Hospodářské noviny: Míst na osmiletých gymnáziích je moc, chodí na ně i děti, které tam nepatří, kritizují politici

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 30. 3. v Hospodářských novinách a věnuje se chystaným přijímacím zkouškám na víceletá gymnázia a jejich pozici v systému školství.

Už za dva týdny budou skládat přijímací zkoušku zájemci o víceletá gymnázia. Letos poprvé musí všichni projít stejnými testy z češtiny a matematiky, které připravila státní organizace Cermat. Obrovský zájem o gymnázia mezi žáky pátých tříd nepolevuje, na prestižní školy se hlásí až osmkrát více dětí, než školy mohou přijmout. Žáci ani jejich rodiče nechtějí nechat nic náhodě, navštěvují kurzy, které je mají k přijímacím zkouškám připravit.

Přípravné kurzy či přijímačky nanečisto od společnosti Scio letos využily skoro čtyři tisíce zájemců o víceletá gymnázia. Kurzy letos otevřela i společnost Tutor, od listopadu do nich chodí padesát páťáků. Dozvědí se i to, co jim ve škole neřeknou. „Některé děti například vědí, že existuje zlomek, ale nikdy neviděly zápis pomocí zlomkové čáry. Desetinná čísla budou na některých školách začínat až nyní, což vnímám jako zásadní problém,“ říká lektorka matematiky z Tutoru Jana Syrovátková.

Ukazuje se, že o přijetí často nerozhoduje nadání a způsob myšlení žáka, ale jeho schopnost mechanicky se látku „nabiflovat“. Výzkumnice z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jana Straková to také dokládá tím, že jen necelá polovina žáků čtvrtých tříd s nejlepšími výsledky v matematice se dostala na víceleté gymnázium. Tento jev kritizují pedagogičtí odborníci, ale i někteří ředitelé škol.

„Letos se hlásí 249 dětí, vzít můžeme jen třicet. Mezi ně se mnohdy dostanou nejnašprtanější děti, ne ty nejchytřejší,“ stěžuje si ředitel Slovanského gymnázia Olomouc Radim Slouka.

Chtěl by brát 60 dětí jako dřív, ale kraj to nepovolil. „Tehdy měly šanci i přirozeně chytré děti, které přijímacím zkouškám nevěnovaly takovou pozornost,“ říká. Na méně prestižních gymnáziích se zase stává, že vezmou skoro všechny přihlášené.

O tom, že na gymnázia nechodí nejnadanější žáci, se mluví už pár let. HN oslovily politiky s dotazy, jestli by se s tím nemělo něco dělat.

Všichni, až na profesora a poslance Jiřího Zlatušku (ANO), se shodli na tom, že míst na víceletých gymnáziích je příliš mnoho a jejich existence má smysl, když na ně budou chodit jen mimořádně nadaní žáci.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) připomíná, že dnes na víceletá gymnázia odchází 11 procent žáků, v Praze skoro 20 procent. Zamýšleno bylo maximálně pět procent. „Studuje na nich nemálo dětí, které nemají odpovídající vzdělávací předpoklady,“ míní.

Za dobu své vlády se je nepokusila nijak omezit, pouze počet míst na víceletých gymnáziích nezvyšovala. Preferuje gymnázia čtyřletá, kam chodí žáci z deváté třídy. „Je namístě znovu promyslet roli víceletých gymnázií, protože vnáší do systému prvek segregace a selektivity,“ říká. „Znovu promyslet“ jejich roli by chtěl i Václav Klaus ml. (ODS).

Rušit víceletá gymnázia ale nechce nikdo, pro jejich postupný útlum je pouze Marta Semelová z KSČM.

Důvod – rodiče o ně mají zájem a chtít zrušit gymnázium se rovná politické sebevraždě.

Ostatní politici vidí jedinou šanci, jak zájem rodičů a dětí o víceletá gymnázia snížit, ve zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol.

Jmenují podporu učitelů, moderní vybavení a výukové metody 21. století.

„Administrativní omezení počtu dětí na víceletých gymnáziích nemá šanci u rodičů uspět a nemá ani opodstatnění,“ míní Jiří Růžička (TOP 09), který sám vede Gymnázium Jana Keplera v Praze.