webu.
V rozhovoru Jiří Münich mimo jiné popisuje, jak náročné je připravit kvalitně plošné testování tuzemských Rámcových vzdělávacích programů, které jsou podle něj v podstatě netestovatelné. Věnuje se v něm i tomu, jakým způsobem zjišťují socioekonomický status žáků v jiných zemích – konkrétně v Anglii a v Nizozemsku. V druhé části rozhovoru pak mluví o tom, proč se podle něj zvedla v ČR tak silná vlna nespokojenosti s dotazováním státu na citlivá témata týkající se žáků a jejich rodin. A popisuje i to, jak by stát měl podobně komplexní projekty v budoucnu připravovat lépe.
Týden stručně
V minulém týdnu zaslal ministr školství ředitelům škol dopis, ve kterém potvrdil dvě zvažované změny související s probíhající revizí vzdělávacího kurikula. Robert Plaga rozhodl o zrušení povinnosti vyučovat angličtinu povinně v prvních třídách, ke které mělo dojít od září 2028. Zároveň zrušil i povinnost výuky druhého jazyka na druhém stupni. Ten tak nadále zůstane jako volitelný předmět. Ministr v dopise ředitelům uvedl, že rozložení výuky angličtiny chce ponechat na školách, důležitá a závazná je podle něj výstupní úroveň v pátém ročníku. Často uváděným důvodem pro zrušení této povinnosti je i nedostatek aprobovaných učitelů anglického jazyka. Rozhodnutí se setkalo s řadou rozdílných reakcí, část pedagogů a odborníků jej kritizuje a odkazují na význam a potřebnost angličtiny i dalších jazyků v současném světě (další reakce např. zde). O obou změnách mluví programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta společně s redaktorem Seznam zpráv Josefem Mačím i v dnešním vydání podcastu 5:59.
Tématu jsme se v EDUinu věnovali i v tomto článku v říjnu 2024, kdy tehdejší ministr školství Bek oba návrhy představil. Diskutovali o něm i účastníci kulatého stolu SKAV a EDUin v září 2024.
Ministerstvo školství vložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Návrhy změn se významně dotknou pravidel a podmínek pro přidělování asistentů pedagoga žákům běžných základních škol. Novela se promítne i do zákona o pedagogických pracovnících a v podstatě ruší současný stav, ve kterém jsou asistenti pedagoga dlouhodobě přidělováni jednotlivým žákům běžných základních škol jako jedno z tzv. podpůrných opatření na základě vyšetření dítěte a následných doporučení školského poradenského pracoviště. Podle předloženého návrhu by nově školy na základě tzv. parametrizace, tj. na základě pevně stanovených pravidel zohledňujících jak počty tříd a jejich naplněnost ve škole, tak podíl dětí vyžadujících zvýšenou podporu (děti se speciálními vzdělávacími potřebami, děti s potřebou jazykové podpory a děti z chudých rodin), dostaly přidělený počet asistentů pedagoga, jež mohou využívat (a financovat). Ředitelé a ředitelky škol by poté rozhodovali o tom, v jakém poměru asistentů a jejich úvazku je rozdělí mezi jednotlivé třídy a děti, které do nich dochází. Nemusí přitom brát v potaz jen konkrétní diagnózy, ale celkovou náročnost výuky ve třídě, například v těch, do kterých dochází více žáků se sociálním znevýhodněním. Ve školách, kde budou působit více než tři asistenti, má dle návrhu vzniknout nová pozice metodika asistentů pedagoga. Ten bude mít povinnost do tří let od nastoupení do funkce dokončit speciální studium. Jeho přesnou podobu teprve ukotví novelizovaná vyhláška.
Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta v tiskové zprávě k tomuto návrhu připomíná, že je podle něj zásadní, aby součástí navržené novely bylo i popsání a zajištění individuálního mechanismu pro přidělování více asistentů pedagoga do škol pro případy, kde se objektivně ukáže, že je počet přidělených asistentů nedostatečný. Podle ministerstva by asistenty, které škola potřebuje, ale nedostane na ně peníze od státu, měli dofinancovat zřizovatelé – tedy obce a kraje.
Návrh novely bude po vypořádání připomínek z připomínkového řízení předložený na jednání vlády. Poté projde všemi třemi čteními v Poslanecké sněmovně a následně v Senátu. Ministerstvo předpokládá využití nových pravidel od začátku školního roku 2027/28.
Český výbor pro UNICEF pořádal v minulém týdnu na půdě Akademie věd v Praze konferenci zaměřenou na duševní zdraví mladých lidí v Česku. Zveřejnil na ní mimo jiné výsledky výzkumu, který dlouhodobě sleduje postoje, potřeby i výzvy, kterým v ČR čelí děti a dospívající. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, od roku 2017 ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Data z něj potvrzují, že psychická pohoda dětí a dospívajících v Česku se nadále zhoršuje. Pouhá polovina dotázaných dětí v odpovědích uvedla, že se cítí šťastně, což je pokles oproti minulým letům. Hlavním zdrojem stresu je pro dotázané děti škola – 6 z 10 dětí uvedlo, že zažívá stres kvůli školním povinnostem. Jako další zdroje psychické nepohody uváděly tlak na výkon, vztahy se spolužáky i obavy z neúspěchu. Část otázek se týkala i používání sociálních sítí. Zde uvedlo 63 procent respondentů, že v posledních dvou týdnech trávili online více času, než by chtěli. Podrobné výsledky výzkumu si můžete přečíst na webu UNICEF nebo v článku na webu ct24.cz.
Naše analytička Nikola Šrámková se ve svém komentáři vrací k jednomu z témat, které opakovaně zaznívalo v diskuzích nad letošními přijímacími zkouškami na střední školy. V souvislosti s velkým převisem poptávky a počtu volných míst na žádaných školách v Praze a jejím okolí někteří diskutující uváděli, že řešením může být dojíždění studentů do jiného kraje, kde převis není tak velký, a jejich bydlení na internátu, když je škola na vzdáleném místě. „Tím se má problém vyřešit. Jenže nevyřeší. Pouze se přehodí na jednotlivé rodiny. Místo abychom vedli politiky k odpovědnosti za neschopnost včas plánovat kapacity, obrací se pozornost zpět k mladým lidem. Mají být skromnější, odolnější, přizpůsobivější,“ píše v komentáři Nikola Šrámková. Upozorňuje dále i na to, že pokoje na internátech bývají po dvou, třech i čtyřech, podle vyhlášky mohou být i šestimístné. „Pro někoho může být takové prostředí v pořádku. Pro jiného může být dlouhodobě náročné. (…) Chtít, aby se žák dostal k veřejné službě v rozumné vzdálenosti od domova, není žádný přehnaný požadavek. Je to standard, který by neměl záviset na tom, v jakém kraji žák bydlí,“ uvádí v závěru komentáře jeho autorka.
Očekávané události
EDUin v rámci aktivit podporujících zřizovatele v jejich roli pořádá další EDUakademii Klubu zřizovatelů. Toto setkání zřizovatelů se zaměří na aktuální téma demografických predikcí a možného svazkování škol. Vystupující představí motivace a zkušenosti těch, kdo se rozhodli pro svazkové školy (svazková škola Chýně–Hostivice) i těch, kteří řešení prostřednictvím podrobných analýz ještě hledají (Jesenicko). Další vystupující představí kritéria pro rozhodování i dostupnou podporu ze strany státu při vzniku svazkových škol.
Kdy: 23. června 2026, 9:00–12:30
Kde: online, na platformě Zoom (odkaz k připojení obdrží přihlášení krátce před setkáním)
Program:
9:00–10:30: Jan Vöröš Mušuta, Ondřej Nývlt a Jakub Černý
10:45–12:15: starostka Chýně Anna Chvojková a zástupce MAP Jesenicko Jiří Hrubý
ZDE se můžete hlásit na Letní EDUakademii online.
V tomto týdnu se koná poslední kulatý stůl SKAV a EDUin pořádaný v tomto školním roce. Bude se věnovat práci s daty a možnostem jejich využití v oblasti vzdělávání. Diskutující budou hledat odpovědi na otázky: Jak využíváme data, která máme nyní k dispozici, a jaký vliv má jejich vyhodnocování na rozhodnutí ve vzdělávací politice? Jaké oblasti zůstávají mimo naši evidenci a jaké to má dopady na tvorbu politik? Jak podpořit zřizovatele a vedení škol v tom, aby data měli k dispozici a využívali je tak, aby to vedlo ke zlepšování učení všech dětí a mladých lidí?
Diskuze se zúčastní:
– Karel Gargulák, PAQ Research
– Karel Handlíř, ředitel ZŠ Krnov
– Daniel Münich, CERGE-EI
– Silvie Pýchová, Partnerství pro vzdělávání 2030+
– Petr Suchomel, Česká školní inspekce ČR
Moderuje:
Petra Keprtová, Stálá konference asociací ve vzdělávání
Ke kulatému stolu se můžete přidat na tomto odkaze.
Na stránce skav.cz poté najdete záznam z tohoto i předchozích kulatých stolů.
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
