MF Dnes: Nastal čas dohody o vzdělávání

ilustrační foto by Julien Harneis (flickr.com) CC BY-SA 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 26.10. v deníku Mladá fronta Dnes pod názvem Nastal čas dohody o vzdělávání a věnuje se chystaným změnám v oblasti školství. Autor upozorňuje na to, že zásadním krokům při změnách systému musí předcházet konsensus na záměru a cíli vzdělávací politiky, který by neměl být kontinuálně zpochybňován, jak se tomu děje u nás.

Česká politická scéna vůbec nepochopila, že vzdělávání rozhodně není místem pro malicherné tahanice. Před sérií zásadních změn je to varovné.

Ministerstvo školství chystá řadu zcela zásadních kroků, které mají změnit charakter českého vzdělávání. Jmenujme jen ty nejžádanější: od příštího roku mají začít běžné školy zcela standardně vzdělávat děti se specifickými potřebami, má se změnit financování od mateřských po střední školy, mají být zavedeny povinné přijímačky na střední školy, povinná maturita z matematiky nebo kariérní řád pro učitele.

Řada scénářů

O reálných dopadech těchto zásahů však nevíme zhola nic. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl správně a opakovaně upozorňuje na absenci jakýchkoliv analýz dopadů. Nikdo neví, co se vlastně v systému přihodí, když zavedeme povinné přijímací zkoušky, státní maturitu z matematiky nebo když od září 2016 spustíme inkluzi.

Scénářů je řada a všechny mají povahu nepotvrzených hypotéz, často zcela protichůdných. Tato bezmyšlenkovitost generuje i další zjevné poruchy. Nikdo se ani trochu nezamýšlí nad tím, že systémové změny tak podstatného charakteru nelze zavádět nárazově, ale kontinuálně a v předem pečlivě promyšlených krocích.
Best practice, tedy osvědčená praxe, pilotáž na vzorku, vyhodnocení funkčních prvků a chyb, redesign, pomalé zavádění s průběžnou kontrolou. Byznys zná nepřeberné množství nástrojů a případových studií pro zavádění a řízení systémových změn a efektivní veřejné správy je umějí využívat také. Proč to tedy český stát nezvládá?

Lekce ze Skandinávie je vcelku jasná a srozumitelná. Když se zeptáte tamních odborníků a úředníků na to, proč se jim daří podobné systémové změny zvládat, dojdete postupným obnažováním příčin k jednoznačnému závěru: díky schopnosti dohodnout se na veřejném zájmu a dlouhodobě ho prosazovat.

Diletantismus a nedůvěra

Příklad začleňování, tedy inkluze: dvacet let práce ve Finsku či Norsku je možných jen proto, že bez ohledu na orientaci hlavní politické síly dodržují shodu na vzdělávací politice, což umožňuje její dlouhodobé prosazování a rozvoj. Inkluze je posouzena a empiricky ověřena jako prospěšný společenský princip a nikdo z mocných to nezpochybňuje. Proto bylo možné ji úspěšně zavést.

A tak je to se vším. Mezi tím se zde rekrutuje velmi silná část nespokojených a stále více z nich volí opt-out ze vzdělávacího systému, čímž ho oslabují. Dokud česká politická scéna nepochopí, že vzdělávání není místem pro malicherné politicko-ideologické tahanice, bude se vzdělávací systém nadále rozpadat pod náporem diletantismu a nedůvěry.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

6 komentářů k "MF Dnes: Nastal čas dohody o vzdělávání"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Ondřej Hausenblas
8 months 28 days ago
Jedna z prvotních otázek, od kterých se může odvíjet konsensus ohledně vzdělávání, je otázka „Považujeme za účinné a přínosné pro budoucí dospělé a pro demokracii, když je v dětství k učení a spořádanosti přinutíme, anebo považujeme za nezbytné přivést děti k učení a spořádanosti bez nátlaku, anebo je to pro některé nutné tak a pro druhé onak?“ K stanovisku, které chcete zaujmout a z něhož byste vyjednávali konsensus s druhými, je ale nutné mít promyšleny dobré argumenty: proč na to věříte, a protiargumenty: proč není dobré uznat argumenty druhých. Pak je naděje, každý může trošku ustoupit a najít řešení, které… Více »
Ondřej Hausenblas
8 months 28 days ago
Jedna z prvotních otázek, od kterých se může odvíjet konsensus ohledně vzdělávání, je otázka „Považujeme za účinné a přínosné pro budoucí dospělé a pro demokracii, když je v dětství k učení a spořádanosti přinutíme, anebo považujeme za nezbytné přivést děti k učení a spořádanosti bez nátlaku, anebo je to pro některé nutné tak a pro druhé onak?“ K stanovisku, které chcete zaujmout a z něhož byste vyjednávali konsensus s druhými, je ale nutné mít promyšleny dobré argumenty: proč na to věříte, a protiargumenty: proč není dobré uznat argumenty druhých. Pak je naděje, každý může trošku ustoupit a najít řešení, které… Více »
Zdeněk Sotolář
8 months 27 days ago

Finsko hledalo a našlo konsensus, ale pak „tvrdě“ zatlačilo. A to bude pro nás stejně složité, jako hledat a najít ten konsensus.

Pěnice Skalicová
8 months 27 days ago

Bohužel. Pan Kartous má pravdu jen částečně.Čas pro dohodu vypršel už před schválením novely zákona.Co teď dohadovat,když zákon je na světě?Co teď hledat? Akorát bycha honit,nic víc!Bylo nám nadiktováno,nařízeno.Co vzchází z věcí,které se musí,víme všichni.Odpor,nechuť,mizerná práce.Takto to chtěli?Politikové?Ale i pan Kartous a jemu podobní,kteří teď couvají ze svých předešlých názorů?

Ondřej Šteffl
8 months 25 days ago

Ne, nebude to složité. Pokud existuje široký konsenus, že cíle a nástroje jsou správné, není problém ani s drastickými kroky. Ale musí být ten konsensus. Politický v cílech a odborný a analýzami podložený v nástrojích. My nemáme nic. Jen pocitů a dojmů máme plno. A ten kdo má zrovna moc, prosazuje ty své.

Ondřej Šteffl
8 months 25 days ago

Ne, nebude to složité. Pokud existuje široký konsenus, že cíle a nástroje jsou správné, není problém ani s drastickými kroky. Ale musí být ten konsensus. Politický v cílech a odborný a analýzami podložený v nástrojích. My nemáme nic. Jen pocitů a dojmů máme plno. A ten kdo má zrovna moc, prosazuje ty své.

wpDiscuz