Václav Korbel, Daniel Prokop: Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit?

Organizace Učitel Naživo ve spolupráci s PAQ Research publikovala zprávu z šetření, které se ptalo na to, proč je mezi mladými lidmi tak malý zájem o studium učitelství a jak to změnit. Celou zprávu Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? si můžete přečíst ZDE.

Z textu zprávy vybíráme:

Nedostatek učitelů aneb Kdo a proč se (ne)hlásí na pedagogické fakulty

Spoluautor studie Václav Korbel

V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď. Dvě třetiny ředitelů souhlasily s tvrzením, že sehnat učitele na trhu práce je pro ně významný či kritický problém. U některých aprobací jako fyzika a informatika s takovým tvrzením souhlasilo přes 90 % ředitelů škol (MŠMT 2019).

Kvůli věkové struktuře učitelského sboru se dá očekávat, že se bude situace dále zhoršovat. Průměrný věk pedagogů v ČR byl v roce 2016 přes 46 let. Navíc přes 42 % učitelů bylo starších než 50 let. Průměr EU byl přitom 36 % (hůře než ČR dopadlo 7 zemí) a země jako Belgie, Francie nebo Velká Británie neměly podíl starších učitelů 50 let vyšší než 30 %.

Z tohoto důvodu by měla česká vzdělávací politika nedostatek učitelů řešit. V současnosti je hlavním nástrojem novela zákona o pedagogických pracovnících, která má usnadnit vstup do profese lidem bez pedagogického vzdělání, ta byla schválena parlamentem v lednu 2020. Dále se ministerstvo snaží zlepšit odměňování učitelů. Tato ministudie ukazuje, že různé bariéry v podobě nedostatečné výše platu, současné podoby učitelské profese nebo studia skutečně odrazují nezanedbatelnou část studentů, kteří by o učitelské kariéře uvažovali, ale kvůli nim si vyberou jinou dráhu.

Na pedagogické fakulty dlouhodobě nastupuje téměř 10 % studentů ze všech začínajících bakalářů v ČR. Avšak alespoň jednu přihlášku si na pedagogickou fakultu podává významně větší část studentů. V roce 2020 tak učinila čtvrtina uchazečů. Tento podíl ukazují statistiky MŠMT z databáze Uchazeč. Stejný podíl evidují data z Národních srovnávacích zkoušek od společnosti SCIO, která používáme pro další analýzu, protože jsou přes omezenou reprezentativitu jedním z mála zdrojů o uchazečích.

Znepokojující také je, že pedagogická fakulta byla v roce 2020 podle dat SCIO prioritní volbou jen 3 % všech studentů. Z toho lze vyvodit, že vzdělání na pedagogických fakultách není pro většinu jejich studentů, kteří činí okolo 10 % ročníku, prioritou.

Studenti přihlášení na pedagogické fakulty navíc často uvádějí, že se nechtějí věnovat učitelské profesi. Pouze 52 % z nich v roce 2020 uvedlo, že se chce stát učitelem. Jaké pro to mají důvody? To ukazuje Graf 1. Skoro polovina nechtěla studovat pedagogickou fakultu (ačkoliv alespoň jedna z přihlášek na ni směřovala), pětině vadily nízké platy a sedmině se nelíbila současná podoba učitelské práce. Hodnocení studentů nutně neříká, jestli je daná bariéra reálná, ale i samotné vnímání má dopad na výběr studijní a kariérní dráhy. V roce 2016 společnost SCIO položila otázku jinak, takže data nejsou dobře porovnatelná. Tehdy se chtělo stát učitelem jen přes 40 % uchazečů o studium na pedagogické fakultě, z toho jen 10 % určitě.

CELOU ZPRÁVU SI STÁHNĚTE ZDE.