Jaké jsou výsledky letošních maturitních testů? Vybíráme ze zprávy CERMAT

Co přinesl týden  20. 6. – 26. 6. 2022 

Krátce: 

• Hledala se náhrada za ministra školství Petra Gazdíka. Stát by se jím měl poslanec za STAN a bývalý děkan práv na ZČU Vladimír Balaš. Od minulého víkendu hledá STAN náhradu za ministra školství Petra Gazdíka, který podal demisi ke konci školního roku. Média spekulovala o řadě osobností (Seznam Zprávy), ty ale postupně tuto možnost odmítali. S tím, že by to měl dělat někdo mladší, odmítl například senátor Jiří Drahoš (Aktuálně). Předseda STAN Vít Rakušan nabídl více možností (byli mezi nimi i Robert Plaga, senátor Miroslav Plevný nebo výměna resortů s ODS, a tedy Martin Baxa, jméno nového ministra slíbil Rakušan do konce týdne (CNN Prima News). Mimo politiku opakovaně zaznívalo především jméno Roberta Plagy (iDnes). Vzhledem k náročnému roku, který školy čeká, by to měl být člověk, který resortu rozumí, shodli se v debatě v Událostech ministr kultury Martin Baxa a hejtman Ivo Vondrák (ČT24). „Ministr v této krizové situaci má být někdo zevnitř ministerstva nebo jeho blízkého okolí, který se v něm nebude muset další rok orientovat,” uvažoval v komentáři pro Respekt Tomáš Feřtek, zmínil také bohužel častou krátkověkost ministrů školství. „Je důležité, aby zůstala zachována jistá kontinuita vývoje,“ vyjádřil se pro „insidera“ také místopředseda Senátu za TOP 09 a STAN Jiří Růžička (iRozhlas). Obavy o osud reformy, pokud Gazdíka nahradí neprůbojný ministr, vyjádřil Bohumil Kartous (Rozhlas Plus). V pátek se celostátní sněm hnutí STAN shodl na poslanci a ústavním právníkovi Vladimíru Balašovi (Seznam Zprávy), jeho jméno se objevilo už začátkem týdne, on sám ale říkal, že tuto ambici nemá. „Máme před sebou nutné reformy školství, které nastartovali moji dva předchůdci a které jsou klíčové pro následující desetiletí. České národní bohatství je ve schopnostech a dovednostech našich lidí,“ řekl Vladimír Balaš (iRozhlas). Deník N upozornil, že Balaš, který byl do roku 1999 v čele Právnické fakulty Západočeské univerzity, kterou zakládal, musel na přelomu tisíciletí vysvětlovat „okolnosti přijetí tehdejšího senátora Jana Rumla ke studiu a také pochybnosti kolem svého posudku v kauze kolem IPB, které jej zřejmě stály post ústavního soudce“. EDUin v tiskové zprávě shrnuje úkoly čekající na ministra s nulovou zkušeností z oblasti základního a středního školství.
• Jednička za pokračování v nastaveném směru, pětka za „příliš mnoho zajíců“ a za snahu zalíbit se všem. S čím odchází současný ministr a co čeká nového? Gazdíkovo působení na MŠMT shrnul Deník N. „Ku cti Petru Gazdíkovi budiž, že šel do funkce s pokorou vůči kontinuitě,“ cituje například Miroslava Hřebeckého z EDUinu. Na druhou stranu nebylo jasné, jak chce dosáhnout řady oznámených změn. Nový ministr před sebou bude mít mnoho výzev – iHned mezi ně vybral integraci ukrajinských dětí, vyjednávání o rozpočtu, prosazování Strategie 2030+, stabilizaci Cermatu a české předsednictví EU. Petr Gazdík sliboval víc, než mohlo ministerstvo splnit, říká v rozhovoru pro Respekt MIroslav Hřebecký z EDUinu.
• Senát schválil novelu, podle níž budou moci i po 1. září fungovat ukrajinské třídy, zlepší se výuka češtiny jako cizího jazyka, nově i na středních školách. Od září budou mít cizinci ve školách větší podporu při výuce češtiny – základní školy by mohly poskytovat jazykové kurzy při počtu od pěti žáků. Mezi středními školami by měla být v každém kraji alespoň jedna, která kurzy nabízí i středoškolákům, dosud nemusely (Novinky). Senát schválil novelu, podle níž budou moci přechodně vznikat ukrajinské třídy, kde budou učit ukrajinští učitelé. „Zákon by měl také nově určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na to, aby  zareagoval na výzvu,“ uvádí Novinky.
• Výuka budoucích učitelů v projektu Spin na Univerzitě Karlově probíhá v tandemu, postupuje se při ní od příkladů z praxe k teorii. „Nejdřív studenti získávají zkušenosti, pak se z nich něco vyvodí a až poté pojmenuje. Teorie je úplně nakonec,“ vysvětluje Darina Jirotková z katedry matematiky a didaktiky matematiky princip takzvaného konstruktivistického poznávání, na kterém stojí projekt vzdělávání budoucích učitelů SPIN na Univerzitě Karlově. Podle zastánkyň tandemové výuky ve vysokoškolském prostředí je forma přednášek pro výuku budoucích učitelů a učitelek pro 1. stupeň nevhodná.
• Spíš než kvůli špatných známkám volají děti na Linku bezpečí kvůli depresím a úzkostem, přibývá případů sebepoškozování. Po zavedení online „známkovacích“ systémů pro rodiče ubylo před koncem školního roku na Lince bezpečí dětí, které se bojí přinést špatné známky, volají hlavně kvůli depresím a úzkostem, v horším případě kvůli sebepoškozování nebo sebevražedným sklonům (iRozhlas). Dospívající k sebepoškozování často vedou nezpracované emoce, může ale jít o projev vážnější duševní nemoci, v poslední době jich přibývá. „Když mi bylo psychicky špatně, zkusila jsem se pořezat. Hned jsem cítila úlevu. Fyzická bolest mi pomohla necítit tu duševní,“ cituje Aktuálně dívku, která si začala ubližovat ve 13 letech.
• Pětina rodičů dětí s lehčím mentálním nebo tělesným hendikepem se někdy setkala s požadavkem, aby jejich potomek přestoupil do speciální třídy nebo školy. Většinou přestup navrhne škola nebo poradna, podle nichž děti často potřebují asistenta, pro školy je ale komplikované ho zaměstnat. „Velmi dobře prospívá, teď bude mít asi vyznamenání. I když se mě snažili přesvědčit, tak jsem si tvrdošíjně trvala na tom, že Dominik je dítě, které nepatří do speciální školy,“ říká matka jednoho z takových dětí. Podle neziskové organizace SPOLU, která si výzkum objednala, je v Česku stále trend zařazovat děti do speciálních tříd a škol ve větší míře, než je to nutné (iRozhlas).
• Počet dětí, které chodí do soukromé základní školy, se od roku 2015 zdvojnásobil. Přibylo i domškoláků. V poměru s žáky veřejných škol je jich stále zanedbatelný podíl, tvoří 2,3 procenta všech žáků – v roce 2015 to ale bylo 1,1 procenta. Soukromé školy –⁠ bylo jich 279 –⁠ tvořily zhruba 6,6 procenta všech. V roce 2015 činil jejich podíl 3,5 procenta (Novinky).

Výrok týdne:

„Ujíždí nám vlak, když se podíváme na dobu před patnácti lety na výsledky zemí Pobaltí nebo na Polsko, byly za námi. Provedly ale celou řadu zásadních proměn, od proměny kurikula po zaměření se na problém vzdělávacích nerovností, které se promítly do proměny výuky. Nyní jsou výrazně před námi. My pořád realizujeme pedagogiku přelomu 20. a 21. století, ale už jsme ve 2. dekádě 21. století,“ okomentoval v podcastu Chytrého Česka ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal průměrné výsledky ČR v Indexu prosperity (aktualne.cz).

V souvislostech

• Několik čísel ze zprávy Cermatu o výsledcích letošních maturitních testů

Dění v resortu školství je v posledních týdnech natolik bouřlivé, že zveřejnění letošní analytické zprávy Cermatu k výsledkům didaktických testů jednotné části maturitní zkoušky nevyvolalo příliš velkou pozornost. Vybíráme z nich přesto několik zajímavých údajů.

• 13,7 % byla tzv. čistá neúspěšnost letošních prvomaturantů (tj. těch, kdo se k maturitě přihlásili poprvé a kdo testy skutečně konali).
• 72,2 % byla čistá neúspěšnost těch, kdo se o maturitu pokoušeli v opravném termínu (jde o nejvyšší podíl od roku 2013, vloni to bylo 52,8 %).
• 10 867 bylo propadlíků v absolutních číslech, testy psalo celkem 68 286 absolventů středních škol, 4797 se jich sice k maturitě přihlásilo, k testu se ale nedostavilo.
• 1,8 % bylo propadlíků mezi gymnazisty, 17,2 % mezi absolventy středních odborných škol,
  27 % na středních odborných učilištích a 40,9 % na nástavbách.
• 3 % prvomaturantů neuspělo v obou didaktických testech najednou
• 9,4 % prvomaturantů neuspělo v testu z českého jazyka. Vloni to bylo 4,7 %, v roce 2020
  14,2 % a v roce 2019 10,3 %. Vysoké výkyvy odpovídají výtkám části odborné veřejnosti, že testy Cermatu nejsou meziročně srovnatelné.
• 17 % prvomaturantů si zvolilo maturitu z matematiky, to je nejméně v historii státní maturitní zkoušky, vloni to bylo 18,9 % těch, kdo šli k maturitě poprvé. Nejčastěji se pro matematiku rozhodují gymnazisté (31 %), na středních odborných školách si matematiku zvolilo 9,9 % absolventů.
• 10,1 % byla letos čistá neúspěšnost prvomaturantů v matematice, jde o nejnižší podíl od roku 2013, je ovšem otázkou, nakolik jsou letošní maturanti matematicky gramotnější než jejich předchůdci v roce 2021 (16,6% neúspěšnost) či v předcovidovém roce 2019 (15,5% neúspěšnost).
• 55,8 % těch, kdo poprvé maturovali z matematiky, byli absolventi gymnázií – připadá na ně
  1,9 % neúspěšných. Absolventi nástaveb tvoří 5,5 % přihlášených, jejich podíl mezi neúspěšnými je ale 47,7 %.
• 80,3 % maturantů si jako druhý test zvolilo test z anglického jazyka, maturantů z angličtiny přibývá nejen na úkor matematiky, ale i na úkor jiných cizích jazyků.
• 6,4 % prvomaturantů neuspělo v testu z angličtiny, jde o 3326 mladých lidí z celkového počtu 51 913, kteří se k testu dostavili. Nejvíce (22,1 %) jich přišlo z nástaveb. Cemat zaznamenal 9,6% neúspěšnost mezi absolventy středních odborných učilišť a 0,4% mezi absolventy gymnázií.