Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme text Radky Hrdinové, který vyšel 1.10. v Mladé frontě Dnes pod názvem Zkoušky na střední? Všechny stejné a s matematikou. Autorka v něm upozorňuje na pochybnosti, které provázejí záměr sjednotit alespoň z určité části přijímací zkoušky na střední školy. K tématu jsme vydali dvě tiskové zprávy: ZDE a ZDE. Můžete se také podívat na záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin: Co si myslí o zavedení jednotných přijímacích zkoušek ředitelé (ZDE).
Kdo bude rozhodovat o tom, jestli se žáci dnešních osmých tříd dostanou na střední školu? Jen ředitelé, nebo i stát? Když vše půjde podle plánu ministryně školství, budou už příští rok zájemci o studium maturitních oborů povinně skládat jednotné přijímačky z matematiky a českého jazyka.
Vyplývá to z novely školského zákona, kterou schválila vláda. Zavedením jednotných přijímaček pokračuje ministryně Valachová v plánu svého předchůdce Marcela Chládka. Ten v nich zpočátku viděl síto, díky kterému se střední školy zbaví potíží s neúspěšnými maturanty.
Jak přesně si přijímací zkoušky představuje současná ministryně, není z novely zřejmé. Vyplývá z ní jen, že výsledky testů budou tvořit ze zákona minimálně polovinu přijímací zkoušky. Otevřená zůstává otázka, jestli ministerstvo stanoví, kolik bodů musí dítě v testu dostat, aby se mu nezavřela cesta ke studiu na střední škole.
Novela hodnocení testů neřeší, odkazuje na prováděcí předpisy, které nyní nejsou k dispozici. Novelu čeká schvalovací kolečko v parlamentu, které do ní může výrazně zasáhnout. Potrvá několik měsíců, než ji poslanci odhlasují. A samo ministerstvo dává na otázku, jaká pravidla pro přijímačky nastaví, zatím nekonkrétní odpovědi. Žáci 8. tříd se tak možná až příští rok dozvědí, jak důležité pro jejich budoucnost jednotné přijímačky budou. „Test bude mít primárně rozřazovací funkci,“ říká mluvčí ministerstva Kateřina Bílá a zmiňuje tzv. doporučenou hranici neúspěšnosti.
Že ministryně jednotným přijímačkám přisuzuje váhu, naznačila v rozhovoru před začátkem školního roku. Odsunutí povinné maturity z matematiky zdůvodnila i tím, že je fér, aby se týkala studentů, kteří z ní budou dělat přijímačky.
Varianta přijímaček s hranicí neúspěšnosti se nelíbí Jiřímu Zajíčkovi, předsedovi Asociace středních průmyslových škol. „Znemožnila by ředitelům přijímat studenty s jednostranným talentem a za současného systému financování by zkomplikovala situaci škol, které musí obor otevřít, i když podmínky přijetí splní jen jediný student,“ říká.
Ještě důležitější otázkou je, co by to znamenalo pro budoucnost žáků základních škol. A jestli by se neopakovaly podobné tanečky jako kolem maturit, zejména v matematice. V celoplošném testování, které uspořádala ve školním roce 2012/13 školní inspekce, se ukázalo, že žáci 9. tříd ovládají učivo z 54 procent. „Na středních školách stále častěji doplňujeme základní znalosti,“ potvrzuje Jiří Zajíček.
„Problém je na 2. stupni základních škol, které jsou plné dětí bez motivace. Dokud to nevyřešíme, přijímačky nic nezmění. Na tom, jak tvrdé podmínky ministerstvo nastaví, závisí, kolik dětí to poškodí,“ domnívá se Tomáš Feřtek z občanského sdružení EDUin. O tom, že by zavedení přijímacích zkoušek za současné situace mohlo zlepšit úroveň výuky na středních školách a snížit počet propadlíků u maturit, pochybuje.