Fokus: Opakování ročníku na ZŠ snižuje pravděpodobnost, že žák dokončí střední školu

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 29. září, obsahují například tato témata: opakování ročníku na prvním stupni nese až 60 procentní riziko, že žák nedokončí střední školu, jako mnohem efektivnější se ukazuje přizpůsobit výuku možnostem žáků, kterým hrozí propadnutí. Učení do hloubky má vliv na zlepšení schopnosti aplikovat látku v praxi. 

1. U žáků se stejnými vzdělávacími výsledky mají ti, kteří pochází ze sociálně znevýhodněných rodin větší pravděpodobnost opakování ročníku
   Zpravodaj PISA in Focus 43 se zabývá otázkou opakování ročníku ve škole z důvodu špatného prospěchu. Opakování ročníku se v různých systémech uplatňuje různě, řada výzkumů však ukazuje, že opakování ročníku není efektivním řešením toho, že žák nezvládá učivo. Další rok studia vyžaduje další finance, žáci opakující ročník častěji nedokončí školu nebo stráví více let ve vzdělávacím systému a nezapojí se do práce. Opakování ročníku na prvním stupni podle studie americké socioložky M. Andrew sníží až o 60 % pravděpodobnost, že žák dokončí střední školu. V zemích OECD opakoval ročník alespoň jednou před dosažením 15 let každý osmý žák, u žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí to však byl každý pátý. I u žáků s obdobnými vzdělávacími výsledky je pravděpodobnost opakování ročníku jeden a půlkrát vyšší v případě žáků ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin. Většina zemí OECD snižuje počet žáků, kteří opakují ročník. Jejich počet se ve sledovaném období (2003–2012) zvýšil pouze v Belgii a Španělsku. Žáci ze znevýhodněných poměrů obvykle nemají dostatečný přístup k průběžné podpoře v učení. Opakování ročníku je rovněž často užito jako trest za špatné chování, problémy s chováním a docházkou však nevyřeší, naopak přispěje ke zvýšení sociálně ekonomické nerovnosti. Efektivnější je věnovat žákům, kterým hrozí propadnutí, více pozornosti a času, případně přizpůsobit výuku jejich možnostem.

2. Žáci, ke kterým se přistupuje jako k sociálně slabším, mají horší studijní výsledky
   Studie výzkumníků z Oxfordské univerzity zaměřená na anglické školy přináší zjištění, že rozdíly ve vzdělávacích výsledcích mezi dětmi se slabým sociálně ekonomickým zázemím a dětmi z bohatších rodin zůstávají stejné bez ohledu na to, jestli chodí do vynikající školy nebo do špatné školy. Rozdíl ve výsledcích zkoušek GCSE (General Certificate of Secondary Education) je o 25 % horší u žáků s nárokem na bezplatné obědy oproti ostatním. Ve vynikající škole úspěšně složí zkoušku z pěti předmětů 50 % žáků s nárokem na obědy oproti 75 % ostatních, v dobré škole je to 39 % oproti 64 %, téměř přesně stejný rozdíl je zachován i ve škole nevyhovující. Autor studie poukazuje na to, že za rozdíl ve vzdělávacích výsledcích nelze vinit selhání školy, a uvádí, že příčiny je třeba hledat v rodinném zázemí, komunitě a skupinách vrstevníků. Další zpráva pravicového think tanku Policy Exchange varuje před zaváděním přísnějších minimálních standardů pro první stupeň plánovaných na rok 2016, které dále zvýší nároky a mohou znamenat propad až 3000 škol do skupiny nevyhovující.

3. Program pro sociálně emocionální rozvoj má vliv i na výsledky v mateřském jazyce
   Článek v časopise Phi Delta Kappan se věnuje problematice zvládání třídy při výuce se zaměřením na předškolní a mladší školní věk (školka – 5. třída). Efektivní zvládání třídy znamená podpořit žáky tak, aby byli sami schopni zvládat své emoce a řídit vlastní učení. Napříč všemi vzdělávacími stupni platí čtyři principy pro efektivní zvládání třídy: 1. Plánování a příprava – připravené aktivity i přechod mezi nimi, učitel reaguje na případná vyrušení odpovídajícím přístupem (responsive), nikoliv popuzeně (reactive). 2. Zvládání třídy vyplývá ze vztahů ve třídě – atmosféra důvěry a zároveň jasně vymezených hranic pomáhá žákům v sebeřízení. 3. Prostředí ve třídě – připomínky očekávaného chování a pravidelné ocenění. 4. Průběžné pozorování žáků a dokumentace – zaznamenávání různých situací, průběžné promýšlení postupů. Cílem zvládání třídy je především prevence problémů a vedení žáků k osvojení dovedností sebekontroly a sebeřízení. Se zvládáním třídy úzce souvisí rozvoj sociálních a emocionálních dovedností žáků, ale i učitelů. Autoři článku představují svůj program pro sociálně emocionální rozvoj ve vzdělávání SECURe (Social, Emotional and Cognitive Understanding and Regulation in education), zaměřený na posilování dovedností vlastní organizace a ovládání u žáků a na průpravu učitelů pro lepší zvládání třídy. Program se soustředí na tři hlavní oblasti: kognitivní řízení a sebeřízení, zvládání emocí a interpersonální dovednosti. Program SECURe nabízí postupy a strategie, které mohou učitelé využít ve třídě. Součástí článku je přehled aktivit pro předškolní děti. Program byl pilotován v řadě škol a učitelům pomohl lépe zvládat třídu, žákům lépe vyjádřit jejich potřeby a soustředit se. Důsledkem zavedení programu SECURe byly rovněž lepší výsledky dětí v mateřském jazyce.

4. Jaké jsou metody, které používají americké školy zaměřené na učení do hloubky
   Instituce Americké výzkumné ústavy (American Institutes for Research – AIR) zveřejnila ve středu tři výzkumné zprávy zaměřené na učení do hloubky (deeper learning). Při učení do hloubky žáci zvládnou hlubší porozumění vzdělávacímu obsahu, osvojí si dovednost aplikovat tento obsah na nové problémy a situace a rozvíjejí široký okruh kompetencí, včetně interpersonálních a sebeřízení. Studie porovnává učení a vzdělávací výsledky středoškoláků ve školách, kde rozvíjejí učení do hloubky, a jejich vrstevníků ve školách, které metody učení do hloubky nepraktikují. Výzkum sleduje tři domény, které obsahují šest kompetencí rozvíjených v rámci učení do hloubky: 1. Kognitivní doména – zahrnuje hlubokou znalost obsahu, kritické myšlení a řešení komplexních problémů. 2. Interpersonální doména – zahrnuje kolaboraci a komunikaci. 3. Intrapersonální doména – zahrnuje kompetenci umět se učit a studijní návyky. První ze tří zpráv se soustředí na strategie a metody používané v procesu učení do hloubky a upozorňuje např. na široké využití projektového vyučování, podporu stáží a studijních skupin a na hlavní cíl většiny škol, kterým je rozvoj interpersonálních dovedností. Druhá zpráva se zabývá možnostmi, které žákům nabízejí školy zaměřené na učení do hloubky, jako např. užší propojení výuky s reálným světem. Třetí zpráva zkoumá vzdělávací výsledky žáků ve školách s učením do hloubky a porovnává je se srovnatelnými školami, které tyto metody nevyužívají. Žáci ve školách s učením do hloubky dosahují lepších výsledků v testech z angličtiny a matematiky a mají větší pravděpodobnost, že dokončí střední školu bez opakování, dosahují vyšší úrovně dovedností spolupráce, mají vyšší motivaci a vyšší úroveň zaujetí pro výuku. U slabších žáků se zvýšil počet těch, kteří se zapsali do postsekundárního vzdělávání.

5. Vzdělávací technologie, které individualizují zdroje
   S. Downes, výzkumný pracovník Kanadské národní rady pro výzkum (National Research Council of Canada), jeden z „otců“ konektivismu a prvních masově otevřených online kurzů (MOOC), představuje novou generaci technologií ve vzdělávání: systémy pro podporu učení a výkonu (learning and performance support systems – LPSS). Tato aplikace bude spuštěna v omezené verzi na konci září a poskytuje učícím se podporu založenou na osobních a individuálních potřebách každého z nich. Každý učící se jedinec získá prostřednictvím aplikace přístup k nejrůznějším zdrojům vzdělávání – nejen zdrojům poskytovaným institucemi, ale i k obsahu nabízenému mentory, zaměstnavateli, ke komunitním kurzům a mnoha dalším. Jádrem LPSS je systém nazývaný osobní záznam učení (personal learning record – PLR), který zaznamenává veškeré aktivity jedince spojené s učením – procvičování dovedností, testy, zapojení do her a simulací, přečtené materiály. Systém je propojen i s osobní knihovnou a elektronickým portfoliem a se soustavou certifikací poskytovaných vzdělávacími institucemi, zaměstnavateli a komunitními organizacemi. Tento systém spravuje sám učící se a rozhoduje o tom, jak velkou část bude sdílet a s kým. Přístup do LPSS bude realizovat modul nazvaný osobní asistent učení (personal learning assistant – PLA) prostřednictvím webového a později mobilního rozhraní. LPSS bude disponovat schopností propojení do dalších softwarových aplikací a učící se bude získávat různé zdroje s možností ukládat je ve svém osobním úložišti. LPSS jsou založeny na volně přístupných zdrojích a představují jen malou část široké učící se sítě, která zahrnuje poskytovatele softwaru, autory a vydavatele vzdělávacího obsahu, tvůrce her a simulací a vzdělávací instituce. Do budoucna by se do sítě měly zapojit i komerční subjekty a instituce. Na prosincové konferenci ONLINE EDUCA Berlin představí S. Downes výsledky prvního kola pilotování systému a jeho přínos pro učení online. (Více o konektivismu ve vzdělávání zde, o kooperaci a kolaboraci na síti zde, zde a zde.)

6. Nezaměstnanost absolventů britských VŠ se snížila
   Britská agentura Higher Education Careers Service Unit (Hescu) zkoumala, kam se dostalo 256 350 absolventů britských VŠ po šesti měsících od ukončení studia. Podle jejich zjištění bylo pouze 7,3 % z nich nezaměstnaných oproti 8,5 % v předešlém roce a nejméně od roku 2008. Vyhlídky na zaměstnání pro absolventy VŠ se významně zvýšily, více jich našlo práci v řídicích pozicích a ve své odbornosti, poklesl podíl zaměstnaných na místech, která neodpovídají jejich vzdělání. Důsledkem lepší zaměstnatelnosti je i pokles absolventů, kteří nastoupili do postgraduálního studia. Téměř o čtvrtinu se zvýšila zaměstnanost absolventů přírodovědných oborů, technologií a inženýrství (STEM).