iHNed.cz: Po otevření škol vydržím nejdéle tři dny, pak už budu v jiném zařízení, než je škola, říká učitelka

ilustrační foto (c) eduin

Publikujeme text Martina Ťopka, který shrnuje obavy z toho, jakým způsobem bude možné kombinovat distanční a prezenční formu výuky po částečném znovuotevření škol. Text vyšel 23. dubna na zpravodajském webu iHNed.cz.

Pro Ivonu Čermákovou přestal existovat rozdíl mezi víkendem a pracovním dnem. Speciální pedagožka na základní škole v Bobrové na Vysočině od uzavření škol 12. března vyučuje na dálku. O víkendu připravuje týdenní plány pro žáky a natáčí instruktážní videa, přes týden píše komentáře k vypracovaným úlohám a je pro žáky i jejich rodiče až do večera k dispozici na mailu i telefonu.

Teď si nedokáže představit, jak bude pracovat, až se 25. května částečně otevřou první stupně škol podle plánu ministerstva školství. Pedagogové budou pokračovat ve výuce na dálku, část dětí ale bude moci chodit do školy – podle rozhodnutí rodičů. „Myslím, že bych to mohla vydržet tak tři dny, pak už bych byla v jiném zařízení, než je škola,“ říká. Považuje za nesmyslné, aby k jejímu celotýdennímu vytížení přibyl ještě jeden úvazek – práce s patnácti dětmi, které se rozhodly jít dobrovolně do školy.

V její třídě je nyní 27 dětí, sedm z nich je s různým stupněm podpůrných opatření a vyžadují zvýšenou péči. Proto má Čermáková k dispozici také dvě asistentky. „Sjíždějí se sem žáci z okolních obcí a malých vesniček. Sociální rozložení je velmi pestré, mám i dítě z rodiny, kde nemají ani internet,“ popisuje učitelka, která má v Bobrové na starosti třetí třídu.

Přes víkend vypracovává týdenní plán pro děti, aby si v rodinách mohli rozhodnout, jak si během týdne učivo rozvrhnou. Ne každý má totiž neustálý přístup k internetu nebo potřebuje čas na výuku sladit s možnostmi rodičů. „Napíši dětem obsáhlý dopis, kde jim vysvětlím věci, které budou dělat, a snažím se to podávat takovou formou, aby mohly co nejvíce pracovat samy, aby nedostaly jen instrukci „vyplň cvičení 4″.“

Pokračuje natáčením videí, která vkládá na neveřejný YouTube kanál a do nich nahrává to, co popisuje v každotýdenním dopise. Pokud některé děti nemají přístup k internetu, dohodla se učitelka se sousedy z jejich vesnice, že dokument vytisknou a dají dětem do schránky.

Žáci, kteří připojení mají, vyfotí hotová cvičení a uloží na platformu, kterou učitelka vytvořila na internetu. „Pak trávím několik hodin tím, že to čtu, píšu k tomu osobní komentář, jsem jim přitom k dispozici na mailu nebo na telefonu. Tak tři čtyři hodiny dopoledne, to samé odpoledne,“ říká.

K návrhu ministerstva školství otevřít od 25. května školy pro dobrovolné žáky říká, že se to učitelé nakonec pokusí zvládnout. „My se s tím popereme, otázka je, jestli se do takového zvládání pouštět. Není funkční, ruší všechno, co jsme v uplynulých týdnech vybudovali.“

Podobně jako Čermáková hovoří i prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, který je zároveň ředitelem Masarykovy základní školy v Praze-Klánovicích.

„Podle mě je to z hlediska organizace nejhorší varianta. Už teď mají děti různé podmínky, i když jsou všechny doma. Ale když budou některé doma a některé ve škole, tak se rozdíly budou ještě prohlubovat,“ řekl Černý. Ten jako jednu možnost vidí, že třídní učitel bude učit svoji třídu stále na dálku a ve škole ho bude zastupovat jiný pedagog nebo asistent.

I asistenti mají ve školách svoji úlohu, a ti, jak potvrzuje Čermáková, budou při výuce chybět. „Nedokážu si představit, že ve čtvrt na osm začínám s patnácti dětmi, rozhoduji o tom, kdy si mají nechat roušky, o přestávkách je udržuji mimo skupinky a hlídám, zda svačí odděleně, zároveň dohlížím, zda na záchod chodí po jednom, maximálně po dvou, a nepřijdou do kontaktu s jinou patnáctičlennou skupinou. Pak přijdu domů a budu kontrolovat, co udělaly děti, které zůstaly doma,“ popisuje.

Sama proto zatím neví, zda bude u ostatních dětí pokračovat v distanční výuce, nebo jestli je dostane jedna z asistentek, které však bude muset opět chystat podklady. „To si neumím představit. Mám dítě se závažnou poruchou chování. Ve chvíli, kdy je potřeba, asistentka může dítě vzít ze třídy a pracovat s ním někde mimo. Pokud bude asistentka sama se skupinou, tak nemůže s dítětem odejít,“ popisuje Čermáková.

Ministerstvo školství zatím neví, jak by měli učitelé podobné situace řešit. Říká, že pracuje na „manuálu“ pro učitele, aby nový systém zvládly i venkovské školy. „Do konce dubna chceme mít od hygieniků návrh, jak by to mělo ve školách vypadat, aby pak měly tři týdny na přípravu,“ řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments