Tomáš Feřtek: Mají maturanti mizerné znalosti z matematiky, nebo jen málo času na práci?

ilustrační foto

Výsledky maturantů mezi lety 2013–2019 ukazují, že místo zavádění povinné matematiky, bychom se měli snažit o udržení meziroční srovnatelnosti testů a předvídatelnost státní maturity, říká v druhém textu věnovaném analýze dat ze státních maturit Tomáš Feřtek. Ministerstvo nemá podle něj kvalitu a srovnatelnost jednotlivých testů pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. Proto, predikuje Tomáš Feřtek, pokud se nyní zavede povinná maturita ze tří předmětů, počet neúspěšných maturantů výrazně stoupne a na nástavbách dosti pravděpodobně už neodmaturuje skoro nikdo. Předchozí text, který se zaměřil na státní maturitu z českého jazyka, najdete ZDE.

Jaké máme argumenty pro zavedení třetí povinné zkoušky u maturity? Jak na tom maturanti v tuto chvíli jsou a co o tom říkají maturitní data? Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat. Celý jeho materiál si ve formátu Excel můžete stáhnout, obsahuje diagramy pro každý rok a předmět. Můžete si tedy v „animaci“ prohlédnout celý vývoj výsledků testů. Tady pracujeme jen s některými snímky. Grafy obsahují i informace o úspěšnosti ve slozích, respektive podíl těch, kteří se k maturitě z matematiky přihlásili, ale těmito parametry se podrobněji nezabýváme.

V roce 2013, tedy rok po startu státní maturity, poprvé dělali všichni, kdo se k maturitě z matematiky přihlásili, stejný test. Už tehdy byl vysoký podíl neúspěšných v jarním kole maturit a velké rozdíly mezi výsledky žáků různých typů škol. Na rozdíl od testu z češtiny, kde byl podíl neúspěšných velmi nízký a výsledky žáků různých škol podobné.

O dva roky později zájem o maturitní matematiku klesl a rozdíly mezi školami se zvětšily. Červená bublina reprezentující absolventy z nástaveb se pohybuje okolo 60 %, to je podíl těch, kteří v prvním kole maturitní test nezvládnou. Zároveň velikost bubliny ukazuje množství maturantů z konkrétního typu školy. Je tedy zřejmé, že na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená) maturuje z matematiky výrazně méně žáků než na gymnáziích a průmyslovkách.

Rok 2017. Počet zájemců opět klesl, rozdíly mezi školami i podíl neúspěšných zůstávají vysoké. Proč vůbec na učilištích a nástavbách maturanti zkoušejí matematiku, když tak často neuspějí? Obvykle proto, že v cizím jazyce jsou na tom ještě hůř. Hledají tedy mezi předměty a dvěma povinnými zkouškami cestu, která dává alespoň nějakou šanci na úspěch.

A výsledky z posledního, loňského ročníku maturit. Zájemců ještě méně, ale výsledky výrazně lepší. Proč? Maturanti měli na test více času. Což nastoluje otázku: Nakolik jde o opravdovou neznalost a nakolik maturanti jen nepočítají dostatečně rychle? Ale i tady se ukazuje, že na učilištích a nástavbách je podíl neúspěšných vysoký. A ještě jedné věci si všimněme. Výsledky odborných škol – průmyslovek, kde se dá předpokládat poměrně velká potřeba praktického využití matematiky, se v posledních letech pohybují výrazně pod průměrem. Ani tam se výuce matematiky nedaří.

Co z toho vyplývá: Pokud zavedeme povinnou matematiku, a tedy fakticky i povinný cizí jazyk, počet neúspěšných maturantů výrazně stoupne a na nástavbách dosti pravděpodobně už neodmaturuje skoro nikdo. Můžeme si říct, že žádná škoda, když na to ti lidé nemají, a tenhle typ škol zrušit. Jenže je přijatelné mít vzdělávací systém, kde, když neodmaturujete v osmnácti, už fakticky nemáte šanci? Lidé, kteří třeba ve čtyřiceti chtějí změnit profesi a potřebují získat maturitní vysvědčení, ať už jde o hasiče, policisty, úřednice, by asi měli mít k dispozici cestu, jak si zvýšit kvalifikaci. To je zrada podobných opatření vzdělávací politiky. Měli bychom domýšlet důsledky, abychom se za pár let nedivili, cože jsme to způsobili.

Proto není rozumné v tuto chvíli zavádět tři povinné zkoušky. Ministerstvo jejich kvalitu a srovnatelnost nemá pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. A je omyl se domnívat, že to je jejich problém. Spravedlivost státu ve vztahu k jednotlivci, zvláště když je mu osmnáct, to je základní kámen důvěry ve společnost, v níž žijeme.

Celý materiál s diagramy popisujícími vývoj výsledků společné části státních maturit ve všech předmětech mezi lety 2013-2019 si můžete ve formátu Excel stáhnout ZDE.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiova
Jana Karvaiova
7 months ago

Za A