Autor článku:
EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme text Markéty Hronové, který shrnuje aktuální změny ve školství, které proběhnou v důsledku koronavirové pandemie. Text vyšel 4. ledna v Hospodářských novinách.
Za normálních okolností by děti po vánočních prázdninách opět zamířily do škol, letos se ale návrat týká jen prvňáků, druháků a žáků speciálních škol. Všichni ostatní startují poslední měsíc prvního pololetí školního roku z domova. Pokud se školy do konce ledna neotevřou, mohou pololetní vysvědčení předat později. Jeho obsah ale budou muset žákům sdělit 28. ledna, uvedla to mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.
Ministerstvo školství také vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm už dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů.
Přijímací zkoušky na střední školy připravované státní společností Cermat tak, aby byly pro všechny stejné, zůstávají povinné pro víceletá gymnázia. Bývá velký přetlak zájmu a ředitelé potřebují nějaké vodítko, jak žáky rozřadit. Jinak školy tyto testy jako kritérium pro přijetí uchazečů mohou, ale nemusí použít. Bude možné uskutečnit přijímací zkoušky i distančním způsobem.
Termíny pro jednotné testy od Cermatu se zatím nezměnily − pro čtyřleté obory budou 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna, podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je ale bude možné podle vývoje koronavirové epidemie posunout. Ředitelé vyhlásí podmínky pro přijetí na své školy do konce ledna. Termín pro podání přihlášky pro první kolo zůstává zachován na 1. března.
Na začátku roku není jasné ani to, kdy budou maturity. „V případě méně příznivé epidemické situace je možné, obdobně jako ve zkušebním období jaro 2020, posunout termíny,“ sdělila mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Doplnila, že není v plánu vypustit některou část maturitní zkoušky.
Ovšem na změny se letos maturanti musí připravit i bez ohledu na virus. Státní maturitní testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka se už nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“, podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech určí Cermat. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.
Povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků si školy budou organizovat samy. Zatímco ještě loni psali studenti maturitní sloh z češtiny i cizích jazyků podle centrálně zadávaných témat od jmenované ministerské společnosti, letos je školy vymyslí i vyhodnotí samy.
Zejména učitelé jazyků z odborných škol se tomu brání. Ministerstvo požaduje, aby otázky byly monotematické, což dosud neplatilo. „Znamená to, že do otázek nebudeme moct přidat naši odbornou část, a pokud ano, bude to hrozně šroubované. Nevím, jak k tématu o rodině či cestování nenásilně přidat svařování,“ vysvětluje angličtinář David Jedlička ze Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě. Jenže ministerstvo si za změnou stojí. Podle jeho stanoviska mají školy využít pracovní listy z minulosti nebo zkušenosti ze školní části maturit.
Zkušenosti z distanční výuky ukázaly, jak je důležité, aby děti i učitelé rozuměli digitálním technologiím. V letošním roce by se měl z informatiky stát mnohem důležitější předmět, třeba na úrovni dějepisu. Za celou základní školní docházku byla dosud povinná jedna hodina informatiky týdně ve dvou ročnících. Nyní by měla být na prvním stupni povinná ve dvou ročnících a na druhém ve všech čtyřech.
Změnit se má také to, co se žáci ve výuce dozvědí. Už by nemělo jít primárně o ovládání počítače, psaní a úpravu textů. To by se mělo učit třeba v češtině, kam práce s textem patří. Vytváření tabulek by zase měli probrat učitelé matematiky. V hodinách informatiky by měl zůstal prostor na robotiku či základy programování.
Ministerstvo školství tyto změny plánuje od roku 2016, letos by se konečně měly dostat na všechny školy. „Pomoct by mohla zkušenost s on-line výukou, teď je na zavedení novinek dobrá doba,“ míní Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků.
Celý text najdete ZDE.
Autor článku:
EDUin
