Jak změnit maturitní zkoušku. Je větší problém stejný didaktický test pro všechny, nebo jeho obsah?

Krátce:

Obce stále neví, kolik dostanou na navýšení kapacit ve školách. Ministerstvo školství situaci zvažuje, místa budou chybět od září. Obce plánují rozšiřování kapacit ve školkách. Například připravené projekty modulárních školek, díky kterým by se navýšila kapacita školek v Brně o 500 míst, by se podle textu Josefa Mačího s odřenýma ušima daly zvládnout do září – ministerstvo školství zatím zvažuje, jak nové kapacity financovat. „V současné době uvažujeme o různých variantách a zjišťujeme situaci v území,“ cituje mluvčí ministerstva školství Anetu Lednovou (seznamzpravy.cz). Že po prvotním dobrém nástupu vláda (včetně školství) začíná ztrácet dech, to si bohužel myslí i Daniel Prokop (v podcastu Ptám se já na seznamzpravy.cz). Štěpán Kment z PAQ Research doporučuje udržet podíl ukrajinských dětí ve třídách do 20 procent, pomoci podle něj mohou rozvozy do škol i dobře připravené relokace uprchlických rodin (irozhlas.cz). O jejich integraci se budou muset postarat učitelé unavení ze dvou let pandemie. Na idnes.cz se na to ptali v anketě učitelů: Žádný z respondentů neměl problém se skutečností, že je potřeba ukrajinské děti integrovat. Uváděli ale, že je pro ně složité připravovat látku dvojjazyčně, případně se žáky, kteří neumí ani slovo česky, komunikovat. Někteří žáci navíc přišli přímo z válečných oblastí, což se částečně podepsalo na jejich aktuálním psychickém rozpoložení.

Vysoké školy řeší, co s ukrajinskými studenty. Rozhodnutí je na škole, některé z nich jim nabízejí stát se tzv. freemovery. „Dá se říct, že jde o legitimní revoluci v přijímacím řízení ve smyslu odchylek od zákona o vysokých školách a běžných postupů,“ říká pro irozhlas.cz mluvčí brněnské univerzity Radim Sajbot. Škola přitom rozhoduje v každém případě individuálně. „Bylo nám řečeno, že pokud chce studovat v češtině, tak musí umět česky, musí mít zkoušku z češtiny a že jí neuznají pět let studia, která má, ale uznají jen tři, a to ještě musí udělat přijímačky a nějaký rozdílový trest,“ popsala Anna Pánková možnosti studentky 5. ročníku ukrajinské medicíny. Může studovat i v angličtině, to by jí ale stálo 250 tisíc.

Expertní panel k revizi RVP posbíral připomínky. Největší pozornost vzbudil návrh, aby se druhý cizí jazyk učil nepovinně. Expertní panel uzavřel připomínky k Hlavním směrům revize RVP. „Co se týká struktury podnětů, hrubým odhadem jich chodí nejvíce k dalšímu cizímu jazyku. Hodně podnětů se týká rozdělení na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah. Poměrně dost jich tam je v souvislosti s ověřováním v uzlových bodech,“ řekl předseda panelu Jan Jiterský (ČT24). Proti tomu, aby druhý cizí jazyk byl nepovinný, jsou zástupci sdružení učitelů cizích jazyků. „Pokud by byl další jazyk dobrovolný, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit a přijdou o práci,“ píší novinky.cz. Proti se v dopise ministru Gazdíkovi vyjádřili velvyslanci velkých evropských zemí. „Znalost německého jazyka má vzhledem k velké provázanosti našich ekonomik značný význam i v každodenním životě,“ řekl pro lidovky.cz německý velvyslanec Andreas Künne a připomněl, že Evropská rada v roce 2019 označila vícejazyčnost za společný evropský cíl. Jeden jazyk přestává stačit i podle zaměstnavatelských svazů. Ředitelé škol oslovení v článku se ale shodnou, že je to vhodný krok. (lidovky.cz). V petici za zachování povinného druhého cizího jazyka bylo na konci týdne 2400 podpisů. „Podle dat a analýz je tu minimálně dvacet procent žáků, kteří nezvládají ani první cizí jazyk,“ řekl ministr Gazdík s tím, že další část dětí druhý jazyk nezvládá a brzdí žáky, kteří se jazyk učí bez problémů (ČT24). CNN Prima News se Gazdíka neptala jen na druhý cizí jazyk. „Jako ministr bych chtěl, aby celý proces v závěru dospěl k „ministerské super komisi“, kde se společně s dalšími osobnostmi budeme nad rámci zamýšlet v kontextu. Chci na to jiný než čistě úzký předmětový pohled, ale aby tam byli lidé s nadhledem, kteří ve svém oboru něco dokázali,“ řekl k tomu, jak by měla nová podoba kurikula vznikat, Petr Gazdík (CNN Prima News).

Učitelka, která během hodiny dětem tvrdila, že se v „Kyjevě nic neděje“, si najala právničku. Chce také, aby škola potrestala žáky. Výroky učitelky prošetřuje policie, uvádí novinky.cz. Učitelka je v neschopnosti a najala si právničku. „Je zřejmé, že dotčený žák, kromě toho, že zcela prokazatelně porušil školní řád, zasáhl také do práv mé klientky. Moje klientka nedala souhlas s pořízením jakékoliv nahrávky,“ cituje seznamzpravy.cz z dopisu, který poslala ředitelce školy. Chce „kázeňsky řešit“ žáky, kteří ji nahrávali. „Je to drzost, která má vytvářet dojem, že paní učitelce bylo ukřivděno. Nahrávka jasně ukazuje nezpůsobilost a zjevnou protiprávnost jednání té učitelky,“ myslí si Bob Kartous (seznamzpravy.cz). „Nikdo našim učitelům nebrání vyjadřovat vlastní názor, ale nemůžou to předkládat jako fakt, kterému mají děti věřit,“ cituje idnes.cz ředitelku školy. Apolena Rychlíková na irozhlas.cz připomíná výsledky studie nazvané Český učitel ve světě médií, podle níž má deset procent pedagogů tendenci věřit dezinformacím nebo je neumí rozpoznat. Celý příběh z pohledu redaktorky, která jej přinesla, mapuje podcast seznamuzpravy.cz. „My jsme se už setkali s tím, že učitelé třeba šíří dezinformace ve veřejném prostoru, na sociálních sítích…. Ale to, že by se to dělo přímo ve třídě, tak to jsme podle mě zatím neslyšeli nebo k tomu nebyl žádný důkaz,“ říká v něm Kristina Ciroková s tím, že učitelka podle ní dezinformacím upřímně věří a chce se zřejmě soudně bránit. Případ podle ní ukazuje na hlubší problémy v českém školství. „Škola se nemá snažit žákům předávat návody k tomu, jak hodnotit z hlediska současné politické situace určitá politická témata. Ale není apolitická v tom smyslu, že by se měla těmto tématům vyhýbat,“ řekl k tomu pro irozhlas.cz Bob Kartous.

Vztah mezi učitelem a žákem české zákony nezakazují. Ředitelé po nich chtějí, aby ve škole nevystupovali jako pár. „Mým rodičům se to vůbec nelíbilo, a dokonce to řešili s ředitelkou,“ vzpomíná Kristýna na začátek svého vztahu s učitelem, když jí bylo šestnáct. Anna Sochorová v článku pro aktualne.cz shromáždila příběhy několika takových lásek. Škola do vztahu učitele a oslovených dívek nezasahovala.

Výrok týdne:

„U ukrajinských žáků je to zejména délka samohlásek, kterou považují Slovani za přízvuk, nebo výslovnost našich dvojhlásek, které ukrajinština nemá. V tomto případě je výuka spíše o odnaučení výslovnosti, například u slova „auto“ namísto „avto“ a podobně. I když žáci znají latinku, setkávají se u nás poprvé s diakritickými znaménky, kam spadá i zmiňované „ř“, konkrétně toto písmeno ale u úplných začátečníků nevyžaduji,“ odpovídá učitelka češtiny pro cizince Tereza Švandová na otázku, co dělá ukrajinským dětem při lekcích češtiny největší potíže (lidovky.cz).

V souvislostech

Maturitní zkouška: Je větší problém stejný didaktický test pro všechny, nebo jeho obsah?

Návrh na změnu maturitní zkoušky, který think tank Vzdělávání 21 Univerzity Karlovy představil na začátku února, se dostal trochu do pozadí kvůli ukrajinské krizi. To ale neznamená, že zmizely problémy maturitní zkoušky. To ostatně potvrdili i panelisté kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Proč a jak maturitní zkoušku reformovat? Na tom, že je třeba ji změnit, se shodli všichni. Diskuse ale také potvrdila, že najít shodu na konkrétní podobě nové maturity nebude vůbec jednoduché.

Záchytným bodem diskuse byl návrh pracovní skupiny think tanku Vzdělávání 21 (jehož členem byl před tím, než se stal ministrem školství, i Petr Gazdík). Ta do základů řešení staví odlišení „profesní“ maturity sloužící jako potvrzení kvalifikace od „úplné“ maturity umožňující vstup na vysokou školu. „Nevidíme jako správné, aby stejná zkouška probíhala na gymnáziích i učňovských školách,“ vysvětlovala při panelové diskusi ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová, která pracovní skupinu vedla. Nejde podle ní o to, že by učitelé na odborných školách neuměli žáky na maturitu připravit, ale „je otázkou, zda je nutné, aby se žáci učňovských škol, kteří se připravují na povolání, připravovali na předměty, které jsou pro ně v podstatě – nechci říct zbytečné, ale nebudou je dále potřebovat.

Maturitní zkouška na odborných školách by se pak měla zaměřit více na praxi žáků. Vzhledem k tomu, že zásadní změnou navrhovanou pracovní skupinou think tanku je vypuštění didaktických testů ze společné části maturitní zkoušky, těmito zbytnými předměty jsou zřejmě český jazyk a literatura a matematika, nebo spíše příprava v tom smyslu, jaký po žácích požaduje současná podoba testu, za jehož přípravu odpovídá Cermat.

Jenže na rozdíl od ředitelky gymnázia nebyla ani jedna ze zástupkyň odborného školství v diskusi z rozdělení zkoušky na dvě úrovně nijak zvlášť nadšená. Jedním z problémů je prostupnost. Obávají se například toho, že by pro žáky, kteří se v patnácti nebo šestnácti letech rozhodnou, že na „úplnou“ maturitu, a tím i na studia na vysoké škole, nebudou aspirovat, bude obtížné změnit později směr. Návrh think tanku Vzdělávání 21 sice s tím, že by bylo možné si úplnou maturitu například do určitého časového termínu doplnit, počítá, ale nijak jej nespecifikuje – podle Renaty Schejbalové pouze nastavuje principy. Konkrétní podobu jednotlivých částí maturitní zkoušky by ale bylo třeba ještě prodiskutovat.

Tereza Králová, zástupkyně ředitele pro všeobecně vzdělávací předměty z Akademie řemesel Praha – Střední školy technické i ředitelka Jana Podoláková z Hotelové školy Poděbrady vidí větší problém v obsahu společné části maturitních testů než v tom, že jejich maturanti skládají stejnou zkoušku jako gymnazisté. Za zastaralý a nevyhovující považuje Jana Podoláková už katalog požadavků, kterým Cermat školám de facto určuje, co mají učit. „Vyučující se jich musí držet, když chtějí připravit žáky ke zkoušce. My jsme schopni děti k maturitě připravit, ale jsou tam rozevřené nůžky mezi tím, co by se mělo v první polovině 21. století učit například v českém jazyce a literatuře,“ dodává Jana Podoláková. Návrh think tanku Vzdělávání 21 se přitom obsahu maturitních testů nevěnuje.