Společnost pro výživu: Názory veřejnosti na školní stravování jsou ovlivněné módními trendy

jidelny144

Přinášíme rozhovor věnovaný tématu školního stravování, který souvisí s otevřeným dopisem adresovaným ministru Chládkovi (ZDE). Společnost pro výživu se v dopise kriticky vymezuje vůči iniciativě Skutečně zdravá škola, která prosazuje ve školním stravování omezení masa a zvýšení podílu čerstvých surovin. Zástupkyně Společnosti pro výživu Alena Strosserová upřesňuje výhrady formulované v uvedeném dopise a vysvětluje, proč je současný jídelníček ve školách nejlepším řešením. Stránky iniciativy Skutečně zdravá škola najdete ZDE, odpověď na otevřený dopis ministrovi si přečtěte ZDE. Příspěvek Margit Slimákové, která vysvětluje záměry Skutečně zdravé školy, si můžete přečíst ZDE

Alena Strosserová je vědeckou sekretářkou ve Společnosti pro výživu. Tato společnost vznikla v roce 1945 a dlouhodobě se věnuje problematice stravování ve školách. SPV vytvořila a průběžně zdokonaluje tzv. spotřební koš potravin. K letošnímu 50. výročí systému školního stravování pořádá SPV konferenci, kde odborníci na výživu představí nejnovější poznatky z oblasti výživy, legislativy i organizace školního stravování. Další iniciativou SPV je soutěž Nejlepší školní oběd, jejímž cílem je umožnit školním jídelnám prezentovat se jako moderní a atraktivní.

Co si myslíte o nedávné iniciativě Skutečně zdravá škola?

Největším problémem této iniciativy je, že se neštítí k propagaci svých menšinových zájmů používat nepravdy a pomluvy. K manipulaci veřejnosti totiž iniciativa používá tu nejsilnější zbraň – naše děti. Navrhované změny této iniciativy vůbec nejsou tak zdravé, jak se prezentují.

Které z navrhovaných změn jsou podle vás v rozporu se zdravým stravováním?

Problematických aspektů je více, jako příklad bych uvedla zavrhování mléka. Je vědecky dokázáno a ověřeno několika generacemi, že mléko a mléčné výrobky jsou nejvýznamnějším zdrojem vápníku pro růst zubů a kostí u dětí.

Jaký je váš názor na změny ve školním stravování, které navrhoval ministr školství Ondřej Liška?

Měla jsem možnost seznámit se s návrhy bývalého ministra Lišky i jeho poradce pana Bartůška. Pozitivem na iniciativě pana Lišky bylo, že ustanovil meziresortní komisi pro školní stravování. Nyní jsem se dočetla, že bývalý pan ministr měl připravenou novou vyhlášku, kterou bývalý hlavní hygienik neodsouhlasil. Žádný návrh na změnu vyhlášky ale vytvořený nebyl. Meziresortní komise se snažila panu Bartůškovi i ministrovi vysvětlit, že navrhované změny jsou v podstatě vegetariánské stravování, které nelze doporučit pro stravování dětí. Hlavní důvod, proč nedošlo ke změně spotřebních košů, byly nevědecké a neprověřené návrhy této iniciativy.

Co by podle vás měl v oblasti školního stravování podpořit ministr Chládek?

Mělo by se řešit zejména finanční ohodnocení pracovníků a jejich vzdělávání. Nepedagogičtí pracovníci nemají téměř žádné finanční prostředky na další vzdělávání a výsledkem bývá, že se často účastní školení, jejichž kvalita je nízká nebo se tam dovídají nesmysly, které pak zavádějí do praxe. Bylo by velmi prospěšné, kdyby se do školního stravování vrátily metodičky. Do roku 2000 působily na každém školském úřadě, a školní jídelny měly jednotné odborné vedení. Změna spotřebního koše není to podstatné, co by se muselo měnit. Je postaven na vědeckých základech, schválen zdravotníky a vyhovuje výživovým požadavkům dětí.

V květnu pořádáte konferenci Školní stravování. Co je jejím hlavním cílem?

Informovat pracovníky ve školních jídelnách i ve školách o nejnovějších poznatcích z oblasti výživy, legislativy a organizace školního stravování. Společnost pro výživu se dlouhodobě a systematicky zabývá vzděláváním pracovníků školních jídelen, aby pro svou práci měli jen zaručeně správné informace. SPV, která konferenci pořádá, se za pomoci státní správy snaží sjednocovat pokyny ke školnímu stravování, aby se důležité věci dělaly pokud možno stejným způsobem.

Které jsou ty důležité věci ve školním stravování a proč by se měly dělat stejným způsobem?

Zrádnost nových, neověřených směrů v dětské výživě tkví v tom, že následky nedostatku některých živin se neprojeví ihned, ale někdy za mnoho let, kdy už nelze situaci napravit. Například nedostatek vápníku v kostech pocítí dítě až v dospělosti, když mu nastanou problémy. To už je ale pozdě, protože v tuto dobu už není způsob, jak chybějící vápník do kostí dostat. Stejně tak nedostatečné množství esenciálních aminokyselin (vyskytují se pouze v živočišných bílkovinách) ovlivní růst dítěte i vývoj jeho mozku.

Jakými zdroji informací se Společnost pro výživu řídí?

Základem pro spotřební koš, který Společnost pro výživu připravila, jsou doporučení Světové zdravotnické organizace. Z nich vycházejí doporučené výživové dávky, školní jídelny jsou pravidelně informovány, jak spotřební koš naplňovat, aby děti dostávaly vyváženou stravu.

Máte k dispozici nějaká data ohledně toho, co by ve školním stravování dětí preferovali jejich rodiče?

Ano, máme dostatek dat. Vidíme, že názory laické veřejnosti jsou velmi často ovlivněné módními trendy, které jsou zrovna medializovány. Nicméně většina rodičů je se školním stravováním spokojená a má k němu důvěru. Vyskytují se sice skupinky, které chtějí stravování měnit, ale těch je menšina a většinou každá skupina chce něco jiného. Navíc mají jídelny zkušenost, že se často liší názory rodičů od toho, co by chtěly děti. Proto byla pro školní stravování vytvořena pravidla na základě ověřených vědeckých poznatků, a ta vyhovují požadavkům většiny strávníků.

Současně s konferencí oznamujete také vyhlášení soutěže Nejlepší školní oběd. Co je hlavní myšlenkou soutěže?

Školní jídelny svou účastí v soutěži bojují proti tomu, že se o obědy ve školní jídelně každý otře výroky ne zrovna nelichotivými. Novinové zprávy opisují zavedené mýty o UHO, špenátu a plíčkách tak vehementně, že si ani nevšimly, že skutečnost je jiná.

Opravdu? Při nahlédnutí do nabídky školních jídelen stále převažují masové pokrmy s přílohou, která je bohatá na uhlohydráty. Zeleniny je v těchto jídlech spíše méně, syrová je výjimkou. Bezmasá alternativa, kterou většina jídelen nabízí jednou týdně, zase bývá sladká a obsahuje hlavně bílou mouku.

To, že se k masovým pokrmům podává uhlohydrátová (správně sacharidová) příloha, jako například brambory, knedlíky, těstoviny, kuskus nebo rýže, je pochopitelné, protože to je typický charakter přílohy. Když se podíváte na spotřební koš, který v oblasti zeleniny jídelny plní bez problémů, splňuje požadavky doporučení Světové zdravotnické organizace, která doporučuje 400 g ovoce a zeleniny denně. Sladká jídla se nabízejí zhruba 2-3krát v měsíci, a vzhledem k tomu, že doporučená horní hranice cukru (10 g) se nepřekračuje, je i tato nabídka v pořádku. Aby se rodiče o tom mohli přesvědčit, musí do té jídelny přijít, prohlédnout si to a ochutnat. Z informací na internetu se skutečnost dá pouze odhadovat.

Zpět k soutěži o nejlepší školní oběd. Jak budete vyhodnocovat soutěžní příspěvky? Kdo bude v porotě?

Školy přihlásí do soutěže zajímavé menu, které se ve školní jídelně běžně vaří. Fotografii uvařeného menu pak pošlou společně s receptem porotě. Komise složená z odborníků na výživu a školní stravování, lékaře a hygienika, zástupce Asociace kuchařů a cukrářů bude přihlášená menu hodnotit ze všech aspektů, které musí školní stravování splňovat. Pak vybere 10 finalistů, kteří budou vařit své menu na místě a utkají se o vítězství.

Jste přesvědčená, že jedno vybrané menu dostatečně vypovídá o kvalitě stravování ve vítězné školní jídelně?

Ano, jsem o tom přesvědčená. Školní jídelny svou přihlášku do soutěže dokládají jídelním lístkem, ze kterého se dá také hodně vyčíst. V soutěži se ukazuje to, co umí jídelna dobře, odpovídá to racionální výživě a je to u dětí oblíbené. Smyslem je také ukázat novinky, zajímavosti, které budou ostatní inspirovat. Nemělo by smysl soutěžit o nejlepší rajskou omáčku, tu všechny jídelny ovládají, smyslem je naučit se něco nového, obohatit jídelníček o další zajímavý pokrm.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

37 komentářů k "Společnost pro výživu: Názory veřejnosti na školní stravování jsou ovlivněné módními trendy"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
rodič
rodič
2 years 5 months ago
Proč je tak obtížné pochopit, že rodiče, kterým záleží na tom, co jejich děti denně konzumují, žádají od školních jídelen čerstvé suroviny, zeleninu a ovoce bez chemikálií, rozmrazování a prášků KAŽDÝ DEN. Proč by neměly mít děti, které nejedí maso, právo na vegetariánský oběd? Vždyť by se tím ušetřilo a mohlo by se pak nakoupit více kvalitního masa pro ostatní. Co když je iniciativa Skutečně zdravá škola inspirovaná posledním výzkumem o škodlivosti časté konzumace živočišných bílkovin a mléčných produktů a ne módními trendy? Co když je Společnost pro výživu zastaralý a konzervativní moloch, neschopný adaptace měnícím se názorům na to,… Více »
matice
matice
2 years 5 months ago
Ach jo, podobná diskuse se vedla i na fb Společnosti pro výživu a s výsledkem do ztracena… Výkřiky, že podle spotřebního koše děti dostávají dost zeleniny, jsou mimo realitu. Nezpochybňuji, že v celé republice existují čestné výjimky, které dětem podávají opravdu kvalitní a vyvážené jídlo. Nebylo by od věci, abyste vy, teoretici ze Společnosti, opustili židle svých kanceláří, a rozjeli se neohlášeně po školních jídelnách omrknout realitu. Jako ČOIka. Dejte si ten vyvážený oběd! Vezměte si kastrůlky a pohostěte tím doma své rodiny. A odpovědi „jsou to ojedinělé případy“, vypovídají jen o tom, jak celá Společnost funguje – stačí si… Více »
emmo
emmo
2 years 5 months ago
Dobrý den, jsem docela smutná z toho, jak napadáte SPV a zaštiťujete se mýty o školním stravování. Já mám pravidelnou denní zkušenost ze školních jídelen jako kontrolní orgán. Nemám zkušenosti s rozmrazeným masem a práškovou kaší. Možná to tak někde je, ale v jídelnách, které kontroluji já i kolegyně z SPV tomu tak není. Jestliže máte tuto konkrétní a opravdu ověřenou zkušenost, řešte to lokálně s kontrolními orgány, ale prosím nepaušalizujte. Lidé, kteří v SPV hájí školní stravování to nedělají z nějaké akademické židle. Jsou to lidé, kteří denně se školními jídelnami pracují, a znají tuto problematiku z praxe, a… Více »
Šárka
Šárka
2 years 5 months ago
Poslední větou jste možná kápla na to podstatné – děti by jedly zdravě, kdyby jim to chutnalo.Nedávno jsem šla pro oběd mladší dcerce do školní jídelny a nestačila jsem se divit, kolik jídla vraceli prvňáci, přitom bylo kuře s bramborovou kaší. Celkem dobrý oběd, akorát při přípravě kuřete nebyla použita evidentně žádná kupř. grilovací směs. Někdy stačí opravdu málo a jídlo může chutnat úplně jinak. Celkově je také vidět, že zdravá výživa by potřebovala zpopularizovat třeba prostřednictvím reklamy. Naše děti neví, co by snesly do nákupního koše v supermarketu- o mnohých produktech často díky klamavé efektní reklamě vědí vše od… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago
Pokud toto rodiče chtějí,museli by si na obědy připlatit nejméně 100% navíc. Kde vy kupujete čerstvou zeleninu a ovoce bez chemikálií? Kde si tady v Česku koupíte ve velkém suroviny bez chemie a konzervantů? Např. Eurest,který provozuje naši školní jídelnu má každý den nejméně jedno bezmas´é jídlo.Nabízí čerstvé saláty z ovoce i zeleniny. Děti se to postupně naučily jíst.Ale ne všechny. Některé si raději jdou koupit tatranku nebo čokošku.To rodiče je musí naučit jíst zdravě. V jídelně jim to nikdo nemůže cpát kverlačkou do krku jen proto,že je to zdravé. A znám pár hysterických rodičů, co pořád vykládají o éčkách… Více »
rodič
rodič
2 years 5 months ago
Kdo naučí rodiče jíst zdravě? Znám mnoho rodičů, kteří by ochotně připlatili za zdravé a chutné jídlo pro své děti. Tato možnost ovšem není v nabídce. A tak čeští zemědělci produkující bio-zeleninu, ovoce, mléko a maso raději vyvážejí své produkty do Německa, kde evidentně lidem záleží na tom, aby se oni a jejich děti stravovaly zdravě. Lidé platí za obědy a stát připlácí penězi z jejich daní za zoufalé rozmražené flákoty plovoucí v hnědé omáčce s bramborovou kaší z prášku. Vše je ale v pořádku, protože je vyvážený spotřební koš a kvóty jsou splněny. Což o to dětské žaludky stráví… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Pane rodiči.
Kdy jste byl naposledy ve školní jídelně?
Myslíte, že podle jedné jídelny se dá soudit o ostatních?
Myslíte si, že průměrný Čech si může dovolit dát 40Kč za kilo brambor a 10 Kč za jedno vejce?Byť jsou BIO?
Tušíte,jaké normativy(přidělení peněz na jednoho žáka) má školní jídelna,aby byla schopná zásobovat své vaření?
Vy si opravdu myslíte, že kdyby to bylo prakticky proveditelné, že by jídelny vařily stále schválně špatně?
A poslední: Není člověk ten,aby se zavděčil všem.

rodič
rodič
2 years 5 months ago
Nekřič hop, dokud si neodskočíš, jak se do hrnce volá, tak se z hrnce ozývá či kdo druhému šlichtu vaří, sám do ni padá. Také znám různá přísloví. V různých školních jídelnách jsem byl mnohokrát i v těch nemocničních, či v kuchyních, kde vaří předškolákům. Všude je to stejné. Masová výroba levného průměru produktu, s použitím co nejmenšího úsilí, který, aby chutnal všem, nechutná nikomu. Na vše máte jednoduchou odpověď. Nejsou peníze. Nedostatek peněz je mantrou každého neschopného či neochotného úředníka, ať už je to vedoucí kuchyně, učitel, ředitel školy či děkan PedF. Když nejsou peníze, je asi nejlepší nedělat… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

No comment.Srážka s …je to nejhorší co vás v životě může potkat,řekl Werich.Hezký den pane rodiči,co lpíte na svých pravdách.

rodič
rodič
2 years 5 months ago

alespoň nějaké pravdy mám a na nich lpím. Vy máte jen pořekadla a citáty jiných…

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

No comment

matice
matice
2 years 5 months ago

Peníze jsou opravdu důležité, ale nejdůležitější je vrátit do všeho lidskou práci! To už lidi zapomněli. Uvařím vyvážený oběd pro 4 dospělé za 85 Kč v biokvalitě. Jen musím přemýšlet a nebát se vlézt do kuchyně…

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Já vařím dětem a manželovi denně.Také uvařím za méně.Jen ten výběr potravin prostě není dostatečný (zdravých) a je to i při mém platu učitelky dost drahé. Proto i já často volím levnější varianty.I když vařím z čerstvých surovin.Jenže,je zelenina z marketu fakt zdravá?Je maso,které jím z Polska nebo Česka? Někde se to ani nedovíte.A já fakt nemám čas obíhat tucet prodejen až narazím na to opravdu echt. Nevěřím tomu, že všechny školní jídelny vaří hnusně.Myslím si, že je jich už hodně,co se snaží,jenže oni fakt musí vyjít s tím,co mají.Kde nic není ani smrt nebere.

matice
matice
2 years 5 months ago

Jasně že se dá večeře udělat i levněji, 4 čínské polévky to jistí za dvacku. Asi jste nezaznamenala podstatná slova „v biokvalitě“ „kvalitně“ „zdravě“. Chci tím říct, že ačkoliv je bio obecně dražší než konvenční zboží, není problém se stravovat zdravě, kvalitně a za pár korun. Určitě líp, než sekačka s br. salátem z Lidlu…
Taky ale můžete brečet, jak na to nemáte čas ani peníze a dál plnit svůj obří nákupní košík reklamním tovarem.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Jó my se známe a vy mě pozorujete v kuchyni!Aha.Tak vás paní zvu.Na jídlo.V životě jsem nejedla čínskou polívku,,zásadně nenakupuji polotovary.Ale vy o mě asi víte vše dopředu.Dejte vědět,kdy se stavíte.Pokecáme.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
2 years 5 months ago

Dobry den, paní Karvaiová, ve vašem příspěvku mě zaujala jedna věc – zajímalo by mě, jak moc dobře znáte vietnamskou kuchyni. Nebo jste si jen potřebovala plivnout na Vietnamce?

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Ach jo,paní Kateřino,proč je dnes tak moderní naznačovat něco jako rasismus všude,kde i vy jste musela pochopit, že tu nejde o tohle??!! Kdyby tu měli obdobná bistra např. Turci,napsala bych „turecké blivajzy“. Nemyslela jsem na národnost,ale na jídlo, které se tam vaří.Manželje celník a ví,co při kontrolách podobných podniků vidí.Nebo vy neznáte ty úžasné mastné nudle,sto let přepálený tuk a hranolky? Já vím, v našich českých restauracích se to podobnými dobrůtkami také hemží.Ale dejte si pozor,když někoho kritizujete a je zjevné, že jsem myslela na jídlo a ne na nějaké rasistické podtexty.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
2 years 5 months ago

Mně to tak zjevné nepřišlo, což bude z vašeho pohledu pochopitelně moje chyba, já to zas vidím tak, že bych od učitele očekávala určitou míru odstupu a schopnosti vidět to, co říká (nebo píše), v širším kontextu. A co se týká Eurestu – ten neznám, a pokud jste s nimi spokojení, tak vám můžu jen blahopřát. Výjimky se najdou jistě všude – kéž by to byl převažující trend. Se školními jídelnami mám zkušenosti asi jako kdokoli jiný, a kdybych si mohla vybrat, šla bych se najíst do vietnamského bistra.

Dagmar
2 years 5 months ago

Mohu Vám garantovat, paní Lánská, že jídlo z podobných surovin (řekněme třeba játra s rýží) budou ve kterékoli školní jídelně připraveny nesrovnatelně zdravěji než ve vietnamském bistru, kde jsou jídla přesolená, překořeněná, přemaštěná, pro děti absolutně nevhodná. Tím ovšem nepopírám, že skutečná vietnamská kuchyně je úplně jiná (zelenina, ryby). Ovšem paní Karvaiová nepochybně kritizovala menu typu „gyros a smažené nudle/hranolky“.

mestavzdelavani
mestavzdelavani
2 years 5 months ago

Možná by nebylo od věci si na tu „skutečnou vietnamskou kuchyni“ zajít do řady vietnamských podniků, které tu (pokud mluvíme o Praze) jsou. Pokud jde o přesmažená jídla apod., to se týká podniků napříč „etno-spektrem“. Ale nechci vás o ničem přesvědčovat, jenom jsem chtěla říct, že je dobré rozlišovat – a to i v tom, jak o těch věcech mluvíme. Ono je to totiž docela důležité. Pokud paní Karvaiová nemyslela na národnost, jak vysvětluje, nechápu, proč o ní píše. Poslední, co bych tu obhajovala, je dávat nekvalitní jídlo dětem.

Dagmar
2 years 5 months ago
Paní Lánská, vietnamskou kuchyni jiné úrovně než tu z běžného bistra jsem měla možnost poznat, děkuji za poučení. V příspěvku paní Karvaiové zkrátka zaznělo, že existují rodiče, kteří kritizují kvalitu jídla ve školní jídelně, a pak jim nevadí, když se jejich děti krmí „blivajzy“. A za takový blivajz při vší úctě považuji rychlé občerstvení z českých, vietnamských i amerických bufetů. To není žádná kritika specifických národních kuchyní, ale prosté konstatování faktu, že proti gyrosu s hranolky z vietnamského bistra, vlašáku s rohlíkem z českého bufetu nebo hamburgeru od McDonalda jsou fazolové lusky na másle z české školní jídelny z hlediska… Více »
mestavzdelavani
mestavzdelavani
2 years 5 months ago

Ano, souhlasím, to jste v podstatě napsala to samé, co já předtím. Jen ty poznatky o rodičích mi chybí.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

A proč vás nezaujala potravinová nabídka Eurestu?

vlada novak
vlada novak
2 years 5 months ago
Je tu zminen nazor jak je zdrave cpat nase deti mlecnymi vyrobky a ze to je dulezite pro kosti a vapnik ale uvedomte si co to vubec je mlecny vyrobek, na kolik spise ublizi a zatizi traveni deti.je to smes nejakych chemických latek aby to vydrželo co nejdele na pultu nez prijde nejaky zoufalec ktery veri temto nesmyslum jak to je zdrave.kolik to ma asi v sobe tech zivotne dulezitych latek pro telo a nakolik je prave mlecny vyrobek koren ruznych nasich problemu ktere mame jako dospeli?co se zamyslet nad tim ze treba brokolice ma spoustu vapniku ktera nam da… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago
Trochu mě děsí agresivita některých příspěvků – rodič,matice. Já jsem byla napomenuta Eduinem a div ne označena z a rasistu za zcela nerelevantní větu,kterou i mé dítě pochopilo jako neútočící na Vietnamce.A přitom se tu někteří jedince dost agresivně navážejí do lidí,hrají si na jasnovidce a píší dost hnusně.To Eduinu nevadí?Cituji paní Lánskou – já to zas vidím tak, že bych od učitele očekávala určitou míru odstupu a schopnosti vidět to, co říká (nebo píše), v širším kontextu. Takže ode mě očekáváte širší kontext a od ostatních tuhle agresivitu berete? Člověk pak musí chca nechca reagovat stylem – na hrubý… Více »
rodič
rodič
2 years 5 months ago
Prosím vysvětlete mi, v čem jsou moje příspěvky agresivní. Sám jsem se donedávna stravoval v naší školní jídelně a moje děti se tam stravují dodnes. Vyslovuji svůj názor založený na zkušenostech z několika školních jídelen, ve kterých jsem měl to neštěstí jíst. Je to názor subjektivní, není to žádný výzkum, nicméně ne-kvalita školních obědů je pro mne ověřena stovkami jídel, které jsem se pokusil jíst a strávit. Peněz není nikdy dost. Jde o to mít snahu, potřebné dovednosti a znalosti k tomu, aby se za to málo co je k dispozici, vařilo zdravě a chutně. Věřím, že to jde, ale… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Agresivní mi nepřišlo to že nemáme podobné názory,ale když jeden(já )položím třeba otázku,tak jiný(vy) jste nereagoval na otázku (byť by odpověď byla jakákoli),ale nechal jste se strhnout tím, že jsem použila jedno přísloví nebo úsloví. Horší už byla reakce paní „matice“,která mě vůbec nezná,ale naznačuje, jak vařím a zesměšňuje mne. Toto je diskuse,kde se naprosto jistě budou střetávat různé názory.Jen bychom se měli vyvarovat urážení. Jde třeba napsat – nesouhlasím s panem…paní…A to stačí.

rodič
rodič
2 years 5 months ago

Měl jsem příležitost navštívit školní jídelnu ve velké německé škole. Jídla jsou neuvěřitelně chutná, vypadají lákavě a jsou vařeny, nevím jak bych to vyjádřil; s láskou? S péčí? Skládají se s mnoha druhů pečlivě připravené zeleniny, omáček a salátů. Bylo tam na výběr i maso. Nebylo to typicky německé jídlo, ani exotické, bylo jednoduše zdravé a neuvěřitelně chutné. Byly tam s námi i děti a byť nic podobného nikdy nejedly, jídlo bylo tak atraktivní, že je vůbec nenapadlo to nejíst. Kvalita spojená s péčí a zaujetím pro práci, je na jídle vždy znát.

Jana Petrů
Jana Petrů
2 years 5 months ago

Myslím, že jste vystihl to podstatné: s láskou. U nás se vše často dělá jako u pásu. Mechanicky, bez citu, v lepším (?) případě chladným rozumem. Proč tolik lidí dělá práci, ke které nemá vztah? Je to škoda (i prokletí). Jestli nakonec tohle není současné hlavní poslání školy – naučit děti mít rád to, co dělám.

Berta
Berta
2 years 5 months ago

toto snad ani nejde v klidu komentovat… bohužel jak vidíme, vítězí spíš lobby, než zdravý rozum. a paní „sekretářeka“ nemá ani snahu,umí jen házet špínu na někoho, kdo si nemusí zahřívat židli a jde mu o děti a ne o podporování nesmyslného byznysu. Díky bohu za „skutečně zdravou školu“ a ministra, který aspoň má zájem o něco pořádného.

EDUin, o. p. s.
2 years 5 months ago

K tématu jsme dnes publikovali blog paní Margit Slimákové ze Skutečně zdravé školy: http://divoka-karta.eduin.cz/2014/04/03/prosadme-zdravou-vyzivu-do-skol/

KL

Lujda
2 years 5 months ago
úroveň školního stravování je podle mě nejvíc o lidech a jejich ochotě opustit zaběhnuté stereotypy. Pověstné UHO nám v naší školní jídelně alespoň jednou týdně servírují dodnes. Iniciativa „méně masa, více zeleniny“ je jistě chvályhodná – otázkou je jak moc přínosná a k čemu. Otázku Co je zdravé – tu prostě nevyřešíme, to se už za posledních 20 let měnilo několikrát – možná by stačil jen zdravý selský rozum. Žijeme ve střední Evropě – takže roubovat sem nějaké exotické zahraniční výstřelky mi přijde kontraproduktivní. Maso jednou týdně jedli už naši předci, jen ne z dietetických důvodů, nýbrž z ekonomických –… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago
Rozumný názor.Mí předci se všichni dožívali kolem 80 i více let.Jedli rize českou stravu.Peněz bylo málo tudíž se jedlo skromně.Taky měli více pohybu.Zeleninu a ovoce jedli jen nz našich luhů a hájů.A v době, kdy přirozeně rostla a zrála. Držet se selkého rozumu,vrátit se ke kuchyni a stravování našich babiček. Když rodiče budou vést děti k takové stravě,budou ji brát jako samozřejmost a nebudou se vyhýbat tomu zdravějšímu jako čert kříži.Jenže,když jsou děti odkojené fastfoody a polotovary,těžko je budou jíst v j ídelnách i když jim bude nabídnuto. Když mají děti na výběr mezi dukátovými buchtičkami a kuřecím steakem se… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago

Ježíši -ryzí

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 5 months ago
V práci jsme diskutovali na téma jídelen a vyšlo nám asi tot: Někdo by se měl zeptat zastánců okamžitého zavedení z, pro ně ,zdravé výživy, zda si myslí – když den ze dne nastavíme jídelníčky tzv. zdravě (píši tzv. protože pod tím si prostě každý představí něco jiného), budou nám to ty děti jíst? Nebo si vezmou poslušně talíř, ponimrají se v jídle, na které nejsou zvyklé, a většinu vyhodí? Příjdou domů a vybílí lednici. Nejde o to se podbízet dětem pizzami,ale vše musí (a to se tu opět nebude někomu líbit) začít doma. Dítě nezvyklé bude zdravou stravu odmítat.… Více »
wpDiscuz