Tisková zpráva: Revize vzdělávacích programů nesmí probíhat odděleně od klíčových testů

ilustrační foto (c) katerina lanska

Praha, 20. února – Od roku 2017 probíhá příprava revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), které tvoří páteř českého kurikulárního systému. Na jejich základě školy tvoří vlastní školní vzdělávací programy. Během minulého roku se odděleně začaly debatovat možné změny v tzv. high-stakes testech, tedy jednotných přijímacích zkouškách na střední školy a maturitní zkoušce. EDUin oceňuje odborný přístup k přípravě RVP Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV), ale upozorňuje, že je zcela zásadní, aby úpravy standardizovaných testů byly vedeny v úzké koordinaci právě s revizí obsahu vzdělávání. Rovněž obsah revizí musí reflektovat 15 let změny ve společnosti z pohledu technologií i vývoje globálního trhu práce.

Od doby zavedení systému RVP uplynulo již bezmála 15 let a jejich revize je potřebná. Zejména bezprecedentní pokrok v oblasti technologií a potřeby stále více globalizovaného trhu práce kladou před školy značné výzvy, se kterými se nyní těžko potýkají. Podle tematické zprávy České školní inspekce z poloviny minulého roku učitelé s moderními technologiemi a digitálním obsahem pracují okrajově a žáci ve školách tak mohou mít s budoucím uplatněním problém. Nejčastěji používaným zdrojem byly vytištěné textové či obrazové materiály a jen v 7 % případů učitelé pracovali se zdroji, které vyžadují kritický výběr. Současná první aplikovaná revize kurikula týkající se právě informatiky je nyní pilotovaná a jejím cílem má být lepší využívání technologií napříč celým školním vzděláváním. Je důležité sledovat, jak budou školy na změny reagovat a poskytnout jim dostatečnou podporu, aby nedošlo jen k dekorativním nebo formálním úpravám.

Technologie nemění jen způsob učení, ale celou podstatu vzdělávání. Zatímco před 15 lety slovo smartphone většině lidí ještě nic neřeklo, dnes se přes chytré telefony podle výzkumu EU Kids Online 2018 na internet připojuje 98 % dětí ve školním věku. Reakce škol na tento fakt jsou ale nesystémové a liší se případ od případu. Tyto změny mají dalekosáhlé dopady na životy jednotlivců i společností, od způsobu komunikace, proměny v ekonomice přes oblast práce, dopady na politická rozhodování až po způsob trávení volného času či způsob výchovy dětí.

Tato historicky ojedinělá epocha klade před vzdělávací systémy po celém světě velmi složitou výzvu: na jedné straně musí zajišťovat kulturní kontinuitu a společenskou homogenitu, což ale předpokládá pochopení aktuálního stavu a přípravu dětí a mladých lidí na rekonfigurovanou skutečnost. Dosavadní vývoj ukazuje, že měnící se realita předpokládá měnící se spektrum dovedností a znalostí. Jde o tzv. soft-skills, které jsou již v současných RVP fakticky součástí klíčových kompetencí, k nimž má žáky vést ideálně každý předmět. Česká školní inspekce ovšem konstatuje, že ve výuce jsou často buď zcela opomíjeny, nebo jsou rozvíjeny většinou nezáměrně či intuitivně. Proto je podstatné podpořit vzdělávání ve školách směrem, který bude u dětí klíčové kompetence systematicky budovat a nezastaví se u výkladu jako formy výuky, která je v českých školách stále silně přítomná.

Veškeré obsahové a koncepční změny zůstanou poloviční, nedojde-li k patřičným úpravám high-stakes testů, na nichž dnes školy často zakládají svou výuku v posledních ročnících. Přestože NÚV s novým pojetím standardizovaných testů počítá, a to dokonce s příkladnou myšlenkou přidání žákovských portfolií jako jejich součásti, je třeba připomenout, že jejich změny probíhají odděleně. Audit vzdělávacího systému, který EDUin každoročně vydává, upozorňuje, že změny klíčových částí vzdělávání by měly být sjednoceny nejlépe pod připravovanou Strategií vzdělávací politiky 2030. Z hlediska řešení koncepčních změn je vhodné se inspirovat z již existujících reforem vzdělávacích systémů v zahraničí, jako je Finsko nebo Holandsko. Nekoordinace systémových změn a poloviční řešení se totiž ukazují jako největší slabina českého školství.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “S přípravou Strategie 2030 je možné nastartovat v českém vzdělávání proces, v němž řízení vzdělávací politiky sleduje dlouhodobě stanovené cíle, a jednotlivé kroky podporují jejich dosažení. V současnosti je to naopak a některé nápady, jako třeba cut-off skóre, jsou přímo v rozporu s dosavadní Strategií. I změny v kurikulu mají logicky následovat vizi.”

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na