Anna Brzybohatá 26. 8. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
červenec – srpen
výzvy pro nový školní rok jsou velké, MŠMT pracuje na novele školského zákona
děti by se měly s cizím jazykem setkat už ve školce, míní ministr Mikuláš Bek
s proměnou přijímacích zkoušek by mohlo přijít i prohození termínů, přihlášky by děti na střední školy mohly podávat až po výsledcích testů, navrhuje analytička
Týden stručně
Učitelé matematiky, přírodních věd nebo informatiky, to jsou nejžádanější pedagogové, po kterých se shánějí ředitelé škol. Jak píše portál iDnes, nejde už jen o případy menších měst, učitelé nejsou ani v těch větších a podle odhadů chybí v celé zemi tisíce pedagogů. Ředitelé shánějí kolegy na sociálních sítích i na pracovních portálech. A pokud mohou, snaží se je přilákat na benefity, jako je například obecní byt. „Inzeráty mám vyvěšeny cca od dubna na stránkách kraje, rozšířila jsem i na sociální sítě, mezi známé, někdy kontaktuji i přímo vysoké školy. Letos jsem měla na inzeráty minimální odezvu, zájemci nesplňují kvalifikační předpoklady, někteří mají vystudované zcela odlišné obory mimo školství,“ popsala své hledání ředitelka Základní školy Hrochův Týnec na Chrudimsku Jiřina Macháčková. Od školního roku 2017/18 narostla ve školách nekvalifikovaná výuka o čtyři procenta (iDnes).
Česko letos zažilo první rok s elektronickými přihláškami na střední školy a řada rodin trnula, jestli se jejich děti dostanou nejen na vysněnou školu. Obavy, jestli bude místo i na dalších školách, kam se děti hlásily, měly také kvůli přeplněným kapacitám některých středních škol. Je tu tedy prostor ke zlepšení. Ministerstvo chystá proměnu přijímacího řízení, a jak říká v rozhovoru pro Lidovky analytička EDUinu Nikola Šrámková, pomoci by mohlo přehození termínu. Znalost výsledků přijímacích zkoušek před tím, než děti podají přihlášky na střední školy, by podle ní povzbudila váhavé žáky k přihlášce na atraktivní obory.
Ráno by měly děti při příchodu do školy odevzdat mobilní telefon ve Vsetíně. Zpátky si ho budou moci vzít až po vyučování. Mobily tak nebudou mít ani o přestávkách, ani v hodinách, když budou ve škole, jak informovaly Novinky. Během prázdnin to vedení města přikázalo ředitelům. Ti mají upravit školní řád tak, aby to bylo možné. Nové pravidlo potvrzuje i usnesení rady města Vsetín z 19. července. Rozhodnutí v rozporu se školním řádem není a školy mohou omezit, nebo zcela zakázat používání mobilů. Ale je to jen v kompetenci škol, nikoli města. Od září se přidají i některé další školy. Podle Deníku k tomu přistoupí například ve Vojanově ulici v Děčíně. „Nechci telefony úplně zakázat, aby je dávali do nějakých přihrádek. Při výuce mi to nijak nevadí, protože je čím dál víc aplikací pro výuku. Chtěl bych je ale omezit o přestávkách, protože děti jsou roztěkané, mnohdy je využívají pro šikanu,“ říká děčínský náměstek primátora pro školství Martin Pošta.
V Česku se hojně diskutuje o tom, jak by měla vypadat výuka cizích jazyků na základních školách. Jestli mít povinně dva jazyky, nebo jen jeden, jaké jazyky by to měly být a co je pro děti vhodné. Podle ministra školství Mikuláše Beka by se děti měly s cizím jazykem povinně setkat už ve školce místo třetí třídy základní školy, jak je tomu dnes, a s dalším cizím jazykem by se měly setkat v šesté třídě. Jak ale na výuku angličtiny takhle brzy? V rozhovoru pro Seznam Zprávy prozradila psycholingvistka Kateřina Chládková cesty, jak k výuce cizích jazyků přistupovat a čemu se vyhnout.
Je to přesně 56 let, co do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Popis událostí, které se staly 21. srpna 1968, i následný nástup normalizace, politické čistky a omezení svobody, najdou ve svých učebnicích dějepisu děti už na základních školách. „Moderní dějiny by se měly učit mezipředmětově. Týká se to i zeměpisu nebo přírodopisu,“ řekl v rozhovoru Radiožurnálu předseda Asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský, podle kterého některé děti mají o událostech povědomí už z rodiny. Pokud například rodiče byli aktivními účastníky daných událostí, tak dítě díky vyprávění rodičů, případně prarodičů, přijde do školy už s nějakými informacemi. „Nutno říci, že tomuto tématu trošku v dobrém nahrály události na Ukrajině. Paralela mezi vpádem ruských vojsk na Ukrajinu a vpádem armád Varšavské smlouvy do Československa se nabízí k určitému srovnávání,” míní učitel.
Dva měsíce prázdniny, tábory, v lepším případě i dovolená u moře. Finančně náročné léto rodinám uzavírá i přicházející září. Rodiny musí nakoupit dětem nejen školní potřeby, ale platí i za další aktivity, jak píší Seznam zprávy o datech z průzkumu agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci. Rodiče platí po sešitech a dalších školních potřebách také kroužky. Podle dat z průzkumu vyplývá, že čtvrtinu rodičů stojí začátek školního roku více než 5 000 korun, téměř třetina zaplatí mezi 3 000 až 5 000 korunami. Podle analytika organizace Člověk v tísni Davida Borgese by ale rodiče neměli být překvapení. „Začátek školního roku není něco, co mě z hlediska výdajů má zaskočit, to je dost očekávaná záležitost. Takže nejdůležitější je myslet na to dopředu, a pokud na tom nejsem s finanční rezervou dobře, tak si už od jara dávám alespoň tisícovku stranou,“ vysvětluje s tím, že by lidé měli mít rezervu alespoň ve výši tří měsíčních výdajů (Seznam Zprávy).
Výrok týdne
„U dětí, které zůstaly doma s matkou o rok déle, je vidět negativní dopad prodloužené rodičovské dovolené. Takové děti podle výzkumu nastupují méně na vysoké školy, méně častěji je také dokončují. V rané dospělosti, kdy se na ně díváme kolem 22 let, je větší šance, že nejsou ve vzdělávání nebo v nějakém rekvalifikačním kurzu a ani nepracují. Ukázalo se, že péče matek s nižším vzděláním ve věku tří až čtyř let dítěte nedokáže nahradit školku a není pro děti prospěšná,”
říká v rozhovoru pro Spotlight ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI k výzkumu o vlivu délky rodičovské dovolené na dítě.
V souvislostech
Poslední prázdninový týden je ve znamení příprav. Jak u rodičů a dětí, kteří vyráží nakupovat sešity, penály či přezůvky, tak v samotných školách. Do lavic se 2. září vrátí přes milion žáků na základních i středních školách, do kabinetů zase tisíce učitelů. A obě skupiny čekají novinky a velké výzvy. Co jsou ty největší pro školní rok 2024/2025? Například proměna přijímacích zkoušek nebo dokončení revize RVP pro základní školy.
Prvně bude mít ministr školství Mikuláš Bek co dělat, aby sehnal dostatek peněz. Na začátku prázdnin při interpelacích ve Sněmovně řekl, že chce pro školství získat více peněz, a to tak, aby to naplňovalo programové prohlášení vlády (iDnes). Konkrétně by to mělo být o 37 miliard korun více. Po víkendové neformální schůzce se na tom podle informací České televize shodla vládní koalice. Prioritou mají být platy učitelů, které musí ze zákona vzrůst minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Ministr Bek ale požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky, konkrétně chce podle posledních informací získat o 24 miliard korun víc než letos a zvlášť ještě jednat o rozpočtu pro vysoké školy, který není mandatorní. O tom, jak vysoký nakonec bude státní rozpočet pro kapitolu školství, rozhodne kabinet v září. Rozpočtu se v analýze věnuje také výzkumná sociologická společnost PAQ Research, podle které v návrhu ministerstva školství chybí přes 50 miliard korun. Současně analýza ukazuje také 14 oblastí, kde se podle odborníků dá ušetřit a kam investovat.
Financování celého školství z pohledu státního rozpočtu ale není jediná výzva, která od září školství čeká. Důležité jsou dvě novely, které ministerstvo připravuje. MŠMT se první novelou školského zákona snaží postupně připravit rozpočet na mandatorní výdaje od roku 2026. Konkrétně jde o financování podpůrných pedagogických pozic z evropských peněz, které dojdou na konci letošního roku. Resort pod vedením Mikuláše Beka se proto nyní snaží podpůrné pozice institucionalizovat v zákoně tak, aby byli pracovníci placení přímo z rozpočtu a evropských peněz už nebylo potřeba. Dále se chystá indexové financování znevýhodněných škol. V připomínkovém řízení je nyní i druhá novela, která se věnuje dílčím úpravám vzdělávacího systému. O co jde konkrétně? Ministerstvo chce například podpořit svazkování škol. Ty školy, které by měly pod 200 žáků, by mohly být pod jedním ředitelem. Pointou je, aby větší obce ustupovaly od zřizování více malých, ale formálně samostatných škol s méně než 200 žáky.
Pořád jsou také ve školství oblasti, které se za ta léta dají nazvat evergreeny. Například revize rámcového vzdělávacího programu pro základní a předškolní vzdělávání, na které stále pracuje Národní pedagogický institut ČR. Ten během prázdnin postupně zapracovával připomínky z veřejného připomínkového řízení. Ministerstvo slibuje zveřejnit vypořádání připomínek na začátku školního roku. „Zároveň stále trvá na schválení dokumentu do konce roku 2024. Je otázka, zda je vůbec možné za tak krátkou dobu dokument kvalitně dopracovat,” podotýká analytička EDUinu Lucie Slejšková. K návrhu revize se navíc řada organizací a odborníků vyjádřila kriticky, kdy sice ocenili hlavní směřování revize, ale její provedení budilo rozpaky. Úřad také připravuje modelová ŠVP, která by měl veřejně představit na jaře 2025. A v tomto případě je už podle Slejškové na čase, aby resort představil, jak chce školám při tvorbě ŠVP a výuce podle něj pomoci.
Na podzim chce ministerstvo školství predstavit ještě jeden zásadní bod, na kterém pracuje delší dobu – inovaci oborové soustavy. Nově by měl být na středních školách zaveden obor „všeobecné lyceum”. Otevřít by se měl již od školního roku 2025/2026. A v neposlední řadě chce ministerstvo pracovat také na proměně přijímacích zkoušek. Letos poprvé mohli zájemci o studium na střední škole podávat přihlášky elektronicky. Změny plánuje ale širší.
Z edukalendáře
15. 10. → Praha → konference Úspěch pro každého žáka
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
