Lidové noviny: Státní přijímačky (ne)jsou jako státní maturita

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 24. dubna v Lidových novinách pod titulkem Za mládež testovatelnější!. Autor upozorňuje především na nekoncepčnost a rizika záměru jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Tématu je věnuje i tisková zpráva (ZDE) a záznam diskusí z Českého rozhlasu a televize (ZDE).

Je pochopitelné, že to, co se snaží ministr školství Marcel Chládek vyvrátit především, je podobnost projektu státních přijímaček a státních maturit. Ty se staly etalonem zdlouhavosti a rozpačité realizace s mnoha chybami a sporným výsledkem. Nápad zavést jednotné přijímací testy pro všechny střední školy s maturitou se opravdu v mnohém liší, například už dnes existuje elektronický testovací systém, který by se dal k tomuto účelu použít, ale bohužel podobností a vážných rizik je mnohem víc.

Pod velením kapitánů průmyslu
Nápad to není úplně nový. Už osm krajů jednotné přijímačky má – každý z nich jiné, objednávají si je u soukromých firem. Požadavek na testy, které zamezí „hloupým a nevzdělaným“ vstup na školy s maturitou, začátkem roku formulovaly školské odbory a nejnověji se k nim připojili i ředitelé některých středních škol v takzvané brandýské výzvě.

Zastánci jednotných přijímaček argumentují nutností zlepšit kvalitu vzdělávání, ale ve skutečnosti jde spíš o hledání způsobu, jak nahnat více žáků na učiliště. Učitelům a ředitelům maturitních škol by to usnadnilo práci a kraje skoro bez výjimky vedou dlouhodobé tažení proti všeobecně vzdělávacím školám. V krajských zastupitelstvech jsou znát zájmy průmyslových firem, které dávají přednost technicky vzdělaným absolventům a vítají ty bez maturity, protože vyučení mají mnohem menší možnost utéct za lepším. Ministr návrh hájí právě tím, že vyšel vstříc volání krajů a ředitelů. Jenže za koncepční politiku ministerstva je odpovědný on, ne krajští radní s často zcela pragmatickými zájmy.

Dva kroky vpřed, jeden zpátky
Ministr pravděpodobně utrousil poznámku o jednotných přijímačkách prostě proto, že zrovna začínalo přijímací řízení na střední školy. Byť ve skutečnosti jde zatím jen o záměr a pracovní skupina, která má připravit podklady, se nejspíš nesešla víc než jednou. Jenže média vzala tu poznámku vážně a přetvořila ji během jediného dne v realitu.

A najednou ony nemilé podobnosti se státní maturitou vystupují jasně na povrch. I v jejím případě byl začátek nekoncepční. Neřekli jsme si, co od ní vlastně chceme, jaké je její místo ve vzdělávacím systému. Když nebylo jasné zadání, navíc se opakovaně měnilo, bylo i pro tvůrce maturit obtížné funkční zkoušky připravit. Podobně s přijímačkami. Koncepce vzdělávací politiky ještě není hotová, nikde jsme si nedefinovali, jak mají jednotlivé části systému – vzdělávací programy, podpora učitelů, ověřování výsledků – fungovat, ale ministr ohlásil, že chce do dvou let jednotné přijímačky spustit.

I v případě maturit byla zpočátku podpora odborné veřejnosti velká. Ano, došlo určitě k pozitivním dílčím změnám ve zkoušce samotné, ale že by maturity zlepšily kvalitu škol? Také na jednotných přijímačkách bychom našli pár dobrých věcí, ale i sám Chládek opakovaně říká, že samotné testy a zkoušky nemohou kvalitu vzdělávání změnit, toho lze dosáhnout jen zvýšením erudice učitelů.

Je to o to absurdnější, že ministerstvo nedávno oznámilo, že už nepočítá s plošnými testy v pátých a devátých třídách. Kvalitu vzdělávání bude ověřovat na vybraných vzorcích žáků. Správné a osvícené řešení v souladu s evropskými trendy. A najednou tu máme nápad, že na konci deváté třídy fakticky otestujeme celou žákovskou populaci ze dvou tří předmětů a tato zkouška ovlivní jejich další život. Kdo požadavky státu nesplní, jde na učiliště, kdo uspěje na tolik a tolik procent, může na průmyslovku, od tolika procent na gymnázium. Kam se poděla snaha dát ředitelům možnost, aby si vybírali uchazeče i podle jiných kritérií než jen prospěchu a výsledku testů? Ano, změňme systém financování regionálního školství, ať nejsou ředitelé nuceni brát kohokoliv jen kvůli penězům. Ale nasadit jim státní chomout pravidel, koho smějí a nesmějí přijmout?

Nezamýšlené důsledky
Na Slovensku existuje od roku 2005 podobná zkouška. Probíhá na konci deváté třídy a jmenuje se Monitor. Každá škola na Slovensku směřuje k co nejlepším výsledkům v Monitoru. Vzdělávací programy? Koncepce? Evropské trendy? Ale jděte, rozhoduje Monitor. Nejnověji se uvažuje, že bude i podkladem pro přijímací řízení na střední školu. Vida, tak jinde už to mají! Co je na tom špatného?

Slovensko se jako jedna z mála středoevropských zemí v posledních letech zásadně zhoršilo v šetření PISA. My se trochu zlepšili, Poláci hodně, Maďaři a Slováci zásadně propadají. Existuje tu souvislost s Monitorem? Nevíme, ale logiku by to mělo. PISA se stále jasněji soustřeďuje na kompetence – schopnost orientace v problému a jejich řešení –, Monitor na učivo. Když se letos pokusili tvůrci zařadit po vzoru PISA čtenářské úlohy, sklidili kritiku.

Také chceme vytvořit tak silný nástroj, který vymaže z našich myslí a školní reality všechny ostatní a promyšlenější kroky? Opravdu chceme zúžení učiva na to testovatelné? Demotivaci ředitelů a učitelů, kterým sebereme další kus jejich pedagogických pravomocí? Jestli ano, tak jsme na správné cestě. První krok jsme už učinili.

Koncepce vzdělávací politiky ještě není hotová, nikde jsme si nedefinovali, jak mají jednotlivé části systému fungovat, ale ministr ohlásil, že chce do dvou let jednotné přijímačky spustit

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

28 komentářů k "Lidové noviny: Státní přijímačky (ne)jsou jako státní maturita"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz