Václav Zeman 9. 3. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 2. 3. do 8. 3. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Možnosti řešení demografických výkyvů při plánování vzdělávací sítě;
výsledky Přijímaček nanečisto;
nedostatečnost psychometrických testů v ČR a jejich dopad na nadměrné diagnostikování LMP u romských dětí..
V souvislostech
Jedno z témat, kterému se budeme věnovat při úterním představení výstupů Auditu vzdělávacího systému v ČR 2025, budou demografické změny. Zaměříme se na to, jak je systematicky sledovat, jak se získanými daty a predikcemi pracovat a jak v praxi v jednotlivých obcích reagovat na rostoucí počty žáků a nedostatečnou kapacitu škol, nebo naopak, jak udržet školy tam, kde počet dětí klesá. Jedním z kroků, který v analýze představíme, je možnost tzv. svazkových škol, které může založit svazek několika obcí, nebo možnost založit společnou školskou právnickou osobu bez nutnosti zakládat svazek.
V rozhovoru Jitky Polanské se starostkou pětitisícové Chýně u Prahy Annou Chvojkovou si můžete přečíst konkrétní zkušenosti zřizovatelky, která se rozhodla právě vzhledem k očekávanému vysokému počtu dětí postavit v obci dvě velké školy. Tu druhou s kapacitou osm set žáků vybudovala obec jako svazkovou spolu se sousední Hostivicí. „Vystudovala jsem sociální a regionální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem se naučila podívat se na věci ‚svrchu‘. To byla určitě pro obec výhoda. V roce 2013 se mi narodila dcera a i díky tomu jsem na vlastní oči viděla, jak se rychlý růst počtu obyvatel v naší lokalitě promítá do situace kolem dostupnosti míst v mateřské škole. Bylo mi jasné, že vlna se brzy převalí na základní školu,“ říká v rozhovoru.
O zkušenostech ředitelky a ředitele s budováním a rozjezdem svazkové školy si můžete poslechnout i jeden z dílů podcastu Reparát na ČRo. Byl natočený na letošním festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli a jeho hosty byli Karel Derfl, ředitel jedné z výše zmíněných nových škol, kterou je Základní škola VIDA, a Petra Mazancová, ředitelka Svazkové základní školy Pod Beckovem. Oba v rozhovoru popisují, jak se jako ředitelé podíleli na plánování a samotných stavbách těchto nových škol i to, jak budovali zbrusu nové pedagogické týmy.
Ondřej Bezdíček v rozhovoru mimo jiné kritizuje podobu současných psychometrických testů, které absolvují děti při návštěvě pedagogicko-psychologických poraden. Testy jsou součástí vyšetření, na jehož základě poradny navrhují podpůrná opatření dětem včetně jejich vzdělávání ve speciálních školách nebo v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením. Bezdíček v rozhovoru upozorňuje na to, že takto nastavené testy přispívají k nadměrnému diagnostikování lehkého mentálního postižení u romských dětí oproti majoritě. Neexistenci kulturně podmíněných verzí testů v Česku Ondřej Bezdíček vysvětluje tím, že společnosti, která testy zajišťuje, se vytváření jazykové a další adaptace finančně nevyplatí.
Týden stručně
Žáci devátých tříd si i letos mohli na svých základních školách vyzkoušet bezplatné přijímačky nanečisto. Školy mohly letos poprvé poslat výsledky žáků státnímu Cermatu, který je podrobně zpracoval a dal školám k dispozici. Žáci se tak mohou přesvědčit o tom, jaký měli výsledek v porovnání s ostatními ve svém kraji a také, jak jsou na tom v porovnání s celostátním průměrem. Podle Cermatu data z přijímaček nanečisto odeslala této instituci zpět zhruba polovina z 2 400 škol, ve kterých se zkušební testování odehrálo. Redaktorka Hospodářských novin oslovila některé ředitele škol – ti k datům od Cermatu uvedli, že celostátní průměrný zisk žáků při testu z matematiky byl 11,5 bodu. Průměrný bodový zisk z češtiny byl oproti tomu téměř dvojnásobný – 21,9 bodu. Celková čísla Cermat nechce oficiálně zveřejňovat, protože nejsou reprezentativní. Cermat navíc nemá kontrolu nad průběhem zkoušek ani nad zpracováním výsledků. Výsledky poskytnuté školami ale využil k analýze, které úlohy dělaly žákům největší problém.
Česká školní inspekce na sociálních sítích zveřejnila část dat ze své poslední výroční zprávy, která se týkají četnosti případů napadení učitelů ve školách. Mimo jiné ukazují, že fyzické násilí vůči pedagogům je v českých školách stále spíše ojedinělým jevem (ve školním roce 2023/24 se objevilo v 8,7 % škol, které inspekce navštívila). Častěji se objevují projevy verbální agrese vůči pedagogům (47,7 %), nerespektování pravidel či vyrušování ve výuce. Inspekce dále uvádí, že kvalita vztahů mezi žáky a učiteli je ve většině škol hodnocena jako dobrá. I přes stoupající počet zpráv v médiích a na sociálních sítích data inspekce nepotvrzují plošný nárůst fyzických útoků na učitele.
Ministr školství Robert Plaga se během kulatého stolu SKAV a EDUin vyjádřil i k financování českého školství. Letošní rozpočet by podle něj i přes menší navýšení, než které on sám požadoval, měl zajistit financování všech potřebných kapitol včetně změn, které přinesla tzv. velká novela školského zákona. „Vnímám, že rok 2027 bude ještě horší než letošní. Nejspíš to bude nejtěžší souboj, který by nevyšel žádné vládě,“ zmínil Plaga své obavy ohledně rozpočtu pro příští kalendářní rok. Ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI v debatě upozornil na to, že vláda dosud nepředložila zákonem požadovaný střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2027–2028, bez čehož jsou závazky vlády vůči školství obtížněji vymahatelné. V následné diskuzi ministr Plaga odmítl, že by úspory v resortu chtěl hledat omezením inkluzivního vzdělávání. Jako možnou úsporu uvedl revizi nastavení tzv. PHmaxů, normativů určujících maximální výši příspěvku na vzdělávání žáka. K té by však ministr přistoupil jen na základě jasných dat. Přečtěte si celý článek o hlavních výstupech z online kulatého stolu.
Očekávané události
Představíme tato témata:
Živý stream z představení Auditu v Senátu můžete sledovat na YouTube kanálu EDUinu nebo na Facebooku. Na webu EDUinu poté bude k dispozici záznam z představení Auditu i kompletní texty všech jeho výstupů.
Z EDUKALENDÁŘE
30. – 31. 3. 2026 → Plzeň → Začít spolu: Rozvoj reflektivních dovedností pro učitele MŠ a 1. st. ZŠ
Autor článku:
Václav Zeman
