bEDUin 20/2026: Přesun nadresortních agend z Úřadu vlády bude mít dopad na vzdělávání. Ohrožuje řešení segregace

v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 18.5. do 24. 5. 2026, se věnujeme těmto tématům:

Přesun části nadresortních agend na ministerstva a dopady tohoto kroku na vzdělávání;

probíhající debata o výsledcích i obsahu přijímacích zkoušek na SŠ;

požadavek ministra školství, aby si vysoké školy připravovaly vlastní testy pro přijímací řízení.

V souvislostech

Vláda nečekaně přesune část nadresortních agend na vybraná ministerstva

Předseda vlády Andrej Babiš s několika ministry minulé pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády překvapivě bez předchozího avizování uvedli, že část agend, které dosud byly vykonávány na Úřadu vlády, přejdou od 1. července na ministerstva. Konkrétně jde o následující: agendy lidských práv a rovného zacházení a spolupráce s občanskou společností přejdou nově pod Ministerstvo spravedlnosti. Agenda národnostních menšin přejde pod Ministerstvo kultury. Agendy romských záležitostí, práv osob se zdravotním postižením a rovnosti žen a mužů přejdou pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Agendy protidrogové politiky a duševního zdraví má nově řešit Ministerstvo zdravotnictví. Premiér změny zdůvodňuje zjednodušením systému a potřebou snížit počet zaměstnanců Úřadu vlády.

EDUin k tomuto rozhodnutí vydal tiskovou zprávu, ve které tento krok označuje za velmi nestandardní a v možných dopadech na vzdělávání i za rizikový. „Má zkušenost z ministerstva školství ukazuje, že u témat, jako jsou duševní zdraví, protidrogová politika nebo snahy o snížení segregace romských žáků ve vzdělávání, je důležitý nadresortní přístup, při kterém úředníci pracující na daném tématu koordinují spolupráci jednotlivých ministerstev a dalších odborníků,“ uvádí ve zprávě programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.

Na příkladu konkrétního tématu – reakce státu na „Rozsudek D.H. a ostatní“ –, který vydal v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva, zpráva EDUinu ukazuje, že případné oslabení koordinovaného postupu státu v oblasti snah o snížení segregace ve vzdělávání může v důsledku znamenat uložení pokuty České republice v řádu stovek milionů korun.

EDUin zdůrazňuje i to, že ministerstvo školství i jím řízené organizace musí být v dostatečné míře zapojeny do řešení agend podpory duševního zdraví, oblasti lidských práv i prevence užívání návykových látek i po přesunu těchto témat pod vybraná ministerstva.

K navrženým přesunům agend se kriticky vyjádřili i předchozí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, organizace Nevypusť duši, Děti úplňku a mnoho dalších. Řada kritických a varovných hlasů zazněla i od organizací a asociací, které sdružují služby protidrogové prevence.

Musuta_cb

„Na doložkovém řízení učebnic bychom neměli šetřit milion korun, abychom pak neefektivně vyučovali statisíce dětí ve školách podle nekvalitních učebnic. Je mnohem výhodnější investovat do zkvalitnění tohoto procesu, nemusíme kvůli tomu ani dělat žádnou novou instituci,“

říká v podcastu ČRo Plus Reparát programový ředitel EDUinu Jan Vöroš Mušuta.

Týden stručně

Debata nad přijímacími zkouškami na SŠ: Od zkušeností žáků přes nedostatečné kapacity až po obsah a smysl samotných testů

Celý týden dle očekávání probíhá živá veřejná debata nad tématem přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. Deník N zveřejnil hned několik článků popisujících zkušenosti těch, kteří se letos hlásili na střední školy. Texty popisují příběhy studentů, kteří se zatím nikam nedostali, i zkušenosti čtyř deváťáků, k nimž se redakce opakovaně vracela během přípravy na zkoušky. Další článek se věnuje třem pražským páťákům, kteří se hlásili na víceletá gymnázia. Obecně o tom, co říkají letošní výsledky přijímacích zkoušek, i tom, co je třeba v celém systému změnit, mluvil Jan Vöröš Mušuta z EDUinu v Interview Plus anebo redaktoři Hospodářských novin Petr Honzejk s Markétou Hronovou v Ranním brífinku HN.

Svou čerstvou zkušenost s četnými telefonáty rodičů v den zveřejnění výsledků přijímacích zkoušek, jejich frustrací i tím, co tato zkušenost vypovídá o celém systému přijímacího řízení, ve svém komentáři popisuje analytička EDUinu Nikola Šrámková. „Přijímačky tak nejsou jen testem pro žáky. Jsou i testem rodinného zázemí, dostupnosti podpory a schopnosti projít administrativním procesem,“ píše v komentáři.

PAQ Research: Bez dat o výsledcích vzdělávání nemůžeme měřit úspěšnost naplňování jeho cílů

Zajímavý rozměr do debaty o testování a českém vzdělávání přinesl aktuální text Jiřího Münicha a Jana Zemana zveřejněný na webu výzkumné organizace PAQ Research. Upozorňuje na to, že v České republice na rozdíl od téměř poloviny zemí Evropy plošně neověřujeme výsledky žáků. Jednotnou přijímací zkoušku skládají jen žáci, kteří se hlásí na maturitní obor (to jsou přibližně tři čtvrtiny deváťáků). O každém čtvrtém deváťákovi proto nemáme na konci základní školy žádnou informaci, jak si stojí v matematice a v češtině. Testování Českou školní inspekcí neprobíhá každoročně (posledního testování v roce 2022 se zúčastnilo jen 53 tisíc deváťáků, tedy zhruba polovina ročníku). „Bez dat o výsledcích žáků nedokážeme ověřovat dopady opatření (např. asistentů pedagoga či obědů zdarma), plánovat reformy ani pravidelně sledovat, jak se daří rozvíjet kompetence pro život a snižovat nerovnosti. To přitom představuje dva hlavní cíle české strategie vzdělávání,“ píše se ve zmíněném článku.

Mezitím se během víkendu rozproudila bouřlivá debata nad aktuálně probíhajícím testováním ČŠI v 5. a 9. třídách, ke kterému se kriticky vyjádřili mnozí rodiče, učitelé a řada dalších. Kritizují technické problémy, které testování provázelo, i obsah samotných testů. Dnes o problémech testování bude hovořit ministr školství s vrchním inspektorem ČŠI a poté ministr rozhodne o případném zastavení testování. O tématu vás budeme podrobněji informovat v příštím bEDUinu.

Ministr Plaga chce, aby vysoké školy připravovaly pro přijímací řízení vlastní testy

Ministr školství se v minulém týdnu kriticky vyjádřil k tomu, že vysoké školy využívají pro přijímací řízení jednotné testy (převážně ty od společnosti Scio). „Nechci mít bariéry v žádné části přístupu do vzdělávací soustavy. Principielně mají veřejné vysoké školy dostatek prostředků, dostávají 35 miliard korun jako příspěvek na vzdělávací činnost. A jsou to vrcholné orgány vzdělávací soustavy. Tak by měly být schopny dělat si samy testy tak, aby si správně vybraly uchazeče pro jednotlivé obory a aby pro uchazeče nebyla sociální bariéra,“ uvedl pro MF DNES ministr Plaga. Scio testy mohou uchazeči o přijetí na vysokou školu psát opakovaně, za každý pokus platí 890 korun. Platí se i za podání přihlášky a případně i za přípravu na testy. Jejich kritici uvádí, že tato skutečnost může znevýhodňovat žáky z méně majetných rodin oproti jejich vrstevníkům. Podle citovaných zástupců univerzit je využívání těchto testů pro školy organizačně i finančně výhodnější.

Jan Vöröš Mušuta v debatě iDNES Lounge o proměnách (nejen) českého vzdělávání

Tématem pravidelné diskuze pořádané zpravodajským serverem iDNES byla aktuální témata i blízká budoucnost českého vzdělávání. Kromě programového ředitele EDUinu se jí účastnili i prorektor CEVRO Univerzity Ladislav Mrklas a ředitel AIExcellence Vojtěch Komenda. Diskutující se věnovali i tomu, jak vzdělávání nejen v České republice může proměnit umělá inteligence. Shodli se na tom, že tato proměna bude výrazná, včetně proměny pracovního trhu, významnou roli budou hrát sociální dovednosti a schopnost celoživotního učení. Diskuze se věnovala i aktuálnímu tématu přijímacích zkoušek a nerovnostem ve vzdělávání.

Očekávané události

Veřejná debata think-tanku Strategeo Institute: Pražská agenda – Školství (2. 6. 2026, Praha)

V úterý 2. června od 9 do 12 hodin se v PressCentru ČTK (Opletalova 919/5, Praha 1) bude konat veřejná debata pořádaná think-tankem Strategeo Institute, která se i v souvislosti s blížícími se podzimními volbami zaměří na oblast školství v hlavním městě.

V prvním panelu budou o tématu diskutovat přizvaní odborníci (ekonom, demograf a VŠ pedagog Petr Mazouch, programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta, ředitelka organizace Učitel naživo Blanka Pravdová, děkan Pedagogické fakulty UK Antonín Jančařík a ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová).

Druhého panelu se zúčastní někteří pražští politici (místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková /Praha sobě/, radní pro školství HMP Antonín Klecanda /STAN/, zastupitelka MČ Praha 4 Tereza Nislerová /Piráti/, starosta Prahy 9 Tomáš Portlík /ODS/, zastupitel HMP Ondřej Prokop /ANO/ a zastupitel HMP Milan Urban /SPD/).

Jako jeden z podkladů pro diskuzi budou představeny výsledky exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK, který zjišťoval aktuální názory Pražanů na školství ve městě.

Pokud se této diskuze chcete zúčastnit, potvrďte svůj zájem o účast do 27. května 2026 na e-mail prazska.agenda@strategeo.cz.

Z EDUkalendáře

Dvojseminář pro pedagogy MŠ o zapojování EVVO do ŠVP (Workshop Caroliny Sidon a přednáška Michala Bartoše) – středa 27. května 2026 – SEV Toulcův dvůr, Praha 10

Workshop s Peterem Worleym: Jak vést rozhovory o světě (Člověk v tísni) – pátek 29. května 2026 – Langhans – centrum Člověka v tísni, Praha

Václav Zeman, portrétní fotografie
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.