Autor článku:
EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
Tisková zpráva: Je nejvyšší čas řešit oborovou strukturu středních škol. Inspirací může být například Praha či Jihomoravský kraj
21. 10. 2021
EDUin
Na české střední školy míří silná populační vlna žáků narozených po začátku tisíciletí. Především ve velkých městech nebude stačit ani stávající kapacita středních škol. Řešení tohoto problému je proto vhodné spojit i s úvahami nad aktualizací a modernizací oborové struktury. Do budoucna je totiž jasné, že bude velký zájem o všeobecně vzdělávací či moderní a progresivní obory vzdělávání.
„Středoškoláky stále více zajímá, jaká a jak kvalitní ta škola bude a co jim nabídne. Takže větší šanci mají školy, které dávají nějakou specializovanou nabídku, odlišný vzdělávací program,“ upozorňuje ve svém komentáři předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek. O nutnosti revize oborové struktury se zmiňuje i Strategie 2030+: „Cílem je funkční, prostupná a atraktivní oborová soustava, která prostřednictvím revize obsahů vzdělávání zajistí, aby byli jeho absolventi vybaveni kompetencemi pro další profesní i neprofesní vzdělávání, osobní život a dlouhodobou uplatnitelnost na trhu práce.“
Je proto důležité stanovit, kde oborovou strukturu proměnit. V posledních letech stále roste zájem o víceletá gymnázia. Studie ale ukazují, že posuny ve vzdělávacích výsledcích jejich žáků se výrazně neliší od výsledků vzdělávání žáků na druhém stupni základních škol. Přitom masivní odchody na víceletá gymnázia jsou jedním z důvodů rostoucích nerovností. Právě snižování počtu míst na osmiletých gymnáziích můžou jejich zřizovatelé využít k navyšování míst na čtyřletých oborech. „Tím dáme šanci nadaným dětem ze silnějších populačních ročníků a zároveň nebudeme zvyšovat nerovnosti zbytečným odchodem žáků pátých ročníků ze základních škol,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Právě důraz na všeobecné vzdělávání si uvědomuje i ministr školství Robert Plaga: „Všeobecné vzdělání má mít hodnotu. Vzdělávací dráha se nemá řešit v jedenácti letech, ale v patnácti,“ řekl na konferenci Aktuální proměny učitelského vzdělávání. Pro střední školy a jejich zřizovatele je to cesta, jak na maximum využít kapacity škol právě s ohledem na blížící se populační vlnu.
Pro kraje může být inspirací v řešení například Praha. Hlavní město si nechalo zpracovat studii, která se tématem rozvoje čtyřletého gymnaziálního studia zabývá. A magistrát už z ní vyvozuje konkrétní změny: „V současné době chceme navyšovat kapacity čtyřletých gymnázií… Ale zároveň budeme udržovat a možná částečně snižovat kapacity osmiletých. Třeba tam, kde jsou osmileté třídy, tak je rozdělíme na dvě čtyřleté, a tím navýšíme kapacitu,“ popsal na konferenci Aktuální proměny učitelského vzdělávání pražský radní pro školství Vít Šimral.
Další inspirací může být i Jihomoravský kraj, který se v koaliční smlouvě zavázal posilovat maturitní obory ve všeobecném vzdělávání a např. otevírá nová gymnázia. Na jižní Moravě rovněž vznikají i nové progresivní obory, například nedávno otevřený game art na střední škole umění a designu v Brně.
