CERGE-EI: Stres u přijímacích zkoušek má významný vliv na výsledek

ilustrační foto. ZeLIG School (CC BY-NC-ND 2.0)

Přinášíme záznam z tiskové konference CERGE-EI a společnosti Scio na téma přijímacích zkoušek a měření výsledků vzdělávání. Z výzkumu CERGE-EI, konkrétně Daniela Münicha a Tomáše Protivínského, vyplývá, že stres v průměru snižuje výsledek o 10 percentilových bodů, což může hrát velmi významnou roli v úspěchu či neúspěchu u přijímaček. Velmi vysokou roli hraje čas na zkoušku vymezený. Tiskovou zprávu společnosti Scio k analýze výsledků přijímacích zkoušek na SŠ najdete ZDE. Prezentaci Daniela Münicha najdete ZDE, prezentaci Tomáše Protivínského, která se věnuje vlivu stresu při zkouškách, najdete ZDE.

Z analýzy, kterou výzkumníci z CERGE-EI provedli na datech dodaných společností Scio, vyplynuly důležité informace o vlivu stresu na výsledky zkoušek. Průměrných deset percentilových bodů je hodnota, která může být v rámci přijímacího řízení rozhodující. Zároveň se potvrzuje, že kluci jsou významně často hodnoceni za stejné výsledky (měřeno standardizovanými testy) horšími známkami. A známky jsou významným faktorem při rozhodování o dalším studiu.

Společnost Scio poskytla CERGE-EI anonymizovaná data z přijímacích zkoušek a doprovodných dotazníků k bližšímu prozkoumání. Pozornost byla soustředěna na vliv stresu na výsledek přijímacích zkoušek. Vliv stresu na výsledky v testech byl již v mnoha průzkumech sledován. Z dosavadních zjištění vyplývá, že dívky obecně prožívají vyšší stres a v důsledku toho mají horší výsledky v testech, pokud srovnáme děti se stejnými výkony. Předpoklad potvrdila i analýza CERGE-EI: Nejvyšší míru stresu (na stupnici 1 až 10) v souvislosti s přijímačkami na preferovanou školu udává téměř 40 % holek a téměř 30 % kluků. Součástí analýzy bylo i srovnání míry stresu při různých příležitostech. Při běžné písemce je hodnota stresu spíše nižší. Stres roste s důležitostí písemky a roste významně v souvislosti s tzv. high stakes zkouškami (přijímačkami).

Potvrzuje se zároveň, že stres má negativní dopad na výsledek zkoušek. Stres má nejvyšší dopad u žáků s vyšším dosaženým skóre (typicky u jedničkářů). Je to dáno zejména tím, že jejich celkový skór je vyšší. Rozdíly lze kvantifikovat v průměru na úrovni jednoho až dvou bodů skóre, nicméně dopad na přijímací zkoušky může být značný. Přepočteno na percentilové body, průměrná ztráta při zvýšeném stresu je 10 percentilových bodů, což je rozdíl, který může hrát významnou roli.

„Všichni si asi pamatujeme naše vlastní pocity, které jsme zažívali, když jsme byli nuceni podat výkon v testech v určitém vymezeném čase. Čas a stres velmi úzce souvisejí. Je to velmi významné téma, které by v oblasti výzkumu mělo být podrobně sledováno, budeme se tomu věnovat,“ řekl Daniel Münich z CERGE-EI.

Zajímavé drobečky o vývoji vzdělávání v ČR

Daniel Münich, seniorní výzkumník CERGE-EI, doplnil informace o další fragmenty z výzkumu v oblasti výsledků vzdělávání. Významným zjištěním je, že výzkum v oblasti vzdělávací politiky (policy oriented) v ČR je na zcela zanedbatelné úrovni. Srovnatelná situace je na Slovensku a v Polsku. Oproti zemím západní Evropy je rozdíl propastný.

Za poslední 15 let se smazal náskok kluků v matematické gramotnosti. Ve 4. třídě jsou kluci signifikantně lepší, nicméně na úrovni 8. třídy dochází ke smazání náskoku. Zároveň s tím roste mezi 4. a 8. třídou rozdíl ve čtenářské gramotnosti, a to silně ve prospěch holek.

Ze srovnání výsledků testů TIMSS a známek z totožných předmětů vyplývá (potvrzuje se), že kluci jsou za stejné výkony relativně často hůře známkováni. Horší známky přitom mají významné konsekvence v tom, zda si dítě podá či nepodá přihlášku na víceletém gymnáziu.

Děti velkou část své mimoškolní přípravy věnují přípravě na přijímací zkoušky.

Souhrnná data dodala i společnost Scio. Mezi lety 2012 a 2014 klesá zájem o ekonomické obory, u ostatních (technických, gymnaziálních) zůstává zájem relativně konstantní. Naplněnost gymnázií je 78 %, u ostatních středoškolských oborů je to pouze 44 %. Vzorek je omezen pouze na kraje, kde Scio spolupracuje se školami na přijímacím řízení.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz