Je třicet moc? Plné třídy jsou menší problém než nedostatek asistentů.

Untitled-6

Publikujeme závěry kulatého stolu SKAV a EDUin, který se konal 31. října a byl věnován otázce, jak učit v přeplněných třídách.  Nabízíme stručné shrnutí debaty, prezentace přednášejících a plný obrazový i zvukový záznam.

Dvouhodinová debata šesti panelistů obsahovala úvodní prezentaci Petra Najvara z brněnské Masarykovy univerzity, který na příkladu odborné debaty v Anglii vysvětlil, jak se na problém učení ve velkých třídách dívá odborná veřejnost. Pavla Ducháčková – Chotková, učitelka a občanská aktivistka, představila případovou studii z Prahy 6, městského obvodu, který řeší narůstající problém přeplněnosti základních škol.  Následné debaty se kromě dvou prezentujících účastnili ještě Petr Bannert, vedoucí odboru vzdělávání MŠMT, Zdislava Nováková (ředitelka ZŠ Satalice),  Olga Králová (zástupkyně ředitele ZŠ Kunratice) a ředitel MŠ a ZŠ Klecany Vladimír Lacina.  Debata se soustředila na dva problémy. Za prvé – co je třeba udělat, aby bylo učení v naplněných třídách efektivní. Za druhé – jak se mají a mohou školy zachovat v situaci, kdy nemají ve škole dost míst ani pro děti ze své spádové oblasti.

Obsah debaty shrnujeme:

  • Diskutující se shodli v tom, že neexistuje jednoduchá úměra mezi kvalitou učení a množstvím dětí ve třídě.
  • Výzkumy nepotvrzují, že snížení počtu dětí přináší zlepšení vzdělávacích výsledků.
  • Velké třídy přinášejí pro vzdělávání i pozitivní efekty, především po stránce komunikace a socializace.
  • V každém případě je ale učení ve velké třídě náročnější pro učitele.
  • Problém velkých tříd by bylo možné efektivně řešit větším počtem pedagogických asistentů. Na ty ale nemají školy za současné situace peníze.
  • Přeplněných tříd, tedy tříd, kde je více než třicet dětí, je v ČR zatím jen malé procento a to jen v některých regionech, zvláště satelitních oblastech velkých měst.
  • Demografický vývoj přinese přinejmenším dočasné zhoršení situace. Mnohé městské části či obce na tuto situaci nejsou připraveny a situaci podceňují.
  • Ředitelům chybí jasný pokyn či metodická pomoc ze strany Ministerstva školství, která by jim umožnila vypořádat se s dětmi, které přesahují kapacitu školy. A to tak, aby to bylo vůči nim korektní, a zároveň právně nenapadnutelné.

Na plný obrazový záznam debaty (120 min.) se můžete podívat zde:

Nabízíme i zvukovou nahrávku včetně prezentací:
Vystoupení  Petra Najvara z Pedagogické fakulty MU v délce 20 minut stáhněte a poslouchejte ZDE, jeho prezentaci najdete ZDE.

Vystoupení Pavly Ducháčkové – Chotkové, členky Komise pro výchovu a vzdělávání Prahy 6, v délce 11 minut stáhněte a poslouchejte ZDE, její prezentaci najdete ZDE.

Záznam debaty panelistů v délce 80 minut poslouchejte ZDE.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

24 komentářů k "Je třicet moc? Plné třídy jsou menší problém než nedostatek asistentů."

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Renata Štulcová
Renata Štulcová

Je vidět, že v debatě jen jedna učitelka a to velmi servilní. Proč o vyučování mluví stále jen „bílé límečky“, které děti neučí? VŠECHNO ŠPATNĚ. Jednak je už dávno známo, že výsledky výuky v přeplněných třídách stojí za nic. A DRUHÁ HORŠÍ ZNÁMÁ VĚC JE, ŽE VELMI POČETNÉ TŘÍDY JSOU ŠPATNÉ DOSLOVA ZLÉ PO SOCIÁLNÍ STRÁNCE. Takže závěry diskuse jsou lživé. Naše vzdělání jde do kytek, protože o něm mluví lidé, kteří nestojí denně léta před dětmi, ale zavírají se do kanceláří a pak mají plná ústa hloupých rozumů. Je mi z toho dost smutno.

Feřtek
Feřtek

A v čem přesně jsou ty třídy doslova zlé po sociální stránce?

K těm bílým límečkům. Z těch šesti lidí v debatě byli čtyři učitelé. Nebo ředitel či ředitelka není učitel? Máte pocit, že nemají představu, jak vypadá vyučování? Navíc jsme zvali záměrně zástupce škol, které mají dlouhodobou zkušenost s velkými třídami. Proč je tedy VŠECHNO ŠPATNÉ?

Katka P.
Katka P.

Krásný den. Nevím sice, jak je to s řediteli v debatě, ale naše paní ředitelka na velké škole s 600 žáky nemá žádný čas na výuku, ona je jen manažerka. Kdysi asi učila, to ano, pedagogické vzdělání má, to má dnes kdekdo, pajdák je nepříliš složitá vysoká škola.

KP.

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík

„pajdák je nepříliš složitá vysoká škola“ spíše záleží, kdo jí studuje a jak, apropo škola je tak dobrá, jak dobré má studenty (posluchače) a Já osobně si nemám co vyčítat v oblasti své erudice.

Renata Štulcová
Renata Štulcová
Pro Eduin: Kdyby byli čeští psychologové opravdu fundovaní, dávno by vám řekli, že pokud je ve třídě hodně žáků, dochází k velmi ošklivým sociálním interakcím. Skryté šikany několika skupin, strach mnoha dětí z velkých skupin. Mimochodem, když se zeptá…Zobrazit další Před 2 minutami · To se mi líbí Renata Štulcová NAVÍC MĚ ROZESMÁLO, ŽE MÁ ŘEDITEL ZKUŠENOSTI S VELKOU TŘÍDOU. ZKUŠENOST MAJÍ JEHO UČITELÉ, KTEŘÍ JEN MUSÍ KÝVAT A USMÍVAT SE A BÝT RÁDI, ŽE MAJÍ PRÁCI, NEBOŤ UČITELŮ JE NA PRACOVNÍCH ÚŘADECH POŽEHNANĚ A PEDAGOGICKÉ FAKULTY, KTERÉ ZBYTEČNĚ NABÍRAJÍ KVANTA STUDENTŮ I POCHYBNÉ KVALITY, VYPOUŠTĚJÍ DO SVĚTA ARMÁDU NEZAMĚSTNANÝCH… Více »
Feřtek
Feřtek

Víte, to je vaše apriorní představa, bez znalosti reality těch konkrétních škol. Mnoho ředitelů těch dobrých škol si udržuje alespoň malý učitelský úvazek, právě proto, aby měli nějakou aktuální představu, jak učení v jejich škole probíhá. Takže jednak mají přímou zkušenost, jednak s kolegy řeší každodenně právě problémy velkých tříd, dělení, shánění peněz na asistenty atd. Tvářit se, že ředitel je od reality školy odtržený manažer, před kterým musí každý jen kývat… Určitě se i takové školy najdou, ale většina ředitelů je jednoznačně v obraze.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
Ohromující zjištění, že práce ve velké třídě je náročnější! To svědčí o kvalitě takových pseudodebat. Źe snížení žáků nepřináší automaticky zlešení vzdělávacích výsledků? Možná proto, že pořádně ani nevíme, co takové zlepšení znamená. Snad bodíky ve stupidním plošném testování? Proč řešit početné třídy asistenty? Kdyby byly peníze na asistenty, mohli bychom velké třídy raději dělit. Městské části nejsou připraveny? A jak by měly být? Dostanou peníze? Metodický pokyn k tomu, jak se vypořádat(???) se žáky přesahujích kapacitu školy? Co je to vlastně kapacita školy? Počet volných židliček? Dokud jsou školy placené za „kus“, budou žáky samozřejmě rádi nabírat. A přikoupí… Více »
Feřtek
Feřtek
Jasně, že samotná vyšší náročnost není ohromující zjištění. Taky je to jen jedno z konstatování. Ale třeba to, že ředitelky a ředitelé škol, kde problém s velkými třídami řeší dlouhodobě, potvrzují, že menší třída neznamená nutně lepší učení, to je v současné zdejší debatě docela nečekaný názor. I tyhle školy třídy dělí, když je to možné, ale není reálné, že by bylo vždy možné rozdělit velké třídy na dvě. Není tolik peněz na učitele a školy nemají ani tolik volných prostor. V takové situaci je asistent pedagoga užitečné a efektivní řešení. Opět dodávám – potvrzují ti, kteří s tím mají… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Když zadám nějaké mluvní cvičení, ve velké třídě pak trvá i několik hodin, než je žáci odříkají. K čemu mi bude asistent? Bude asistent za mě opravovat slohové práce? V čem spočívá ta efektivnost asistenta?

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík

„…Ale třeba to, že ředitelky a ředitelé škol, kde problém s velkými třídami řeší dlouhodobě, potvrzují, že menší třída neznamená nutně lepší učení…“
Opravdu nestačím žasnout, tedy chtějí mi tito „odborníci“ tvrdit, že výtvarná či hudební výchova v počtu 16 žáků, anebo 30 žáků je pro ně stejně efektivní a efektní. O jaké studie se v tomto tvrzení opírají?

J. Schrödlová
J. Schrödlová
Je opravdu neuvěřitelné, že někdo může bez mrknutí oka napsat tvrzení, že neexistuje úměra mezi počtem dětí ve třídě a efektivitou učení a že to nikdo neprokázal. Vážení teoretici, je absolutní rozdíl mít ve třídě 18 – 19 žáků, a mít jich 28 – s tímto nepoměrem jsem se setkávala několik let po sobě, neboť u nás na škole počet žáků v ročníku hodně kolísal. Doporučuji vzít si videokameru a přijít k nám natočit vyučovací hodinu v té málo četné třídě, a za rok úplně stejnou hodinu ve třídě o 10 dětí větší. NEBETYČNÝ ROZDÍL!! V té četné třídě nelze… Více »
Radek Sárközi

Malý příklad: Když jste češtinář a máte ve třídě 30 dětí, opravujete 2x víc slohovek, než když máte ve třídě 15 dětí. Když jste třídní, komunikujete s dvojnásobným počtem rodičů. Plat máte ovšem stejný… Tolik k náročnosti výuky v malých a velkých třídách.

Myslím si, že efektivně vyučovat ve velkých třídách umí málokterý český učitel. Asistenti by určitě pomohli, ale zatím na ně nikdo nechce dát peníze. Mám na mysli asistenty učitele, nikoliv asistenty pro integrované žáky…

Josef Kroul

Dobrý den, pane Sárközi, bude vaše Abeceda otevírat letos studium pro koordinátory ŠVP. Zítra je poslední termín pro podání přihlášky a já se vám nemohu dovolat. Děkuji Kroul, 581111729

K tématu. Jako češtinář souhlasím s opravováním. Problém velké třídy je ovšem často založen na způsobu práce. Bez kooperace to nejde. Začátek je ovšem na 1. stupni ZŠ, kde by si žáci měli takové dovednosti osvojit. Asistent ve smyslu sekretářka, která kopíruje, opravuje atp. jako status u nás zatím neexistuje.

Jaroslav Němec

Dobrý den, asistentů ve třídách bude dost v momentě, kdy na VŠ
zavedou půlroční stáže na ZŠ a SŠ ( zdarma v místě bydliště ). Naši absolventi jsou plní odborných vědomostí, které v základním školství nikdy neuplatní. Co jim chybí je znalost prostředí, praxe, chodu škol a atd. Na PdF by asi ubylo studentů a zůstali by jen ti se zájmem o školství.

Josef Havel
Josef Havel

Paní Štulcová má ve svém prvním příspěvku z 3.11. naprostou pravdu. O školství a hlavně o práci učitele mluví velmi zasvěceně lidé, kteří o ní vědí jen z doslechu. Ředitel školy, inspektor, „odborník“ z ministerstva – ti kdysi dávno chvíli učili, práce je nebavila nebo jim nešla, tak z ní odešli. Ti učitelé, které práce baví, by se nikdy nestali řediteli nebo nedej bože inspektory.
Otevřeme-li debatu o operaci menisku, pozveme několik ředitelů nemocnic a odborníka z ministerstva, nebo raději ortopedy s dlouholetou praxí?

Feřtek
Feřtek

Tvrzení, že učitel, kterého práce baví, by se nestal ředitelem, to je spíš úsměvné. Navíc ředitel školy je v tomto případě právě ten ortoped s dlouholetou praxí. Jednak dlouho učil a často učí, jednak on je ten, který řeší, kolik dětí přijmout a nepřijmout, na základě jakých argumentů může děti odmítnout, jak sehnat peníze na asistenty a nové učitele, co udělat pro to, aby učitel zvládl nápor, který pro něj velká třída představuje atd. Bavíme-li se o tom, jak systémově řešit problém velkých tříd, který leckde už nastal a na mnoha místech nastane, pak je ředitel ta správná osoba.

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík

„…aby učitel zvládl nápor, který pro něj velká třída představuje atd.“ Tady se především jedná o žáky a studenty, nikoliv učitele. Velká třída znamená minimalizaci individuálního přístupu, ale naopak plošnou výuku, což zřejmě není ideální stav věci.

Bibi
Bibi

Pane Feřteku, zajímalo by mne, zda se Vám učí lépe ve třídě s 30 žáky nebo ve třídě s 15 žáky? Jak si myslíte, že se učí ve třídě s 30 žáky z nichž cca 5 má nějaké dys nebo adhd nebo jsou v hraničním pásmu? Opravdu si myslíte, že výuku ve třídě, plnění švp atd. atd. vyřeší asistent ve třídě?

Josef Havel
Josef Havel

Pan Feřtek nikdy neučil. Jako dítě chodil do školy, proto problémům současné školy rozumí a může se k nim zasvěceně vyjadřovat. Je odborníkem přes vyučování, jako takový je často citován v médiích. Musím však dodat, že s jeho názory dost často souhlasím.

Feřtek
Feřtek

Jen poznámka k té odbornosti. Nejsem učitel, jsem novinář a tiskový mluvčí organizace, která se zabývá popularizací vzdělávání. Kromě mě jsou tam vzděláním učitelé nejspíš všichni. Mluvím o zhruba patnácti lidech. Mým úkolem je dopravit do médií odborné a praktické zkušenosti mých kolegů. Protože v tom „dopravování“ docela odborník jsem. Je na tom něco špatně?

Feřtek
Feřtek
Odpověď je jasná, samozřejmě, že ve třídě s patnácti dětmi je to snazší a ani tak to není jednoduché. Jenže o to se přece vůbec nevede spor. Otázka je, co dělat, když v některých školách pro mnoho příštích let hrozí, že budou mít velké třídy. A existuje mnoho tříd, kde je už dnes přes dvacet pět dětí (zhruba čtvrtina). Na dvojnásobek učitelů nemají ty školy peníze a i kdyby je měly, nemají to velké množství dětí kam dát. Nemají možnost zřídit dvojnásobek tříd. Takže řešíme, co v takové situaci, a tam ředitelé říkají, že by asistenti alespoň částečně pomohli. Protože… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
Již několik let volá odborná pedagogická veřejnost po tom, aby se změnila dotační politika ministerstva školství. Místo toho se provádějí naprosto obskurní a nesystémové kroky. Reforma školství začínala ze středu a pokračuje ke střeše a až budeme řešit základy, sesype se nám tento model na hlavu. Přidání asistentů do výuky je lepením 10 metrové díry v lodi špuntem od šampaňského a ujišťováním cestujících (žáků, studentů a rodičů) o jeho výtečných kvalitách. Loď se potápí a rozumných nápadů je poskromnu. Učil jsem ve třídách, kde bylo 20 dětí, 10 žáků, 16 žáků, 25 – 30 žáků, 12 studentů i 25 studentů.… Více »
Věra Bartůšková
Věra Bartůšková
Pracuji jako učitelka v 1.ročníku ZŠ Satalice. Mám zkušenost s prací s kolektivem tvořeným 8 žáky (žáci se zdravotním znevýhodněním), 15 žáky, běžnými 25 žáky a v současné době pracuji ve třídě s 30 žáky. Dobře si uvědomuji, že výuka v takovém počtu dětí nese s sebou mnohá negativa, ale pro mne také mnoho pozitiv, na která podle záznamu debaty k tématu „velký počet dětí ve třídě“ nějak nebyl prostor. Pro mne je možná větší zátěž s opravováním 30 sešitů, písanek apod. (zde mnohokrát zmiňováno)kompenzována jinými pozitivními zkušenostmi, které mi práce s 30 žáky přináší – mám např. radost, že… Více »
Zdeněk Slejška

Paní Bartůšková díky za pohled, který je optimistického ražení :-)

wpDiscuz