Revue Přítomnost: Rozdíl mezi ČR a Finskem dělá 5 % nejhorších učitelů

ilustrační foto. by Johns Creek (flickr.com) (CC BY-NC-ND 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel ve společenské revue Přítomnost (ZDE). Autor v něm kritizuje přípravu kariérního řádu a způsob hodnocení kvality práce, kdy se “ hodnotí to, co se dobře kontroluje, ne to, co je podstatné“. Rozhovor s americkým ekonomem Ericem A. Hanushekem, na který se autor v textu odkazuje, si můžete přečíst ZDE.

Každou noc přivážejí speciálně přizpůsobené cisterny novou várku lógru z pražských kaváren a restaurací do Karmelitské ulice na Malé straně. V rámci projektu „Evaluace a zvyšování kvality učitelů“, dotovaného z EU, byla u sídla ministerstva školství vytvořena zvláštní jímka, ve které jsou shromažďována tato zvlášť cenná „data“. Pracovníci analytického odboru ministerstva pak každé ráno tato data zpracovávají a snaží se z nich vyvěštit informace o stavu a vývoji kvality českých učitelů…

Přitažené za vlasy? Jistě, většina z toho je nesmysl. Neexistuje žádná jímka postavená z peněz EU, žádné speciálně upravené cisterny. Neexistuje však ani účinné sledování a hodnocení kvality práce učitelů, a to je hořká ingredience pravdy ve výše uvedené mystifikaci.

Jistě, máme tu Českou školní inspekci, která má za úkol hodnotit práci škol, a to zejména prostřednictvím hodnocení práce učitelů. O tom, jak takové hodnocení probíhá, kolují mezi učiteli tragikomické legendy. Soustředění se na správně vyplněné kolonky v třídní knize a podobně důležité „indikátory kvality“ nepřímo poukazuje na krutou realitu přístupu k hodnocení výsledků vzdělávání v ČR obecně: hodnotíme to, co se dobře kontroluje, ne to, co je podstatné. Takové hodnocení je ale nejen neupotřebitelné, ono vysloveně škodí, protože poskytuje zcela pokřivený obraz.

Česká republika doposud nemá žádný systém motivace a hodnocení učitelů. Kariérní řád, který je v současnosti připravován, má vejít v platnost v roce 2016. Počítá s tím, že rozčlení učitele do čtyř skupin dle jejich profesní kvality. Jenže: náběh celého systému bude trvat mnoho let a v jeho první fázi budou učitelé rozděleni do prvních dvou škatulek na základě jediného kritéria, jímž jsou odsloužené roky. Je pikantní, že už nyní panují mezi částí odborné veřejnosti pochybnosti o jeho funkčnosti v praxi. Přímo absurdní je, že pedagogické fakulty se od návrhu veřejně distancují…

Dlouhý úvod následuje krátká stať. ČR navštívil Eric A. Hanushek, ekonom z prestižní Stanford University a mezinárodně uznávaný guru v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání. Teze z jeho dlouholetého výzkumu, které představil ve své přednášce na CERGE-EI, jsou jednoduché: učitel je klíčový faktor ovlivňující kvalitu vzdělávání na školách a v tomto ohledu nemá žádnou byť jen srovnatelnou konkurenci. A zároveň, kvalita učitelů není závislá na plošné úrovni jejich platů, není závislá na předchozím vzdělávání, není závislá na velikosti třídy. Profesor Hanushek je autorem metody měření přidané hodnoty učitelů (value-added assessment), založené na využití statistických dat z výsledků testů. Metoda sice vzbuzuje značné kontroverze i v USA, nicméně podle jejího autora je lepší měřit nějak než vůbec. A jak dokládá na příkladu Washington D.C., školského distriktu druhdy se ocitajícího na chvostu federálních žebříčků, pokrok iniciovaný hodnocením učitelů a efektivním řízením založeným na jeho výsledcích je těžko zpochybnitelný.

Co udělali tak převratného ve Washingtonu? Začali se soustředit na extrémy. Učitelé, kteří vykazují nadprůměrné výsledky své práce, jsou odměňováni podstatným navýšením platu. Učitelé, kteří naopak selhávají, jsou jednoduše vyhozeni. Podle Hanusheka je právě tohle dobrý recept, jak účinně zvýšit kvalitu vzdělávání na školách. Podle jeho analýzy by ČR stačilo zbavit se 5 % nejhorších učitelů, aby během dvaceti let dostihla Finsko. Science fiction? Tak trochu. Jak říká Hanushek, jeho predikce vychází z dat agregovaných na učitelstvu USA. Proč? Protože ČR žádná použitelná data nemá.

Nemá a asi dlouho mít nebude. Autor tohoto textu měl možnost dvouhodinového rozhovoru s profesorem Hanushekem, ale jeho pravomoc v rozhodování o systémových změnách je nulová. Nelze pochybovat, že stejnou možnost by měl i ministr školství, který takovou pravomoc má, kdyby o to projevil zájem. Žel, neprojevil. O schůzku mohl stejně dobře požádat i ministr financí, protože kvalita vzdělání je podle přesvědčivých závěrů Erica A. Hanusheka nejsilnějším prediktorem ekonomického růstu v dlouhodobém horizontu. Netečnost odpovědných vyvolává významné pochyby o tom, zda si můžeme o něčem takovém vůbec nechat zdát…

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

130 komentářů k "Revue Přítomnost: Rozdíl mezi ČR a Finskem dělá 5 % nejhorších učitelů"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 8 months ago

„pokrok iniciovaný hodnocením učitelů a efektivním řízením založeným na jeho výsledcích je těžko zpochybnitelný“

Jaký pokrok? Měřený týmiž testy? Takže dobrý učitel bude strojem na testovatelný úspěch? To není science fiction, ale antiutopie.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 8 months ago
„…kvalita učitelů (…) není závislá na předchozím vzdělávání, není závislá na velikosti třídy.“ První teze je zavádějící (je sakra znát, jestli učitel svůj obor zná, nebo ne, zda je metodicky vybaven, či není), druhá – jak už jsem zde opakovaně poukazoval – v Hanushekově pojetí, kdy srovnává jablka s hruškami, vyloženě nesmyslná. „Profesor Hanushek je autorem metody měření přidané hodnoty učitelů (value-added assessment), založené na využití statistických dat z výsledků testů. Metoda sice vzbuzuje značné kontroverze i v USA, nicméně podle jejího autora je lepší měřit nějak než vůbec.“ Testy skutečně ukáží jenom něco, a kdoví zda to podstatné. Navíc… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago

Navrhuji vyhodit 5% nejhorších učitelů. A hned po nich zastřelit 5% nejhorších studentů. A budeme před Finskem. Poznámka: Jde o ironickou poznámku dovádějící úvahy v článku ad absurdum, nikoliv o vyzývání k násilí proti jakékoliv skupině obyvatel.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
1 year 8 months ago
Nebylo by lepší místo „zvyšování kvality učitelů příležitostnými návštěvami ČŠI“ zavést objektivní nábory nových učitelů? Je smutné, že na většině českých škol neprobíhají žádná výběrová řízení při nabírání nových učitelů. Zkušenosti lidí v mém okolí jsou takové, že nikoho z ředitelů škol naprosto nezajímá, jak by nový učitel učil, jak by oslovil žáky, jaké metody výuky by volil… V tom se české školství propastně liší od soukromých firem podnikajících v jakémkoli oboru, kde hned při prvním vstupu je uchazeč o nové zaměstnání požádán, ať předvede, co umí (pokud se jedná o náročnější věc vyžadující přípravu, je dohodnut další termín, kde… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Žádné objektivní nábory neexistují. Nicméně způsobem, který povede ke kvalitním výběrovým řízením skutečně není vládní nařízení. Ten systém musí být postaven tak, aby bylo vnitřní motivací každého ředitele mít co nejkvalitnější učitele. A ředitel musí odpovídat za jejich kvalitu, nikoliv papír z vysoké školy. Papír z vysoké školy informuje o tom, že dotyčný byl schopen projít nějakou teoretickou přípravou, nikoliv, že je sám dobrým učitelem s empatií, s porozuměním a s kreativitou. Otázkou je, kdo má zájem o učitelská místa. V mém maturitním ročníku šli na Pedagogické fakulty žáci až když se nedostali na žádný jiný obor. A když jsem… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago

Za uvedené paní Kadlecovou plně odpovídá ministerstvo. Všemi možnými i nemožnými zákony sebralo kompetence ředitelům škol, určuje zákony, kdo smí učit bez ohledu na jeho kompetence. Pak se divíme, v jakém stavu školství je.
Ale skoro nikomu to nevadí, rozhodně ne tak, aby se za změnu bral. Řada vidí smysl v nápravě zavedením zkoušek žáků a studentů, jako by se tím mohla napravit a zlepšit výuka.
Ministerstvo nediskutuje, jen direktivně oznamuje své různé nápady.
Musí se ozvat občané, kteří tu službu pro své děti platí ze svých daní. Ale možná i oni jsou spokojeni.Pak se nedá nic robit.

Show must go on….
PF 2015

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Já netvrdím, že zavedením jednotných testů a zkoušek a následně nemožnost se hlásit na výběrové typy škol, či oborů, pokud žák testy nezvládne, se zlepší výuka. Pouze se studenti a žáci budou mnohem více učit, budou mít mnohem větší motivaci a tím pádem se také mnohem více naučí. Navíc se na výběrové školy dostanou pouze studenti a žáci, kteří tam patří a tím implicitně dojde ke zlepšení, neboť učitelé výběrových škol nebudou muset držet tempo slabých žáků a nebudou muset tolik opakovat a tolik času věnovat žákům, kteří na výběrové školy nepatří. Výuku jako takovou mohou učitelé zlepšovat průběžně sami,… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago

Jistě, učitelé se můžou sami od sebe zlepšovat, žáci se můžou sami od sebe motivovat nebo motivovat pod vlivem zkoušky i při případné nekvalitní výuce samostudiem, u části lidí to tak bezpochyby funguje už dnes a nikdo tomu nebrání a možnosti je docela dost.

Jen netuším, i když popustím uzdu novoroční naivitě, pro kolik procent dotyčných takto jednoduše funguje.
Jestli jen tyto nástroje stačí pro všechny (učitelé, žáky, studenty)ke zlepšování se. A jak zabezpečit, aby ten, komu nebyla poskytnuta kvalitní výuka a nemá ve své rodině či okolí podporu ke vzdělávání se, neměl zavřenou bránu do života.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Vy prostě vycházíte z předpokladu, že důvod špatných výsledků žáků je nekvalitní výuka. Já nevěřím ani trochu tomu, že se kvalita výuky na škole může během několika let tak dramaticky snížit, jak se to stalo v ČR v prvním desetiletí nového století kvůli snížení kvality výuky. Už proto ne, že za pár let se učitelský sbor obmění jen nepatrně. Znám případy, kdy si kvalitní učitelé, jejichž dovednosti a schopnosti mám ověřené sám na sobě, velmi stěžovali na kvalitu studentů, kteří začali navštěvovat do té doby výběrové gymnázium. Znám případy, kdy velmi slabí žáci studovali pouze proto, že byli dětmi bohatých… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago
„Vy prostě vycházíte z předpokladu, že důvod špatných výsledků žáků je nekvalitní výuka.“ To jste hodně zjednodušil až k nepravdě, co jsem napsal. Vypadlo Vám podstatné písmenko „i“. Tak znovu – důvody, které vedly k zhoršení školství (pořadí není dané váhou !!, jen prostě číslování): 1. Nekvalitní výuka na některých školách, u některých učitelů (sám to ve svém příspěvku uvádíte na příkladech) a neřešení (nemožnost řešit) tento stav 2. Školství jako celek nezareagovalo na změnu prostředí (společenského i technologického), školství dnes již není jediný zdroj vzdělávání a pokud chce zaujmout, musí být zajímavé, nařízení nestačí. Technologicky často nestačí ani učitelé… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Nerozumím tomu, z čeho vychází vaše domněnka, že: „Na SŠ a VŠ chodí násobky studentů proti elitnímu školství před 30 lety, což je pro společnost dobře…“. Promiňte, ale nevšiml jsem si toho, že by to pro společnost bylo dobře. Z čeho soudíte? Úroveň dnešního maturanta je mnohem nižší, než úroveň maturanta z doby před 30 lety. Učňovské školství bylo téměř zničeno. Komerční sféra si stěžuje na kvalitu absolventů a v mezinárodních srovnáních zaostáváme. A přitom je to mnohem dražší. A naše nejlepší univerzita stále není ve svých výstupech srovnatelná s nejlepšími univerzitami na světě, ani v Evropě. Je to mimo… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago

Opravy:

1) Stále se věnujeme (místo zabýváme)vyloučeným a znevýhodněným …
2) Ono není asi politicky průchodné sdělit voličům, že 60% z nich má děti, které nemají dostatek schopností a dovedností na to, aby studovaly (nikoliv studovali) …

sam
sam
1 year 8 months ago
1. Kdyby byly školství ve stejném poměru jako před 35 lety (tedy 70% vyučených či bez vyučení, 20% SŠ a 10 % VŠ – čísla přibližně, statistiky nejsou), byla by nezaměstnanost dvojnásobná. To jako ekonom víte. 2. Dnešní generace děti je násobně jazykově, počítačově lépe vybavená než ta před 35 lety. Umí rozhodně hůře matiku, češtinu. Ale jako celek i díky cestování, informacím atd. je generace mladých dovednostmi na tom mnohem lépe než ta před 35 lety. Tehdy na tom byly lépe špičky (těch cca 20 %). Společensky hodnotím populační celek, ne elity. Ani v jiných státech, kde studuje 60… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Nemyslím si, že míra nezaměstnanosti je závislá na podílu VŠ vzdělaného obyvatelstva, stejně jako nevěřím tomu, že HDP na hlavu roste v důsledku zvyšování tohoto podílu. Ano, lze vysledovat jistou ne příliš velkou kladnou korelaci mezi těmito dvěma veličinami, když se díváme na jednotlivé státy, nicméně se ukazuje, že kauzalita je spíše opačná, tj. v zemích s vyšším HDP na hlavu roste podíl VŠ vzdělaného obyvatelstva. Teorií nezaměstnanosti je mnoho, ale já nevěřím tomu, že pracovní trh se nechá dlouho obelhávat nálepkami. Tituly a název dosaženého vzdělání nehrají ve skutečnosti roli, roli v ekonomice hrají pouze skutečné znalosti a dovednosti.… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago
Otázkou je, co maturita testuje v souvislosti s tím, co potřebuje člověk v životě a na základě čeho je pak zaměstnán. I jedničkáři jsou někdy v praxi nepoužitelní, kdežto propadlíci souběžně se střední školou již jsou živnostníky (to se nevymýšlím, takové studenty mám). Diplomy řeší jen stát, ostatní zaměstnávají podle dovednosti a hodnot člověka, znalosti jsou na posledním místě (neříkám zbytečné), dají se snadno dohnat a taky se neustále mění. Co testuje maturita – dovednosti nebo znalosti ? K čemu je v praxi statistika výsledků maturit po regionech ? O čem vypovídá ? O vzdělání maturantů , nebo o jejich… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 8 months ago

Maturita je dnes „ošetřena“ tak, že se na ni v mnoha případech spolehnout nedá. To však neznamená, že v jiných případech nemůže ověřovat užitečné schopnosti a znalosti, myslím užitečné nejen z čistě pragmatického hlediska.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
„Otázkou je, co maturita testuje v souvislosti s tím, co potřebuje člověk v životě a na základě čeho je pak zaměstnán.“ Ano, nejen maturita, ale i curriculum středoškolských osnov je poněkud zastaralé. Nikdo se nechce vzdát prostoru v hlavách studentů – češtináři argumentují tím, že bez znalosti literatury člověk není kulturní, že není hodnotově ukotven, apod., matikáři argumentují, že bez znalosti matematiky člověk neumí strukturovaně a logicky myslet, chemikáři říkají, že Zemi dnes drží ve svých rukou chemie, jak praví klasik, atd. Zkrátka, že vše je důležité a není prostor pro nic nového. Maturita testuje obecně znalosti i dovednosti. Dovednosti… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago
S tou zastaralostí osnov se shodneme. Netvrdil jsem, že znalosti nejsou důležité, ale v praxi jsou až 3. v pořadí (za hodnotami člověka a jeho dovednostmi). Že lze vše vygooglit jsem nepsal. „Ovšem není pravda, že maturitu z čehokoliv lze složit bez znalostí a vědomostí. “ Jste mimo realitu, maturita z matiky se dá opsat a taky se opisuje (neschvaluji to, ale to je tak všechno, co s realitou udělám), čeština se ve velkém skládá našprtáním obsahů děl z internetu (neschvaluji to, ale….) „Jistě, ale když bych zkoumal průměrné schopnosti maturantů a osob bez maturity, vždy bych měl dojít k… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Netvrdil jsem, že znalosti nejsou důležité, ale v praxi jsou až 3. v pořadí (za hodnotami člověka a jeho dovednostmi). Že lze vše vygooglit jsem nepsal. To je otázkou volby každého. Já se nedomnívám, že lze tyto tři složky od sebe ostře oddělit a nebo snad dokonce uspořádat podle jakési vágně definované „důležitosti“, nebo dokonce „důležitosti pro společnost“. Maturita podle mě ověřuje některé znalosti a některé dovednosti a také elementární hodnoty. Stačí, aby byla dostatečně spravedlivá a přísná. Samozřejmě, že jinak nemá smysl. Jste mimo realitu, maturita z matiky se dá opsat a taky se opisuje (neschvaluji to, ale to… Více »
sam
sam
1 year 8 months ago
Když uděláte maturitu formou piškvorků s jednotným formulářem – jen naiva by nečekal podvody (však taky si přečtěte, co se musí u maturity dělat, aby se nepodvádělo- stejně jsou studenti vždy 10 kroků před Cermatem). Jde to pochopitelně jinak, ale pak by to nemohl vyhodnocovat počítač. Není ani spravedlivá (jak může být, když je jednotná pro učnák i elitní gympl – děláte nějaké jednotné státnice na všech VŠ ?), ani přísná. Má význam jen jako vstupenka na VŠ. Ani VŠ ji nijak neberou v úvahu při přijímacím řízení. Soukromému sektoru nic o budoucím zaměstnanci neřekne. Státní sektor jako uctívač diplomu… Více »
Jirka
Jirka
1 year 8 months ago
Ano, dobří učitelé jsou zapotřebí. Chyba je však v celém systému současného českého vzdělávání,které nenutí a tudíž ani velkou část dětí se učit.Oni jsou zkrátka přesvědčeni, že ,, jak oni říkají – stejně jim to dáme!“Ani dobrý učitel SŠ a SOU nic nenadělá s tím, když jeho žáci ze ZŠ sotva umí číst a textu porozumnět a neznají rozdíl mezi čtvercem a obdelníkem, o goniometrických funkcích ani nemluvě. A Jirásek a jeho Fil. historie ´= srpen 1968/ tvrzení žáka u maturity/.Čili není to kvalitou učitelů, ti dělají co mohou. Je to chyba celého vzděl. systému v ČR, kde se ponížilo… Více »
Vit
1 year 8 months ago

„…kvalita učitelů není závislá na plošné úrovni jejich platů…“
Totální nesmysl.
Nevím, jestli to takto formuluje prof. Hanushek, nebo si to jen takto zjednodušeně vyložil autor článku. Ale dovedeno do logického důsledku to znamená, že nejlépe a ekonomicky nejefektivněji bude školství fungovat, když bude výchozí učitelský plat roven minimální mzdě a jen o trochu lépe, třeba o 100 Kč/ měsíc, budou odměňováni učitelé, kteří splní nějaké kritérium kvality.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 8 months ago

A když už jste si to tak prostudoval, pane Kartousi, dokázal byste sám za sebe odpovědět na výhrady, které byly v diskusi k prezentovaným Hanushekovým závěrům vzneseny?

Zdenek Sotolar
Zdenek Sotolar
1 year 8 months ago

„Metoda sice vzbuzuje značné kontroverze i v USA“ zřejmě proto, že si (také) nenastudovali odkazy.

„Podle jeho analýzy by ČR stačilo zbavit se 5 % nejhorších učitelů“ (…) „Protože ČR žádná použitelná data nemá.“

„je lepší měřit nějak než vůbec“ A já si myslím, že je lepší učit než měřit.

Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Pane Doležele, mluvíte mi z duše…zažila jsem zlaté časy devadesátých let jako student gymnázia a právě pro ty souvislosti, rozvoj duše a kultury ve všech oborech v sobě jsem se v jednom oboru stala učitelem…ale vlastně jsem měla těžkou volbu, chtěla jsem kromě přírodních věd jít také studovat a učit filosofii atd….to byl výsledek školství v devadesátých letech. V roce 2000 – 2009 jsem si užívala učení na gymnáziu a maturity u nás (i na spřátelené škole, kde jsem dělala předsedu maturitní komise) byla lahodná píseň nikoliv nabiflovaných informací, ale rozhovorů v daných tématech. Přesto jsem se (po začátku příklonu… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago

Pro všechny diskutující doporučuji (pokud jste ještě nečetli) knihu Liessmann: Teorie nevzdělanosti.
Dnes již známá v pedagogických kruzích a často zmiňovaná. Nedává odpovědi na všechny otázky a je jen dílčím pohledem, ale přesto podstatným. Řadu otázek také otevírá.

Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Zajímavým tématem je dnes i to, čemu má sloužit vzdělání: Zda růstu duše nebo trhu práce. V roce 1993-1997 jsem necítíla rozpor. V roce 2004 jsem zaznamenala již znaky pragmatismu a dnes je tato otázka docela klíčová. Jako pratické se jeví komunikační dovednosti (byť o ničem), jazyky (obsah neřešme) a počítačové dovednosti (skutečně klíčové v řadě zaměstnání homo technicus). Samozřejmě, že trh práce nepojme řadu filosofů a sociologů a historiků (byť tyto obory obohacují duši), ale na úrovni gymnaziální tyto obory (do hloubky zažité) mohou dobře posloužit. Přesto si kladu otázku, kdo je dnes úspěšný: IT specialisté někdy i odtaženi… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago
Paní Kulhavá přiznám se, že vůbec nechápu Vaše dělení růstu duše a profese. Vzdělání a duše nesouvisí s profesí, dokonce ani s tím, jakou kterou školu kdo vychodil, jaké má diplomy. Ale vždy jen s osobnosti a jeho hodnotami. Najdete renesanční duše mezi vyučenými a lidi, které raději nechci ani potkávat mezi vysokoškoláky. Škola, tedy přesněji osobnosti-učitelé, nám můžou býti napomoci v našem všestranném rozvoji(a měli by)), stejně jako rodina, přátelé, ale nakonec vždy rozhoduje člověk sám o sobě. Rozhodně pro rozvoj osobnosti jsou dnes možnosti neskonale větší, než když vzpomenu já léta sedmdesátá, kdy jsem si své hodnoty objevoval… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Cituji: „Ad Hanushek srovnává nesrovnatelné – Hanushek je statistik, který na základě regresivní analýzy dat hledá korelace mezi různými faktory. Uvedené faktory, jako je plošná úroveň platů nebo formální výše učitelského vzdělání takovou korelaci nenachází. Jediné, co lze v tomto případě legitimně napadnout, je kvalita dat, s nimiž pracuje, čímž se opět dostáváme k testům a jejich výpovědní hodnotě. Ano, to může být problém, nicméně jakousi výpovědní hodnotu tato data pravděpodobně mají, neboť lze, minimálně na úrovni států, spatřovat velmi silnou vazbu mezi ekonomickou vyspělostí a výsledky vzdělávání, s čímž ostatně sám Hanushek pracuje. Takže, podle dat, která má Hanushek… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 8 months ago

Dík za odpovědi.

Ad měřit – Je to argument ve prospěch plošného testování (snad definitivně pohřbeného)?

Vzpomeňme na všechny argumenty proti, na rizika testování a nejenom plošných (PISA, prof. Zhao). Rizika hodnocení učitelů podle testových výsledků je snad příliš veliké. Co to udělá s výukou? Jsou „výsledky vzdělávání“ opravdu totéž co výsledky testování?

Co by se stalo, kdyby MŠMT (a CERMAT) přišlo s testováním, jeho cílem by bylo vyhodit 5 % učitelů (abychom dohonili Finsko)?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago

Pane Sotoláři, jaký je přítomný čas ve druhé osobě jednotného čísla slovesa „uhodil“? Vyřeším to matematicky. Předpokládejme, že Vaší odpovědí je XXX. Pak se mohu přesně vyjádřit v tom smyslu, že: „XXX hřebíček na hlavičku.“ Problém je v tom, že nelze objektivně definovat kvalitu učitele, respektive přimlouval bych se za to, aby se hodnotila pracovitost, tj. kolik práce učitel odvede a kolik času tráví v práci, opravováním, přípravou. To se podle mě odhadnout dá a napoví to hodně o tom, jak je učitel pro svou práci zapálen. Každopádně učitele je také třeba motivovat, nejen žáky.

Josef Soukal
Josef Soukal
1 year 8 months ago
Pane Kartousi, děkuji, ale míchání hrušek s jablky jste se vyhnul, k nutnosti být vzdělán snad jen konstatování, že tento faktor má rozhodující význam na začátku učitelské kariéry a s léty se snižuje (učíte-li patnáct let zeměpis, můžete vědět víc než čerstvý absolvent), byť každý ze zodpovědných učitelů vám potvrdí, že kvůli přípravě na předmět(y), který učí, ale nevystudoval, šidí ostatní výuku. Další námitky nebyly moje, ale leccos vám napsali další diskutující. Slova „hloupé a líné děti“ čtu nejčastěji jako údajný citát v příspěvcích lidí z okruhu EDUinu; učitelé neříkají, že děti musí být jen bystré a pilné, pouze jim… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
1 year 8 months ago
Až budu mít čas, mohu se seznámit detailněji se závěry doktora Hanusheka, nicméně nerozporuji to, že výška platu není určujícím faktorem kvality práce učitele. Kvalita práce učitele není v mém hledáčku, protože jí nepovažuji za klíčový problém českého vzdělávacího procesu, jak jsem mnohokrát napsal. Problém nevidím v Hanushekově práci, ale v tom, jak určit kvalitu učitelů. To, co je absurdní u lékařů, nemusí býti u učitelů a naopak. Hodnotit práci v exaktním oboru, jakým je medicína, je úplně jiné, než práci ve společenském oboru, jakým je pedagogika. Právě proto, že práce učitele se nedá měřit podle počtu mrtvol, nebo zkažených… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Pane Snirchi, nějak nedokážu objevit, v čem jsme v rozporu…máte pravdu, že když dnes člověk chce, může se osobnostně rozvíjet v řadě směrů a je to v pozitivním smyslu nesrovnatelné s lety osmdesátými, ani v devadesátých letech ještě nebyly takové možnosti. Jen vnímám určitý trend, že něco je „osobnostní růst pro růst duše“ a něco „osobnostní růst pro růst konta“. Tím, že jsem se krátký čas pohybovala v businesse (byť okrajově) jsem na tento rozpor docela narazila. Marketing, MLM, emailmarketing, neurorestart apod, včetně oborů na Ekonomické fakultě jsou osobnostní rozvoj k práci. Přítomný okamžik, veškeré původní směry, Hoopono pono atd.… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Souzním s panem Doleželem. Za sebe mohu říci, že beru věci tak, jak jsou. Jako duchovní člověk jdu tou (a často nepohodlnou) cestou, která cítím, že jě pro mě. Děti neodsuzuji, ať jsou jakékoliv. Pokud ale mohu udělat v rámci své praxe od roku 2000 srovnání a cítím po pěti letech absence šok, kam se dovednosti i přístup dětí dostal (a to jsem i tak automaticky slevila), nemohu to zamlčet, protože otázkou není zda jsou děti špatné nebo ne: Otázkou je, kam se společnost vyvíjí, nakolik má nakročeno k problémům např. Itálie, jak to bude vypadat z hlediska škol i… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago
Paní Kulhavá, příliš chytrý z Vašeho komentáře nejsem, mám jen obyčejný doktorát na matfyzu UK, snažím se porozumět, co chcete vyjádřit. V byznysu jsem dělal 25 let, pak jsem se rozhodl,že už mě to neuspokojuje a šel jsem učit, snažím se pomáhat mladým lidem – a jsem spokojenější, i když vydělávám jen polovinu peněz. Učím pro radost (svou), rád komunikuji s mladými lidmi, upřímnými a otevřenými. A problém konzumu a duše je vyřešen. Je na každém, aby si tento problém vyřešil ke své spokojenosti. To přece neurčuje škola ani společnost. Mohu se nechat zmanipulovat nějakými trendy, to jo, ale i… Více »
Tkaná Jolana
Tkaná Jolana
1 year 8 months ago
Přísnější hodnocení učitelů a testování jako lék na naše školství…věčné téma. Hanushek správně udává, že firmy věnují obrovské úsilí hodnocení práce svých zaměstnanců. Ale je na nás, abychom si domysleli, že ty opravdu kvalitní firmy věnují stejně tak obrovské úsilí tomu, aby se jejich zaměstnanci cítili v zaměstnání po všech stránkách dobře. V opačném případě se dostáváme na úroveň sweatshopů firmy Apple v Číně, že? Tam také mají rozvinutou kontrolu a přísný systém hodnocení svých zaměstnanců. Nemělo by hodnocení učitelů a vyhazování 5% učitelů (nešťastných – dle Hanusheka) něco předcházet? Funguje vzdělávání ve Finsku, protože mají propracovaný přísný hodnotící systém… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago

Doporučuji přečíst:
http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/skolu-nedela-pocitac-tablet-ci-interaktivni-tabule-skolu-delaji-lide-20150106-u9.html

Pan ředitel to pojmenoval docela přesně, některé problémy nelze vyřešit zdola, ale jedině shora. A protože nejsou řešeny, zoufale hledáme řešení na úrovni učitele. Těžko, logicky to drhne.
Tím neříkám nic nedělat, nepokoušet se, ale těžko na úrovni učitele změníte směrování společnosti či nefunkční školský systém. Můžete ale motivovat jednotlivce. K hodnotám, dovednostem (kompetencím), znalostem. K tomu RVP a Strategie 2020 směřuje, i když realita školství těžce od těchto směrů uhýbá. Ale s tím nemůžeme nic robit, jen žádat změnu, kritizovat, diskutovat, pracovat navzdory realitě se však dá.

Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Pane Schnirchi, svoboda je stav duše, ale přesto je těžší ho žít, pokud člověk nemá základní existeční jistoty. To platí jak o učitelích, tak o ředitelích. Kdo má hypotéku či rodinu, je žena…kolegyně hledají i pět let místo ve školství po mateřské…a tam potom mluví ten „hlas většiny“. Nejsme ve sporu ohledně možností. Ale pokud většina něco nějak žije a trend škol mají určovat děti a rodiče, svobodný prostor pro faktickou práci se vzhledem k očekávání (zaplacené mzdou) zmenšuje. Opět přemýšlím spíše o krok napřed. To, že řada firem přešla na drsnější manipulace (a vyučuje se to i na VŠ)… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago
Nemyslím, že trend škol mají určovat rodič a děti a myslím, že neurčuji. Rodiče ano, ale ne přímo působením a určováním trendů škol, ale jako voliči. Tak, aby vláda a ministr pak tuto vizi školství určili. Ale myslím, že problém školství většinu společnosti přes předvolební hesla moc nezajímá, je podceňován, bohužel. Základní existenční podmínky musí řešit všichni, jistoty jako takové nejsou pro nikoho. Práci hledají všichni, v jednom kraji jednodušeji, v jiném hůře. Vím, jak se chovají někdy firmy. Jsme placeni za věk, ne za práci. Naše schopnosti nejsou hodnoceny, rozhodují diplomy, ne kvality. Ředitelům jsou v podstatě sebrány základní… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Se svobodou máte pravdu, pane schnirchi, jen ten tréning a zkoušky zažívá každý jiné. A hraniční situace jsou velké téma. I když si člověk myslí, že je svobodný, neví stoprocentně, jak by jednal v situaci ohrožující přímo jeho život. A pokud jsou ohroženy jeho děti, tím více. Řešila jsem nelehké situace žen ze severních Čech: Skutečně být bez práce měsíce či léta a zadlužit se u blízkých (v lepším případě) nebo šlapat i v šílené práci je dilema nemnohých lidí a zdravotně (což byla má práce v posledních čtyřech letech) se to úplně vlastně potom moc řešitelné není. Bohužel se… Více »
l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago
Vím, co se může stát, mnohem více, než si myslíte, byl jsem nezaměstnaný v době vrcholu krize (krach firmy o 5 000 zaměstnancích po 22 letech, propustili nás postupně všechny). Přesto na tom, co jsem psal, nic neměním – svoboda a odpovědnost je to, že vím a počítám s tím, že to může nastat (a někdy nastane), připravuji se na to, nepracuji s jistotami a mám vždy další varianty do života. Já už měnil profesi 3x, vystudovaný matfyzák – obor ITE, ekonom, účetní-auditor, analytik IS (dejme tomu původní profese), nyní učitel. A určitě ještě budu, až mě propustí ze školy,… Více »
Alena Kulhavá, bud
1 year 8 months ago
Pane schnirchi, děkuji za sdílení. V zásadě s Vámi souhlasím, jen vnímám to, že kromě nezbytnosti pracovních možností (buď být významný odborník v nějakém oboru a nebo být všestraněji zaměřený nebo oboje)je zde i téma polarizace a vývoje společnosti směrem od zaměstnání, která mohou dělat i ti méně nadaní a obecně ubývá práce i země. Ideální by bylo zlepšování na obou koncích problému. Nejsem nepokorně nespokojená, ale přesto ten důraz na maximální zisk některých i za cenu směn (výrazně narušuje zdraví) a nedůstojných podmínek v zaměstnání ve 21.století nevnímám jako šťastný, flexibila neflexibilita. Nevím, kdo všechno čte tyto stránky, ale… Více »
Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 8 months ago

Jeden rok IT, pak 5 let řidič autobusu, pak deset let údržbář, pak 7 let zemědělec. Takhle si, pane snirchu, představujete budoucnost?

l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago

Jak si představuji budoucnost je jedna věc, druhá věc je, jakým způsobem já osobně svou budoucnost ovlivňuji v rámci reálných podmínek společnosti. Co můžu ovlivnit, změnit. Můžu rozšiřovat své hodnoty, dovednosti, znalosti, aby portfolio mých možností bylo co největší a pokud možno se potkalo s mými představami. Zatím se vždy povedlo. 3x měnit profesi od nuly byla vždy výzva, vždy dobrá zkušenost. Tedy spokojenost. Tak to má a bude mít každý člověk. Snílek versus realista. Jistoty Vám nikdy nikdo nedal, nedává a ani nedá, i když Vám je bude slibovat. Pane Votrubo, nebo je to snad jinak?

l.snirch
l.snirch
1 year 8 months ago

Ano, práce ubývá a bude to tak, technologie člověka nahrazuje, zvyšuje se efektivita, nároky na pracovní pozice se zvětšují, proto je potřeba rozšiřovat a prodlužovat všeobecné i odborné vzdělávání mladých a nedělat předčasnou selekci.
Na druhou stranu mladí musí mít motivaci se vzdělávat (nyní chybí), měla by jim to říkat rodina, společnost, učitelé, ale nejen říkat, ale jít příkladem.

Školství chce motivaci zajistit nárůstem jednotných zkoušek – to není a nemůže být celé řešení. Tedy pokud nejsme naivní.

Václav Votruba
Václav Votruba
1 year 8 months ago

Právě že většina lidí, které znám, má své stálé a více méně jisté pracovní místo. Když mění místo, pak víceméně jen v rámci oboru a snaží se jít ze stabilního do stabilního. Naopak vidí jako problém nestabilních pracovních míst – zaměstnanec pak k práci nemá v podstatě žádný vztah a je to na jeho práci vidět. Rozpětí – od OSVČ přes soukromý sektor po veřejný sektor.

wpDiscuz