Tisková zpráva: Analýza k novele zákona o pedagogických pracovnících a stanovisko EDUinu

(c) Kateřina Lánská

Školský výbor poslanecké sněmovny by dnes měl projednat novelu zákona o pedagogických pracovnících. Ten na konci loňského roku prošel prvním čtením ve sněmovně. EDUin připravil analýzu sporných bodů novely a způsobů argumentace společně s naším stanoviskem. Kompletní podklad najdete ZDE.

Argument 1: (Ne)dostatek učitelů

Stanovisko EDUinu: Absence učitelů různých aprobací v regionech je natolik specifický problém, že jej nelze řešit individuálně. Nejsme ve stavu, že by každý kraj měl svoji vysokou školu připravující učitele, a pokud škola v kraji je, tak nemusí připravovat učitele všech předmětů. 

EDUin navrhuje zřídit registr učitelů, s jehož pomocí lze sledovat i pokrytí personálního stavu jednotlivými fakultami, a přesněji sledovat zájem o učitelskou profesi. Na základě těchto dat lze poté navrhovat další legislativní úpravy.

Argument 2: Doplnění kvalifikace (ne)stačí

Stanovisko EDUinu:  MŠMT novelou nekvalifikovaným učitelům sděluje, že nemohou učit na podmínku věčně, ale musí si do tří let doplnit studium. Podle České školní inspekce (2022) učí na základních školách 9,1 % učitelů bez kvalifikace, 24,5 % bez aprobace a zákonná norma by pomohla tato čísla snížit.

Z pohledu EDUinu lze zajistit dostatečnou kontrolu nad kvalitou budoucích učitelů prostřednictvím: 

  • zvýšením kvality doplňujícího pedagogického studia jako jediné reálné možnosti pro doplnění pedagogické kvalifikace (zájemci o učitelství s Mgr. titulem se nebudou chtít rekvalifikovat přes plnohodnotné vysokoškolské studium), 
  • odpovědnosti ředitelů vybrat nejlepšího kandidáta bez kvalifikace, ale s oborovými znalostmi, neboť právě ředitel je odpovědný za kvalitu výuky na škole a je v jeho zájmu plnit poptávku žáků a rodičů, kteří úroveň pedagoga pocítí nejvíc.

Argument 3:  Zpochybňování kvality nových akreditovaných možností pro získání kvalifikace

Stanovisko EDUinu: Strach fakult připravujících učitele ze snížení nároků na studijní programy by se mohl překlopit do úvahy, zda nejsou současné nároky pro samotné vysoké školy příliš vysoké po stránce akademické a nízké po stránce pedagogické. Bylo by zajímavé odpovědět si na otázku, kolik profesorů a docentů vyučujících oborové předměty má pedagogické vzdělání. Zejména u přírodovědeckých fakult připravujících typicky učitele středních škol může být zastoupení velmi nízké a je na místě zvážit, zda akademický titul odráží pedagogické kvality vzdělavatele nebo je čas zaměřit se na ověřování učitelských a didaktických schopností vzdělavatelů. 

EDUin proto existenci neuniverzitních poskytovatelů podporuje při zachování náročných podmínek nezávislé akreditace (shodné s vysokými školami) s důrazem na pedagogické kvality vzdělavatelů. 

Argument 4: Místo snižování nároků na pedagogickou profesi zvýšit financování a prestiž pedagogů

Stanovisko EDUinu: Prestiž učitelské profese lze zvýšit pomocí nároků, které na učitele klademe, ať už se jedná o přijímací řízení na pedagogických fakultách (časově náročnější testování dispozic a kompetencí, nikoliv znalostí), nebo kariérní řád reflektující požadavky ČŠI a dalších institucí. 

Výzkumný deficit má MŠMT v oblasti odchodů studentů a mladých absolventů z učitelství. Je na čase ověřit, zda o všechny zájemce o učitelství přicházíme kvůli platovému ohodnocení nebo do jejich rozhodování zasahují další vlivy, například stav učitelské přípravy nebo dosavadní absence povinnosti přidělit absolventovi uvádějícího učitele. Co nelze zpochybnit, je vliv růstu platu učitelů na jejich kvalitu a zájem o profesi. Křivka počtu učitelů vracejících se do profese kopíruje postupné navyšování platů.

Kompletní podklad představuje argumenty různých aktérů i dostupná data. Najdete ho ZDE

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments