Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
V době sběru informací pro tento článek odhadované náklady na topení některých škol stouply až pětinásobně – ale vše se mění den za dnem, i cena elektřiny a plynu. Zavolali jsme několika ředitelům škol a volnočasových příspěvkových organizací a zeptali se jich, co a jak v souvislosti s energetickou nouzí řeší a jaká připravují opatření. Vyjádření za zřizovatele EDUinu poskytl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl.
text: Jitka Polanská
foto: unsplash
V naší mateřské škole je 83 dětí a v základní 172. Máme dvě budovy a tělocvičnu. Energie se nám oproti loňsku v této chvíli zvýšily pětkrát, z milionu na pět milionů korun. Měli jsme předtím příznivou cenu, ale bez fixace. První zdražení přišlo, když minulý podzim zkrachovala Bohemia Energy, to se cena zvedla o sto procent. Další navýšení přišlo letos v červnu a další teď od 15. září. Největší náklady jsou na elektřinu, máme tepelná čerpadla na elektrický pohon.
Zaplatit se to musí, při svíčkách sedět nebudete, řekl nám zřizovatel, což je v našem případě obec. Spolu s nimi zvažujeme úsporné alternativy. Například instalaci fotovoltaických panelů na střechy. Jsme denní provoz, stačí nám tedy solární panely bez baterie, ty levnější. Uvažujeme také o výměně všech svítidel na úsporné, což je samozřejmě taky investice za statisíce, ale fotovoltaika je důležitější. Ovšem firmy jsou přehlcené zakázkami a není to zřejmě řešení na tuto zimu.
Nevyšroubováváme žárovky, jak jsem slyšel, že se už někde ve školách děje, ale dbáme důsledně na zhasínání. Plánujeme snížit vytápění prostor zejména tam, kde jsou nějaké rezervy, jako třeba v tělocvičně. Tam se dá o dva tři stupně ubrat. Zvýšíme taky cenu za pronájem tělocvičny, ze současných dvou set na tři sta korun, což je stejně velmi nízká cena.
Trn z paty nám to určitě nevytrhne, a to ani, kdybychom nájem zvýšili na pět set korun za hodinu. Víc ale ani zdražovat nechci, tělocvičnu si od nás pronajímají třeba senioři a ti mají zase dotovanou zájmovou činnost od města, takže je to takový začarovaný kruh. Kroužky jsme taky nechali s původní cenou, náklady navíc třeba za keramickou pec tu jsou, ale v celkovém moři zdražení je to v podstatě kapka vody a nechceme rodinám našich žáků ztrpčovat život.
Dobrá věc v této době je víra. Věřit, že EU a vláda začnou jednat a budou jednat rozumně. Nemyslím si, že energie nebude, ale spíš jde o to, za kolik. A vliv bude mít, jak se zachovají vlády a dodavatelé.
Město Praha se projevilo velkoryse a vyšší náklady na energie nám uhradí, takže nebudeme žádné aktivity rušit, ani je zdražovat. Snížíme teplotu v místnostech, pokud bude takové nařízení, a budeme se snažit být energeticky co nejúspornější, ale to se snažíme již teď.
Máme 22 dětí v mateřské a 67 dětí v základní škole. Jsme v jedné budově, neprovozujeme kuchyň. Cenu za elektřinu máme naštěstí ještě na rok zafixovanou, a to díky starostovi, kterého na jaře osvítilo. Bereme elektřinu přes obec, i když naším zřizovatelem není obec, ale církev. Sami bychom si tak dobrou cenu nevyjednali.
Topíme uhlím, a i když se cena uhlí taky zvýšila a náklady budou možná jednou tak vysoké, myslím, že to dáme. Ale musíme zvýšit školné, došli jsme k tomu společně s rodiči. Přizvala jsem je k rozhodování, nechala nahlédnout do rozpočtu, společně jsme našli nějaké úspory. Za vstupní dveře dáme na zimu těžký závěs a necháme pečlivě seřídit všechny okna, aby doléhala a větrání bylo kontrolované.
„Po dohodě s rodiči jsme došli k tomu, že budeme muset zvýšit školné.“ Jitka Hřebecká (c) Kateřina Lánská
Vláda před pár dny oznámila, že zastropování cen energií bude platit pro všechny školy, včetně těch se soukromým nebo církevním zřizovatelem, to je pro nás dobrá zpráva.
Jinak nás stát zatím moc nepodržel. Letos byly seškrtány takzvané “nezávazné” dotace, což nás připravilo zhruba o 300 000 korun. Už na jaře nám na setkání ředitelů církevních škol ministerstvo jako řešení finanční nouze doporučilo, ať jdeme cestou zvýšení školného, a to se ještě o navyšování cen energií nemluvilo, řešila se integrace ukrajinských dětí.
Náš zřizovatel, církev československá husitská, nám asi bohužel taky nic nedá, i když na něj budeme apelovat.
Ve škole je padesát šest dětí a má tři budovy. Nejstarší pro první stupeň, pak druhou pro druhý stupeň, ta má tepelné čerpadlo, ve třetí, menší budově je ateliér a kanceláře.
Založení školy iniciovaly rodiny, které se do Chříče přistěhovaly a nenacházely v okolí školu, která by jim vyhovovala. Zřizovatelem je nezisková organizace Generation Europe, která provozuje také místní pivovar. Škola vybírá školné, ale na poměry v regionu spíše nízké.
V létě jsme se rozhodli instalovat malou solární elektrárnu na střechu školy, ta se kvůli tomu nyní rekonstruuje. Škola si také postavila nový komín a jako pojistku, kdyby dosavadní způsob topení uhlím z nějakého důvodu nestačil, kamna na dřevo do každé třídy. Škola je v zalesněné oblasti a máme jakožto zřizovatel i vlastní lesy, takže o dřevo mít nouzi nebudeme.
ZŠ Pivoňka, výuka v centrech aktivit. (c) www.skolapivonka.cz
Naše škola má 330 žáků a sídlíme v jedné velké, historické budově, která je krásná, ale energeticky velmi neúsporná. Topíme plynem, ve sklepě máme vlastní teplárnu, kterou provozuje ČEZ.
Mám s nimi schůzku o tom, zda se dá nějak topení upravit, abychom byli ještě úspornější, ale už to nebylo kontraproduktivní. U starých domů je třeba dávat pozor i na to, aby příliš nevychladly.
Zásadní je zajistit přijatelnou teplotu pro dopoledne, výuka probíhá od 7.30 do 13.30. Možná zjistíme, že můžeme vytápění o hodinu zkrátit. Taky budeme s učiteli řešit větrání, aby bylo dostatečné, ale rychlé a efektivní.
Ve městě je celkem šest škol a nedávno jsme měli poradu se zřizovatelem, který nás informoval o násobně dražších energiích, ale taky nás ujistil, že bez topení nezůstaneme, i když to znamená zásadní zásek do rozpočtu města, které kvůli tomu zastavilo veškeré investiční projekty. Odhadem podle současné situace by cena za energie tvořila čtvrtinu městského rozpočtu, zatímco dříve to bylo šest procent.
Není to dobrá situace, ty peníze budou chybět jinde. Připadám si tak trochu jako v knize Ochlazení od Michaela Žantovského.
Energie nakupuje náš zřizovatel, Jihomoravský kraj, na tento rok má ještě uzavřené smlouvy a teď probíhá soutěž na příští rok.
Topíme plynem i elektřinou a v úsporných opatřeních už nemáme moc kam jít. Domy jsou buď zateplené, nebo se zateplit nedají, jsou totiž v památkové zóně.
Uvažujeme o fotovoltaice, dala by se umístit na některé budovy na sídlištích. To je ale běh na dlouhou trať.
Do zápisného ale zvýšené ceny energií promítat nebudeme. Co ovšem zohlednit musíme, jsou vyšší odměny pro lektory a některé vyšší náklady, jako třeba na kroužek vaření.
Je to velmi dynamická situace a výhledy se neustále mění. Jak to vypadá teď, tak by kraj vynaložil na energie asi ¾ miliardy korun, z toho asi 400 milionů bude za energie ve školách, což je nemilé, je to zhruba třikrát víc než loni. Pro srovnání – loni přes půl miliardy pokrylo celé provozní náklady školských organizací.
Je to nemilé, ale zvládnutelné. Nejvíc jsem se bál tak před měsícem, teď jsem již mírný optimista, ale uvidíme. Nicméně, plynové prázdniny nečekám. Uvidíme, s čím přijde ještě vláda.
Pokud by se nárůst cen týkal i dalších let, bylo by asi třeba redefinovat krajské rozpočty a to, jaký podíl daňových výnosů stát převádí na kraje.