Proč nás nezajímá, jak jsou na tom žáci z hlediska globálních kompetencí?

10. 4. 2017
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 3.4. – 9.4. 2017

Témata týdne: Zesměšňování dětí učiteli. Portál iDNES.cz informuje o případu ze ZŠ v Bučovicích, kde došlo podle nálezu České školní inspekce k šikaně žačky ze strany učitelky. Chování učitelky pak bylo spouštěčem pro šikanu ze strany spolužáků. V následné diskusi na FB upozorňuje Bob Kartous, že v přípravě učitelů k tomu, jak správně jednat s dětmi, je věnována minimální pozornostMísto 10 % policistům 20 % učitelům. Komentátor Martin Fendrych poukazuje v textu pro Aktuálně.cz na to, že vláda jedná populisticky, když místo skutečného zvýšení platů učitelům raději před volbami podpoří bezpečnostní složkyOdlišnost.cz. Vznikl nový portál mapující fenomény úzce spojené s tématem společenské xenofobie a segregace. Jedním z hlavních témat je problematika dlouhodobě nezvládnuté integrace Romů v české společnosti a tedy i (ne) společného vzdělávání. Inkluze začíná? Článek zlínské mutace iDNES.cz se snaží přiblížit realitu škol v regionu v souvislosti s tím, že letos poprvé – podle autorky článku – budou u zápisů do běžných škol děti, které byly dříve vzdělávány ve školách praktických. Článek poukazuje na obavy rodičů i učitelů, ale např. i na to, že financování podpůrných opatření dle citovaných funguje.

Výrok týdne: 

Pokud má takové zapojení opravdu fungovat, musí přijít co nejdřív. Ve školce a ve škole. Kde jinde se získávají důležité sociální návyky a dovednosti, než v kolektivu vrstevníků?” Herec, muzikant a otec 4 dětí David Matásek k otázce inkluzivního vzdělávání a dopadu na společnost v aktuálním rozhovoru. K příkladům dobré praxe, které sbírá MŠMT, více níže v Novinkách.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • MŠMT PŘIPRAVUJE OBSÁHLOU ZMĚU OBSAHU A PRŮBĚHU VZDĚLÁVÁNÍ ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI

Ministerstvo školství zadalo Národnímu ústavu pro vzdělávání, své přímo řízené organizaci, úkol aktualizovat tzv. rámcové vzdělávací programy, které určují obsah a průběh vzdělávání v mateřských, základních a středních školách. Vypracovaný návrh, který předpokládá větší míru unifikace vzdělávání, odstranění tzv. průřezových témat, ale např. i zavedení detailního průběžného hodnocení dosažených úspěchů a nedostatků, doposud nebyl předložen k odborné debatě. Tři odborníci posoudili dosavadní návrh. Ředitel EDUin Zdeněk Slejška poukazuje na to, že reformované RVP nepočítají s průřezovými tématy, jako je mediální, osobnostně sociální či environmentální výchova.  Upozorňuje též na redukci učiva v rámci standardu, což připomíná návrat k osnovám. Vedle toho kvituje některé rozumné změny v oblasti odborného školství. Výzkumnice Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při PedF UK považuje návrh za ideově smysluplný. Minimální univerzální standard vítá, na úrovni středních škol vidí jako pozitivní snahu poskytnout silný obecný základ, jako kontroverzní vidí návrh vytvořit pro střední odborné školy odlišnou (profesní) maturitu. Josef Valenta, výzkumník Katedry pedagogiky FF UK a Katedry výchovné dramatiky DAMU vnímá riziko snahy sjednotit učivo na školách a normativní funkce nových RVP v tomto směru. Stejně tak zamýšlené ukázky výstupů vzdělávání vidí jako riziko unifikace učitelské práce. Žádá otevřenou diskusi nad návrhem. Kompletní vyjádření odborníků najdete v tiskové zprávě EDUin.

  • PISA BUDE OBSAHOVAT HODNOCENÍ GLOBÁLNÍCH KOMPETENCÍ, ČESKÁ REPUBLIKA SE NEZÚČASTNÍ

Nová baterie testovacích nástrojů projektu PISA bude obsahovat i část věnovanou tzv. globálním kompetencím. Půjde částečně o nové, částečně o modifikované testy, které například čtenářskou gramotnost posunou více směrem k informační gramotnosti adekvátní digitálnímu prostředí. Na tento posun upozornil už dříve v článku na Spomocníkovi Bořivoj Brdička. Hospodářské noviny nedávno potvrdily to, co Brdička zmiňuje, tedy že se ČR tohoto testování účastnit nebude. Podle Ondřeje Andryse z České školní inspekce je prý tato část nad finanční možnosti, které ČR má. Součástí tohoto testování by měla být i škála resistence žáků proti tzv. fake news, falešným zprávám šířeným se záměrem zmást příjemce informací např. podporou určité neověřené konspirační teorie (tzv. chemtrail), případně podpořit propagandu určité země (např. snahy Ruska ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch projektem Sputnik a řadou dalších). Mediální projekt Houpací osel upozornil na Twitteru, že náměstek Andrys otevřeně podporuje projekt POKOS, který se zaměřuje na přípravu k obraně státu v případě válečného konfliktu. Na jeho financování ČR prostředky nachází. Bob Kartous dříve v komentáři pro MF Dnes navrhoval, aby se podpora bezpečnosti orientovala právě na informační gramotnost, neboť v době hybridních konfliktů je digitální podoba propagandy nejrozšířenější zbraní. Ministryně Kateřina Valachová se nicméně domnívá, že tato otázka nemá prioritu (ČRo). Krátké seznámení se záměrem šetření globálních kompetencí v rámci šetření PISA pro EDUin připravila Jana Palečková.

  • MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ SBÍRÁ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE SPOLEČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Ve vzájemném rozhovoru s vlastní dcerou Marií ukazuje David Matásek, že přístup k inkluzivnímu vzdělávání je otázkou celkového světonázoru, založeného na tom, že budoucnost české společnosti je založena na důvěře, kterou je nutné budovat od nejútlejšího věku. Dramatik, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam, olympijská vítězka Barbora Špotáková, nebo psycholog „s vlastní židlí“ Patrik Procházka, matka dítěte s Downovým syndromem Kateřina Polišenská, Renata Orgoníková, matka dítěte, jehož spolužák má speciální vzdělávací potřeby, ředitelka školy Jitka Topičová, asistentka pedagoga Jiřina Augustinová, učitelka Hana Kovářová a další lidé v širokém spektru osobních a společenských rolí přidávají svá svědectví o tom, že společné vzdělávání je přirozená věc. Příklady dobré praxe lze najít i na různých jiných místech. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně zveřejnila příklady toho, jak je společné vzdělávání naplňováno v zahraničí. Vyzkoušené návody na aktivity posilující společné vzdělávání zveřejnil Národní ústav dalšího vzdělávání. Příklady a materiály pro jednotlivé typy podpory zveřejnila také Liga lidských práv. Zkušenosti s prosazováním a naplňováním proinkluzivní politiky ve Skandinávii zpracoval EDUin.

  • SMĚR VZDĚLÁVÁNÍ, PARETOVO PRAVIDLO A OSTROVY POZITIVNÍ DEVIACE

Podnikatel a jihomoravský zastupitel Jiří Hlavenka otevřel na Facebooku zajímavou diskusi na téma směřování vzdělávání na základě změn ve společnosti. Poukazuje na fakt, že některá konkrétní zaměstnání s největší pravděpodobností zmizí, a i když jiná pracovní uplatnění vzniknou (např. programátorská), pro lidi, kteří o svá zaměstnání přišli, to nic neřeší. S ohledem na to klade otázky, kam by vlastně mělo vzdělávání směřovat a připomíná, že na ně nedokážeme najít uspokojivou odpověď. Zároveň vidí naději v naplňování Paretova pravidla, podle nějž za 80 % důsledků odpovídá 20 % příčin. Hlavenka jej aplikuje na zvyšující se počet rodičů, kteří požadují změnu. Něco změnit chce i řada učitelů. Jedním z důvodů může být i to, co ve svém únorovém článku pro LN popisuje ekonom a zakladatel 6D Academy Pavel Kysilka: učící aplikace postavené na bázi umělé inteligence. Konkrétním příkladem je iniciativa Učitelé z Marsu, která sdružuje učitele hledající inovativní cesty k výuce středoškolské ekonomie (Novinky.cz). Z podobného důvodu vznikla také profesní organizace Občankáři.cz. Nejde však o systémově uchopené změny, jako spíš o ostrovy pozitivní deviace. Koncentrovat je a propojit je si berou za cíl vzdělávací festivaly Eduspace (19. – 20. 5. v Brně)Be in Karlín (2. 6. v Praze).

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • Zlatá karabina, nominujte do soutěže o nejlepšího zástupce, otevřeno do 8. 9. 2017
  • 11. 4., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Do čeho rodiče smějí a nesmějí mluvit
  • 18. 4., 9.00, Praha, Jak se vyrovnat s aktuálními problémy vzdělávání v mateřské škole
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články