← Beduin ← Články

Ministr školství oznámil, že ke konci školního roku skončí ve své funkci

20. 6. 2022

EDUin

Jednotné přijímací zkoušky Revize RVP

Co přinesl týden 13. 6. – 19. 6. 2022

Krátce:

Na ministerstvu skončí Petr Gazdík, rezignoval kvůli kontaktům s obviněnými z korupce v Pražském dopravním podniku, jeden z nich neoficiálně působil i na MŠMT. Ministr Petr Gazdík v neděli dopoledne oznámil, že k 30. 6. rezignuje na post ministra (twitter). Petr Gazdík je podle seznamzpravy.cz nejvýše postaveným politikem, kterého zmiňuje policie v kauze kolem Petra Hlubučka, měl si podle spisu pravidelně telefonovat s jedním z obviněných, měl s ním také trávit rodinnou dovolenou. Petr Gazdík pro policii není podezřelý, s podezřelými se ale stýkal (Seznam Zprávy). V rozhovoru pro Novinky řekl, že jeho vztahy s rodinou Redlových začaly v době, kdy otec obviněného Michala Redla podporoval STAN na Zlínsku. „Myslím si, že každý soudný politik, který je v nějaké politické funkci, má vyvozovat zodpovědnost i z toho, co vyvolává nějaký dojem,“ předznamenal předseda STAN Vít Rakušan odchod Petra Gazdíka z vedení strany i ministerstva (CNN Prima News). Podle článku Prokopa Vodrážky a Markéty Boubínové (Deník N) se jeden z obviněných, Luděk Šteffel, výrazně angažoval na ministerstvu školství, a to konkrétně v IT zakázkách týkajících se Cermatu. „Na ministerstvo se Šteffel dostal přes Gazdíkova náměstka Milana Štábla, který nastoupil na úřad v březnu jako náměstek pro IT a veřejné zakázky – tato sekce vznikla až s nástupem nového ministra. Štábl se s Gazdíkem zná už ze Zlína,“ píše Deník N. Během odpoledne se začaly objevovat první spekulace o jeho nástupci, patří k nim i jméno senátora Drahoše (iDnes). Politickému pozadí demise se věnoval v komentáři pro Respekt Marek Švehla.
Expertní panel představil hlavní směry revize RVP, odpověď na řadu nedořešených otázek má dát ministerstvo školství. „Klíčová kompetence se vytvoří v okamžiku, kdy žák dovednosti skutečně chce používat a dokáže k tomu zároveň zaujmout nějaký postoj,“ cituje Deník N Jana Jiterského, šéfa expertního panelu ministerstva školství pro revizi RVP. Jeho tým předal „hlavní směry“ ministrovi, „o finální podobě revize by mělo vedení ministerstva rozhodnout do konce července.“ (Novinky) Přišlo celkem 3600 připomínek, nejvíce k rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Z pohledu panelu byly dvě možnosti: „buď aby společným jádrem byl minimální obsah potřebný pro to, aby absolvent základní školy mohl žít odpovědný a bezpečný život, nebo aby jádrem byla příprava žáka s ohledem na další studium maturitního oboru. Expertní tým ministerstva se přiklonil k první variantě.“ (iDnes) Ministr Gazdík chce rozporovaný návrh konzultovat ve školském výboru (Deník N). Různí se i názory na nepovinný druhý cizí jazyk. „Podle Jitky Kolářové z asociace metodiků by v budoucnu bylo vhodné, aby byl druhý cizí jazyk povinný, ale jen za předpokladu, že se cizí jazyky budou vyučovat jinak,“ uvádí Aktuálně. O souhrn navrhovaných změn se pokusila TN NOVA. „Před patnácti lety nebyla školám poskytnuta metodická průprava. Teď by opravdu mohly pomoci mimo jiné i příklady toho, co učit, co se má ve třídách dít,“ říká Jan Jiterský v poměrně rozsáhlém rozhovoru s Markétou Boubínovou, který se dotýká řady sporných otázek revize (Deník N).
V Praze hrozí, že nepřijatí deváťáci skončí na úřadu práce, jinde i letos vypisují druhá a třetí kola. Přetlak je tradičně na gymnáziích v krajských městech. Praha chce podle radního Víta Šimrala zapracovat na kapacitě středních škol, až do roku 2026 mají počty uchazečů stoupat, chce také více spolupracovat se Středočeským krajem – například radotínské gymnázium má podle něj každého druhého studenta ze středních Čech. Středočeský kraj si uvědomuje, že není dobře, pokud žáci preferují školy v Praze. „Střední školy v malých městech, kde naopak kapacity jsou, se tak naplňují o poznání hůře,“ uvedl radní kraje pro oblast vzdělávání Milan Vácha (iDnes).
Sněmovna schválila Lex Ukrajina II, umožní zakládání ukrajinských tříd. Návrh povolit distanční výuku z Ukrajiny neprošel. Školský výbor doporučil sněmovně schválit Lex Ukrajina II, odmítl pozměňovací návrh Iva Vondráka, který chce umožnit ukrajinským dětem pokračovat v distanční výuce bez toho, aby chodily do českých škol (Novinky). Sněmovna novelu v navrhované podobě schválila – umožní vznik ukrajinských tříd s ukrajinskými učiteli (budou muset učit podle českého kurikula) nebo zaměstnávání ukrajinských asistentů (ČT24). Ministr Gazdík jedná se svým ukrajinským protějškem: „Ukrajinská strana by chtěla, aby jim byla dána možnost přístupu do škol v sobotu. Tam by mohla probíhat společná ukrajinská distanční výuka.“ Prioritou je začlenění dětí do českých tříd, sobotní školy by ale vzniknout mohly (Lidovky). Obavy o kapacitu škol se začínají v některých obcích naplňovat, v Mělníku se zapsalo sto ukrajinských prvňáčků, kapacita přitom sotva stačí pro silnější ročníky českých dětí (Deník). Pětina ukrajinských dětí, která se do škol zapsala už tento rok, se učí v provizorních prostorách (168 hodin). Dodatečný termín národních srovnávacích zkoušek, které používají některé vysoké školy, budou v ukrajinštině (iRozhlas.cz).
Školy dostaly 1,5 miliardy na podporu digitalizace z Národního plánu obnovy. Prostředky jsou letos směřovány na školy, které od září budou učit podle tzv. malé revize RVP s upravenou informatikou. „Školy, které plánují revizi školního vzdělávacího programu až od roku 2023, obdrží prostředky v příštím roce,“ uvedlo ministerstvo školství (Novinky).

Výrok týdne:

„Když jsem viděl, jak mi ve škole humplují syna, tak mi můj otec řekl, ať ho jdu do školy učit sám. Nakonec jsem se rozhodl, že to na rok vyzkouším a budu se u toho dále věnovat tvrdé matice. Jenže se ukázalo, že učení dětí je droga. Najednou jsem viděl nicotnost tvrdé matematiky ve srovnání s kantorčinou. Taky jsem pochopil, že kantorčina se nedá dělat amatérsky, že se to musí dělat profesionálně. Pochopil jsem, že se musím sám vzdělat v tom, jak celou třídu vést a jak probíhá myšlení dítěte,“ říká Milan Hejný v podcastu EDUcast.

V souvislostech

Expertní panel předal ministrovi Hlavní směry pro revizi RVP

Celých 3600 připomínek přišlo k první verzi dokumentu Hlavní směry pro revizi RVP pro základní vzdělávání, jak jej Expertní panel pověřený přípravou zadání pro tzv. velkou revizi představil veřejnosti letos na jaře. Nyní je – poté, co se s připomínkami vypořádal – předal ministru Petru Gazdíkovi. Jeho resort má do konce července lhůtu na to, aby dal zadání pro velkou revizi konečnou podobu. Od září by z tohoto zadání měly vyjít pracovní skupiny, které v rámci Národního pedagogického institutu budou pracovat na vlastní revizi.

Vypořádání připomínek ale v tomto případě neznamená, že je dokument kompletní. Například u rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející bylo pro Expertní panel natolik obtížné najít kompromis, že „zpracoval alternativy”, sumarizoval rizika řešení pro žáky i pro školy a rozhodnutí dál nechal na ministerstvu. Jak si s tímto horkým bramborem poradí, by mělo být jasné na konci července. Zveřejněný stručný výtah nevyjasňuje ani situaci (a postoj Expertního panelu po vypořádání připomínek) ke druhému široce diskutovaného tématu, kterým je volitelnost druhého cizího jazyka. Co naopak obsahuje, to je zavedení systému evaluací a autoevaluací v uzlových bodech základního vzdělávání nebo definici klíčových kompetencí a základních gramotností. Zcela přepracována byla také průřezová témata.

Text hlavních směrů tak, jak vypadá po zapracování připomínek, nyní čeká vnitřní připomínkové řízení na ministerstvu. Pokud vše půjde podle plánu i bez ohledu na politické turbulence a demisi současného ministra Gazdíka, mělo by definitivní zadání pro revizi být zveřejněno 31. července.

Stručný výtah Hlavních směrů revize stále počítá s tím, že kurikulum bude hotové na začátku příštího školního roku a že se podle něj od roku 2024 začnou první děti učit, přestože již nyní příprava nabrala oproti ambicióznímu harmonogramu představenému v září loňského roku drobné zpoždění.

Inspekce spustila portál Kvalitní škola

Svůj soubor kritérií, která popisují kritéria pro hodnocení kvality ve vzdělávání, začala Česká školní inspekce používat již před sedmi lety. Pod názvem Kvalitní škola je používala především v rámci své inspekční činnosti. Vycházela z něj ale například i řada doporučení a metodických materiálů, které ČŠI nabídla školám například pro organizaci a hodnocení distanční výuky během pandemie covidu-19.

Na novém webu jsou jednotlivá kritéria rozdělena do šesti oblastí a pro každý typ školy (od předškolního zařízení po vyšší odborné školy a pro další školská zařízení, jako jsou školní družiny, školská poradenská zařízení, domovy dětí a mládeže nebo základní umělecké školy) – tato část je přístupná pro všechny, kdo mají zájem se se systémem hodnocení používaným ČŠI seznámit. Doplňují je náměty pro budování kvalitní školy (od příkladů dobré praxe po metodické materiály vydávané ČŠI) a také nástroje pro sebehodnocení školy, které jsou navázány na systém INSPIS. Podle Karla Garguláka z PAQ Research má ovšem koncept Kvalitní školy přes všechny pozitivní aspekty ještě daleko ke všeobecně přijímané a sdílené vizi. Co je k tomu potřeba, popisuje zde.