Václav Zeman 14. 9. 2026
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 7.9. do 13. 9. 2026, se věnujeme těmto tématům:
zveřejnění výsledků mezinárodního srovnání PISA;
návrhy předsedy vlády na úspory ve školství (snižování dotací pro soukromé a církevní školy, rušení Cermatu);
aktuální situace v revizi vzdělávacího kurikula.
V souvislostech
Minulý týden zveřejnila OECD výsledky šetření PISA 2025 – testování patnáctiletých žáků, které se zpravidla opakuje každé tři roky. Česká školní inspekce (ČŠI), která má v České republice zajištění testování na starosti, ve stejnou chvíli zveřejnila podrobnou Národní zprávu pro ČR. Do šetření se zapojilo přibližně 760 tisíc žáků z 91 zemí a ekonomik. V Česku test absolvovalo 8 462 žáků z 387 škol. Tuzemští žáci dosáhli 490 bodů v přírodních vědách, 477 bodů v matematice a 468 bodů ve čtení. Ve všech třech oblastech tak zůstávají nad průměrem OECD i Evropské unie. Oproti předchozímu šetření v roce 2022 se však výsledky českých žáků statisticky významně zhoršily v matematice a ve čtení.
O českém vzdělávání jsme se díky podrobným datům dozvěděli například i to, že v něm přibývá žáků, kteří nedosahují ani druhé dovednostní úrovně, již OECD používá jako základní hranici zvládnutí dané oblasti. V matematické gramotnosti pod ní bylo 29 procent českých patnáctiletých, ve čtenářské 27 procent a v přírodních vědách 21 procent. Stále platí i to, že výsledky českých žáků velmi výrazně závisí na tom, z jakého rodinného zázemí pocházejí a jaký typ školy navštěvují.
V tuzemských školách také ubývá žáků, kteří vnímají školu jako místo, které je podporuje. U přírodovědné gramotnosti tak například klesl podíl žáků, kteří uvádějí, že se učitel zajímá o učení každého z nich, z 63 procent v roce 2015 na 46 procent v roce 2025. ČR má mezi zeměmi OECD i přes mírné zlepšení stále třetí nejnižší deklarovanou sounáležitost žáků se školou po USA a Novém Zélandu. Zhoršilo se naopak hodnocení toho, co žákům škola dává do dalšího života. V roce 2022 mělo 45 procent českých patnáctiletých pocit, že je škola příliš nepřipravila na život dospělých, v roce 2025 už to bylo 53 procent. Zároveň 28 procent českých žáků říká, že škola je ztrátou času.
K nejzajímavějším rozhovorům k výsledkům PISA pak patřil ten s ústředním inspektorem České školní inspekce Tomášem Zatloukalem v pořadu Ptám se já na serveru Seznam Zprávy nebo rozhovor s odbornicí na čtenářství Hanou Košťálovou zveřejněný také na Seznam Zprávách. Hospodářské noviny vydaly článek Markéty Hronové, který se podrobněji zaměřuje na vzdělávací systém v Estonsku, které se v řadě sledovaných oblastech umístilo na předních příčkách.
V EDUinu jsme k výsledkům PISA 2025 zveřejnili dva následující komentáře:
Programový ředitel EDUinu v komentáři mimo jiné popisuje zvyšující se rozdíly mezi anglickými a skotskými žáky. Srovnání těchto dvou systémů může být zajímavé i pro ČR ve chvíli, kdy zde probíhá revize vzdělávacího kurikula. Anglie se v posledních patnácti letech více zaměřuje na oborové znalosti, jejich návaznost a pravidelné externí hodnocení. Skotsko staví více na obecných schopnostech, širokých vzdělávacích zkušenostech a autonomii učitelů. V textu připomíná, že kompetence mohou být v kurikulu dále zahrnuté, potřebujeme však jasně popsat jejich postupný rozvoj, ukázat vzorové úlohy a výkony žáků, nabídnout učitelům použitelné nástroje formativního hodnocení a pravidelně zjišťovat, zda se výsledky žáků i díky nim skutečně mění.
Analytička EDUinu se věnuje nejčastěji uváděným důvodům, které mohou stát za zhoršením výsledků testovaných žáků – od dopadů covidu, inkluze nebo nadměrného využívání mobilních telefonů a sociálních sítí. Ve svém textu na datech OECD sleduje, zda jsou hypotézy o nejčastěji uváděných vlivech na vzdělávací výsledky žáků platné. Připomíná i to, že možná příliš snadno hledáme potvrzení toho, co jsme si o škole, technologiích či mladé generaci mysleli už dávno, a méně sledujeme, jak výrazně se mezitím proměnil svět, v němž děti vyrůstají.
Přečíst celý komentář
„V dílnách psaní se děti mohou vypsat ze svých obav či starostí a učitelé a spolužáci jim více naslouchají. Dlouhodobé pisatelství pomáhá odolnosti dětské psychiky, učí je zpracovávat a prožívat vlastní emoce,“
říká v rozhovoru pro eduin.cz zástupce ředitele na ZŠ a MŠ Koperníkova v Třinci a spoluzakladatel čtenářského festivalu ČteFesT Tomáš Otisk.
Tomáš Otisk, který v letošním ročníku ocenění Global Teacher Prize CZ obdržel třetí místo a cenu Akademie Libchavy, v rozhovoru mluví i o tom, jak se u nich ve škole s podporou ostatních kolegů snaží u dětí podporovat chuť ke čtenářství a pisatelství napříč různými předměty. Podrobně představuje obsah výuky v dílnách čtení a psaní i to, jak akce jako čtenářský festival ČteFest, u jehož zrodu stál, pomáhají posilovat vztah ke knihám v rodinách dětí. V závěru rozhovoru popisuje svou zkušenost v roli koordinátora tvorby ŠVP ve škole i to, jak práci na tvorbě ŠVP podle revidovaného kurikula komplikují přetrvávající nejasnosti kolem toho, jaká bude jeho výsledná podoba.
Týden stručně
Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády zmínil další návrh na možné úspory v rozpočtu ministerstva školství předseda vlády Andrej Babiš. Pozastavil se nad tím, že školy, které vybírají školné, dostávají příspěvky na žáka od státu, i nad dotováním církevních škol. „Vnímám velice podivně, že stát platí přes dvacet miliard ročně soukromým i církevním školám, když jsme měli církevní restituce,“ citují premiéra Novinky.cz.
Zástupci opozičních stran i většina odborníků, které například oslovila redakce ČTK, tento návrh rozporují. Poukazují na to, že tyto školy na řadě míst doplňují nedostatečné kapacity veřejných škol a rozšiřují nabídku vzdělávání. „Zvýšení školného po snížení státního příspěvku by velmi pravděpodobně vedlo k omezení nebo ukončení činnosti řady z těchto škol. To by se následně velmi rychle promítlo do tlaku na veřejné školy, které by musely část těchto dětí a žáků převzít,“ připomněla pro ČTK analytička EDUinu Nikola Šrámková (k tématu hovořila i pro Český rozhlas). Doplnila, že například v Praze se v soukromých a církevních středních školách vzdělává přibližně třetina středoškoláků. V hlavním městě tyto školy tvoří zhruba polovinu kapacity čtyřletých gymnázií. O návrhu má premiér dnes jednat s ministrem školství.
Dalším zvažovaným škrtem premiéra, který zazněl v jeho pravidelném nedělním videu pro sociální sítě, byl návrh na zrušení státní organizace Cermat. Ta připravuje a vyhodnocuje testy pro jednotné přijímací zkoušky na střední školy i maturitní zkoušky. Předseda vlády o ní uvedl, že mu přijde drahá a zbytečná, že by si každá škola měla zajišťovat přijímací zkoušky sama. Článek Seznam Zpráv cituje ministra školství Plagu, který premiérův argument finanční náročnosti příprav na zkoušky Cermatu relativizoval slovy: „Jsem bytostně přesvědčen, že když zrušíme Cermat, tak nastoupí jakákoliv jiná obchodní firma a ty kurzy budou nadále fungovat.“ Řada odborníků věnujících se vzdělávání upozorňuje i na to, že školy by ve většině případů neměly časové ani odborné kapacity na to, aby samy připravily dostatečně kvalitní testy.
Článek Hospodářských novin upozornil na to, že již o rok odloženému zahájení výuky podle revidovaných Rámcových vzdělávacích programů hrozí další zpoždění. Ministerstvo školství původně avizovalo zveřejnění modelových školních vzdělávacích programů (ŠVP) na konec tohoto roku. Nyní, na začátku školního roku, mluví ministr Plaga o jejich představení spíše až v červnu 2027. Jedním z důvodů je ukončení spolupráce Národního pedagogického institutu (NPI) s Janem Břížďalou, který měl přípravu modelových ŠVP na starosti. Těsně před koncem svého mandátu jej propustil předchozí šéf úřadu Ivo Jupa. Během výběrového řízení na nového ředitele NPI se práce na modelových programech téměř zastavila. Nyní ji musí obnovit nová ředitelka NPI Irena Fričová, která do funkce nastoupila od prvního září. Personální situaci v úřadu označila na jednání školského výboru Poslanecké sněmovny jako jednu ze svých priorit.
Základní školy mají podle nově revidovaného kurikula začít učit v prvních a pátých třídách od září 2028. Školy na zveřejnění modelových ŠVP čekají, aby si i podle nich mohly začít připravovat své vlastní.
Vedoucí odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý byl hostem dalšího dílu podcastu Chyba systému, který připravuje Český rozhlas Plus. Tématem byly změny v udělování odkladů povinné školní docházky, které jsou platné od začátku tohoto školního roku. Černý v rozhovoru zmiňuje, že až v polovině případů byly podle něj i řady učitelů, s nimiž byl v kontaktu, udělované odklady zbytečné. Cílem ministerstva je snížit jejich počet z 25 na zhruba 5 procent. Upozorňuje na potřebu podpory učitelů i větší zapojení asistentů pedagoga již v prvních třídách. Další z hostů pořadu, komentátor David Klimeš, pak připomněl, že téma odkladů bylo již při projednávání ve sněmovně extrémně zpolitizované a stalo se součástí kulturních válek.
O tom, jak si s dopady změn v udělování odkladů i hledáním asistentů pedagoga do prvních tříd poradili v Základní a mateřské škole Štíty na Šumpersku, mluví v novém dílu podcastu Reparát ředitelka školy Ilona Haasová.
Očekávané události
Společnost Wolters Kluwer ČR a redakce Řízení školy připravily 4. ročník konference s názvem Škola jako místo setkávání. Podtitul letošního ročníku zní: Vzdělávání smysluplně | smyslů plné. Konference nabídne společný program na Plénu a programy v tematických sekcích. Ty se budou věnovat těmto oblastem: Pedagogický lídr, Školní a kariérové poradenství, Předškolní vzdělávání, Škola jako sociální výtah, Morální integrita učitele, Učíme (se) smysluplně
Podrobný program, přehled vystupujících, anotace jednotlivých sekcí a příspěvků i vstupenky najdete na webové stránce konference.
Z EDUkalendáře
Seminář Jak na badatelství – 1.10.2026 (10:00-16:30) – Vzdělávací centrum TEREZA (Haštalská 17, Praha 1)
Konference Koučink v praxi: Koučink ve školství – 9.-10.10. 2026 – Ostrava, Akord Ostrava
Učiteling a Řediteling Ostrava – 16.10. 2026 (8:00-18:00) – OA a VOS Ostrava
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
