Upozorňujeme na dvě rizika vládního návrhu změn ve využití asistentů pedagoga ve školách a navrhujeme jejich možná řešení

Návrh novely školského zákona plánuje zrušit asistenty pedagoga jako individuálně financované podpůrné opatření vázané na konkrétního žáka a doporučení školského poradenského zařízení. Namísto toho by školám stát nově vypočítal maximální financovaný rozsah práce asistentů – takzvaný PHAmax – a ředitel by na základě něj mohl rozhodovat o tom, jak pro školu přidělené úvazky asistentů rozdělí mezi žáky, třídy a družinu. Návrh má také posílit metodické vedení a profesionalizaci asistentů i to, aby byli celkově součástí pedagogického týmu, nikoliv jako osobní pomocníci konkrétního dítěte.

„Předložený návrh adekvátně reaguje na hlavní slabiny současného systému působení asistentů pedagoga v českých školách. Jsou přidělováni ke konkrétnímu žákovi, jejich opakované doporučování prostřednictvím školských poradenských zařízení je administrativně náročné a financování pro školy obtížně předvídatelné. V tomto ohledu návrh přináší změny k lepšímu. Upozorňujeme však na dvě oblasti, které je třeba v rámci legislativního procesu ještě ošetřit,“ vysvětluje programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.

Tou první je potřeba sledovat a ošetřit školy s větším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „Vzniká zde jistý paradox: reforma vedená snahou posílit inkluzi může mít největší negativní dopad na školy, které ji dosud nejdůsledněji naplňovaly,“ upozorňuje Mušuta. EDUin proto ve svém stanovisku navrhuje, aby v rámci parametrů, podle kterých se budou přidělovat školám výše úvazků asistentů, bylo ještě více zohledněno složení žáků dané školy (speciální parametr) na úkor počtu a naplněnosti tříd (základní parametr). Pro školy s vyšším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být zavedené víceleté přechodné období k nižšímu počtu asistentů pedagoga. Nabízí se i opatření v podobě stanovení maximálního meziročního poklesu úvazků asistentů pedagoga u jedné školy.

Foto: Kateřina Lánská

Druhá riziková oblast souvisí s tím, že novela ruší individuální nárok na asistenta pedagoga, přitom však neobsahuje žádné pojistky pro případy, kdy normou určený počet úvazků asistenta pedagoga nebude odpovídat reálným potřebám školy a žáků.

„Může se tak dít například ve chvílích, kdy do školy přijde žák s vysokou potřebou podpory v průběhu školního roku, nebo kdy bude více žáků s potřebou podpory v jedné třídě,“ upozorňuje Mušuta. Doplňuje i situaci malých škol, kterým může normativní výpočet přidělit pouze zlomek potřebného úvazku asistenta pedagoga.

EDUin proto ve stanovisku navrhuje zřídit možnosti škol žádat o mimořádnou podporu nad rámec parametrizovaných úvazků. Nabízí se několik způsobů, jak tohoto účelu dosáhnout a zároveň minimalizovat rizika nekontrolovatelného nárůstu požadavků na financování asistentů pedagogů ze státního rozpočtu. Řešení je možné z úrovně obcí, krajů nebo celorepublikově:

• Za zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky je odpovědná obec, ve které žáci bydlí. Obce zároveň rozhodují o organizačním uspořádání škol na svém území. Nabízí se tedy možnost explicitně pojmenovat odpovědnost obcí zajistit dodatečné financování asistentů pedagoga nad rámec parametrizovaných pozic v případě, že je to objektivně potřeba. Takové opatření by zároveň motivovalo obce jako zřizovatele škol předcházet dvěma nejčastějším případům, kdy může nedostatek asistentů nastat (existence škol s nízkým počtem žáků na třídu a existence škol s vysokou koncentrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami).

• Alternativně by o žádosti mohl rozhodovat a náklady hradit příslušný krajský úřad z krajské rozpočtové rezervy. Úřad může vyhodnotit konkrétní situaci a reagovat rychle. Zároveň by vzhledem ke způsobu financování hleděl na efektivitu vynakládání finančních prostředků.

• Další alternativou je centrální rozhodování prostřednictvím MŠMT nebo NPI – to by umožnilo nastavit pravidla jednotněji a spravedlivěji.