Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 30.3. do 6. 4. 2026, se věnujeme těmto tématům:
restrukturalizace na MMR a MPSV a jejich dopady na vzdělávání;
pokles porodnosti v ČR;
nový programový ředitel EDUinu.
Václav Zeman 7. 4. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 30.3. do 6. 4. 2026, se věnujeme těmto tématům:
restrukturalizace na MMR a MPSV a jejich dopady na vzdělávání;
pokles porodnosti v ČR;
nový programový ředitel EDUinu.
V souvislostech
K poslednímu březnovému dni byly potvrzeny dříve avizované restrukturalizace na dvou resortech – Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu práce a sociálních věcí. Obě se ve svém důsledku dotknou i oblasti vzdělávání. Budou mít dopad na řadu aktivit, které usilují o snížení segregace ve vzdělávání, i na programy rodinné a sociální politiky, do nichž je zapojena řada rodin a dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo organizační i personální změny. Projeví se mimo jiné sloučením Odboru pro sociální začleňování (dříve působil pod Úřadem vlády jako Agentura pro sociální začleňování, od roku 2020 byla převedena pod MMR) a agendy oblasti bydlení do nového Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti. Součástí změn je zrušení pracovních pozic většiny vedoucích pracovníků obou zmíněných sekcí, vedoucí pracovníci nově vzniklého odboru zatím nebyli jmenováni. Resort potřebu změn argumentuje vyšší efektivitou i větším důrazem na otázku bydlení v rámci řešení sociálního vyloučení části obyvatel ČR.
Tyto kroky se dotknou řady aktivit a projektů ve vzdělávání. To je součástí tzv. Lokálních partnerství, která Odbor pro sociální začleňování zřizuje v obcích a městech, s nimiž spolupracuje (aktuálně s 66 lokalitami čítajícími 109 obcí z celé republiky). Avizovaný důraz na řešení podpory bydlení znamená omezení či utlumení vzdělávacích projektů. Některé z nich přitom pomáhaly při proměně dlouhodobě segregovaných škol, zlepšení práce i výuky v nich i snahách o jejich zatraktivnění mezi rodiči. Tyto školy se také postupně zbavovaly nálepky romských škol a zvyšoval se zájem majority o přihlašování dětí do nich. Příkladem takové školy je Základní škola Merhautova v Brně. O její proměně podrobněji informuje článek Deníku Referendum. „Představené změny vnímáme jako velké riziko pro dosavadní snahy o snižování segregace ve vzdělávání,“ upozorňuje analytička EDUinu Nikola Šrámková.
Obavy z reorganizace a omezení činnosti Odboru pro sociální začleňování v usnesení vyjádřili i zastupitelé Liberce a Libereckého kraje. Dobré zkušenosti ze spolupráce s ním uvedli i zastupitelé samospráv a neziskových organizací z Děčína a dalších míst.
Rozsáhlé personální změny se staly i na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V úřadu bylo bez náhrady zrušeno 67 systematizovaných míst. Změny se dle Deníku N dotýkají například sekce rodinné politiky a sociálních služeb – v té se škrtá osmnáct pozic. Končí vedoucí oddělení koncepce sociální práce, sociálního bydlení a řešení bezdomovectví, odchody jsou v odboru sociální integrace. V řadě aktivit a projektů spadajících pod tyto odbory jsou zapojeny školy, učitelé, sociální pedagogové a další. I zde jsou změny zdůvodňovány potřebou úspor, většina uspořených nákladů na zrušená místa však bude podle informací Deníku N využita na navýšení osobních odměn stávajících a mzdy nově nastupujících zaměstnanců.
„Vnímám data z loňského roku a mám nějaké požadavky na to, jak má Cermat fungovat do budoucna. Cermat za mě nemá překvapovat celý systém, ale má být tím, kdo rozřazuje u jednotné přijímací zkoušky a zaručuje minimální úroveň u maturity,“
uvádí v rozhovoru pro Deník N ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
Týden stručně
Český statistický úřad zveřejnil minulý týden data o pohybu obyvatelstva za rok 2025. Potvrzují pokračující pokles porodnosti v Česku. Ta v zemi klesá již čtvrtý rok po sobě – vloni se zde narodilo 77,6 tisíce dětí, což je o osm procent méně než v předchozím roce. Loni se v Česku narodilo nejméně dětí za celou historii měření. Redaktor Seznam Zpráv Josef Mačí dává tato data do souvislosti s tím, jaké dopady budou mít na školy, pracovní trh i celý stát. Úbytek třetiny dětí během čtyř let znamená, že se kompletně promění česká ekonomika i zažité fungování celého systému.
V článku mimo jiné vysvětluje, proč by klesající počet narozených dětí neměl vést k zavírání jeslí, dětských skupin a mateřských škol. Pokud Česko udrží kapacity mateřských škol a dětských skupin, mohla by zařízení konečně začít ve větším množství přijímat i dvouleté děti. Jejich rodiče by se tak mohli dříve vracet do práce, doplnit tak pracovní trh a zvýšit příjmy státu potřebné pro důchody a další sociální výdaje. V devadesátých letech stát při snižující se porodnosti během několika let zlikvidoval síť jeslí. Od roku 2014 buduje dětské skupiny, které však dosud nejsou ani na počtu míst tehdejších jeslí, uvádí v článku Klára Kalíšková z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Pro stát bude zároveň náročné vyrovnat se s velmi rozdílným vývojem v jednotlivých lokalitách.
Jaké výzvy i příležitosti přinese demografický pokles z pohledu zřizovatelů, probírali jejich zástupci a další odborníci na březnovém Kulatém stole SKAV a EDUin. A tomu, jak se ve školství připravit na demografické výkyvy, jsme se podrobně věnovali v jedné z analýz letošního Auditu vzdělávacího systému v ČR.
Rádi bychom vás informovali o personální změně, ke které dojde v naší organizaci. Novým programovým ředitelem EDUinu se 20. dubna stane Jan Vöröš Mušuta, který uplynulých devět let působil na ministerstvu školství, posledních šest let jako ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionálním školství. Dosavadní programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký odstupuje na vlastní žádost z funkce a se začátkem dubna odchází na pětiměsíční sabatikl. Podrobnosti si můžete přečíst v tiskové zprávě.
Minulý týden se své funkce ujal první dětský ombudsman Martin Beneš, kterého do ní v březnu zvolili na šest let poslanci. Předtím působil jako opatrovnický soudce v Mostě. Stane se součástí kanceláře veřejného ochránce práv a bude se zabývat podněty, které se týkají práv dětí, péče o ně v ústavech a domovech, situací ve školách nebo sporů rodičů a případů odebírání dětí z péče rodičů. Veřejný ochránce práv nemá oprávnění vstupovat přímo do řešení konkrétních sporů, jeho posláním je upozorňovat na systémové chyby, selhání úřadů či institucí a žádat jejich nápravu. Jako svůj poradní orgán chce Beneš vytvořit dětský sbor, v němž by měly být také děti z vyloučených lokalit, náhradní rodinné či ústavní péče, členové menšin a děti se zdravotním nebo jiným znevýhodněním.
Debata ČRo Plus: Reparát naživo: Bez motivace a zájmu o školu. Co platí na děti, které nechtějí chodit do školy?
Ve středu 15. dubna od 17 hodin se v kavárně Radiocafé v budově Českého rozhlasu na Vinohradské 12 bude konat veřejné natáčení pořadu Reparát, který se dlouhodobě věnuje aktuálním tématům ve vzdělávání. Moderátorka Daniela Vrbová v něm přivítá psychoterapeutku Vlastu Pechancovou, která se zaměřuje mimo jiné na děti a mladé lidi, kteří mají problémy se školou a motivací ke vzdělávání. Je ředitelkou Střediska výchovné péče Svitavska ALFA – zařízení, kterým projde ročně kolem 400 dětí, s nimiž si ve školách a školkách pedagogové často nevědí rady. Zaměřuje se i na psychicky ohrožené dospívající dívky.
Vstup na akci je zdarma, podrobnosti o ní si můžete přečíst zde. Záznam diskuze bude dostupný na webové stránce ČRo Plus a v podcastových aplikacích.
Z EDUkalendáře
TEDxPragueYouth 2026: „Co s náma?“ – 13. dubna 16:00–21:00 – Planetárium Praha
TEDxPragueYouth 2026 otevře prostor pro sdílení příběhů mladých lidí i těch, kteří s nimi pracují, inspirují je nebo jim pomáhají hledat směr. Nečekejte ale motivační fráze ani instantní návody jak na život. Šestice mladých lidí vystoupí s TED talky na téma: „Co s náma?“.