Právní poradna: Potřebujete si prohloubit, nebo zvýšit kvalifikaci?

Publikujeme druhou ze čtyř částí informačního seriálu o tom, co přináší do života škol novela zákona o pedagogických pracovnících, která začne platit již brzy – 1.1.2015. První díl se věnoval zarámování situace a zákonným úpravám, které definují požadavky na kvalifikaci pedagogických pracovníků (ZDE). Ve druhém se dočtete o tom, jak souvisí potřeba prohlubování nebo zvyšování s vaší dosaženou kvalifikací. Text pro EDUin připravil JUDr. Ivan Rada. Na jaře se vedla poměrně živá debata o pedagogických pracovnících (ZDE), komentář učitelky z waldorfské školy, Jany Petrů, k novele, která byla v létě schválená, najdeteZDE. Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících sei můžete přečíst ZDE. Metodický výklad k novele zákona o pedagogických pracovnících si můžete stáhnout ZDE.

Jak již bylo uvedeno v předchozím čísle, v souvislosti s přechodnými ustanoveními Zákona[1] mají nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci 10 let od účinnosti Zákona k tomu, aby zahájili a pokračovali ve studiu potřebném k získání kvalifikace..

Co se dalšího doplňování kvalifikačních předpokladů týče, rozlišuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ZP“) mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace. Zatímco prohlubováním kvalifikace se dle § 230 odst. 1 ZP rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, zvýšením kvalifikace je v souladu s § 231 odst. 1 ZP změna hodnoty kvalifikace, včetně získání nebo rozšíření kvalifikace.

V případě pedagogických pracovníků se prohlubování kvalifikace (studium, školení a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků) nepovažuje za dobu výkonu práce ve smyslu § 348 ZP; tato činnost je dle ust. § 230 odst. 3 ZP a § 22a odst. 1 písm. b) Zákona přímo výkonem práce pedagogických pracovníků (práce související s přímou pedagogickou činností), za niž přísluší mzda nebo plat. Jinak tomu je u zvyšování kvalifikace. Zvyšování kvalifikace je dle § 232 ZP považováno za překážku v práci na straně zaměstnance podle § 205 ZP. Zaměstnanec má v době trvání překážky (v zákonném rozsahu) nárok na náhradu mzdy, doba strávená zvyšováním kvalifikace se však nepovažuje za dobu výkonu práce.

Rozlišování mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace závisí především na vztahu mezi příslušným vzděláním/školením, které má zaměstnanec absolvovat, a sjednaným druhem práce.  Dále je třeba respektovat § 231 odst. 2 ZP, podle nějž zvyšováním kvalifikace je vždy příprava k dosažení vyššího vzdělání. Vedle ZP a Zákona je nutno přihlédnout také k Vyhlášce, která v ust. § 1 rozlišuje mezi: a) studiem ke splnění kvalifikačních předpokladů, b) studiem ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů a c) studiem k prohlubování odborné kvalifikace. Je zřejmé, že písm. a) a b) představují případy zvyšování kvalifikace, přičemž studium vedoucí k získání odborné kvalifikace v rámci sjednaného druhu práce by bylo – ačkoliv výslovně to Vyhláška neuvádí – i studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, tj. šlo by o zvyšování kvalifikace. . Tomu odpovídá i právní výklad Ministerstva školství a tělovýchovy ČR provedený k ust. § 23 Zákona.[2]