Lidové noviny: Státní přijímačky (ne)jsou jako státní maturita

8103-620x360

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 24. dubna v Lidových novinách pod titulkem Za mládež testovatelnější!. Autor upozorňuje především na nekoncepčnost a rizika záměru jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Tématu je věnuje i tisková zpráva (ZDE) a záznam diskusí z Českého rozhlasu a televize (ZDE).

Je pochopitelné, že to, co se snaží ministr školství Marcel Chládek vyvrátit především, je podobnost projektu státních přijímaček a státních maturit. Ty se staly etalonem zdlouhavosti a rozpačité realizace s mnoha chybami a sporným výsledkem. Nápad zavést jednotné přijímací testy pro všechny střední školy s maturitou se opravdu v mnohém liší, například už dnes existuje elektronický testovací systém, který by se dal k tomuto účelu použít, ale bohužel podobností a vážných rizik je mnohem víc.

Pod velením kapitánů průmyslu
Nápad to není úplně nový. Už osm krajů jednotné přijímačky má – každý z nich jiné, objednávají si je u soukromých firem. Požadavek na testy, které zamezí „hloupým a nevzdělaným“ vstup na školy s maturitou, začátkem roku formulovaly školské odbory a nejnověji se k nim připojili i ředitelé některých středních škol v takzvané brandýské výzvě.

Zastánci jednotných přijímaček argumentují nutností zlepšit kvalitu vzdělávání, ale ve skutečnosti jde spíš o hledání způsobu, jak nahnat více žáků na učiliště. Učitelům a ředitelům maturitních škol by to usnadnilo práci a kraje skoro bez výjimky vedou dlouhodobé tažení proti všeobecně vzdělávacím školám. V krajských zastupitelstvech jsou znát zájmy průmyslových firem, které dávají přednost technicky vzdělaným absolventům a vítají ty bez maturity, protože vyučení mají mnohem menší možnost utéct za lepším. Ministr návrh hájí právě tím, že vyšel vstříc volání krajů a ředitelů. Jenže za koncepční politiku ministerstva je odpovědný on, ne krajští radní s často zcela pragmatickými zájmy.

Dva kroky vpřed, jeden zpátky
Ministr pravděpodobně utrousil poznámku o jednotných přijímačkách prostě proto, že zrovna začínalo přijímací řízení na střední školy. Byť ve skutečnosti jde zatím jen o záměr a pracovní skupina, která má připravit podklady, se nejspíš nesešla víc než jednou. Jenže média vzala tu poznámku vážně a přetvořila ji během jediného dne v realitu.

A najednou ony nemilé podobnosti se státní maturitou vystupují jasně na povrch. I v jejím případě byl začátek nekoncepční. Neřekli jsme si, co od ní vlastně chceme, jaké je její místo ve vzdělávacím systému. Když nebylo jasné zadání, navíc se opakovaně měnilo, bylo i pro tvůrce maturit obtížné funkční zkoušky připravit. Podobně s přijímačkami. Koncepce vzdělávací politiky ještě není hotová, nikde jsme si nedefinovali, jak mají jednotlivé části systému – vzdělávací programy, podpora učitelů, ověřování výsledků – fungovat, ale ministr ohlásil, že chce do dvou let jednotné přijímačky spustit.

I v případě maturit byla zpočátku podpora odborné veřejnosti velká. Ano, došlo určitě k pozitivním dílčím změnám ve zkoušce samotné, ale že by maturity zlepšily kvalitu škol? Také na jednotných přijímačkách bychom našli pár dobrých věcí, ale i sám Chládek opakovaně říká, že samotné testy a zkoušky nemohou kvalitu vzdělávání změnit, toho lze dosáhnout jen zvýšením erudice učitelů.

Je to o to absurdnější, že ministerstvo nedávno oznámilo, že už nepočítá s plošnými testy v pátých a devátých třídách. Kvalitu vzdělávání bude ověřovat na vybraných vzorcích žáků. Správné a osvícené řešení v souladu s evropskými trendy. A najednou tu máme nápad, že na konci deváté třídy fakticky otestujeme celou žákovskou populaci ze dvou tří předmětů a tato zkouška ovlivní jejich další život. Kdo požadavky státu nesplní, jde na učiliště, kdo uspěje na tolik a tolik procent, může na průmyslovku, od tolika procent na gymnázium. Kam se poděla snaha dát ředitelům možnost, aby si vybírali uchazeče i podle jiných kritérií než jen prospěchu a výsledku testů? Ano, změňme systém financování regionálního školství, ať nejsou ředitelé nuceni brát kohokoliv jen kvůli penězům. Ale nasadit jim státní chomout pravidel, koho smějí a nesmějí přijmout?

Nezamýšlené důsledky
Na Slovensku existuje od roku 2005 podobná zkouška. Probíhá na konci deváté třídy a jmenuje se Monitor. Každá škola na Slovensku směřuje k co nejlepším výsledkům v Monitoru. Vzdělávací programy? Koncepce? Evropské trendy? Ale jděte, rozhoduje Monitor. Nejnověji se uvažuje, že bude i podkladem pro přijímací řízení na střední školu. Vida, tak jinde už to mají! Co je na tom špatného?

Slovensko se jako jedna z mála středoevropských zemí v posledních letech zásadně zhoršilo v šetření PISA. My se trochu zlepšili, Poláci hodně, Maďaři a Slováci zásadně propadají. Existuje tu souvislost s Monitorem? Nevíme, ale logiku by to mělo. PISA se stále jasněji soustřeďuje na kompetence – schopnost orientace v problému a jejich řešení –, Monitor na učivo. Když se letos pokusili tvůrci zařadit po vzoru PISA čtenářské úlohy, sklidili kritiku.

Také chceme vytvořit tak silný nástroj, který vymaže z našich myslí a školní reality všechny ostatní a promyšlenější kroky? Opravdu chceme zúžení učiva na to testovatelné? Demotivaci ředitelů a učitelů, kterým sebereme další kus jejich pedagogických pravomocí? Jestli ano, tak jsme na správné cestě. První krok jsme už učinili.

Koncepce vzdělávací politiky ještě není hotová, nikde jsme si nedefinovali, jak mají jednotlivé části systému fungovat, ale ministr ohlásil, že chce do dvou let jednotné přijímačky spustit

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

28 komentářů k "Lidové noviny: Státní přijímačky (ne)jsou jako státní maturita"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
názor
názor
2 years 27 days ago
Když pominu , jakým způsobem (katastrofálním) zadaly některé společnosti v některých krajích přijímačky, (jak to, že nejsou tyto testy zveřejněny ? – byly koupeny za peníze daňových poplatníků), žádné jednotné testy nemají smysl ani logiku. Proč: 1) nemá smysl dělat jednotné testy třeba z matiky pro zdravku, strojařinu. učnák s maturitou či prestižní gympl – každý má jiné nároky na jiné předměty a cílí na jiné žáky 2) hranice testu, která rozhoduje u 15 letého člověka o jeho budoucnosti nezvratně (stačí tréma, indispozice,… a je vymalováno) – to se snad odbory už naozaj zbláznily ( a to to píšu korektně)-… Více »
Alena Kulhavá
2 years 26 days ago

Naprosto souhlasím s tím, že je to krok zpět.

Veronika Valíková
2 years 27 days ago

Jednotné přijímačky? JSEM PRO!

názor
názor
2 years 27 days ago

Co si od nich slibujete? Člověk(=daňový poplatník) když za něco dá hodně peněz, měl by vědět, co získá?
Díky předem za názor.

Alena Kulhavá
2 years 26 days ago
Msusím říci, že jako učitel na gymnáziu jsem se cítíla před lety zejména v posledních letech pod tlakem: Dříve bývalo zvykem, že studium má vést ke vzdělanosti a učitel v rámci (a trochu i mimo ně) ze sebe v a v práci se studenty vydává to nejlepší. Na přijímačky se některé cizí pojmy a trochu teorie studenti sami doučili. Na seminářích se také něco dozvěděli, ale semináře nebyli primárně koncipované jako doučování k přijímačkám a maturitě. Jenže jak lenost studentů rostla a pragmatismus a soutěžení gymnázií s tím, v rámci ukazatele „dobrého gymnázia“ se začalo čím dál více akcentovat procento… Více »
Alena Kulhavá
2 years 25 days ago

Omluva za překlepy, i v i. Stále mi ty svítící počítače nejdou…

Ondřej Hausenblas
2 years 25 days ago
Kdo navrhuje, prosazuje nebo dokonce má i moc prosadit ve školství cokoliv jednotného, musí ukázat i svou zodpovědnost: musí důkladně myslit a domyslit důsledky a musí zveřejnit své a) cíle), b)argumenty, c) kvalitně vyvrátit vážné protiargumenty, a za d) – patrně i podrobný rozpočet! Někdo se možná bude divit, že ten, kdo navrhuje či prosazuje nic nesjednocovat, nemá tak velkou zodpovědnost, a že své argumenty zveřejnit sice má, nenese však takovou zodpovědnost. Je to tím, že od původu je lidstvo rozmanité, rodiny, kmeny, národy, sociální skupiny jsou vždy trochu jiné než druzí, potřebují i mohou vždy něco různého, nejednotného. Rozmanitost… Více »
školství od deseti k pěti
školství od deseti k pěti
2 years 25 days ago
„Kdo navrhuje, prosazuje nebo dokonce má i moc prosadit ve školství cokoliv jednotného, musí ukázat i svou zodpovědnost: musí důkladně myslit a domyslit důsledky a musí zveřejnit své a) cíle), b)argumenty, c) kvalitně vyvrátit vážné protiargumenty, a za d) – patrně i podrobný rozpočet!“ Souhlasím, jednotné přijímačky na gympl, průmku a učnák s maturitou – to musí dohlídnout každý, jaký je rozpor hned v samém počátku. Počítačové systémy, způsob provedení (opisování) a vyhodnocování, nedejbože spodní limity pro typy škol, to už bude jen rána z milosti. Ve školství se s učiteli diskutovalo naposled kdy a k jakému tématu ? Rozhoduje… Více »
Alena Kulhavá
2 years 23 days ago
Ve chvíli, kdy chybí vize (na setkání eudinu se jasně ukázalo) v někdy až ultralirální společnosti (se všemi plusy i mínusy) je státní maturita a možné státní přijímačky jak rána po palici. Duchovní rozměr a napojení na přírodu jsme v řadě rodin zrušili (i to je určitě důležitá zkušenost individuální i Bytí) a technický pokrok a rozvoj lidské mysli (odpojené od těla) nezná mezí. V takovéto situaci, kdy je velká diversifikace mezi řadou kognitivních i osobnostních směřování, Příběhů bych uvítala hledání „hlubší homeorhézy“ – ve smyslu nejen udržitelného rozvoje, ale i „reflexe Bytí.“ K záchraně před chaosem nám podle mého… Více »
Petr Chaluš
2 years 25 days ago

Kde je veřejná diskuse k tomuto tématu?

jsem pro jednotnou metodickou a finanční podporu středním školám, aby samy zvládly kvalitní přijímačky a vzájemně spolupracovali na jejich zdokonalování zdola. :-)

Alena Kulhavá
2 years 14 days ago
Pokud by se řešily jen přijímačky a školy by byly pod tlakem „to budeme mít málo studentů“, může nastat problém a pak by byly přijímačky krokem zpět. Na druhé straně vzhledem k výraznému poklesu úrovně řady gymnázií a SŠ a tím i VŠ (tam je pak problém stejný)je potřeba určité laťky nabíledni. Spor se ale vede na hlubší úrovni: – podpořit maturitu pro více lidí? – navrátit kvalitu maturity (a tím vzledem k neúprosnosti gausovky i gemografické křivky) pružně operovat s počty škol, resp. někde jen učitelů? Jak toto opečovat v rámci úvazků, zaměstnanosti? Pokud by se vrátila kvalita studentů… Více »
feřtek
feřtek
2 years 14 days ago

Přijde mi, že představa jakéhokoli návratu kamkoli je nereálná. Ano, má smysl nastavit financování tak, aby ředitelé nebrali studenty jen kvůli normativu. Ale víc centrálních opatření bych nedělal. Spíš bych hledal cesty, jak učitelům v jejich práci pomáhat. Zatím na to jdeme jako u těch přijímaček. Zajímá nás jen koho od ní vyhodit, protože nemá ten správný papír.

Josef
2 years 14 days ago
To je hodně velké zjednodušení, až zkreslení celé problematiky; ale příznačné pro všechny diskuse o školství. Samozřejmě má smysl nenastavovat úroveň maturitního vzdělání podle toho, kolik žáků zrovna ve středních školách máme, to pak místo ke vzdělanosti vede k potěmkiádám, k obelhávání veřejnosti i žáků. A samozřejmě má smysl vnést do přijímacího řízení na SŠ jistý sjednocující prvek, minimální laťku, která zaručí, že se určitý typ vzdělání nebude otevírat někomu, kdo na něj nestačí (nebo zatím nestačí). Onen sjednocující prvek neznamená, že si škola nemůže přijímačky rozšířit a nastavit další kritéria k přijetí. Téma, jak tento prvek koncipovat a jak… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 14 days ago
No právě ty jednotné příjímačky jsou potěmkiáda. Pokud nenastavíte řízení školství jednou autoritou (nemyslím přirozenou, ale zvolenou), která vše rozhodne a ostatní nic, nebo nezaručíte obrovský převis poptávky nad nabídkou (tak obojí bylo za komunismu), tak co znamenají jednotné přijímačky ? Vždyť 8 krajů je má. V 1. kole stanovíte spodní hranice, v dalších kolech bez přijímaček vezmete vše co zbylo. Pokud nezakážete ředitelům dělat přijímací řízení nebo nezavřete půlku SŠ a nepropustíte půlku učitelů SŠ (tu půlku vemte prosím jako drobnou nadsázku – neumím odhadnou procento, ale byly by to desítky procent), tak to dopadne stejně. Ano výjimky se… Více »
Josef
2 years 14 days ago
Pane Snirchu, nepíšu o jednotných přijímačkách, ale o jednom prvku v přijímačkách, to je velký rozdíl. A abych konkretizoval své některé obecné poznámky: Kdybychom si chtěli nastavit nejnižší možnou úroveň pro přijetí na SŠ či udělení maturity, museli bychom se konečně vážně zabývat tím, jaké vzdělání budeme příslušným skupinám nabízet. Zatím totiž například na řadě SŠ plýtváme časem a lidskou energií na to, abychom došli k jakýmsi papírovým výsledkům, z hlediska skutečné vzdělanosti bezcenným; protože k jiným než pochybným výsledkům dojít prostě nemůžeme. Ještě dodám, že zdaleka nevolám po tom, aby byli studianeschopní středoškoláci „nahnáni“ do stávajících učňovských oborů (obvyklá… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 14 days ago
Tady se shodneme, pokud Vás chápu dobře – některé věty vypadají jako nedokončené – ale po fundované analýze tečka ? Ano společnost, nejen školství (viz živnostenský zákon atd.) by měly definovat, k čemu je SŠ, co po absolvování student musí umět (a nemyslím jen znalosti), jak a čím je ověřeno, atd. Totéž VŠ. Dneska je to tak, že takřka všichni studují SŠ ( a vlastně ani oni nevědí proč – snad jen ta bumážka – a tak ten přístup studentů vypadá, často se zúčastňují a prolézají procesem vzdělání, někteří jen pendlují mezi různými vzdělavateli a do 26 let jich vystřídají… Více »
feřtek
feřtek
2 years 14 days ago

Jednotný prvek v přijímačkách, to zní vcelku rozumně. Otázka je, co by to bylo (test? kdo by ho dělal? jak by vypadal?) a co by to způsobilo.
Ano, říkám, že nevzdělanost části populačního ročníku neodstraníme tím, že ty lidi odsuneme na jiný typ školy. Co je na tom vulgarizujícího nebo zjednodušujícího? To je obecně sdílená a pravděpodobně většinová představa ve veřejné debatě. Pokud vy tenhle názor nesdílíte, je to jen dobře.
Abychom si rozuměli, nevyvracím, co navrhujete, spíš se ptám, co přesně myslíte tou důkladnou analýzou. Co bychom analyzovali a co by z toho mohlo vyplynout?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 13 days ago

Možná by jako sjednocující prvek opravdu stačila jen změna financování tak, aby SŠ nebyly nuceny nabírat studenty z existenčních důvodů. Tím by se totiž otevřela také možnost studenta, který hrubě nezvládá, prostě vyhodit v průběhu studia. Na univerzální přijímačkový klíč nevěřím.

l.snirch
l.snirch
2 years 13 days ago
Změna financování = zavřít školy, propustit učitele, vytvořit převis poptávky nad nabídkou. Triviální rovnice s jednou neznámou. Jsem na pana ministra zvědav, kdy to socdem spustí, když o změně mluví. Znáte proboha jiné řešení jak nebrat vše ? Další řešení je respektovat třídy o 15 studentech – ale to nikdo neprofinancuje. Nemůžete mluvit jednou větou o změně financování, o hranicích přijímaček a zamlčet zavírání škol a propouštění učitelů (značné). Jedině by jsme na školy přesunuli celoživotní vzdělávání a rekvalifikace, ale to by musela být zakázka státu a Úřadu práce. Ale společností toto poskytující mají silnější pozici – jsou a budou… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 13 days ago

Pokud má střední škola uměle nastavenou kapacitu, nechť ji zavřou. Pokud nabízí střední škola obory, které nikoho nepřitahují, nechť ji zavřou.

l.snirch
l.snirch
2 years 13 days ago

Pokud je nadbytek kapacit byť v dobrém oboru, ať ji zavřou. Atd.
Oba víme, že je nadbytek řadově desítky procent míst na SŠ.

Politici je snadno nezavřou (neustále volby a potřeba se nechat zvolit), a školy se samy nerozpustí.

Josef
2 years 13 days ago

Byl jsem upozorněn na jistou mezeru ve svém vyjádření, proto příslušnou pasáž pro jistotu doplňuji a upravuji:
Analogická je situace u vysokých škol. Klasické vysokoškolské studium je schopna absolvovat jen určitá část studentů dnes přijímaných na VŠ. Jak ovšem konstatoval např. p. Koucký, překážky BRÁNÍCÍ ŘEŠENÍ TÉTO SITUACE NEJSOU DÁNY ANI TAK POSTOJEM ODBORNÉ OBCE, ALE SPOLEČENSKOU POPTÁVKOU A POLITIKY.

Josef
2 years 13 days ago
Reaguji na p. Snircha, Feřteka a Sotoláře. Nejprve drobnost k p. Feřtekovi: Vy to skutečně podáváte tak, že žáky buď necháme na SŠ (a dáme jim maturitu), nebo je „naženeme“ na učiliště. To samozřejmě není řešení. Co bychom měli analyzovat? Jaké vzdělání poskytnout nemalé části populačního ročníku, jež nemá předpoklady dosáhnout úrovně, kterou lze považovat za maturitní (nemluvím o předpokladech, jako je pracovní morálka). Klasické učební obory jsou pro ně málo, na řadu činností, které budou bezprostředně po nástupu do zaměstnání vykonávat, je učiliště (v dnešním stavu) nepřipraví. Řešením není např. to, aby prošli střední školou bez toho, že dosáhnou… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 13 days ago
Mezistupeň mezi učnákem a maturitou ? Proč ne, akorát to je zásadní změna. A je na to navazáno asi 250 zákonů, které s maturitou operuji, živnostenským zákonem počínaje a čímkoliv konče. To je legislativní revoluce. Přijímačky jste popsal pěkně – tak bych souhlasil. Ale je to tak komplikované (aby spravedlivé), že to nikdo nenavrhne. A pořád tam je možnost opisování a obcházení ze strany škol. To varianta nechat školám a stanovit povinné přijímačky mi přijde levnější, jednodušší (obojí nesrovnatelně) a stejně riziková. Stejně tak maturity – ústní dát školám ( s tím už ministr pracuje), ale zabránít opisování u testu… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 13 days ago

Ano, je to zásadní změna, ale já jiné řešení nevidím.
A velmi s tím souvisí proměna „vnitřní“ vzdělávací politiky, tj. mj. současné atmosféry ve školách. Trochu o tom píše p. Krynický, ale má to samozřejmě další vazby.

Martin Krynický
Martin Krynický
2 years 13 days ago
Diskuse se míjí s hlavním problémem. Tím nejsou děti, které na střední školu nemají, ale děti, které se od páté třídy učí flákat, protože mají jisté, že se dostanou na střední (protože tam se dostanou všichni) a mají (teda do státní maturity měli) jisté, že maturitu udělají. Protože vždy se najde dost středních škol (nebo později těch vysokých), které potřebují nějaké duše. Během tří let od prominutí přijímaček, klesla úroveň prvních ročníků o 20 % (měřeno na stovkách dětí). Přesně to odpovídá nedávné studii p. Municha o přijímačkách na osmiletá gymnázia. V roce 2006 jsme v září srovnávlali žáky přijaté… Více »
l.snirch
l.snirch
2 years 13 days ago
Hlavním problém pane Krynický je, že SŠ je více než studentů. Dokud se nezavře značná část škol SŠ a nepropustí učitelé, přijímačky povinné v 8 krajích jsou jen naoko a žáci se Vám stejně nebudou učit. To oba víme, bez toho to nemůže fungovat, i kdyby jste dělal přijímaček kolik chtěl. To by musel řídit přijímací řízení kraj a ne ředitel, ale kdyby je kraj nepřijal, nemůže škola bez studentů být, musel by ji zavřít – politicky neprůchozí (časté volby a tak). A nebo mít třídy o 15 studentech – to je strašně drahé a nikdo nemá prachy (stát, kraj).… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
2 years 13 days ago

Vážený kolego,

oba problémy spolu úzce souvisí a připadají mi významem srovnatelné.

wpDiscuz