Tisková zpráva: Ředitelé za pandemie – rozhodování pod tlakem i obavy, zda dokážou zajistit chod školy

Pusťte si záznam kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak organizovat výuku v čase nejistoty? 

“Ředitel se často ocitá na hraně, ale musí rozhodnout, nemůže čekat na rozhodnutí hygieny,” pojmenoval František Halada z Asociace ředitelů základních škol situaci, ve které se od začátku roku ocitly tisíce ředitelů škol. U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o nejistotách, které v souvislosti s pandemií koronaviru ovlivňují výuku na českých školách.

Panelisté se shodli na tom, že nepředvídatelný vývoj situace, který podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové zaskočil svojí rychlostí i samotné epidemiology, staví ředitele škol opakovaně do situací, kdy musí rozhodovat, aniž by k tomu měli dostatek informací a často i pravomocí. “Je to obtížné, na začátku roku volali rodiče, že se vrátili s dětmi ze zahraničí, učitelé volají, že jim není dobře a jestli mají přijít do školy. Já nejsem zdravotník, sama jsem si musela informace vyhledat a rozhodovat o něčem, co má dopad na zdraví dětí i učitelů. Chápu, že je hygiena přetížená, ale je to těžké,” řekla k tomu ředitelka Základní školy Strančice Kateřina Schejbalová.

Ředitelé škol řeší, kterým z často rozporuplných vyjádření v médiích se řídit, protože oficiální informace v datových schránkách se za nimi opožďují, a obávají se o to, jak zajistí chod školy s učiteli v karanténě. Organizaci výuky ve školách ovlivňuje i nejistota ohledně doby, po kterou budou platit omezující opatření.

“Školy se připravovaly přes léto, situace je jiná než v březnu, kdy se ocitly ze dne na den v mimořádné situaci a kdybychom se bavili o 14 dnech, tak se to zvládne, ale je tu nejistota, jak dlouho zůstanou žáci v distančním vzdělávání a kolikrát se taková situace bude opakovat,” připomněl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Mnoho lidí, kteří ve školství působí, podle něj často cítí stres a deziluzi z toho, že na realizaci epidemiologických opatření zůstávají sami. Tato nejistota má přímý dopad na práci učitelů, kteří se stejně jako ředitelé musí vyrovnávat s neustále se měnící situací. “Cítím riziko, že budou brzy velmi unavení. Pro mě je akutní otázka, jak pracovat s týmem, jak udržet školu v chodu,” souhlasila s ním Klára Koubská, ředitelka základní školy SMART z Roudnice nad Labem.

Tato nejistota se často týká zavedení jednotlivých opatření do praxe. To potvrdila nejen slova panelistů, ale i chat, který online přenos kulatého stolu doprovázel a který zástupci škol využili například k hledání odpovědi na otázku, zda od pondělí mají pokračovat praxe na odborných školách nebo zda bude škola moci tělocvik nahradit bruslením na venkovním kluzišti.

Podívejte se na záznam z diskuse na kulatém stole SKAV a EDUin:

Shrnujeme obsah diskuse:

• Od 5. 10. bude zakázána osobních přítomnost žáků na středních školách, ale také na vyšších odborných školách, ve střediscích volného času a v základních uměleckých školách.
• Vývoj epidemie je nepředvídatelný i z pohledu epidemiologů, podle Zdeňky Jágrové očekávali větší rozšíření viru spíše ke konci roku, věří, že současné omezení bude na 14 dní.
• Hlavním informačním kanálem pro ředitele škol by mělo být ministerstvo školství, které přejímá důležitá sdělení od krizových složek a přidává svůj rezortní pohled a informace o proveditelnosti opatření. Informace by měly školy zhruba se zpožděním dvou dnů od politického prohlášení dostávat do datových schránek.
• Pro školy a jejich ředitele jsou partnerem pro komunikaci s hygienickou stanicí pracovníci oddělení hygieny dětí a mládeže, ředitelé by tak minimálně v Praze měli mít v komunikaci přímé telefonní číslo na hygienika, který se orientuje v situaci na konkrétních školách. Má smysl volat přímo tato oddělení, obecná telefonní čísla jsou zcela zahlcená. Hygienická stanice HMP dnes rozesílá prostřednictvím odboru školství MHMP informační dopis, kde jsou jejich čísla na oddělení hygieny dětí a mládeže uvedena.
• Od 5. 10. bude  tělesná výchova a hudební výchova (zpěv) omezeny, sportovní aktivity může škola nahradit méně náročnými fyzickými aktivitami s pobytem venku, například procházkami. Výuka plavání je zatím možná, nicméně je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o prostředí se zvýšeným epidemiologickým rizikem.
• Mnohem větším problémem než přesycený rámcový vzdělávací program jsou při výuce v době pandemie školní vzdělávací programy, které jdou velmi často daleko nad rámec požadavků národního kurikula. Některé školy věnovaly prázdniny proškrtání svých ŠVP, stát pracuje na odlehčení RVP, ale to bude trvat delší čas a určitě to nestihne řešit současnou krizi s nabalujícím se deficitem již od jarní distanční výuky. Patřičné operativní kroky musí udělat každá škola, doporučuje se k tomu využít manuál, který rozesílala Česká školní inspekce k začátku školního roku.
• Pro uzavření školy není třeba rozhodnutí zřizovatele, hygiena může uzavřít školu ve chvíli, kdy podíl nakažených učitelů nebo žáků přesáhne 30 procent, a poslat ji do distanční výuky. Ředitel má jednat napřímo s místně příslušnou hygienickou stanicí.
• U mnoha opatření vyhlášených státem bohužel ředitelům chybí nástroje, které by jim umožnily je vymáhat, příkladem může být nošení roušek nebo nově v zákoně zakotvená povinnost distančního vzdělávání. Vymáhat je ve správní řízením za pomoci hygieniků nebo OSPOD trvá příliš dlouho, ředitel ale musí rozhodovat okamžitě, dostává se tak často za hranu svých pravomocí.
• Proveditelnost epidemiologických opatření na školách je třeba diskutovat s lidmi z praxe. Pomůže to domýšlet všechny aspekty nařízení a jejich praktickou realizovatelnost, čímž se zvýší kredibilita centrálních orgánů a také ochota přijímat opatření ze strany odborné i laické veřejnosti.
• Nerovnosti ve vzdělávání jsou dlouhodobým problémem České republiky, distanční vzdělávání tyto nerovnosti zvyšuje. I když jsou na něj školy nyní připraveny lépe než během jarního uzavření škol, je třeba jim stále věnovat velkou pozornost, protože přechod do distanční výuky nerovnost pochopitelně oproti prezenční formě tak jako tak zvýší.

Panelisté kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Jak organizovat výuku v éře nejistoty?

• Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora
• Karel Kovář, náměstek ministra, Jaroslav Faltýn, ředitel odboru základního školství, Martina Běťáková, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
• František Halada, člen Rady Asociace ředitelů ZŠ
• Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy
• Klára Koubská, ředitelka ZŠ SMART, Roudnice nad Labem
• Kateřina Schejbalová, ředitelka ZŠ Strančice
• Zdeňka Trestová, Ministerstvo zdravotnictví