Tony Buzan: Jak se učit pomocí myšlenkových map

myslenkove-mapy-pro-deti-efektivni-uceni-tony-buzan-bizbooks

Publikujeme recenzi knihy Tony BuzanMyšlenkové mapy pro děti: Efektivní učení. (Přel. Zdeněk Mužík, BizBooks, Brno, 2014, 128 s.). Kniha představuje využití mentálních map ve vzdělávání, je psaná přímo pro děti a obsahuje návod, jak takové myšlenkové mapy tvořit. Text vyšel původně na portálu iLiteratura, autorem je Bob Kartous (ZDE).

Inovativní cesty vzdělávání se prosekávají dost ztěžka, alespoň v českých školách. Odpor vyvolaný závislostí na naučeném (údajně osvědčeném) přístupu a apatie velké části učitelů vůči změnám vytvářejí hustou a často nepropustnou bariéru, proti které nepomáhají žádné prostředky.

Inovace, nejen ta vzdělávací, je ovšem jako voda, cestu si vždy najde. Progresivní vzdělávání se učí školy a učitele obcházet. Podobným pokusem je i publikace Mentální mapy pro děti Tonyho Buzana. Vydal ji mezinárodně známý propagátor daného tématu, který je mimo jiné spoluvlastníkem obchodní značky „mind map“ v USA, Velké Británii a Německu. Mentální mapy jsou vlastně schémata, která pomáhají ohledat, ujasnit si a strukturovat jakékoli informace. Jejich používání je důvěrně známé manažerům, kteří podobnými schématy znázorňují stav a cesty vývoje projektů. Drobné myšlenkové mapy si vytváří spousta lidí, jen je tak často nenazývají.

Využití mentálních map ve vzdělávání se přímo nabízí. Jejich správné použití může pomoci řadě dětí i dospělých pochopit často abstraktní a složité procesy. A proč spoléhat na libovůli učitelů, když je možné naučit to děti přímo? Právě o to se Buzan snaží. Nutno zdůraznit, že naplňuje charakter žánru, tedy didaktického manuálu: kniha nabízí úvodní vhled do tématu (formou dopisu autora dětským čtenářům), představuje, co to myšlenkové mapy jsou a k čemu mohou být dobré, a hlavně obsahuje spoustu konkrétních návodů, tipů a příkladů pro okamžité použití. Vzhledem k tomu, že autor předpokládá jejich využití zejména ve škole, vybral příklady vhodné pro jednotlivé školní předměty, matematiku, dějepis, zeměpis, cizí jazyk… Kromě toho ale dětem ukazuje, že myšlenková mapa se zdaleka nemusí omezovat jen na školu a že je možné s ní pracovat univerzálně (myšlenková mapa na téma kamarádi). Kniha je přehledně strukturovaná, je psána pro děti srozumitelně a je doplněna o bohaté ilustrace, jak ostatně její téma předpokládá. Vytvořit podle ní vlastní myšlenkovou mapu bude pro děti doslova hračka, pro mnohé z nich zábavná. Kromě samotných myšlenkových map a všeho, co se jich týká, obsahuje také vsuvky o motivaci k učení a opakování, o tom, jak takovou motivaci získat, jak rozvíjet vlastní myšlení, upozorňuje na riziko rozptylování pozornosti digitálními hračkami atp.

Je docela dobře možné, že vaše dítě vám bude nosit deset myšlenkových map za den, protože osvojit si tuto techniku není náročné a pro některé děti je strukturace myšlení dle obrazových kognitivních schémat prostě přirozená. Najdou se ale i děti, v nichž kniha takové nadšení nevyvolá, stejně však pro ně může být užitečná čistě tím, že se seznámí s instrumentem, který se jim může příležitostně hodit. A je taky docela dobře možné, že řada z nich přinese knihu do školy, a podnítí tak inovaci ve vzdělávání. Mám takový dojem, že s tím autor dokonce počítá.

mapdVytknout by se pravděpodobně dalo, že je autor na přebalu knihy označen za „odborníka na mozek“. Buzan ovšem není vzděláním ani neurovědec, ani psychiatr či psycholog. Stejně tak je od něj poněkud odvážné tvrdit, že myšlenkové mapy vynalezl. Kognitivní schémata vznikla dávno před tím, než se autor vůbec narodil. To však vzdělávací přínos samotné knihy nesnižuje.

Nicméně dost laických snah o posouzení Buzanova počinu. Jsou povolanější lidé, kteří mají pouvoir hodnotit. Jáchymu Kartousovi je jedenáct let a je jedním z těch, kterým Buzan svou knihu adresuje. Nuže, co si Jáchym Kartous myslí:
„Kniha Myšlenkové mapy pro děti je bezpochyby velice zajímavá a myslím si, že takovýchto knih, které radí jak zefektivnit opakování, je velice málo. Nicméně i tato kniha by se dala zlepšit. Asi nejhorší částí celé knihy je nejspíš kapitola ‚Myšlenkové mapy v akci‛, ve které se pořád dokola opakuje návod na využití myšlenkových map. Naopak nejlepší je začátek, který plní svou funkci a je velice poutavý. Také mě velice zaujala ilustrace této knihy, například hojnost ukázek různých myšlenkových map. V knize jsou také zajímavé věci, které přímo nesouvisí s myšlenkovými mapami, například metody zbavování se stresu, které naleznete v kapitole ,Nenechte se tím zdeptat‘. Je pravda, že to není světový bestseller, ovšem kniha je to obstojná a myslím, že Tony Buzan odvedl dobrou práci.“

Pokud se tedy budete rozhodovat, zda pro své děti publikaci pořídit, či nikoliv, rozhodujte se také podle jejich názoru. Ukázková kapitola z knihy je dostupná on-line (ZDE).

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar

wpDiscuz