Zástupci vlády po jejím pondělním jednání překvapivě bez předchozího avizování uvedli, že část agend, které dosud byly vykonávány na Úřadu vlády, přejdou od 1. července na ministerstva. EDUin v tiskové zprávě označuje tento krok za nesystémový a v několika oblastech, které se týkají vzdělávání, i velmi rizikový.
EDUin 21. 5. 2026
Předseda vlády a několik ministrů na tiskové konferenci po jednání kabinetu konkrétně uvedli, že agendy lidských práv a rovného zacházení a spolupráce s občanskou společností přejdou nově pod Ministerstvo spravedlnosti. Agenda národnostních menšin přejde pod Ministerstvo kultury. Agendy romských záležitostí, práv osob se zdravotním postižením a rovnosti žen a mužů přejdou pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Agendy protidrogové politiky a duševního zdraví má nově řešit Ministerstvo zdravotnictví. Premiér změny zdůvodňuje zjednodušením systému a potřebou snížit počet zaměstnanců Úřadu vlády
„Navržené změny považujeme za velmi nestandardní a rizikové. Bez hlubší analýzy a podkladů mění řadu let fungující systém, aniž by na to byli předem připraveni úředníci pracující na těchto agendách i všichni, kdo s nimi spolupracují. To se promítne v řadě komplikací a oslabení důležitých agend i v oblasti vzdělávání,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
„Má zkušenost z ministerstva školství ukazuje, že u témat, jako jsou duševní zdraví, protidrogová politika nebo snahy o snížení segregace romských žáků ve vzdělávání, je důležitý nadresortní přístup, při kterém úředníci pracující na daném tématu koordinují spolupráci jednotlivých ministerstev a dalších odborníků. V rámci jednoho ministerstva je řízení spolupráce s dalšími ministerstvy většinou mnohem obtížnější. Primární prevenci například ve svých výzvách financují zároveň ministerstvo školství, zdravotnictví, vnitra i Úřad vlády a všechny tyto výzvy je třeba koordinovat,“ doplňuje Mušuta.
EDUin upozorňuje i na to, že v oblasti vzdělávání se na úrovni uvedených agend odehrává mnoho důležitých aktivit. Jejich oslabení či omezení práce na nich může mít dopad na celý stát, v některých případech i ve formě konkrétních finančních sankcí. Jde třeba o „Rozsudek D.H. a ostatní“, který byl vydán v listopadu roku 2007 a ve kterém Velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl o tom, že nadměrným zařazováním romských žáků do zvláštních škol pro lehce mentálně postižené došlo k porušení práva 18 romských žáků na rovný přístup ke vzdělání. Česká republika tak musí na základě rozsudku pravidelně předkládat Výboru ministrů Rady Evropy akční plán, v němž popisuje, jaké konkrétní kroky stát podniká s cílem snížit zastoupení romských žáků ve školách a třídách pro žáky s diagnózou lehkého mentálního postižení a obecně v etnicky segregovaných školách. Segregace romských žáků je i porušením práva Evropské unie a České republice za její neřešení hrozí zahájení tzv. řízení pro porušení unijního práva ze strany Evropské komise.
„Řešení segregace ve vzdělávání vyžaduje koordinovaný postup celého státu, mnoha resortů a vlády. Orgány Rady Evropy i Evropské unie v minulosti kvitovaly ustavení vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Nedovedu si představit, jak jim nyní bude Česká republika vysvětlovat přesun její agendy z úrovně Úřadu vlády na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud následkem přesunu dojde k oslabení celé této agendy a orgány EU vyhodnotí snahu ČR o nápravu jako nedostatečnou, mohou být státu uloženy pokuty v řádu stovek milionů korun,“ doplňuje Mušuta.
EDUin zdůrazňuje i to, že ministerstvo školství i jím řízené organizace musí být v dostatečné míře zapojeny do řešení agend podpory duševního zdraví, oblasti lidských práv i prevence užívání návykových látek i po přesunu těchto témat pod vybraná ministerstva.