Přizpůsobte předvolby souhlasu

Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.

Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Always Active

Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů

No cookies to display.

Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.

No cookies to display.

Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.

No cookies to display.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

No cookies to display.

Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.

No cookies to display.

Zveřejnili jsme Audit vzdělávacího systému za rok 2021

28. 3. 2022
EDUin
IMG_8951-scaled

EDUin dnes zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2021. Nezávislá analýza se letos věnuje tématům přijímacích zkoušek, problémům v učňovském školství, školním psychologům a dalším podpůrným pozicím nebo revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všechny analýzy si můžete přečíst na webu.

Přijímací řízení: Vybíráme správně?

V čem spočívají nevýhody (ale také výhody) současné podoby přijímacího řízení na střední školy analyzuje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký. Zavedli jsme podle něj „výběrový systém na principu postupného vylučování části žáků, kteří se posléze koncentrují ve zbytkovém učňovském školství“, a přitom doufáme, že jednotná přijímací zkouška bude žáky motivovat k učení – neřešené ale zůstávají skutečné problémy středoškolského vzdělávání, mezi nimi například zastaralá struktura středoškolských oborů. Text připomíná, že zavedení jednotné přijímací zkoušky v roce 2016 bylo především politické rozhodnutí a že jeho dopady nebyly zatím analyzovány. Popisuje zápory i klady jejího současného nastavení (upozorňuje například, že současným nastavením jednotné přijímací zkoušky jdeme proti doporučení, které dostala Česká republika od OECD) a navrhuje další kroky, které by mohly vést ke změně.

Učňovské školství jako magnet na nerovnosti a studijní neúspěch. Máme šanci to změnit?

Malá šance uplatnit se na trhu práce, nevyhovující nabídka oborů, malá prostupnost vzdělávacího systému způsobená nedostatečným všeobecným základem, nízký společenský status učňů nebo drop-outy. To je výčet problémů, které podle analytika EDUin Jana Zemana trápí učňovské školství, pandemie podle něj tyto problémy pravděpodobně akcelerovala – v desetině nematuritních oborů středních škol se podle České školní inspekce kvůli problémům s digitální technikou neúčastnilo distanční výuky více než 10 % žáků školy. Audit vzdělávání hodnotí kroky ministerstva, která mají ambici stav změnit, zejména inovace oborové soustavy nebo revize rámcových vzdělávacích programů.

Kompletní analýzy si můžete přečíst na webu.

Volání po školních psycholozích? Vytvořme už konečně systém dostupný každé škole

Dvě dekády se mluví o tom, že školy potřebují oporu ve specializovaných pedagogických profesích, podle statistik MŠMT však na základních školách v roce 2020 bylo vykázáno jen 375,83 úvazků školních psychologů a 624,34 úvazků školních speciálních pedagogů. Více než polovina těchto úvazků byla navíc podle Karla Garguláka financována z časově omezených evropských prostředků a další jsou vázány na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a nikoli na školu. Vláda podle něj připravuje vytvoření tzv. Minimálního standardu týmu vybraných specializovaných pozic, který má zohlednit specifika škol. Chce také zavést financování těchto profesí ze státního rozpočtu, což dává do budoucna naději na systémové řešení.

Kvalita školy: V půlce cesty mezi vymezením a uvedením do praxe

Po třiceti letech rozvoje vzdělávacího systému se neumíme shodnout na tom, co je kvalita ve vzdělávání, konstatuje v dalším z textů letošního Auditu Karel Gargulák. Shrnuje několik málo výzkumů, které na toto téma v Česku proběhly. Včetně výzkumu zaměřeného na názory učitelů základních škol na potřebu změn ve vzdělávání, který ukázal na „nesoulad uvnitř sboroven“. Věnuje se také konceptu Kvalitní školy, kterým Česká školní inspekce poskytla školám nástroje pro podporu hodnocení kvality.

Revize kurikula: Pouhé škrtání učiva nezlepší kvalitu našich škol

Podle Strategie 2030+ má být prvním krokem na cestě k dosažení jejích cílů vytvoření většího časového prostoru pro práci učitele tak, aby mohl žákům zpřístupnit hlubší poznání, a zároveň modernizovaný a jasně vymezený obsah kurikula. Štěpán Kment ale v posledním textu Auditu upozorňuje, že představa o „přeplněném kurikulu je často složitý spletenec reality a domnění“, k jehož rozpletení nám chybí data. Jako příklad uvádí například výuku větného rozboru v českém jazyce, kdy grafický rozbor druhů vedlejších vět není požadavkem RVP a učitelé mu přesto věnují několik hodin. Věnuje se také podmínkám, které jsou nutné k úspěšnému zavedení revidovaného RVP do praxe.
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články