Škrty ve školství znamenají zrušení 2500 míst, která jsou obsazená. Bude to znamenat propouštění

Jestli máme zvýšit na vysokých školách bezpečnost, přislíbené peníze na to nestačí, říkají rektoři.

Po tragické předvánoční střelbě na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přislíbilo ministerstvo školství navýšit rozpočet vysokých škol o 200 milionů korun. Podle České konference rektorů to ale na zavádění nových bezpečnostních opatření není dost. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková připomněla, že finance jsou plánované na tři roky. Podle odhadu rektorů by ale školy oněch 200 milionů korun potřebovaly ročně (Novinky). „Náš hrubý odhad, kterého jsme byli schopni, byl 200 milionů, ale ročně, to je první věc. A druhá věc, ty věci, které potřebujeme v bezpečnosti na vysokých školách, nejsou jenom investičního charakteru,“ upozornila Králíčková.

Ve školách se zrušilo na 2500 míst pro nepedagogy. Za platy uklízeček či hospodářek se stávkovalo na podzim. Školy o stávce uvažují znovu.

Pololetní vysvědčení je za námi a na druhou část školního roku se zrušilo zhruba 7500 nepedagogických pozic, z toho na 2500 obsazených. Důvodem je nedostatek peněz ve státním rozpočtu a nucené škrty. Finance na nepedagogy jsou nižší, než se původně avizovalo a 800milionové dofinancování, které by pokrylo pozice uklízeček, IT zaměstnanců či školníků, se smetlo ze stolu. Přitom právě za platy nepedagogických pracovníků, které jsou na některých místech i pod hranicí minimální mzdy, stávkovaly na podzim loňského roku tisíce škol a šlo o největší stávku ve školství za posledních 30 let. Další stávka je tak jednou z reálných možností a odbory jsou proto v pohotovosti, řekl EDUinu předseda školských odborů František Dobšík. Vše záleží na dalších dnech.

Odboráři během nich chtějí oslovit ještě Svaz měst a obcí či Asociaci krajů. Její předseda a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba byl v neděli hostem Otázek Václava Moravce v České televizi, kde označil ministra Mikuláše Beka za politického neumětela v souvislosti se stylem komunikace, problémy a hrozbou další stávky. Ministr se na sociální síti X ohradil, že jde o nespravedlivou a pokryteckou kritiku. Současně ale kvitoval Kubovo vyjádření, že školství je jedna z nejdůležitějších věcí, které máme, a vláda pro něj proto musí zajistit adekvátní rozpočet. „Věřím, že stejně bez obalu tyhle věci řekne i svým spolustraníkům,” uvedl Bek s tím, že jestliže má vláda předvolební slib „vzdělávání je naši prioritou” dodržet, měla by to promítnout i do rozpočtu. „Od května požaduji ve všech jednáních o rozpočtu ještě o tři miliardy korun více, než je tam dnes,” dodal ministr školství.

Peníze se v chudém státním rozpočtu hledají dál a plošné škrty ve školství pokračují. Dotknout se mají míst, která už reálně obsazená jsou. Proč, když ministr školství Mikuláš Bek původně tvrdil, že se šetření dotkne jen neobsazených míst? „My bychom tím potrestali ředitele, kteří se chovali manažersky racionálně, kteří dokázali zajistit potřebný servis nižším počtem úvazků,“ vysvětlil rozhodnutí ministerstva Mikuláš Bek (Seznam Zprávy).

Zástupci školských asociací na úřadu v úterý proto jednali nejen s ministrem školství, ale i premiérem Petrem Fialou. Konkrétní výsledek však setkání nepřineslo. Jak připomínají zástupci Učitelské platformy, kteří na jednání byli, uprostřed školního roku se plošně škrtly tisíce míst. Ač ministerstvo obhajuje plošné škrty tím, že jen málo škol přišlo o více než jeden úvazek, mohou mít ředitelé problém na kratší úvazky vůbec nějaké zaměstnance sehnat, protože se jim to už třeba kvůli dojíždění nevyplatí. Jednání tak budou dál pokračovat během týdne. Podle člena výkonného výboru Učitelské platformy a ředitele Základní školy Dukelská v Kraslicích Jana Kuzebaucha dostali na úterním jednání ujištění například v tom, že by se místa pro kuchařky dál krátit neměla. Pro ostatní zaměstnance ale mají finance hledat jinde. Návrhem je například rozvolnění limitů pro maximální počty úvazků, což zjednodušeně znamená, že mají školy brát peníze z vlastních prostředků, jen z jiného šuplíku.

„Řekněme, že má škola v rozpočtu třeba 30 milionů korun na platy pedagogů a potom mám pět milionů na platy nepedagogických pracovníků. Takže 30 milionů musím vynaložit na vybranou položku, pět na druhou. Změnou limitu může peníze z jednoho okénka snadněji přelévat do druhého podle potřeby. Uklízečku by tak mohli ředitelé platit z peněz určených do nadtarifů učitelů. To ale nejsou peníze, které leží ladem. Jsou připravené třeba na odměny,” vysvětluje pro EDUin ředitel kraslické základní školy s tím, že návrh je vytloukání klínu klínem. „Jde o peníze, které jsou na platy jiných lidí. Navíc se z nich platí také nemocenská nebo přesčasy. Nejde o žádné efektivní přelévání financí. A vezměme si k tomu ještě fakt, že vláda zákonem garantuje učitelům plat až 130 procent průměru. I kdyby už takové platy skutečně měli, řešením nastalé situace je podle vlády vzít peníze z jejich balíčku a dát je jinam,” připomíná Jan Kuzebauch.

Odstranění regulace limitu úvazků obhajoval i náměstek ministra školství Jiří Nantl v rozhovoru pro Český rozhlas. Podle Nantla mají ředitelé více možností, jak nepedagogy zaplatit. „Zaprvé dofinancování z rezervy. Jednání se zřizovatelem. Nebo vyčkat na přehodnocení v polovině roku,“ řekl náměstek ministra školství, podle kterého není důvod k panice, protože do poloviny roku mají školy na nepedagogy peněz dost. Přehodnocení by podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka však nemuselo být až v polovině roku, ale i dřív. Záleží na výsledcích jednání během následujících dní.