Jak souvisí velikost školy s kvalitou vzdělávání?

Co přinesl týden 16. 9. – 25. 9.

Krátce: 

• V loňském školním roce opakovalo ročník 8204 dětí, to je absolutně i procentuálně nejvíce za posledních deset let. „V prvním covidovém roce ministerstvo školství doporučovalo, aby učitelé nenechali děti propadnout. A to se také stalo. Tak málo jich nikdy ročník neopakovalo – šlo pouze o 3205 žáků. Jenže data ukázala, že se potíže akorát posunuly,” píše Josef Mačí v článku na Seznam Zprávy. S výjimkou sedmáků dopadla covidová výluka nejvíce na žáky prvních ročníků. Každý šestý repetent byl právě prvňák. Jejich počet přitom není rozložen rovnoměrně – alespoň jednoho žáka, který opakoval ročník, má průměrně jen polovina škol. Druhá půlka nenechává propadnout nikoho. Článek upozorňuje, že tyto děti budou do budoucna více ohroženy školním neúspěchem, „studie naznačuje, že děti, které opakují ročník na prvním stupni, mají o 69 % nižší pravděpodobnost, že dokončí střední školu.”
• Ministerstvo zdravotnictví navrhlo snížení teploty pro školy, v učebnách by měla zůstat minimálně na 20 stupních Celsia. Zato v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24, podle serveru Novinky to vyplývá z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol. Ta by nově neměla určovat optimální teplotu, ale teplotu minimální a maximální. Změnit by se mělo i ustanovení, podle kterého se vyhlašují „uhelné“ prázdniny. Dosud to bylo při poklesu teploty v učebnách pod 18 stupňů Celsia ve třech po sobě jdoucích dnech, nebo pod 16 stupňů v jednom dni. (Deník N). Do budoucna chce ministerstvo školství snížit spotřebu energií až o 15 procent. S podporou z evropských dotací se nyní chystá vyměnit okna, zateplit půdy, vyměnit plynové kotle a světla (Novinky ).
• O 30 % více dětí by mělo mít plně hrazené školní obědy. Vytipovat je a požádat za ně o příspěvek může učitel či škola. „Žádosti zasílají přes naši aplikaci nebo se mohou podívat přes webové stránky, jak se přihlásit,“ říká Olga Chabr Grillová, členka správní rady Women For Women, pod kterou patří jeden z největších projektů poskytujících obědy zdarma (Radiožurnál). Organizace má zatím zhruba 9,5 tisíce žádostí, počítá s tím, že jich přibude s ohledem na to, jak se socio-ekonomická situace zhoršuje a cena školních obědů roste (iRozhlas).
• Učitelé dali lajk pod karikaturu ředitelky a dostali výpověď, podle ředitelky školy šlo o kyberšikanu. Ve výpovědi je podle ČT24 uvedeno, že profil znevažoval a zesměšňoval ředitelku školy, a zaměstnanci nejen že nezasáhli, ale obsah de facto schvalovali. „Že zaměstnanec školy nesplní svou povinnost, to znamená, že to neohlásí vedení školy, nezakročí, to vnímám jako vážné profesní pochybení,“ komentovala ředitelka Střední školy umění a designu v Brně Petra Černínová. Propuštění učitelé se chtějí obrátit na soud.
• Na ONIV dostaly letos školy o třetinu méně, rezervy předtím vyčerpaly vyšším platbami za nemocenské při covidu-19. „Z fondu, který je určený na odměny, jsem musel převést na provoz 300 tisíc korun. Máme 100 zaměstnanců, takže to dělá 3000 korun na jednoho zaměstnance,“ říká ředitel pražské základní školy Petr Vašíček (Deník N). Celý problém podle předsedy školského výboru Vondráka vznikl při schvalování rozpočtu na tento rok, chybějící miliarda doputovala na školy v podobě evropských dotací.
• „Znám spoustu špatných soukromých a plno výborných státních škol. Vždycky záleží na lidech,“ říká v článku pro Novinky letošní vítězka Global Teacher Prize ČR Magdalena Málková. V článku popisuje, proč se ve čtyřiceti rozhodla změnit kariéru a přihlásila se ke studiu na pedagogickou fakultu nebo proč založila na malé vsi soukromou školu.
• Hned dvě české učebnice se letos dostaly do užšího výběru prestižní evropské soutěže. Velmocí v této oblasti Česko ale není. Obě nové učebnice jsou pojaty jako hybridní, část vzdělávacích materiálů je dostupná online. Většina učebnic používaných na českých školách je ale staršího data a kritéria pro udělování doložky pro učebnice ministerstvem školství neřeší, zda sleduje moderní pedagogické trendy. „Výzkumy, které by se nově zaměřovaly na to, jak moc učebnice například zvládají rozvíjet děti z hlediska dovedností konkrétních oborů, jsou méně časté a nedostatečně popularizované,“ komentuje pro Lidové noviny výzkum v oblasti kvality učebnic historik a pedagog Jaroslav Najbert, spoluautor jedné z úspěšných nových učebnic. Text je možné číst také na eduin.cz. 

Výrok týdne:

„Kvalitní učebnice je taková, která vytváří velký prostor žákům, aby se učili sami. Ne ve smyslu, že tam jsou opakovací otázky nebo množství ilustračních obrázků, aby to vypadalo hezky, ale že jsou to otázky a zdroje, které mají potenciál studenty rozvíjet. Je psaná pro žáky srozumitelným jazykem a má komponenty, které jim a jejich vyučujícím pomáhají zjistit, jak dobře se učí, ať už je to nějaké sebehodnocení, nebo kritéria úspěšné odpovědi, odborně se tomu říká formativní hodnocení,“ říká Jaroslav Najbert, spoluautor učebnice dějepisu, která letos postoupila do užšího výběru prestižní evropské ceny BELMA (eduin.cz).

V souvislostech

• Vztah mezi velikostí školy a kvalitou vzdělávání na jejím 2. stupni hledala Česká školní inspekce

Česká školní inspekce (ČŠI) zveřejnila sekundární analýzu na téma Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání, ve které se věnuje rozdílům mezi školami s různě nastavenou organizací 2. stupně, a to s ohledem na počet tříd i na počet žáků ve třídách. „Celé téma je jedním z příkladů tradiční diskuse ve veřejném sektoru – hledání „trade-off“ mezi třemi cíli: (a) kvalita; (b) efektivita; a (c) dostupnost veřejných služeb,“ uvádí se ve zprávě.

Podle analýzy ČŠI mají žáci ze škol s „širokým nastavením organizace na 2. stupni“ (tj. Větší počet velkých tříd) v průměru lepší výsledky, méně často také ukončují základní školu v 7. nebo 8. třídě a mají také méně potíží se zajištěním aprobovaných učitelů. Tyto nevýhody jsou u „škol s užším nastavením“ velikostí tříd kompenzovány jen částečně, jsou častěji řazeny mezi školy (potenciálně) problémové z hlediska materiálního zajištění výuky i koncepčního řízení pedagogického týmu.

Na základní školy chodilo v minulém školním roce nejvíc žáků za 17 let

Český statistický úřad vydal zprávu o českém školství ve školním roce 2021/2022. Počet žáků základních škol se podle ní opět zvýšil. „V uplynulém školním roce navštěvoval základní školy v Česku nejvyšší počet žáků za posledních 17 let. V září 2021 jich bylo v základních školách zapsaných téměř 965 tisíc, což je o 21,4 % více než před deseti lety,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Tento trend ale nevydrží dlouho, v posledních čtyřech letech totiž ubývá žáků prvního stupně. Zvýšil se také počet žáků na středních školách. Ten až do školního roku 2018/19 klesal, a to z půl milionu žáků kolem roku 2010 až na 421 tisíc. V minulém školním roce dosáhl na 446 tisíc žáků.

ČSÚ si všímá také rostoucího podílu žáků s cizí státní příslušností, a to jak u mateřských škol (z 1,4 % na 3,4 %), tak škol základních (z 1,8 % na 3,2 %) i středních (z 1,8 % na 2,3 %). Ve všech těchto třech druzích škol tvořili podstatnou část cizinců (tj. tříčtvrteční až čtyřpětinovou) Ukrajinci, Vietnamci, Slováci a Rusové, přičemž nejvíce bylo Ukrajinců. Aktuální data pro školy a školská zařízení za rok 2021/22 jsou k dispozici zde.

Anglická zkušenost s aktuálním českých tématem – síťováním škol

Velkým tématem v decentralizovaném českém vzdělávacím systému posledních let je síťování škol nebo vytváření učících se komunit učitelů napříč regiony. V aktuálním čísle časopisu Orbis Scholae publikují Dan Pražák a Dominik Dvořák článek Síťování škol: Případová studie Anglie. S českým vzdělávacím systémem sdílí anglické školství značnou decentralizaci a právní autonomii škol, na druhou stranu zde nikdy nedošlo k úplnému zrušení organizace na úrovni tzv. středního článku, silnější je podle autorů studie také tradice školských rad, tj. lokální správy škol.

Ve studii porovnávají různé „modely“ sítí a v závěru pak konstatují, že síťování samo o sobě „nevede ke vzniku efektivních struktur schopných plnit všechny očekávané funkce“ a není tedy samo o sobě alternativou ke střednímu článku řízení.  

Z edukalendáře:

• 4. 10. → Praha → Veřejné slyšení ve věci vzdělávání
• 12. 10. → Dolní Jirčany → EDUakademie: Školní budovy