Finský recept na léčbu českých učitelů

Kartous1

Publikujeme komentář Bohumila Kartouse pro Hospodářské noviny, týkající se způsobu reformy vzdělávání a práce učitelů ve finských školách. Finské školství je často kladeno za příklad, nicméně ukazuje se, že za jeho úspěchy stojí promyšlená a desítky let vytrvale naplňovaná koncepce. Tedy něco, co českému školství zoufale chybí.

Bylo by záhodno znovu podnítit diskusi o kvalitě českých učitelů.Existují k tomu hned dva pádné důvody. Jednak je na stole stále nejistý způsob legislativní úpravy učitelské kvalifikace, jež hrozí omezit školám možnost zaměstnávat učitele bez zákonem vyžadované kvalifikace. Ti sice mohou mít kvality Komenského, leč bez potřebného glejtu jim to bude platné jako mrtvému zimník. Ministr školství prosadil částečnou výjimku, která osvobozuje dlouhodobě učící a rodilé mluvčí, což je chvályhodné, nicméně je to jen záplata, kterou může nějaký pošetilec jednoduše odpárat. Druhým důvodem k zamyšlení nad kvalitou učitelů je fakt, že se ministr dohodl na progresivním zvyšování mezd učitelů dle odučených, přesněji řečeno odsloužených let. Přidat současným učitelům dle pravidla „více zasloužilým“ je jen přiléváním vody do děravého kotle. Voda odteče bez užitku, ale bude jí o 3,5 procenta víc…

Finská učitelská realita: nejprve tvrdá pravidla, poté svoboda

Vypadá to, jako by byli lidé třímající otěže českého školství nepoučitelní. Přitom právě Marcel Chládek se po svém jmenování chlubil finským poradcem a pohádka o Finsku patří mezi jeho oblíbené. Jenže inspirace „finským zázrakem“ zatím není patrná. Ano, Finsko má, oproti jiným vyspělým zemím, vysoce kvalifikované učitele. Nestalo se tak ale ani vlivem čerstvého vzduchu, ani blahodárným působením polární záře. Došlo k tomu díky dekády trvající cílevědomé reformě, v níž hlavní roli sehrál stát. V 70. letech na tom bylo finské školství podobně jako české školství dnes. Slabé výsledky vedly k zamyšlení nad příčinami, přičemž nejpodstatnějším faktorem se jevil být stav učitelstva. Stát začal jednat. Přinutil učitele detailně se zodpovídat ze způsobu, jakým postupují při učení. Tvrdě vyžadoval dodržování centralizovaného kurikula, zavedl pravidelné inspekční kontroly. Centrálně byly schvalovány všechny učebnice. A hlavně, výrazně zvýšil nároky na učitelskou přípravu na fakultách, stejně jako na přijetí ke studiu na těchto školách. Dříve roztroušenou pedagogickou přípravu koncentroval na několika velkých univerzitách, kde bylo relativně jednodušší zajistit potřebnou kvalitu. Nic z toho se neobešlo bez kontroverzí a protestů, namítajících elitářství a omezování v přístupu k učitelskému vzdělání pro uchazeče z venkova. Nicméně finské vlády vytrvaly, aby bylo možné přejít k poslednímu kroku, který onen zázrak završil: postupnému odstraňování restrikcí, pravidel a kontrol. V současnosti nemá finské školství inspekci, testuje se sporadicky a učitelé jednají na svou vlastní odpovědnost. Mají totiž kredit a respekt. Cesta ke kvalitě je známá. Otázka zní, zdali je na ni české školství pod ministrem Chládkem, či kýmkoli jiným, schopné nastoupit.

V současnosti nemá finské školství inspekci, testuje se sporadicky a učitelé jednají na svou vlastní odpovědnost. Mají totiž kredit a respekt.

Bohumil Kartous, autor pracuje pro společnost EDUin (vyšlo v Hospodářských novinách, 12. 8. 2014)

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

5 komentářů k "Finský recept na léčbu českých učitelů"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
1 year 11 months ago

Jenomže jednu věc jste vynechal. Někdo určitě (tedy ve Finsku) musel říci, co se vlastně po učitelích chce. Co je ta stále omílaná, ale nejasná „kvalifikovanost“ a „kvalita“. Protože co expert, konzultant, mluvčí nebo vizionář, to jiná představa. Tedy u nás. Zdá se, že cesta k finskému školství začala u důsledných a cílevědomých finských ministrů. Kde takové vzít? Ohlédněme se za tou naší ministerskou pleádou. Co s tím?

Irena
Irena
1 year 11 months ago

Dodala bych ještě, kdo jde ve Finsku studovat, aby se mohl stát učitelem. Nějak zde nezaznělo, že to nejsou ti, kteří se nedostali na jinou VŠ, jako u nás. Pokud zájemce o učitelství stěží odmaturuje, poté „proleze“ nějakou výšku, co může předávat,…Na školení Cermatu nám byl předveden zajímavý graf. Studenti různých VŠ byli podrobeni testování. Jakou VŠ navštěvovali ti, kteří dopadli nejhůře? Hádejte,….

E.Kocourek
E.Kocourek
1 year 11 months ago
Nejprve zavést tuhý centralismus a pak jej s velkou slávou zase zrušit a „darovat“ učitelům svobodu, to mi nepřipadá jako vrchol koncepčnosti. Do jaké míry souvisí kredit a respekt finských učitelů s výše naznačenou oscilací by asi zasloužilo nějak prokázat, alespoň náznakově. Já se dommnívám, že nesouvisí vůbec. Nízký (až nulový) respekt českých učitelů není způsoben tím, že jim (podle finského vzoru) nebyly nejprve maximálně utaženy šrouby a poté povoleny, ale tím, že samotné vzdělání má v Česku nulovou vážnost. Protože každý už pochopil, že chcete-li v Česku dělat kariéru, nemusíte umět vůbec nic. Vždy, kdy je dáváno za vzor… Více »
Radek Sárközi
1 year 11 months ago

Nokia je přece výborný příklad, že firma nesmí ustrnout a musí se v dnešním rychle se měnícím světě neustále rozvíjet! My místo rozvoje nostalgicky vzpomínáme na přijímací zkoušky na SŠ před rokem 1989 a maturity vyhlašované rozhlasem…

Josef
1 year 11 months ago
S tím vzpomínáním to u zasvěcené veřejnosti nebude tak horké, osobně jsem nikde nic takového nezaznamenal. K centralismu a svobodě: Vloni jsem měl možnost „nahlédnout do kuchyně“ šéfa nadnárodní firmy s velmi slušným obratem. Spolupracovníky si vychovával jednak vlastním příkladem, jednak důslednou kontrolou jejich práce, přičemž jim dal možnost vyslovovat se ke všemu, co souviselo s firemním životem; dnes se může věnovat jen strategii, firma běží takřka sama. Řekl bych, že důslednost a systematičnost spojená se svobodou vyjádřit vlastní názor stojí na počátku formování každého úspěšného kolektivu vytvářeného na principu jedné vůdčí osobnosti. Je to analogie situace učitele a třídy.… Více »
wpDiscuz