Literární noviny: Hodně vysokoškoláků? Jistě

ilustrační foto. by Francisco Osorio (flickr.com) (CC BY 2.0)

Přinášíme text Boba Kartouse, který vyšel 15. 1. v Literárních novinách. Text srovnává názor, že je potřeba snížit počet vysokoškoláků, s reálným stavem jejich nezaměstnanosti a také s požadavkem na přístup ke vzdělání, který adoptovala demokratická společnost.

Echo se neptá, jestli hlas, který ho vyvolal, říká pravdu. Od toho je ozvěnou a ne svébytným hlasem. Vysvětleme si, v čem spočívá pomýlenost názoru, který tak mocně akcentoval prezident Miloš Zeman, ve věci vysokoškolského vzdělávání a údajné nutnosti redukovat přístup k němu.

Existují dvě oblasti, v nichž Miloš Zeman dosahuje excelentní pomýlenosti: názor na izraelskopalestinský konflikt a na vysokoškolské vzdělávání. Jeho jednostranné, proizraelské a protipalestinské postoje lze odůvodnit svérázným světonázorem, který vychází ze specificky českého diskurzu. To, že Miloš Zeman některá fakta, úhly pohledu, práva a zájmy opomíjí, dělá proto, aby si svůj světonázor zachoval. Totéž aplikuje i tehdy, když hodnotí témata související se vzděláváním na vysokých školách. A u obojího, světe div se, rezonuje podobný názor významnou částí české veřejnosti. 

Miloš Zeman má potřebu sdělit vždy něco moudrého. Nelze však sdělovat moudra, když se toutéž větou usvědčujete z elementární neznalosti. Na setkání se studenty VŠB–TU v Ostravě Miloš Zeman prohlásil, že na vysokých školách je možné vzdělávat jen 20 % populace, čímž kritizoval fakt, že na vysoké školy v současnosti směřuje přes 60 % z každého populačního ročníku. Jen krátce předtím zase tvrdil, že vysoké školy produkují příliš kulturních antropologů, v narážce na údajnou disproporci mezi studijními obory. Zdánlivě marginální názory v sobě skrývají velmi spletitou síť nejrůznějších klišé a neopodstatněných domněnek, které silně ovlivňují veřejné mínění. 

Jak už bylo řečeno, názor Miloše Zemana, byť pracuje s těžko obhajitelnými předpoklady a byť dezinterpretuje skutečnost, rezonuje českou společností. Echo se neptá na to, jestli hlas, který ho vyvolal, mluví pravdu. Od toho je ozvěnou a ne svébytným hlasem. Vysvětleme si, v čem spočívá pomýlenost uvedeného. 

Kolik je antropologů na úřadech práce? 

Miloš Zeman se svým výrokem velmi nehezky spálil. Pokud budete procházet evidenci úřadů práce, na kulturního antropologa narazíte sporadicky, pravděpodobně téměř vůbec. Připadá vám to nelogické, když jich ročně opouští vysoké školy stovky? Kladete si otázku, kolik kulturních antropologů může nalézt místo ve svém oboru? V tom případě si ji ale kladete špatně. Kulturní antropolog je člověk, který po pětiletém studiu odchází s výrazným přehledem napříč humanitními vědami, pravděpodobně se slušnou jazykovou výbavou a s nedocenitelnou dovedností „kritického a analytického myšlení, dovedností navrhovat řešení problémů, které před nás staví dnešní provázaný a nejistý svět,“ jak ve svém prohlášení na adresu Miloše Zemana napsala Česká asociace pro sociální antropologii. 

To znamená, že kulturní antropolog, stejně jako celá plejáda absolventů humanitně zaměřených oborů, od sociologie, politologie, pedagogiky, přes filozofii, filologické obory a všechny další příbuzné, najde práci v desítkách různých povolání napříč soukromým sektorem i státní správou. Personalistika, marketing, sociální či poradenská sféra, ale klidně i obchod nebo vzdělávání, tam všude pravděpodobně jsou. Dlouholetým generálním ředitelem Microsoftu v ČR byl učitel. Podle dostupných dat Střediska vzdělávací politiky nejsou absolventi humanitních oborů ti, kdo vykazují nejvyšší nezaměstnanost. K roku 2012 to byli absolventi zemědělských, ekonomických a přírodovědeckých oborů. Proč nemluvil Zeman o ekonomice? 

Bavíme se přitom o rozdílech v jednotkách procent, respektive v desetinách. Jakékoliv vysokoškolské vzdělání je v české ekonomice zárukou mnohem lepšího postavení na trhu práce oproti těm, kdo ho nemají. Přitom uplatnitelnost na trhu práce není zdaleka jediným požadavkem, který by tato společnost měla vůči vzdělávacímu systému vznášet. Je důležitá, ale ne nejdůležitější. 

Nejdůležitější je to, do jaké míry je absolvent, zejména absolvent veřejné VŠ, schopen stát se aktivní součástí občanské společnosti. To se nedá měřit přesnou evidencí, ale z pouhé definice je naprosto zásadní mít co nejvíce lidí, kteří dovedou kriticky uvažovat a hledat řešení problémů vlastních i společenských. Humanitní obory jsou místem, kde se tomu mohou naučit jednoznačně nejpravděpodobněji. Přesvědčovat mladé lidi, že si mají raději zvolit jiný obor, protože je zdánlivě perspektivní, nedává z tohoto hlediska žádný smysl. Na trhu práce nelze predikovat, nejperspektivnější zaměstnání příštích let pravděpodobně teprve vzniknou. A nelze ani požadovat, aby si lidé své vzdělání volili v prvé řadě podle předpokládané ekonomické návratnosti. Potřebujeme zejména návratnost sociální. 

VŠ zde není pro elitu 

Miloš Zeman také prohlásil, že na VŠ lze vzdělávat jen zhruba 20 % společnosti. Citoval přitom výrok někdejšího ministra školství Piťhy, jednoho z těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že VŠ mají být tzv. centry excelence, kde bude vzdělávána jen intelektuální elita národa. Vše je jen otázkou úhlu pohledu. Pokud budeme chtít zachovat model druhé poloviny 20. století, pak ano, tato premisa platí. Jenže časy se mění, a v souvislosti se vzděláváním radikálně. Předně, neexistuje žádná předem daná hranice toho, kolik lidí může studovat na VŠ. Takovou hranici určuje společenský konsenzus, který závisí na potřebách společnosti, ne na názorech lidí, kteří uvažují prizmatem minulosti. 

VŠ mohou vzdělávat většinu populace tehdy, bude-li to mít smysl. A smysl to věru má. Jak je uvedeno výše, vzdělávání, zejména to vysokoškolské, má jako hlavní priority nikoliv ekonomickou, ale sociální a kulturní reprodukci. Ta ekonomická je důležitou, ale přeci jen parciální součástí tohoto požadavku. Pokud nechceme žít proto, abychom produkovali, pak ekonomii nemůžeme zákonitě stavět na první místo. Kauzalita je opačná: chceme produkovat, abychom žili. Stejně tak ale chceme vytvářet sociální vazby, podporovat občanskou aktivitu, vést mladou generaci k tomu, aby měla maximální příležitost pochopit sebe sama a také svět, který ji obklopuje. Jedině tak můžeme předpokládat, že se reprodukce bude odehrávat směrem ke společenské homogenitě, nikoliv k individualizaci postojů a zájmů. 

Je třeba začít se dívat na vzdělávání, dokonce i na to vysokoškolské, nejen jako na profesní přípravu, ale jako na společenskou laboratoř, ve které umožňujeme nastupující generaci poznávat. A pod slovem poznávat si lze těžko představit jen souhrn technických pravidel a algoritmů, které umožňují ovládání struktur a mechanismů. To je jen čirá technologie. Pod slovem poznání je skryto mnohem více. Nejen česká společnost, ale lidská společnost obecně se ocitá ve fázi civilizačního procesu, v němž se zrychluje souslednost změn a v němž se tedy nutně mění principy společenského i individuálního jednání. Chceme, aby mladí lidé byli v tomto procesu dezorientovaní, a tedy méně schopní nacházet společensky konsenzuální řešení, nebo chceme, aby pochopili a poznali? Pokud jim chceme umožnit poznání, dejme jim příležitost vzdělávat se co nejdéle, pokud možno s rovným přístupem, a dejme jim také příležitost nacházet vlastní cestu. To jsou dva základní požadavky, které by měly formovat vysokoškolské vzdělávání jako příležitost k získávání znalostí a dovedností, ale i sociálního kontaktu a pocitu sounáležitosti, který je pro individua i celek nutný. Pokud se shodneme, že toto je správné řešení, pak nelze uzavřít VŠ pro elitu.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

17 komentářů k "Literární noviny: Hodně vysokoškoláků? Jistě"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 2 months ago

„Dlouholetým generálním ředitelem Microsoftu v ČR byl učitel.“

Pravděpodobně s tím formálním pajdákem, který mnozí nechtějí studovat, protože je na houby. Hezký.

Ondřej Šteffl
1 year 2 months ago

Super napsané. Úplný souhlas.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 2 months ago
„Předně, neexistuje žádná předem daná hranice toho, kolik lidí může studovat na VŠ. Takovou hranici určuje společenský konsenzus, který závisí na potřebách společnosti, ne na názorech lidí, kteří uvažují prizmatem minulosti.“ Bohužel společenským konzenzem nemůžeme určit skutečné vzdělání. A to je základní, stále se opakující omyl, který má řadu negativních důsledků. Je šokující, kolik vysokoškolsky vzdělaných a na veřejnosti vystupujících lidí není schopno pochopit tak prostou věc. A možná ani nechápou (nebo si to nejsou ochotni připustit), že jim část publika tleská nejen kvůli „možnosti poznávat“, ale z čiré vypočítavosti; mít před jménem titul není nikdy na škodu, nikdo se… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago
Co myslíte, pane Kartousi, když bude nějaká škola mít určitý vzdělávací potenciál a na výstupu bude maturant, a jiná škola s úplně stejným vzdělávacím potenciálem bude mít na výstupu magistra. Co bude víc? Jediné, co v mnoha málo srozumitelných až nesrozumitelných obratech říkáte je, že snížíte kvalitu VŠ, tedy snížíte nároky na jejich absolventy. Tím bude národ vzdělanější, co na tom, že pouze papírově. Podle mě ale mládež vzdělanější nebude, protože jestliže dvě VŠ budou nabízet stejný výstup-tedy třeba magistr, ale v jedné budou požadavky na znalosti 3x vyšší, tak si myslím, že bude zájem spíše o tu snadnější a… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
Článek je hodně slabý a ukazuje na absolutní nepochopení autora. Pokud jde o onoho učitele coby dlouholetého ředitele české pobočky Microsoftu, pak se zjevně jedná o Romana Cabálka, který působil v čele českého Microsoftu tři roky a nejde o absolventa „pajdáku“, ale přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (studium matematiky, fyziky) a studoval i VŠE. S tou nezaměstnaností je to neustále se opakující písnička, která je ale hodně falešná. Pokud by to bylo tak, jak se pánové domnívají, nemělo by žádný smysl, aby existoval jeden jediný člověk, který by VŠ neměl. Je to opět nepochopení rozdílu mezi individuální maximalizací a… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago

Žlučovitost, kterou se Miloši Zemanovi zdárně daří vzbuzovat v příslušnících a rádobypříslušnících pražské kavárny, je neuvěřitelná. Hlavním efektem tohoto počínání je to, že tito „myslitelé“ se odkopou a dostávají se přesně na tu úroveň, kterou kritizují na Zemanovi. A jaký je tedy rozdíl mezi Zemanem a těmito mysliteli, ptáte se? Inu, pokrytectví.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 2 months ago

pane doležele, znám řadu lidí, kteří se po střední škole nedostali na žádnou vysokou a našli si práci, po roce samostudia se znovu na vš přihlásili a dostali se na několik z nich. byli mezi nimi lidé technického i humanitního zaměření. mohl byste to také nějak přepočítat na ty krabice, abychom v tom měli jasněji?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago

Pokud jde o nezaměstnanost podle oborů, spoléhají se, pokud vím, úřady na dotazníky. Podle ČSÚ je nejvyšší míra nezaměstnanosti VŠ u oborů bezpečnostních a humanitní jsou na třetím místě, viz http://www.jobfairs.cz/detail-clanky/porovnani-oboru-kde-se-uplatnit.
Technické obory, matematika, informatika, jsou na tom naopak velmi dobře. I pedagogika a příprava učitelů, ovšem tady je zase dobré vědět, že učitelé jsou v drtivé většině případů placeni z veřejných peněz a jejich mzda je zlomkem mzdy absolventů technických a exaktních oborů. Vychází mi z toho, že trh nejlépe hodnotí obory technické a exaktní, pak přírodovědné, společenskovědní a nejméně humanitní.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago

Paní Lánská, když si počkáte ještě pár let, budou mít VŠ i těžcí oligofrenici. Jen budou mírněji hodnoceni a hlavně formativně. Přeji vám, aby neprojektovali váš dům a neléčili vaše děti.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 2 months ago

pane doležele, znám studentku lékařství se specializací na psychiatrii, která experimentovala s drogami způsobem, který by se vám vůbec nelíbil (dostala se na školu na první pokus – bez problémů). zároveň jsem byla svědkem studentek šestého ročníků medicíny, které u mé půlroční dcery, která byla v nemocnici hospitalizovaná s bronchitidou, ověřovaly novorozenecký reflex. nejsem si jistá, jestli prostě moc nezobecňujete.

Ondřej Šteffl
1 year 2 months ago
vittta píše „Jediné, co v mnoha Jediné, co v mnoha málo srozumitelných až nesrozumitelných obratech říkáte je, že snížíte kvalitu VŠ, tedy snížíte nároky na jejich absolventy. obratech říkáte je, že snížíte kvalitu VŠ, tedy snížíte nároky na jejich absolventy.“ No nevím, zda je moudré vyvozovat něco z textu, který se vám jeví „málo srozumitelný až nesrozumitelný“. Mně přišel text srozumitelný dobře a nic takového jako, že když „snížíte kvalitu VŠ, tedy snížíte nároky na jejich absolventy“ jsem v něm nenašel. „jestliže dvě VŠ budou nabízet stejný výstup-tedy třeba magistr, ale v jedné budou požadavky na znalosti 3x vyšší, tak… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
Pane Šteffle, Harvard funguje na jiných principech. Je to elitní škola, která, když to řeknu hodně jednoduše, dává synáčkům a dceruškám bohatých a vlivných rodičů tituly v oborech, v nichž není moc co zkazit (mezinárodní studia, sociologie, apod.), aby za jejich peníze koupila elitu světové vědy a zaplatila stipendium nejnadanějším studentům z celého světa. Je to extrémně elitní škola, kterou si skutečně může dovolit jen nejvyšší ekonomická elita a pak je dopřána nejvyšší světové intelektuální elitě. Kromě toho tuším, je financována i z příspěvků svých úspěšných absolventů. Možná je to lepší model, než to vaše plošné, neelitní vzdělávání. Když jsem… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago

Paní Lánská, nevím, co tím chcete říci. Já zase znám alkoholika s řidičákem.

Jak kdysi prohlásila jedna paní poslankyně na veřejném zasedání Poslanecké sněmovny: „Nevím, jestli lze podle jedné opice, soudit na úroveň celé zoologické zahrady.“

Humanitně vzdělaným lidem se těžko vysvětluje, že se nikdy nebavíme o bílé a černé, ale o minimálně padesáti odstínech šedi. Žádný systém nefunguje stoprocentně. Ale když jeden funguje na 80% a druhý na 20%, v obou jistě najdete odstrašující příklady, ale to neznamená, že ten, který funguje na 80%, není podstatně lepší.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
1 year 2 months ago

pane doležele,
bez dalšího vzdělávání a především praxe je diplom z VŠ jenom papír a ví to každý, kdo ho má (tedy skoro ;)). věřím tomu, že i z těch mediček můžou být časem schopné lékařky, pokud budou dostatečně vnímavé a budou na sobě dál pracovat. na druhou stranu, ne každý lékař vás vyléčí, občas je potřeba najít jiného. myslet si, že jen proto, že jsem ing. nebo mgr., je moje hodnota objektivně větší, je dost odvážné.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
Pane Šteffl, to já nevím, jestli je to moudré, ale klidně jsem se o to pokusil. Ale na rozdíl od vás jsem to tam našel, přišlo mi logické, že pokud bude 60% obyvatel vysokoškoláky, resp. absolvnety VŠ, úroveň těch škol se prostě snížit musí, alespoň některých. Nebo – a to jsem neuvedl- se třeba musí snížit požadavky pouze na některé žáky, kteří ale nebudou mít napsáno na čele, že získali titul sníženými nároky na základě čehosi. Myslím, že cosi v tom smyslu naznačil i pan Doležel. S tím Harvardem… Ten příklad jste opravdu zvolil dle mého velice špatně. Opět pan… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

Paní Lánská, mít nějaký titul nebude mít ve vizích „pokrokářů“ jiné ceny, než že se mladý člověk učil poznávat a chápat obecné věci. VŠ bude jakási společenská laboratoř, jak je uvedeno v článku. Žádná profesní příprava.
Já trošku nechápu, na jakém základě se tedy budou vybírat třeba lékaři, když absolvneti sice pochopí kde-co,ale o doktořině budou vědět jen málo.
V článku je psáno, že otevřením VŠ všem se zlepší obecné vzdělání populace, protože se z nějakých důvodů předpokládá, že oněch 60 % (a raději i víc) VŠ nové generace v pohodě absolvuje.
Jaký na tohle máte názor?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 2 months ago
„pane doležele, bez dalšího vzdělávání a především praxe je diplom z VŠ jenom papír a ví to každý, kdo ho má (tedy skoro ;)). věřím tomu, že i z těch mediček můžou být časem schopné lékařky, pokud budou dostatečně vnímavé a budou na sobě dál pracovat. na druhou stranu, ne každý lékař vás vyléčí, občas je potřeba najít jiného. myslet si, že jen proto, že jsem ing. nebo mgr., je moje hodnota objektivně větší, je dost odvážné.“ Ale to tak úplně není pravda a hlavně nemá být pravda. Ten papír nemá být samoúčelný. Chápete alespoň význam řidičáku, nebo zbrojního pasu?… Více »
wpDiscuz