Fokus: PISA rozšiřuje záběr testovaných dovedností, bude ověřovat, jak jsou žáci schopní spolupracovat

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 5.ledna, obsahují například tato témata: nově se budou v rámci šetření PISA sledovat i další oblasti, jako je kolaborativní řešení problému a globální kompetence; žáci ohrožení sociálním znevýhodněním v průměru věnují méně času domácím úkolům, pokud nemají podmínky a podporu pro práci doma, mohla by jim pomoci škola.

1. Britové plánují podporovat pěstování charakteru a vytrvalost
   Britská ministryně pro vzdělávání N. Morgan (do její působnosti spadá předškolní, základní a střední vzdělávání v Anglii) zveřejnila svůj úmysl vytvořit plán na podporu školních i mimoškolních programů zaměřených na pěstování charakteru a výchovu k vytrvalosti a odolnosti. Tento plán bude finančně podpořen částkou 3,5  miliónu liber. Plán vychází z myšlenky, že výchova charakteru je stejně důležitá jako zvládnutí látky v jednotlivých předmětech. Programy zahrnují například lekce v sebeřízení nebo humoru a počítají s podporou nejpilnějších žáků. V rámci jednoho z úspěšných programů sledují žáci od 11 let nezkrácené verze Shakespearových her, odměňuje se dobré chování a včasné příchody do školy. Část financí je určena na zapojení bývalých vojáků do vzdělávání a na výzkum na poli budování charakteru.  
2. Daniel Lemire: Jak se naučit co nejvíc
   Profesor počítačové vědy na Quebecké univerzitě v Kanadě D. Lemire se na svém blogu zamýšlí nad tím, jak dosáhnout maximální účinnosti ve vlastním učení. Studentům nabízí následující rady: 1. Hledejte náročné úkoly a obtížné problémy, jejichž zvládnutí nebo vyřešení musíte věnovat námahu. Je-li studium příliš snadné, nic se nenaučíte. 2. Přemýšlejte o tom, co jste se naučili. Zformulujte a zapište souhrn z každé přednášky. 3. Neučte se pouze z jednoho zdroje, kromě učebnice hledejte další informace. Pro efektivní studium se jako nejúčinnější ukázala metoda střídání témat (interleaving) – to je rovněž přístup využívaný v projektovém vyučování a je nejbližší fungování v reálném světě.  
3. Jak čas věnovaný domácím úkolům ovlivňuje vzdělávací výsledky
   Zpravodaj OECD PISA in Focus č. 46 se zabývá otázkou, zda domácí úkoly přispívají k udržování nerovností ve vzdělávání. Domácí úkoly dostávají žáci ve všech zemích, které se zúčastnily šetření PISA v roce 2012. Patnáctiletí žáci stráví prací na domácích úkolech průměrně pět hodin týdně, ale mezi zeměmi existují značné rozdíly: v čínské Šanghaji je to 14 hodin týdně, zatímco ve Finsku a Koreji méně než tři hodiny. Ve většině sledovaných zemí se čas strávený nad domácími úkoly za posledních deset let zkrátil. Ve všech sledovaných zemích strávili žáci s dobrým sociálně ekonomickým zázemím více času nad úkoly než žáci ze znevýhodněného prostředí – důvodem jsou často nevyhovující domácí podmínky pro studium a malá podpora ze strany rodičů. Celkově méně času nad úkoly strávili i žáci ve školách s převahou žáků ze sociálně slabších poměrů. Více času stráveného nad domácími úkoly přitom pozitivně koreluje s výsledky v testech PISA a se vzdělávacími výsledky žáka. V úsilí o snižování sociálně ekonomické nerovnosti ve vzdělávání je tedy třeba hledat cesty, jak podpořit žáky ze znevýhodněného prostředí, aby pracovali na domácích úkolech.   
4. Spolupráce a globální komepetence, nově v PISA
   Mezinárodní vzdělávací společnost Pearson získala zakázku na vývoj testů pro testování PISA, které realizuje OECD ve svých členských zemích i dalších státech od roku 2000 v intervalu tří let. PISA rozšiřuje záběr testovaných dovedností. Kromě čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti byla v roce 2012 zjišťována úroveň dovednosti řešit problémy, v roce 2015 bude poprvé ověřována dovednost žáků řešit problémy kolaborativně (výborný detailní popis úloh pro kolaborativní řešení problémů zde) a v roce 2018 přibude měření globální kompetence. A. Schleicher uvádí, že ke globální kompetenci patří zvládnutí cizího jazyka, ale i schopnost jedince fungovat v prostředích s různým nastavením hodnot, kapacita k racionálnímu rozhodování, dovednost čelit nejistotě a nejednoznačnosti. Globální kompetenci označuje jako kompetenci pro 21. století, jejímž zařazením do testování PISA OECD reaguje na rychle se měnící svět vzdělávání a nové požadavky kladené na mladé lidi, zejména v souvislosti s rozvojem a zapojením technologií.