Hospodářské noviny: Odejde z ČR aktivní a talentovaná část mladé generace?

ilustrační foto. by Chris JL (flickr.com) (CC BY-NC-ND 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel ve středečních Hospodářských novinách pod názvem Česko v očekávání odlivu mozků. Autor v něm upozorňuje na to, že český vzdělávací systém nedostatečně podporuje v dětech a mladých lidech iniciativnost a aktivní zájem něco ve svém okolí měnit. Vychází přitom z průzkumu společnosti Člověk v tísni a Medianu (ZDE) a výzkumu společnosti Datank (ZDE).

Podle čerstvého průzkumu provedeného společností Člověk v tísni na českých středních školách si více než 80% středoškoláků myslí, že svou vlastní iniciativou či akcí nemohou dosáhnout změny problémů, s nimiž se setkávají. Pozoruhodná skepse.

Pouze zhruba polovina těch, kteří si myslí opak, je ochotna něco pro to udělat. A aby toho nebylo málo, současní středoškoláci ve své skepsi nijak zvlášť nerozlišují mezi lokálním, celospolečenským nebo globálním. Jinými slovy, jejich většinové přesvědčení, že sami něco zmohou, je téměř úplně stejné, ať už se to týká nového nákupního centra v sousedství, nebo konfliktu na druhé straně zeměkoule.

Můžeme-li výsledkům průzkumu věřit, a není pádný důvod k opačnému postoji, máme velký problém. Český vzdělávací systém k apatii vychovává. Občanství, orientace ve společnosti, kulturní rozhled, sebepoznání, právní povědomí a řada dalších, vysoce důležitých kompetencí jsou systematicky zanedbávány. Vzdělání tohoto charakteru je limitováno téměř výhradně na omezený segment těch, kteří se rozhodnou studovat tzv. humanitní obory na vysokých školách. A to je navíc obětí neuvěřitelného klišé, které naposledy potvrdil Miloš Zeman svým krajně nepoučeným výrokem o tom, že antropologové končí na úřadu práce. Není tomu tak.

Antropologové nekončí na úřadech práce, jsou to většinou lidé schopní zaujmout na trhu práce širokou škálu pozic, od marketingu přes HR, práci v neziskovém sektoru, v sociální oblasti, na školách…
Apatie středoškoláků není nic překvapivého. Nevidět to znamená prokazovat relativně vysokou míru vlastní netečnosti vůči podstatným problémům. Kruh se uzavírá konstatováním, že naděje na zlepšení je malá.

Zvláště tehdy, je-li pravda, že stále více českých studentů uvažuje o studiu v zahraničí. Podle průzkumu citovaného serverem IHNED.cz jde o celých 60 %. Je lidskou přirozeností měnit okolní svět k obrazu svému, a pokud to v nějakém okamžiku a na nějakém místě nelze, lze se ohlížet jinde.

Nemusí být pravidlem, že všichni, kdo vycestují za studiem, zůstanou a nevrátí se. Nicméně na příkladu slovenských studentů lze velmi dobře ilustrovat, jaká je realita. Nyní je česká společnost v pozici, kterou „obohacují“ ti ambicióznější, nadanější a po změně nadprůměrně toužící jedinci, kteří přicházejí odjinud. Velmi rychle se ale tahle společnost může dostat do opačné pozice. Nejohroženějších je těch zhruba 10 %, kteří něco dělat chtějí. Budou to dělat tam, kde 90% nechce, nebo raději někde jinde?

 

banner_1000x100_2

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
41 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

A jste si jisti, že je to školou? není to spíše všeobecné znechucení touto naší společností? Když vidí mladí, že zákony jsou jen pro některé, když se celebritami stávají podivné existence z reality show, když vítězí drzost a arogance před slušností a znalostmi a schopnostmi, tak to nebaví nikoho. O prázdninách jsem sháněla lidi do nového komunálního uskupení, abychom pomohli našemu městu se trochu povznést. oslovovala jsme hodně mladých lidí. Asi tak 70% mi řeklo, že nic dělat nebudou, že to nemá cenu. Proč? Zněla má otázka. Táta /máma) říkali, ať to nedělám. Ne škola.Rodina odrazuje mladé od iniciativ. Na… Více »

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Ano, říká to i PISA, že česká škola nedokáže překonat vliv rodiny, v tom máte pravdu, paní Karvaiová, Kateřina Lánská

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
6 years ago

Jestli to není tím, jakou roli a pozici škole ve společnosti dáváme.

Tomáš Dopita
Tomáš Dopita
6 years ago

V tom s vámi souhlasím, ale na to škola musí mít nástroje. A ty nemá. Pokud rodina nechce (a ta většinou nechce), tak škola nemá nic, čím by mohla věci napravit. Může působit na děti, pokud do školy chodí. Ale to se také zhusta neděje. Jen z poslední doby máme případ dvou dětí (9 a 13 let), které nemají dokončený 1. ročník ZŠ a nikoho to nezajímá. Ani kraj, ani město, ani sociálku. A pak překonávejte vliv rodiny.

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Nikdo z nás, myslím, nechce obviňovat učitele, že v současné situaci nejsou úplně schopni kompenzovat nedostatky dětem, pro jejichž rodiče je vzdělávání dejme tomu na okraji jejich pozornosti. Jak si ale ve zmiňovaném průzkumu můžete přečíst, pasivní občanský postoj zastává 80 % středoškoláků.

Radek Sárközi
6 years ago

Možná by stačilo, kdyby se děti do školy těšily – už tím pro ně udělá škola hodně :-)

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Český vzdělávací systém k apatii vychovává. Občanství, orientace ve společnosti, kulturní rozhled, sebepoznání, právní povědomí a řada dalších, vysoce důležitých kompetencí jsou systematicky zanedbávány…..To že není obvinění školství? Když si teď v klidu sednu a uvědomím si,co vše se po školství chce, bude to pěkný seznam: -více tělesné výchovy a pohybu(děti nám tloustnou a nemají fyzičku) -výchova k lepšímu životnímu stylu včetně zlepšení jídelníčku -sexuální výchova -finanční gramotnost -dopravní výchova -výchova k estetickému cítění Myslím, že jsem toho ještě hodně zapomněla. Když to vezmeme jednoduše – škola už by vlastně snad ani neměla učit,ale jen vychovávat. Což o to. Mě… Více »

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Jak jsem řekl, nejde o ostouzení, jde o snahu poukázat na fakt, že škola pro vytváření sociální (kulturní) identity mnoho nedělá. A neberte to prosím, paní Karvaiová, tak, že bych „ostouzel“. Je to jen konstatování faktu. Vaše poslední poznámka pravděpodobně směřuje k jednomu důležitému kořenu. Osobně se domnívám, že odklon od výchovné role školy je chyba. Zatímco znalosti je skutečně možné získávat různými způsoby, postoje a vlastnosti se formují nejlépe v sociálním kontaktu. Byl bych mnohem radši, kdyby můj syn v 5. třídě méně času věnoval matematice a gramatice, a více času tomu, aby se seznámil se společností, do které… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Přesně vím, o čem pan Sotolář s paní Karvaiovou hovoří. Pro Eduin uvedu jeden konkrétní příklad: Dlouhá léta se již angažuji v projektech rozvojové spolupráce, jsem tím až trochu legrační — třeba kolegové třídní dostávají od svých maturantů poukázku na víkendový pobyt v lázních, mně moje třída koupí kozu pro rodinu v Kongu :-). Navzdory tomu mne na projekci dokumentárního snímku o Fair trade přivítají organizátoři povzdechem, jak ti nemožní čeští učitelé o této problematice vůbec neinformují své žáky. Já tam přitom sedím s celou třídou, takže se ohradím… ovšem organizátoři jedou ve stejném duchu dál. Ať děláte co děláte,… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Myslím si, že by stačilo, kdyby děti a mladí lidé ve škole mohli o některých věcech víc rozhodovat/spolurozhodovat a byli k tomu častěji vyzýváni. A učili se, že i na nich záleží, jak vypadá a funguje prostředí, jehož jsou součástí. Nezlobte se, ale trochu tady z toho na mě kouká příliš úporná snaha najít viníka: rodina, společnost, kdokoli jiný než škola. Samozřejmě, že ten problém je složitý, nějakou společenskou zkušeností podmíněný a nejde jednoznačně říct, kdo za to může. Nicméně od šesti do osmnácti let tráví většinu svého času děti právě ve škole. Pokud má na střední škole více než… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Milá paní Lánská, na naší škole velmi dobře funguje Studentská rada, žáci a žákyně organizují vzdělávací, kulturní a sportovní akce, často s mezinárodní účastí. To, že téměř každoročně píšou všichni naši žáci rozsáhlou evaluaci chodu školy i jednotlivých vyučujících, je samozřejmostí. „Po hubě“ ovšem dostávají právě MIMO školu — teď například se jistě nemálo našich absolventů zapojilo do sběru podpisů pod petici požadující místní referendum, které ovšem s největší pravděpodobností magistrát nakonec stejně nevyhlásí. To je ta pravá srážka s realitou, tam se rodí ona nebezpečná skepse. Ve školách se demokratická pravidla vesměs dodržují, mimo tento „skleník“ už tolik ne,… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Sladce snadné :)? Nevím. Ráda Vám to věřím. Tím lépe, pokud by v podobném duchu mluvili i Vaši studenti. Koukala jste se do té zprávy z šetření? Píše se tam např: „Zdroje informací u jednotlivých lokálních problémů se výrazně liší. U drog, mezilidských vztahů a nezaměstnanosti hraje podstatný vliv zprostředkovaná zkušenost (známí, kamarádi, rodina). U ostatních subjektivně dominuje osobní zkušenost. Postavení školy jako zdroje informací k lokálním problémům je zcela zanedbatelné. Paradoxně právě u otázky soužití s romskou menšinou, kde je vliv školy nulový, má 89 % studentů reflektujících daný problém jako nejzávažnější pocit úplné informační saturovanosti.“ nebo „Ve zdrojích… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Máte zřejmě nějakou poruchu, už dvakrát jsem odeslala komentář, ale nezobrazuje se mi.
Přeji pěkný víkend.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Paní Lánská, jak konkrétně si tu roli učitele v otázce soužití s romskou menšinou představujete? Jsem spoluautorkou vzdělávacího projektu UPOL „Proti předsudkům“, ve výuce dějepisu rozhodně neopomíjím téma romského holocaustu, v občanském životě se aktivně účastním pochodů proti neonacistům apod. Na žáky však mohu působit jedině osobním příkladem, nejsem totiž superman a řešením tak spletitého sociálního i etnického problému vážně nedisponuji (ostatně, nedisponuje jím ani MPSV či Agentura pro sociální začleňování). Totéž bych mohla napsat o problému nezaměstnanosti, prohlubující se nerovnosti mezi lidmi, zhoršování přístupu ke zdravotní péči, nedostupnosti bydlení atd. (a to raději pomlčím o děsivé situaci mezinárodněpolitické). My… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Nezlobte se, ale nerozumím tomu, proč si to berete tak osobně, já na Vás nijak neútočím. Je tu nějaký průzkum, o tom mluvíme a ten podle mě vyvolává řadu otázek. Pokud Vám to tak nepřipadá, tak to asi nemáme společné téma. Na tu poruchu se podívám, v první chvíli jsem myslela, že mluvíte o mně :)

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

paní Daňková, tři Vaše komentáře nám spadly do spamu, chcete některý z nich ještě publikovat? KL

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Komentář se mi na třetí pokus zobrazil (poté, co jsem smazala odkaz na webovou stránku projektu, o němž jsem se tam zmiňovala), takže je to zřejmě v pořádku.
Možná jste si toho nevšimla, ale já souhlasím s tím, že onen výzkum vyvolává řadu otázek, jen se pokouším podat svůj — uznávám že poněkud odlišný — pohled na věc. Váš způsob diskuse („pokud Vám to tak nepřipadá, asi nemáme společné téma“), považuji za velice podivný, to by Vás moji gymnazisté vážně nepochválili.

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

„Ve školách se demokratická pravidla vesměs dodržují, mimo tento „skleník“ už tolik ne (…)“ Důležitá věta, takto to vnímají i sami studenti. Školní prostředí je pro část mládeže jediným prostředím, kde se setkávají se snahou nastavit spravedlivá pravidla pro všechny a dodržovat je. Co se týče Romů a vztahu k nim, bývá náraz reality obzvlášť tvrdý. Koneckonců je poučné se seznámit s tím, jak někdy hodnotí vlastní komunitu sami Romové. Je snadné vyjadřovat se kriticky na adresu vzdělávacího systému. Bylo by ale dobré všimnout si toho, jak funguje celá společnost, její instituce, včetně rodiny. Opakuju se, ale zdá se mi,… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Omlouvám se za chybu: „toho“ má být pouze jednou.

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Máte pravdu, nevšimla jsem si, že by Vám ten průzkum přišel nějak podnětný. Ve všech Vašich předchozích komentářích jsem četla jen o tom, že se navážíme do učitelů, ale že na školách je to už dávno úplně jinak, než jak vyšlo v tom průzkumu. Mě v této souvislosti přijdou zase pozoruhodné evaluace, které děláme mezi účastníky (učiteli i dětmi) našeho programu Extra třída, který je zaměřen na aktivizování žáků sedmých až devátých tříd ve vztahu k zájmu o obec a propojení života školy a života obce. Opakovaně nám píší a říkají, že je překvapilo, jak děti dokážou spolupracovat, co dokáží… Více »

rodič
rodič
6 years ago

Hledání viníka smutných výsledků šetření školních dovedností či přístupu studentů k životu, v rodině, IQ dítěte či ve „stavu společnosti“, je, ze strany učitelů, čirý alibizmus. Otázka, kterou se učitelé musí ptát sami sebe zní, jak pracovat s dítětem, které vstoupí školní branou s určitými dispozicemi či indispozicemi, jak jim přizpůsobit svoji metodiku tak, aby se dítěti ve škole dostalo toho, co potřebuje. To, že schopní mladí lidé z Čech utíkají za hranice, je spíše znamením toho, že jim škola zvládla vštěpit dostatečné množství kritického pohledu na svět kolem nich a dostatek sebedůvěry k tomu, aby „vzali otěže svého života… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Paní Lánská, nejprve se an bloc „navezete“ do vzdělávacího systému, a když se někdo ozve, že je třeba vidět nejen školy a že školy také leccos dokáží, tak vše obrátíte a tváříte se, že vám někdo předhazuje, že je „na školách vše dávno úplně jinak“? V průzkumu Člověka v tísni najdete leccos, třeba zásadní poznatek o velké nedůvěře k fungování zastupitelské demokracie. To má jistě velký vliv na víru studentů v to, že mají možnost na lokální či republikové úrovni něco změnit; určitě větší než působení vzdělávacího systému. O kritických poznámkách žáků či učitelů k atmosféře školy bychom mohli diskutovat… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Ještě k poznámce o „korigování“. Máte pravdu, jde pouze o matoucí formulaci pana Kartouse v diskusi k tiskové zprávě o novele školského zákona týkající se praktických škol, nekorigovali jste – bohužel – nic. Na argumenty p. Karvaiové jste nereagovali, přitom nejen její diskusní příspěvky, ale sama praxe popírá dojem, který z vašeho referování o praktických školách vzniká. Ve skutečnosti totiž dnes nejde o to, aby děti nebyly do praktických škol umisťovány „zbytečně“; naopak nelze do praktické školy umístit dítě, kterému pobyt v běžné škole přinese máloco dobrého. Podobně medializujete domnělá nebezpečí přijímacích zkoušek s jednotícím prvkem, vyžadování standardního učitelského vzdělávání… Více »

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

No vida, jaká plodná diskuse z toho vznikla.) Chtěl bych zdůraznit, že smyslem EDUin je právě toto. Problém vidím jinde. Jak paní Daňková, tak paní Karvaiová nebo pan Soukal jsou učitelé, kteří jsou evidentně aktivní, jeví zájem, snaží se žákům předat něco navíc. Problém je počet. Promiňte, ale je vás v současnosti výrazná menšina. Stačí se podívat, kolik učitelů diskutuje na fórech EDUin, České školy apod. Jsou to jednotlivci, často dokonce titíž.. Já netvrdím, že současné prostředí na školách je pro učitele kdoví jak podpůrné (abych nebyl nařčen z ostouzení), na druhou stranu také vím, že snažit se probudit aktivitu… Více »

Ondřej Šteffl
6 years ago

„Studentské předčasné parlamentní volby 2013 probíhaly na středních školách ve dnech 2. a 3. října v souvislosti s konáním reálných předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Voleb „nanečisto“ se zúčastnilo celkem 434 škol, z toho 174 gymnázií, 210 středních odborných škol (SOŠ) a 50 učilišť (SOU).“ To je asi čtvrtina všech středních škol. A to studentské volby podporuje i ministerstvo a zajišťuje je uznávaná organizace. Proč se nekonají na zbývajících 1200 školách. Nebo Středoškolská unie, kolik je v ní škol? Já vůbec nepochybuji, že na škole paní Damkové to funguje skvěle. Bohužel z toho nevyplývá nic o tom, jak… Více »

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
6 years ago

Jsem Daňková, pane Šteffle, Dagmar Damková je fotbalová rozhodčí, jejíž fyzičku bych vážně chtěla mít, díky za lichotku :-). Můj příspěvek ani náznakem nezpochybňoval výsledky rozsáhlého dotazníkového šetření. Naopak, tu všeobecnou skepsi, která se projevila například znepokojivě nízkou účastí ve volbách do Evropského parlamentu, kolem sebe velmi jasně vnímám. Jsem ale přesvědčena, že není v silách školy tento trend zvrátit — mladí lidé nejsou slepí, dobře vidí, kolik korupčních kauz sice bylo odhaleno, ale nepotrestáno, nebo že politické strany napravo nalevo ignorují hlasy občanů (uvedla jsem konkrétní příklad snahy magistrátu za každou cenu sabotovat vyhlášení místního referenda). Za takové situace… Více »

EDUin, o. p. s.
Admin
6 years ago

Pane Soukale, já jsem nemluvila o atmosféře školy, i když to s ní samozřejmě také souvisí, ale o tom, jak a zda umožňujeme, aby se děti na prvním a druhém stupni alespoň v nějaké míře aktivně spolupodílely na tom, jak vypadá školní prostředí a jaká v něm platí pravidla. Jestli je na základních školách běžné, že se tímto způsobem děti zapojují, že se jich někdo ptá na názor. Chodí tam totiž povinně a tráví tam poměrně dost času. Nevidím lepší příležitost, kde by se to měly naučit. KL

Ondřej Šteffl
6 years ago

Vážená paní Daňková, jednak se moc omlouvám za nepřesné jméno a s fyzičkou si nedělejte starosti, oni ti sportovci od samého běhání zas mají zničené klouby. Mám pro vás návrh. Vezměte ten dotazník – je na konci výzkumu – a zadejte ho svým studentům. Myslím, že sama uvidíte, že JE „v silách školy tento trend zvrátit“. Když to uděláte, dejte prosím výsledky sem, jistě nás to všechny zajímá. Ostatně, kdybyste sama nevěřila, že to jde zvrátit, asi byste to „pořád nezkoušela“, že? Myslím, že problém mnohých učitelů je jinde. V prioritách. Pokud si myslíte, že nejdůležitější je odučit všechno od… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Do diskusí se nás zapojuje málo, ale aktivních kantorů je mnohem víc, jen prostě nemají víru ve smysl takovýchto debat. Nadále také tvrdím, že škola je pro část dětí jediným prostředím, kde funguje nějaký řád a spravedlnost. Už to je fakt, který mne vede k obhajobě vzdělávacího systému, byť by nepochybně mohl fungovat mnohem lépe. Moji žáci se mohou bez obav vyjádřit k čemukoli, co souvisí s výukou, jejich názory ale přijímám kriticky, mnohdy jsou neobjektivní, poznamenané např. menší životní zkušeností. Mám i tu zkušenost, že nelibě nesou, když jejich postoje slušně zkritizujete, oprávněnost argumentů přitom pro ně nehraje roli.… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Proti tomu, co teď píšete, se dá asi těžko něco namítat. Jen mě zaujala jedna věc – podle Vás je chození k volbám projevem přílišného aktivismu a seznámení studentů s tím, jak volby probíhají, projevem vyhraněného ideologického postoje? Nebo-jak tomu mám rozumět? diky

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Problémem je, že studentské volby má pod patronátem sdružení, které se určitým způsobem ideologicky i politicky profiluje.

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Mohl byste být konkrétnější? Měl jste někdy materiály, které k tomu dávají, v ruce?

Vladimír Václavík
Vladimír Václavík
6 years ago

Ideologicky i politicky se více či méně profiluje každý. Masaryk měl před 115 lety jasnou představu, že „moderní škola je státní, sociální a politická“. Škola plní funkce vzdělávací i výchovné a proto by se měla starat i o to, aby studenti a studentky nepropadali beznaději, že se v jejich okolí nedá nic změnit (před čímž úvodní komentář varuje). V našem prostředí úkol moc těžký, ale je to přece v péči profesionálů…
Ještě poznámka k politické profilaci. Souhlasím s názorem profesora Martina Kováře z FF UK: „Čas politické korektnosti skončil nebo se blíží svému konci, neboť to je cesta do pekla“.

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Problém je už v samotném sdružení, které volby organizuje. Netvrdím, že je jejich přímým záměrem vést politickou agitaci. To, o čem píše pan Kartous, je přirozené, a pokud vím, podobné aktivity se většinou odehrávají v rámci výuky společenských věd. Nevadí mi ani samotný princip voleb. Co se týče ideologie a politiky, samozřejmě se ve společenských vědách nikdy nemůžeme svléct z jejich kabátu (někdy se pletou pod nohy i vyučujícím jiných oborů). O to víc bychom si měli dávat pozor na to, jak určitá témata žákům prezentujeme a jak vůbec k „angažovaným“ tématům přistupujeme. Je například rozdíl, když se na nás… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Jen pro info přidávám odkaz na metodickou příručku, kterou čvt poskytlo školám k posledním studentským volbám do Evropského parlamentu, aby si každý mohl sám udělat obrázek o tom, o jakou formu „politické agitace“ se jedná: https://www.jsns.cz/data/jsns/Prirucka_SV_EP_2014.pdf

Jinak ten postřeh o užívání slova „nepřizpůsobivý“ velmi oceňuju a budu vděčná každému učiteli, který jeho používání mým dětem ve škole zproblematizuje. Já se budu pokoušet o totéž.

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Paní Lánská,

o politické agitaci jsem nepsal, problém je jinde.

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
6 years ago

Aha. V tom případě Vám nerozumím, to je na mě příliš tajnosnubný. Pokud nemáte problém v tom, jak k tomuto tématu v rámci studentských voleb metodika čvt přistupuje a jak je to téma žákům prezentováno, tak v čem tedy? Jaké důsledky podle Vás tato aktivita ve školách má, nebo může mít?

Jan
Jan
6 years ago

Tak mně se zase zdá, že se J. Soukal vyjadřuje od začátku jasně, vadí mu, když je záležitost úzce spojená s politikou prezentována společností, která je politicky dost jasně vyhraněná. A studentské volby byly minimálně částí veřejnosti vnímány jako akt s politickým pozadím. To jsou také důvody, proč na některých školách učitelé studentské volby nepodporují. Osobně je za tak úspěšné nepovažuji, zapojují se ti studenti, kteří už předtím politické a společenské dění sledovali, a podle výsledků se kromě příznivců pirátů aktivizují zejména stoupenci krajní pravice.

Josef Soukal
Josef Soukal
6 years ago

Opravdu nerad bych se tu profiloval jako odpůrce Člověka v tísni, jeho aktivity vnímám z valné části velmi pozitivně.