Wellbeing ve škole: od mobilů a AI po psychickou pohodu dětí i učitelů

Wellbeing ve škole znamená schopnost zvládat nároky života – pro sebe i své okolí. Nejde jen o pozitivní pocity nebo dosažení trvalého štěstí, ale o fyzické, duševní i mentální zdraví jako celek. Ve škole to znamená prostředí, kde se dětem i učitelům daří zvládat i náročné situace.

Eduin_digitální wellbeing

EDUin téma wellbeingu ve škole sleduje dlouhodobě. Přinášíme analýzy, rozhovory s odborníky, anketu i data o tom, jak jsou na tom čeští žáci a učitelé. Níže najdete obsah rozdělený podle toho, co vás zajímá. 

 

Obsah:

  1. Jak na digitální wellbeing malých dětí?
  2. Co tvoří základ wellbeingu ve škole?
  3. Jak AI ovlivní vzdělávání, trh práce, vztahy i rozhodování?
  4. Proč záleží na wellbeingu učitelů?
  5. Jak nastavit hranice pro mobily a sociální sítě ve škole?
  6. Proč potřebuje digitální vzdělávání systém?
  7. Co dalšího patří k wellbeingu ve škole?
  8. Duševní pohoda dětí v číslech
  9. Duševní pohoda učitelů v číslech

1. Jak na digitální wellbeing malých dětí?

Základy zdravého vztahu k technologiím se budují dávno před nástupem do školy. V textech ukazujeme, že rozvoj digitálních kompetencí neznamená automaticky víc obrazovek a že právě u nejmenších dětí je potřeba o digitálním wellbeingu přemýšlet citlivěji, než bývá ve veřejné debatě zvykem.

Čtěte:

2. Co tvoří základ wellbeingu ve škole? 

Wellbeing dětí nezačíná ani nekončí u technologií – klíčovou roli hrají vztahy a bezpečné prostředí. Právě bezpečné a podpůrné klima školy, stejně jako dospělí, kteří se zajímají, naslouchají a pomáhají nastavovat hranice, tvoří základ psychické pohody i zdravého fungování dětí v digitálním světě.

Čtěte:

3. Jak AI ovlivní vzdělávání, trh práce, vztahy i rozhodování?

Umělá inteligence přináší do vzdělávání nové možnosti, ale i nové otázky. Vedle přínosů se stále víc ukazuje, že bude důležité sledovat i její vliv na samostatnost, rozhodování, vztah ke znalostem i k druhým lidem. Nejde jen o to, jak tyto nástroje používat — ale také jak si vedle nich udržet soustředění, úsudek, odpovědnost a zdravou míru závislosti na technologiích.

Čtěte:

4. Proč záleží na wellbeingu učitelů? 

Wellbeing dětí nelze oddělit od kondice dospělých, kteří je provázejí. Digitální prostředí přitom neovlivňuje jen žáky, ale i učitele – na všechny zvyšuje nároky, zátěž i tlak na neustálou dostupnost. Nabízíme proto širší rámec, v němž digitální wellbeing není izolovanou disciplínou, ale přirozenou součástí fungování celé školy.

Čtěte:

5. Jak nastavit hranice pro mobily a sociální sítě ve škole? 

Digitální wellbeing není téma jedné správné odpovědi, ale promýšlení hranic a odpovědnosti. V anketě jsme nabídli širokou paletu názorů na dvě otázky, které školy, rodiče i odborníci řeší stále častěji: má škola regulovat mobily a má se posunout věková hranice pro vstup dětí na sociální sítě? Vedle ankety přidáváme také komentář k aktuálnímu avízu o vlády o plošném zákazu mobilních telefonů ve školách. Všechny texty z různých úhlů ukazují, že digitální wellbeing není téma jedné správné odpovědi, ale promýšlení hranic, ochrany a odpovědnosti.

Anketa:

Komentář:

6. Proč potřebuje digitální vzdělávání systém?

Bez systémového zázemí nelze digitální wellbeing dlouhodobě udržet. Přinášíme proto hlasy odborníků, kteří otevírají opomíjené téma – absenci koncepce v českém digitálním školství. Texty posouvají diskuzi od pouhých zákazů a rychlých doporučení k jádru věci: jak technologie integrovat smysluplně a s ohledem na žáky i učitele. Ukazují, že moderní vybavení je jen začátek, skutečným úspěchem je jasná vzdělávací politika, definované cíle a dlouhodobá podpora státu.

Čtěte:

7. Co dalšího patří k wellbeingu ve škole? 

Wellbeing přesahuje technologie, zahrnuje participaci, výchovu, psychickou odolnost i kulturu školy. K wellbeingu proto přistupujeme i skrze tato témata. Vedle analytických a odborných textů tak nabízíme i širší souvislosti a praktickou inspiraci – od seriálu Ratolesti přes participaci mladých až po texty o vnitřní rovnováze a duševní pohodě.

Související texty:

Duševní pohoda dětí v číslech:

  • Pouze 50 % dětí se cítí šťastně, oproti minulým letům jde o pokles.
  • Škola je hlavním zdrojem stresu – 60 % dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem.
  • Téměř polovina dětí se v posledních týdnech cítila smutně nebo bez nálady.
  • 63 % dětí tráví online více času, než by chtěly.
  • Jen 12 % dětí by osobně vyhledalo odbornou pomoc, zatímco 10 % o problémech nemluví s nikým

Zdroj: UNICEF  ČR 2026

Duševní pohoda učitelů v číslech:

  • České učitele baví obsah jejich práce, avšak stres v práci pociťuje ‚docela‘ či ‚do velké míry‘ 35 % z nich.
  • Odchod v horizontu následujících pěti let zvažuje až pětina mladých učitelů do 30 let, ve věku nad 30 let je to každý desátý učitel.
  • U učitelů, kteří „docela“ nebo „do velké míry“ v práci pociťují stres, existuje 1,77× vyšší pravděpodobnost, že profesi do pěti let opustí.

Zdroj: TALIS 2024

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.