Co přináší Grand Prix školám, mládeži a tělovýchově?

Kartous1

Publikujeme komentář Boba Kartouse pro Hospodářské noviny (vyšlo 19. 8. 2014) o kontroverzi spojené s financováním Grand Prix Brno z prostředků MŠMT.

Jako někdejšího motorkáře, fanouška čísla 46 a člověka s pochopením pro dvě kola mě v médiích zaujala diskuse o tom, zda má nebo nemá cenu, aby stát a samospráva sponzorovali Velkou cenu Brna jako podniku mistrovství světa silničních motorek, nebo ne. Zajímavé na tom je, že v podstatě celá debata se nese v duchu finančního auditu. To je asi v pořádku, rozhodně stojí za to vědět, zda se vyplatí sedmdesátimilionová vstupenka, financovaná z veřejných zdrojů, a kdo z tohoto spektáklu vlastně vychází jako čistý příjemce (a kdo mu to platí). Je poněkud zvláštní, když organizátor vykazuje v podstatě zlomek prodeje vstupenek a zároveň se chlubí tím, kolik že lidí akci navštíví. Vysvětlení, že se akce účastní také organizátoři a 350 novinářů není uspokojivé rétoricky, natož z hlediska prosté matematiky.

Pozornosti ale nějak uniká, že hlavním sponzorem celé věci je instituce, jejíž (zapomenutý?) smysl je takový, že by měla spravovat a investovat zdroje do růstu vzdělanosti, perspektivy budoucích generací a společenského fyzička. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tato instituce má, dle svého zjevného určení, vytvářet takové podmínky, které napomohou tomu, abychom měli lepší školy, abychom vytvořili prostředí pro růst mladých lidí a abychom podněcovali tuto společnost k pohybu, mladé lidi hlavně. Proč nikdo neklade otázku, zda má smysl, aby ministerstvo školství dotovalo závody mistrovství světa motorek?

Ono totiž financování a jeho dopady je něco, co by měla mít instituce typu ministerstva nastavenou jako prioritu svého jednání. Je přirozené položit si otázku: lze v případě velké ceny silničních motorek najít smysl, který by financování ze zdrojů věnovaných primárně na školství, mládež a tělovýchovu (důležité je odlišit tělovýchovu a sport) obhájil? Vůbec se nedivím, když se současný ministr diví nad tím, že podnik, který navštíví na 200 tisíc lidí, není schopen být soběstačný. Zvlášť tehdy, když se prokazatelně jedná o business, nikoliv o veřejně prospěšnou akci. Mám sice rád motorky, ale nevidím důvod, proč by si zrovna tento sport nebyl schopen na sebe vydělat. Možná by to chtělo trochu jinak přerozdělit pískoviště…

Nešť. Ať stát klidně tento podnik financuje, pokud je skutečně (!) finančně výhodný. V takovém případě to lze brát jako dobrý investiční krok s přesahem do veřejného dění a podpory podnikání. Ale ať na to vytvoří zdroj, který bude podobné akce (sportovní, kulturní, společenské…) financovat s tímto záměrem. Z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je to poněkud absurdní povinnost. Je skutečně lepší, pokud MŠMT bude dávat peníze na projekty typu RunCzech, jenž zmiňuje Chládek, které mají potenciál přitáhnout k pohybu desetitisíce lidí, než na efektní Moto GP, které sice také přitáhne lidi k pohybu, ale ne k vlastnímu. A to je z hlediska Ministerstva mládeže a tělovýchovy mnohem smysluplnější investice.

Bohumil Kartous, autor pracuje pro společnost EDUin

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

1 komentář k "Co přináší Grand Prix školám, mládeži a tělovýchově?"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
E.Kocourek
E.Kocourek

Z hlediska záměru „vytvářet takové podmínky, které napomohou tomu, abychom měli lepší školy, abychom vytvořili prostředí pro růst mladých lidí“ je celé MŠMT přesně stejně prospěšné jako jakási GP motocyklů, to jest vůbec ne.
Nemá smysl (jiný než aby se kamarádi kamarádů nakapsovali), aby ministerstvo školství dotovalo závody mistrovství světa motorek. Ale také nemá smysl, aby MŠMT poroučelo školám, koho a jak mají učit, a nemá smysl ani samotná existence MŠMT.
Jsou země, kde žádného drába nad školami nemají, a školství jim funguje lépe než v Česku.

wpDiscuz