Václav Zeman 11. 5. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 4.5. do 10. 5. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Státní maturitní zkoušky v roce 2026 a změny v nich pro příští rok;
změny v odkladech povinné školní docházky;
výzva k zapojení do poradního týmu nového dětského ombudsmana.
V souvislostech
V minulém týdnu proběhly na středních školách po celé republice státní maturitní zkoušky. Skládalo je více než 92 tisíc studentů, což je nejvyšší počet od roku 2014. V pondělí psali test z matematiky nebo didaktický test z anglického jazyka (podle toho, jaký předmět si zvolili), následující den je čekal test z českého jazyka. Několik tisíc studentů si pro svou státní maturitní zkoušku dobrovolně zvolilo i test z dalšího cizího jazyka – byly mezi nimi španělština, ruština, němčina nebo francouzština. Náročnost úloh v letošních testech komentovali učitelé i studenti například v tomto článku MF DNES nebo v Deníku.
Po státní části maturitní zkoušky čeká maturanty ještě školní část. Ta bývá zpravidla ústní. Letos poprvé však mají školy možnost nahradit zkoušku školní části maturity mezinárodně uznávaným certifikátem. Kromě jazyků mohou tuto možnost využít studenti například pro informatické znalosti. Uznatelné certifikáty stanoví předem ředitel školy.
Již dnes jsou známé některé další změny v maturitní zkoušce, které se dotknou maturujících v příštím školním roce. Maturitní práce nebudou muset studenti dělat jen jednotlivě, ale budou je nově moci zpracovávat i obhajovat ve skupinách. Známku za maturitní práci získá každý sám za sebe. Tato možnost skupinové práce není povinná, nastavení podmínek a formy profilové části maturitní zkoušky je plně v kompetenci ředitele dané školy. Maturitní práce je typická především pro odborně zaměřené střední školy. „I následně v pracovním životě lidé běžně spolupracují s ostatními. Společná maturitní práce může být přínosná i jako nástroj pro rozvoj takzvaných soft skills, například schopnost řešit problémy, domluvit se s ostatními, adekvátně vyjadřovat své myšlenky,“ hodnotí možnost skupinové maturitní práce pro Deník analytička EDUinu Nikola Šrámková.
„Velkým problémem českého systému je, že některé děti z lépe situovaných rodin mají trošku blíž cíl než děti ostatní. Velmi rád bych ve spolupráci s Českou televizí anebo jako ministerstvo rozběhl bezplatný youtubový kanál, který by tyto nůžky alespoň částečně přivřel,“
říká ministr školství Robert Plaga v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu o jedné z možností podpory dětí z méně majetných rodin při přípravě na přijímací zkoušky na střední školy.
Týden stručně
Ředitelé, učitelé, žáci i rodiče se začínají stále více připravovat na jednu z výrazných změn, kterou přinese nadcházející školní rok. Jde o zpřísnění pravidel pro odklady, které v rámci jedné z novel školského zákona prosadila předchozí vláda. Ke změně, která bude mít přímý vliv na skladbu žáků prvních tříd, se v rozhovoru pro MF DNES vyjádřil i programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta. Upozornil, že půjde o opravdu výraznou změnu a že je třeba pro ni učitelům včas poskytnout dostatečnou podporu a zvážit některé legislativní úpravy, které by pomohly zmírnit některé následky. „Sám si myslím, že omezení odkladů je správný směr a není racionální, aby pětina až čtvrtina dětí v ročníku dostávala odklad, ale bude to náraz do zdi. (…) Právě přechodné období mezi mateřskou a základní školou pro řádově desetinu ‚odkladových‘ dětí mi chybí také. Odklad mohou dostat děti ze zdravotních důvodů, ale uvítal bych i sociální důvody pro děti ze slabších rodin. Je potřeba připravit rychlou novelu, která umožní těm nejvíce potřebným zůstat v přípravce na základní vzdělávání o rok déle,“ říká v rozhovoru Mušuta.
K tématu se vztahuje i komentář vedoucí komunikace EDUinu Lucie Šnajdrové. Popisuje v něm vlastní zkušenost, kdy ji známí i učitelky v mateřské škole přesvědčovali o tom, že má pro dceru zažádat o odklad kvůli malému vzrůstu a tomu, že má narozeniny „až“ v srpnu. „Odklad jsme nedali a bylo to dobré rozhodnutí. Překvapilo mě, že se z něj pro mnohé rodiny stala společenská norma i tam, kde pro něj není skutečný důvod,“ píše v komentáři Šnajdrová. Aktuální situaci ohledně zpřísnění odkladů na Karvinsku přibližuje tento článek v Karvinském deníku.
Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) uspořádala pro své členské organizace workshop k tématu, jemuž se v EDUinu dlouhodobě věnujeme a zaměřila se na něj i jedna z analýz letošního Auditu vzdělávacího systému. Jde o aktuální demografický vývoj a jeho dopady na vzdělávací systém. Workshop vedl Jaromír Beran a připravil na něj i datově podloženou prezentaci s názvem Skrytá hrozba (rozuměj příležitost) českého školství (můžete si ji stáhnout zde). Beran upozornil například na to, že už v roce 2028 přijde k zápisům do mateřských škol v průměru až o třetinu méně dětí než dnes. Dopady demografických změn se budou v různých regionech lišit. Některé školy – zejména v menších obcích – budou bojovat o každé dítě, velkých měst a jejich okolí, kde řeší přeplněné třídy, se pokles tolik nedotkne. Během workshopu zaznělo i několik konkrétních opatření, která mohou pomoci se na demografické změny co nejlépe připravit. Přečtěte si celý článek o workshopu na webu skav.cz.
Zájemci a zájemkyně ve věku 12 až 18 let se mohou do 18. května hlásit do vznikajícího poradního týmu prvního českého dětského ombudsmana Martina Beneše. „Zajímá nás, co je pro tebe důležité a jak by se měly věci měnit. Nemusíš být jedničkář z velkého města, stačí, když máš nápady a zájem stát se parťákem dětského ombudsmana. S dětským ombudsmanem a ostatními se setkáš čtyřikrát ročně. Budeš sdílet své názory a navrhovat společná řešení. První setkání poradního týmu bude 22. června 2026 v Brně,“ píše se ve zveřejněné výzvě na webu dětského ombudsmana. Zde najdete i podrobnosti o tom, jak se přihlásit. Pokud máte ve svém okolí někoho, koho by tato příležitost zajímala, určitě mu zprávu o ní předejte.
Očekávané události
V pátek 15. května Cermat zveřejní výsledky letošních jednotných přijímacích zkoušek (JPZ) na střední školy a víceletá gymnázia i výsledky písemných testů státních maturit.
Výsledky JPZ budou k dispozici na veřejně přístupných místech středních škol (dveře školy, úřední deska apod.) nebo v DIPSY po zadání registračního čísla. Výsledky didaktických testů státních maturit předá Cermat ředitelům škol ve formě protokolu o výsledcích didaktických testů žáka. Ti je nejpozději následující pracovní den předají žákům. Protokoly budou k dispozici i ve Výsledkovém portálu žáka (VPŽ).
Souhrnná data z výsledků obou zkoušek budou k využití i další analýze průběžně zveřejňována v různých kategoriích a přehledech v hlavních analytických výstupech Cermatu zde nebo zde.
Z EDUkalendáře
Konference Mobily a AI ve škole – jak na smysluplná pravidla? (Jules a Jim) – úterý 12. května 2026 – Komunitní prostor Smíchov v Praze
Odborná konference: Jak úspěšně zvládnout příchod žáka do 1. třídy ZŠ (Pasparta) – úterý 26. května 2026 – SVČ Jednička, Truhlářská 8, Praha 1
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
