Kulatý stůl SKAV a EDUin k Auditu vzdělávacího systému v ČR

Ministerstvo školství – ústy vedoucího oddělení základního vzdělávání Svatopluka Pohořelého – považuje audit za podnětný a bude s ním pracovat. Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ Lázně Bělohrad a zástupce Asociace ředitelů ZŠ, považuje audit za materiál, který pojmenovává hmatatelné problémy. Na druhou stranu by neměly jednotlivé verze auditu vytvářet odlišný dojem o závěrech, poznamenává David Greger, vedoucí Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě UK v Praze. Měl by také lépe definovat cíle, k nimž se vztahuje, domnívá se Oldřich Botlík, odborník na testování a zakladatel portálu Maturita – odtajněno. Přinášíme shrnutí hlavních myšlenek jednotlivých účastníků debaty. Audit vzdělávacího systému za rok 2017 najdete ZDE.

Svatopluk Pohořelý: Audit je podnětný, MŠMT s ním bude pracovat.

Oldřich Botlík: Tři body klíčové pro rozvoj vzdělávání: reakce na výzvy doby, rozmanitost systému, učitelé a lidé, kteří učitelství vykonávají. Ani jedno se nedaří řešit. Audit se jich dotýká, ne vždy je úplně řeší.

David Greger: Různé verze dokumentu (kompletní a kratší) vytvářejí různé dojmy. Detailní verze ukazuje, že v mnoha ohledech nedošlo ke konsensu a bylo by dobré se o to snažit.

Jaroslav Jirásko: Při pohledu z terénu se jeví materiál jako inspirativní a pojmenována problémy, které jsou hmatatelné. Neexistuje vize, řízení, chaos.

Oldřich Botlík: Metoda SWOT má být vytažena k jasně definovanému cíli. Implicitně tam vidím to, co jsem uvedl dříve. Není definován systém jako takový. Na konkrétním příkladu: financování by nemělo omezovat rozmanitost, což financování na žáka umožňuje. Zato financovaní na odučenou hodinu ji omezuje.

David Greger: Souhlas či nesouhlas s auditem je ovlivněn hodnotovým zaměřením. V mnoha ohledech může podobný dokument zpracovaný jinou organizací přinést úplně odlišné závěry. Je potřeba dostat se o krok dál a najít konsensus.  

Svatopluk Pohořelý: Konsensus by se měl utvářet na nejvyšší úrovni, při zpracování strategií. Audit vezmeme v úvahu, stejně jako tematické zprávy ČŠI či mezinárodní šetření. K auditu  – témata jsou zastoupena v různé míře obecnosti, což zmínil i David Greger. Témata jsou nestrukturovaná. Závěry jsou nejednoznačné, což v krátké verzi není zřejmé.

Jaroslav Jirásko: Chybí zmínka o učilištích, což ukazuje na ignoraci této oblasti.

Oldřich Botlík: Na konsensus moc nevěřím. Je potřeba nutit jednotlivé aktéry, aby své postoje a požadavky argumentovali.

Bohumil Kartous: Pomohlo by, kdyby existovala bariéra mezi ministerstvem a školami, aby zmírňovala nekoncepční zásahy a udržování koncepce. Třeba národní rada vzdělávání. Jako ve Skandinávii.

Oldřich Botlík: Evidence based politika je cestou, jak vzdělávací politiky posunout vpřed. Řada opatření je založena na nahodilosti. Přenos principů z jiných zemí je obtížný, kvůli odlišnému kulturnímu založení.

David Greger: Každá dobrá myšlenka může být zprzněna. I národní rada pro vzdělávání. V různých ohledech se naopak můžeme inspirovat v zahraničí. Problém je, že o opatřeních a jejich dopadech nic nevíme. Změny je třeba sledovat…

Jaroslav Jirásko: Kromě financování je třeba mít dlouhodobou koncepci a zároveň dát školám vysokou míru autonomie, aby ji naplňovala. Spoléhat na změny zdola a podporovat je. Podporovat ředitele.

Svatopluk Pohořelý: Chybí národní program vzdělávání a ten by mohl pomoci překlenout nesoulad. Měl by být stručný a dlouhodobý. Důležité v krátkodobém horizontu: financování regionálního školství, revize rámcových vzdělávacích programů, společné vzdělávání, podpora ředitelů.

2
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Radek Sárközi

Škoda, že mezi panelisty nebyl pozván zástupce Pedagogické komory, když už se tam o Pedagogické komoře diskutovalo. Stejně tak nebyl pozván zástupce Pedagogické komory na diskuzi o revizi RVP.

Zdenek Sotolar

„V mnoha ohledech může podobný dokument zpracovaný jinou organizací přinést úplně odlišné závěry. “ A v obou se to bude jmenovat audit?