Tomáš Feřtek: Maturitní bubliny pro poslance – Výsledky maturantů v češtině se dlouhodobě zhoršují

Výsledky maturantů mezi lety 2013 – 2019 ukazují, že Cermat neumí udržet meziroční srovnatelnost testů, tvrdí ve své analýze Tomáš Feřtek. Na srovnání výsledků několika ročníků státní maturity ukazuje, že výsledky žáků v didaktickém testu z českého jazyka se průběžně zhoršují, což je pravděpodobně důsledkem toho, že se v testu objevují náročnější úlohy. Zvyšující se náročnost testů pak bude mít podle něj dopad především na maturanty na nástavbách a učilištích. Navazující text věnovaný nesrovnatelnosti maturitních testů a dopadům, které bude mít zavedení povinné maturity ze tří předmětů, najdete ZDE.

Jak by veřejnost odpověděla na otázku v titulku, lze jenom odhadovat. Je ale fakt, že obecné přesvědčení, pokud ho lze odezírat z mediálních diskusí, směřuje spíš k tomu, že se nároky stále snižují a po maturantech toho chceme stále méně. Proto je zajímavé se podívat, co o tom říkají maturitní data.

Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat. Celý jeho materiál si ve formátu Excel můžete stáhnout, obsahuje grafy pro každý rok a předmět. Můžete si tedy v „animaci“ prohlédnout celý vývoj výsledků testů. Tady pracujeme jen s některými snímky.

Třetí rok státních maturit. Barevné bubliny ukazují, kde se pohyboval podíl neúspěšných na jednotlivých školách. Graf na svislé ose zaznamenává i neúspěšnost u slohů, tou se ale nezabýváme. Velikost bubliny znázorňuje počet maturantů na konkrétním typu školy. Takže je zjevné, že nejvíce lidí maturuje na průmyslovkách (žlutá), méně na gymnáziích (zelená) a velmi málo na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená). Výsledky testů z češtiny se ale liší poměrně málo. Jen na nástavbách je podíl neúspěšných vyšší než pět procent.

O dva roky později, obrázek výrazně odlišný. V testech přibyly nové formáty úloh, jinak se boduje a zařazeny jsou úlohy z literární teorie a historie. Výsledkem je výrazné zvětšení rozdílů ve výsledcích škol. Nejhůře jsou na tom nástavby. Pro někoho, kdo se po učilišti a často s odstupem mnoha let snaží získat maturitu, je to zjevně příliš abstraktní a neuchopitelné učivo.

O další čtyři roky později, zatím poslední maturita. Trend pokračuje. Obecně se výsledky na všech školách s výjimkou gymnázií (zelená) průběžně a výrazně zhoršují. Nejcitelnější je pokles na nástavbách, kde neúspěšnost v testu z češtiny překročila 30 %. Vzhledem k tomu, že neúspěšnost v jarním testu z matematiky se loni pohybovala nad 50 %, je jasné, proč na tomto typu škol ubývá zájemců. Šance získat maturitu ve vyšším věku je poměrně malá.

Co z toho vyplývá: Především, že meziroční srovnatelnost testů je iluze. Rozdíly jsou i z roku na rok velké, tak rychle se znalosti žáků měnit nemohou. Změny jsou velmi pravděpodobně způsobené rostoucí náročností testu. Pokud by Cermat trval na tom, že náročnost je srovnatelná, pak to znamená jasný doklad, že samotný fakt povinné zkoušky ještě neznamená, že toho budou žáci umět více. Test z Českého jazyka a literatury je povinný od roku 2012, ale výsledky se průběžně zhoršují. A jak už bylo řečeno, stejně tak není pravda, že nároky klesají. Přinejmenším v tomto testu přibyly obtížnější úlohy a akademičtější učivo. To posílá do autu hlavně maturanty na nástavbách a učilištích.

Celý materiál s diagramy popisujícími vývoj výsledků společné části státních maturit ve všech předmětech mezi lety 2013-2019 si můžete ve formátu Excel stáhnout ZDE.