Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 26. 1. do 1. 2. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Efektivní řazení přihlášek na střední školy a víceletá gymnázia;
začátek Týdne pro wellbeing;
ohrožení změn ve školním stravování.
Edukovat děti ve škole je jediný způsob, jak mít vliv na jejich návyky i mimo ni, říká v rozhovoru Eva Nečasová z AI dětem
Václav Zeman 2. 2. 2026
V souvislostech
Analýzy k výběru střední školy: IDEA i PAQ Research navrhují, jak řadit přihlášky efektivně
Uchazeči a uchazečky o studium na střední škole či víceletém gymnáziu mohou od 1. do 20. února podávat své přihlášky. Žáci devátých tříd si 28. ledna mohli zdarma vyzkoušet přijímací zkoušky nanečisto pořádané Cermatem. První dojmy z testovaných úloh sdíleli pro Hospodářské noviny nebo Deník N. Uváděli, že test z matematiky jim přišel velmi těžký. Angličtinu, která byla do Přijímaček nanečisto zařazena letos poprvé, zase považovali za velmi jednoduchou.
Algoritmu při párování uchazečů a škol se podrobně věnuje video „Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?“ zveřejněné think-tankem IDEA při CERGE-EI. Podrobně vás seznámí s tím, jak funguje algoritmus navržený nositelem Nobelovy ceny. Na konkrétních příkladech ukazuje, proč se v řazení škol na přihlášce nevyplatí taktizovat a proč je nejlepší strategií řadit školy podle skutečné preference uchazeče. Ještě více si můžete poslechnout v podcastu IDEA Talks.
Tématu se věnuje i aktuální analýza PAQ Research. Ta mimo jiné uvádí, že až 27 procent uchazečů si mohlo zvolit školu v jejich okolí, na niž je náročnější se dostat. Body by jim na přijetí stačily, ale nepodali si na ni přihlášku. To je podle autorů analýzy důsledkem toho, že uchazeči neznají dopředu své výsledky v JPZ. Předejít těmto situacím by pomohlo předsunutí termínu JPZ před podávání přihlášek, jak navrhuje i EDUin.
Klíčové informace k výběru škol a podávání přihlášek si můžete připomenout v aktuálním vydání podcastu Studovna na Radiu Wave, kde uslyšíte analytičku EDUinu Nikolu Šrámkovou.
Týden stručně
Začíná Týden pro wellbeing 2026
Ve středu 4. února začíná další ročník Týdne pro wellbeing. Všechny typy škol, vzdělávací organizace, nadace, MAS a řada dalších institucí po celé republice pořádají naživo i online desítky akcí na podporu duševního zdraví, pozitivních vztahů a bezpečného prostředí v českých školách. V kalendáři akcí najdete všechny termíny i anotace. Podívejte se, jaké debaty, workshopy či webináře se budou konat ve vašem regionu.
V EDUinu letos kampaň podpoříme články o wellbeingu a souvisejících tématech. První z nich připravila Patricie Martinů a rozsáhle se věnuje oblasti, o níž se ve spojení s wellbeingem ve školách tak často nemluví – wellbeingu učitelů. V podrobném textu se dozvíte aktuální data o duševním zdraví českých učitelů, o možnostech jeho podpory i o tom, co můžeme ještě zlepšit.
Dalším je rozhovor s Evou Nečasovou, zakladatelkou organizace AI dětem. Zahajujeme tak nový seriál textů, v nichž se budeme podrobně věnovat digitálnímu wellbeingu. Nečasová v kritickém rozhovoru, který s ní vedla Jitka Polanská, mluví o řadě typů rizik spojených s využíváním umělé inteligence ve vzdělávání i o tom, jak jim předcházet. K tématům souvisejícím s wellbeingem si můžete přečíst i řadu našich starších článků. Najdete je na našem webu pod štítkem „wellbeing“.
Stravovací vyhláška v ohrožení
Od září tohoto roku mají školní jídelny v Česku začít vařit podle nových pravidel uvedených v takzvané stravovací vyhlášce. Nyní mají čas se na změny připravit. Zda k jejich zavedení opravdu dojde, však stále není jisté. Premiér Andrej Babiš se k vyhlášce opakovaně vyjádřil kriticky. Nyní avizuje, že o jejím dalším osudu rozhodne na základě předložených dat po setkání se všemi, kterých se dotýká. Na půdě Poslanecké sněmovny se má 13. února konat kulatý stůl s účastí premiéra, ministra zdravotnictví i školství.
Nová vyhláška mimo jiné aktualizuje takzvaný spotřební koš. Cílem je omezit přidané cukry, sůl a polotovary, a naopak do jídelníčků dostat více čerstvé zeleniny, luštěnin či celozrnných obilovin. Usiluje i o nápravu některých nepřesností, kdy se například ovoce obsažené ve slazených ovocných nápojích počítalo jako příjem čerstvého ovoce.
Odborníci a lékaři změny vítají jako zásadní krok v boji proti dětské obezitě, vyhláška ale čelí silnému tlaku lobbistických skupin i dezinformacím, které se šíří mezi rodiči. Hlavní mýty a řadu dalších souvislostí srozumitelně popisuje článek think-tanku Ministr zdraví. „Velkopotravináři se snaží manipulovat veřejným míněním a štvát lidi proti snaze, aby děti ve školách jedly zdravěji,“ uvedl k tlakům proti nové vyhlášce v článku Deníku.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Nejčastější otázky a odpovědi ke stravovací vyhlášce najdete i na webu projektu Státního zdravotního ústavu Máme to na talíři. Nebo se můžete přidat k dnešnímu bezplatnému webináři (pondělí 2. února) pořádanému touto iniciativou.
Výzkum ČSÚ Minisčítání 2025: Pětina dětí nečte knihy a většina již využila nástroje AI
Český statistický úřad opakovaně pořádá projekt Minisčítání, ve kterém zábavnou formou přibližuje žákům a studentům ve věku 9–15 let svět statistiky s cílem zvyšovat jejich statistickou gramotnost. Součástí projektu je i vyplňování dotazníků samotnými žáky, z něhož každoročně vychází řada zajímavých zjištění o dětech a mladých lidech v Česku.
Do loňského Minisčítání se zapojilo téměř 84 tisíc žáků z 5,5 tisíce tříd a 1,1 tisíce škol – nejvíce v historii tohoto projektu. Výsledky mimo jiné ukázaly, že děti trávily na internetu nejčastěji tři hodiny denně (22 %). Více než pět hodin denně této činnosti věnovala pětina dotazovaných dětí. Nejčastěji na internetu hrály hry (28 %) – chlapci mnohem intenzivněji než dívky (44 % vs. 12 %). Ty naopak internet využívají především k poslechu hudby (19 %). Nástroje umělé inteligence někdy využilo již devět z deseti dotázaných dětí. Pětina dětí nepřečetla za celý rok žádnou knihu, v případě chlapců čtvrtina, v kategorii 15letých to byla dokonce třetina. Více než 10 knih přečetlo 12 % dětí. Pouze 2 % dětí neměla vlastní mobil.
„Výsledky Minisčítání ukázaly, že počítačové hry, videa, sociální sítě i nástroje umělé inteligence děti považují za samozřejmost, což přispívá ke zvyšování jejich počítačové gramotnosti. Zájem o klasická informační média, jako jsou knihy a časopisy, u nich dramaticky klesl. Sportování i další pohybové aktivity ale naši nejmladší generaci stále baví,“ shrnuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
„Chatboti jsou ideální nástroj pro kontinuální zpětnou vazbu žákům, ale velmi záleží na tom, jak je systém postavený. V žádném případě nemá nahrazovat pedagoga, to je další velká miskoncepce kolem AI. Může mu pomoci s formulací zpětné vazby, ale je to učitel, kdo ví, co má říct. AI mu pomůže například se správným popisným a nehodnoticím jazykem,“
říká v rozhovoru na webu eduin.cz zakladatelka organizace AI dětem Eva Nečasová.
Z EDUkalendáře
4. 2. 2026 → Praha → Konference pro wellbeing ve škole 2026: O nás bez nás? – Hlas mladých ve vzdělávání
Autor článku:
Václav Zeman
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
